Gorn 🇺🇦

Hledám recept na rodinné štěstí a nejlepší bešamel. Na sloní síti gorn na cztwitter cézet

[Gorn 🇺🇦 @7Gorn]

@HolkazRadia Já ten letní :)

[Gorn 🇺🇦 @7Gorn]

@ZebraLucie Nejspis se zase odpojim, protoze už mi to tu přináší jen stress, ale budu na tebe myslet.

[Gorn 🇺🇦 @7Gorn]

@ZebraLucie 2 mesice jsem na Twitteru nebyl. Dnes jsem se prihlasil protoze jsem si na tebe vypomnel. Mám teď drobnou nemocniční epizodu a je velká šance že to bude za pár dní dobrý, ale najednou mi doslo, že jsou lidi co s tímhle žijou pořád v 100x horším vydání. Nechápu. Posílám ti sílu.

[Gorn 🇺🇦 @7Gorn]

@Vetva Já jsem taky domorodec a nechci, aby jste se o mě staral.

[Gorn 🇺🇦 @7Gorn]

@Jouza1212 @pavla_pe Zatím.

[Danuše Nerudová @danusenerudova]

“Demokracie” v podání SPD. Doufám, že Zůna nebude muset žádat o politický azyl
v Polsku.

[Sváťa Barek 🇺🇦 @BarekSvata]

Ještě jednou děkujeme @SPD_oficialni, sdílejte, než to smažou a sláva Ukrajině! 🇺🇦💪

[Gorn 🇺🇦 @7Gorn]

@RobertKotzian Psal jste něco podobnýho u Zemana, nebo ne?

[Mikuláš Minář @mikulasminar_]

„Už mě sem příště na tribunu asi nevytáhnou…“ 👉 Tato řeč Petra Pitharta na Staromáku 17. 11. 2025 sklidila obrovský ohlas. ❤️

Stál jsem 2 metry od něho a měl husí kůži. V posledních dvou minutách jsem cítil, že se loučí. Že pomalu odchází velikán.

[Václav Moravec @vaclavmoravec]

Nedělní chvilka politické poezie: Střet zájmů a státní rozpočet 2026 #vaclavmoravec #otazkyvaclavamoravce

[Martin Kupka @makupka]

Na čtvrtek jsme svolali mimořádnou schůzi ke střetu zájmu. Ideální příležitost, aby Andrej Babiš vysvětlil, jak ho vyřeší. Podle Karla Havlíčka se ale nic takového nestane. Proč kolem toho dělají takové tanečky? Lidé se ptají. Odpovědi nikde. 🤷🏻‍♂️

[Marek Výborný @MarekVyborny]

- Kde je ten „vlastní hotový přepracovaný rozpočet“? Odpověď je jednoduchá: žádný nikdy neexistoval. Byla to jen další marketingová bublina, která praskla ve chvíli, kdy měli ukázat realitu.
- Budou respektovat zákon o rozpočtové odpovědnosti a nenavyšovat schodek? Ne. Místo toho chtějí zákon změnit a schodek dramaticky zvýšit. Takhle si představují odpovědnost?
- A kolik je podle hnutí ANO vlastně ta „díra v rozpočtu“? Jednou 32 miliard, pak 85, potom 60 a teď prý 100 miliard. Odpověď? Žádná díra není. Je to jen záměrně vytvořený chaos, aby mohli lidem namluvit, že „nejsou na nic peníze“ a připravit si půdu pro vysoké zadlu��ování, které budou svalovat na naši vládu.

Tohle není odpovědné řízení státu. Tohle je lhaní lidem a snaha přepsat realitu, aby zakryli svoje populistické plány a hodili odpovědnost na někoho jiného. A kdo zaplatí toto jejich divadlo, které skončí vysokým zadlužováním? Budeme to my všichni a primárně generace našich dětí…

[Poslední skaut™ @Posledniskaut]

Říkal? Neříkal?

[Gorn 🇺🇦 @7Gorn]

@despekt @HonzaPoboril @UW_Phoenix Ne, tohle je jiný časopis. Začíná to na R.

[Gorn 🇺🇦 @7Gorn]

@lume66621 @ErBenpls V čem?

[Gorn 🇺🇦 @7Gorn]

@nasratnastrach @ErBenpls Proč? Je přece dobrý, že můžeš dělat kurýra jako přivýdělek?

[Gorn 🇺🇦 @7Gorn]

@Ricar_Mar_New @michalblaha Jecto strašnej průser a vůbec nezáleží na tom kdo o něm mluví. Tobě nevadí, že 15.000 milionů si ročně zaplatí člověk který vládne do svý kapsy?

