Jen taková zajímavost, návrh podal poslanec SPD/Svobodných Libor Vondráček, to je ten, co se v kampani fotil s odsouzeným slovenským neonacistou a popíračem holokaustu Mazurkem.
Zpravodajka ČT v Berlíně zaslouží velké zastání. Nehoráznost a hanebnost. Jsem rád, že to včera ČT odsoudila a redaktorky se zastala. Není na čase, že by se osobně redaktorů zastal generální ředitel Chudárek?
Smekám před ním a odvahou, kterou projevil, když zformuloval a přednesl svůj postoj k tomu, na čem mu záleží. Klepaly se mu ruce, není se čemu divit. Obsah je daleko důležitější než forma.Jeden z mála přímých aktérů, kdo si připouští, jaké problémy český fotbal má. Dobrý kapitán.
Tohle chtělo od Ladislava Krejčího obrovskou odvahu. Jeho důvod to nám všem chtít říct pro něj byl větší než strach, který z toho vystoupení očividně měl, a to je pro mě to podstatné: já i vy jsme pro něj byli tak důležití, aby tu šílenou nervozitu byl ochotný překonat. Nemusel. Takže já moc děkuju. Že jste se na @FIFAWorldCup probojovali i že jste k nám promluvil. ❤️🇨🇿
❗️Na toto je zásadní upozornit. Babišova vláda právě sněmovnou protlačila klíčovou změnu pro expertní aparát státu:
❗️Zvyšuje tlak například na úředníky, kteří nyní posuzují střet zájmů premiéra a to, zda Agrofert bude mít přístup k veřejným miliardám.
❗️Kvůli zrušení služebního zákona nově bude moci politické vedení ministerstev úředníky mnohem jednodušeji propustit.
❗️Mnozí státní experti, s nimiž jsem v posledních měsících mluvil, hovoří o ještě větším strachu z toho, že za nepohodlná stanoviska se jich vláda bude zbavovat.
❗️Politici navíc budou mít přímý vliv na jejich finanční ohodnocení.
❗️Řádný připomínkový proces vláda obešla. Na oko zákon předložili vládní poslanci. Jak už jsme ale popsali, reálně ho psali na Úřadu vlády.
https://t.co/oHV2QmOQdR
Ministr životního prostředí Igor Červený za Motoristy uvedl do funkce šéfa České inspekce životního prostředí nějakého naprosto neznámého Pavla Straku z Lanžhota.
Nikdo k němu nemohl prakticky nic dohledat. Dneska byla dokonce v Poslanecké sněmovně interpelace ministra, kde padla otázka, kdo to sakra je, jaké má zkušenosti a proč ministerstvo nezveřejnilo ani jeho životopis.
Červený o něm například při interpelaci řekl, že je advokát. Well, není. Ale kdo by čekal, že bude ministr vědět, kdo je jeden z klíčových lidí jeho ministerstva.
My jsme se na Straku poslední dny koukali nejen v českých zdrojích - aktivnější je totiž na východě. To, že nikdo nezveřejnil jeho životopis, dává smysl. Je to člověk, který doteď primárně prodával luxusní development lidí napojených na silně proruskou vládu Gruzie. Motoristům na kampaň věnoval 100 tisíc. To bude zřejmě velká část jeho kvalifikace.
Straka podniká hlavně v Batumi. Na webu jeho firmy se píše o tom, že Batumi je něco jako Las Vegas nebo Monte Carlo a taky že tam jsou skvělá casina. Mimo jiné v developmentech, kde prodává ty penthousy.
Sám je z Lanžhotu, který je na hranici CHKO Soutok. Proti tomu Motoristé hlasitě vystupují. Kde je CHKO, tam není luxusní development ani casino, to dá rozum.
Jeho život je ale mnohem barvitější. Vše se dočtete v nové investigativě Kristina Kristina. Přeji pěkné čtení v dalším postu👇
@okundra@RESPEKT_CZ Když pominu obsah (radši), tak mě nepřestává udivovat ta forma (i když obsah zcela pominout nelze, to srabáctví z jeho odpovědí úplně stříká). “V Jerevaně”, “na čtyři oči “. Tak mluví premiér ČR 🤦🏻♀️.