[Jiri Lobkowicz @jirilobkowicz1]

„Kartelizace moci: Jak Babiš přetváří český stát na nástroj vlastní beztrestnosti“

Česká politika znovu vstoupila do bodu zlomu. Když se mluví o Andreji Babišovi, často se debata zúží na jeho střet zájmů, na Čapí hnízdo nebo na dotace. Ale to podstatné se odehrává jinde: Babiš už roky buduje systém, v němž korupce není exces, ale konstrukční princip moci. A výsledkem není vláda, ale kartel.
Kartel, který nesoutěží o budoucnost země — ale chrání sám sebe.

I. Od podnikatele k tvůrci systému bez odpovědnosti.

Je naivní si myslet, že Babišův střet zájmů je „jen“ problém jednoho politika. Je to infrastruktura celé jeho politické existence. Ekonomická síť Agrofertu, mediální impérium, vlastní politické hnutí a teď i parlamentní většina vytvářejí jeden kompaktní organismus.

Organismus, jehož hlavní funkcí není spravovat stát, ale vytvářet bariéry kolem svého vůdce.
Jakmile je moc konstruována jako ochranný štít, každá instituce se stává překážkou, nikoli partnerem. Justiční systém není neutrální arbiter; je to hrozba, kterou je třeba neutralizovat. Parlament není místem deliberace; je to hlasovací stroj určený k tomu, aby zajistil beztrestnost.
Tak vzniká institucionální korupce – nejnebezpečnější forma korupce vůbec. Ta, která nepotřebuje obálku s penězi. Stačí jí většina.

II. 108 rukou, jedna zrada.

Současná většina je ochotna udělat krok, který by měl být v právním státě nemyslitelný: nechat Andreje Babiše a Tomia Okamuru uniknout trestnímu stíhání.
Bez nových důkazů.
Bez nových okolností.
Bez snahy o objektivní posouzení.
Pouze proto, že se to politicky hodí. Pouze proto, že kartelové vztahy a zákulisní dohody mají přednost před spravedlností.

Takové rozhodnutí není politickým postojem. Není ani ideologickým střetem.
Je to akt zneužití moci.
Parlamentní imunita nebyla nikdy určena k tomu, aby poslanci kryli trestnou činnost svých lídrů. A rozhodně ne poté, co byly v minulosti stanoveny jasné precedenty — Sněmovna Babiše v letech 2017 a 2018 ke stíhání vydala. Tehdy poslanci pochopili, že spravedlnost má být slepá.
Pokud se nyní 108 poslanců rozhodne jinak, říkají tím nahlas a bez skrupulí: “Pravidla neplatí pro všechny. Právní stát je luxus, který si my – chráněná kasta – nemusíme dovolit.”

Taková většina není reprezentativní.
Není legitimní.
A není demokratická.

Je to mocenský kartel, nic víc.

III. Když elity kapitulují, stát se hroutí

Politická reprezentace, která je ochotná ohnout instituci parlamentní imunity, ohýbá i samotnou demokracii.

Parlament přestává být branou do legislativního procesu a mění se v opevněný prostor, v němž se vyřizují účty s justicí.

To není teorie.
To není „alarmismus“.
To je přesný vzorec, který už známe:
•Polsko za PiS: justiční systém přetvořen k ochraně vládních kádrů.
•Slovensko za Fica: trestní zákon upraven tak, aby se zločiny přátel staly beztrestnými.
•Maďarsko za Orbána: stát přeměněn v korporaci řízenou jedním centrem.

Česko stojí na začátku stejné cesty — s jedním rozdílem: u nás se systém beztrestnosti buduje ještě před tím, než vláda vznikne.
Vše ostatní přijde až potom: expanze vlivu na média, tlak na justici, perzekuce kritiků, destrukce nezávislých institucí.

IV. Konec iluzí

Není možné si dál nalhávat, že jde o střet dvou táborů. O běžnou politiku. O koaliční vyjednávání.

Tady jde o něco mnohem zásadnějšího:
Kdo v této zemi opravdu rozhoduje? Právo, nebo síla? Instituce, nebo kartel? Občané, nebo oligarcha?

Pokud Sněmovna neumožní spravedlnosti konat, vysílá tento vzkaz:
•zákon platí pouze pro ty, kteří nejsou u moci,
•spravedlnost je relativní,
•a loajalita vůči vůdci je důležitějš�� než loajalita vůči státu.

Tím se systém přestává podobat demokracii.
Začíná se podobat mafii s volebními urnami.

V. Co ještě zbývá?

Česká demokracie přežila klientelismus 90. let, přežila opoziční smlouvu, přežila kmotry, přežila oligarchizaci.
Ale ještě nikdy nestála tváří v tvář většině, která je připravena zničit normy demokracie, aby ochránila jednu osobu.

[Pavel Hertl @PavelHertl]

No fakt to tam je! Andreji @AndrejBabis, tak šup!

[Gorn 🇺🇦 @7Gorn]

@reflektorbob Tady bych byl extrémně opatrnej. To co dělá Šichtařová je taky humus. Počkal bych si na soud.