Motoristé postoupili do další fáze destrukce celého resortu, říká pro @CRoPlus Jan Vávra. Jejich zásahy do činnosti ministerstva budou mít dalekosáhlé důsledky a životní prostředí se z jejich cílené destrukce bude vzpamatovávat ještě hodně dlouho.
https://t.co/3LC4ydyj5p
Dnes nabízím příběh plný „náhod“, tedy zvláštních shod okolností.
Na čtvrteční mimořádné schůzi v PS jsem přesvědčivě vyvrátil všechny osobní útoky hnutí ANO. To rozzuřilo Andreje Babiše, znovu si vzal slovo a mj. řekl: „Tak, pane premiére, tak zveřejněte veškeré vaše majetky, veškeré. Vy mluvíte, máte dva byty, ukažte všechno, co máte. Například v obci Trpín máte obrovskou nemovitost. Ne? Údajně. Údajně, no tak, ať pan premiér k tomu vystoupí, ať nám řekne, jaké jsou ty majetky. Ne? Ať vyvrátí různé drby. Vy jste postavil kampus Masarykovy univerzity, tam byly nějaké stavební firmy, potom se údajně motaly kolem vás ty stavební firmy.“
Je nepochybně jen shoda okolností, že před naší chalupou (řádně zveřejněnou v majetkovém přiznání) deset dní předtím pobíhali redaktoři z mediálního domu, který nemá jistě nic společného s Andrejem Babišem ;-), a obtěžovali sousedy s otázkami na dům, na pozemky, na to, kdo nám to opravoval apod.
A jistě je jen náhoda, že hned druhý den poté, co Andrej Babiš neudržel v PS v rozčilení jazyk za zuby a prozradil, co za útok na mě MAFRA na jeho pokyn chystá, jsem dostal tyto sofistikované otázky od redaktorky Pospíšilové:
1. Z jakých zdrojů pořídil chalupu v obci Trpín, katastrální území Hlásnice?
2. Na kolik ho vyšla rekonstrukce a renovace objektu a kdy k ní došlo?
3. Z jakých zdrojů rekonstrukci a renovaci chalupy hradil?
4. Jaká firma/firmy ji provedly?
5. Byla do rekonstrukce chalupy zapojená některá z firem OHL ŽS, ESOX, Přemek Veselý s. r. o.? Pokud ano, co konkrétně dělaly?
6. K objektu patří zhruba 90 tisíc m2 pozemků (luk, polí a lesů). Kdo je obhospodařuje a za jakou odměnu?
7. Kdo mu obhospodařuje a za jakou odměnu pozemky v Měníně a Opatovicích u Rajhradu? Děkuji moc za odpověď. O zodpovězení prosím do pondělních 12 hodin.
Otázky opět přišly v souladu s taktikou psychologického boje, který tak dobře zvládali mj. estébáci, v patek odpoledne, abych se měl čím zabývat o víkendu. :-)
Ale je tu ještě jedna „náhoda“. A odtud vane vítr. Asi před 12 lety (!) se na mě obrátila policie, že dostala udání, že mi firmy, které stavěly kampus, zadarmo opravily chalupu. Moc to nedávalo smysl, nemělo žádnou logiku, proč by to nějaké firmy dělaly, ale udání zde bylo. Tak jsem ukázal smlouvu se stavební firmou, faktury a výpis ze svého účtu, že jsem za to zaplatil – a tím skončil velmi krátký život této pomluvy. Ale jak je vidět, ne navždycky. Otázka je, jak se dostala po celém desetiletí k Andreji Babišovi. Že by stejný pomlouvač jako tenkrát? Nebo je fakt pravda, že má Babiš na každého složku? Nebo má přístup k policejním spisům, naštěstí (doufejme) jen k těm hodně starým? Odnikud odjinud to mít nemůže, protože tento nesmysl se objevil jen jednou.
Na kampus Masarykovy univerzity jsem hrdý nejen já. Je to obrovské dílo, které se stavělo v době, kdy jsem byl rektorem. Nikdy se v průběhu veřejných soutěží ani potom nevyskytly žádné pochybnosti, měli jsme týmy profesionálů, důsledně jsme hlídali každý krok a každou korunu. A zvládli jsme to. I díky tomu toto velké dílo slouží vědcům a už několikáté generaci studentů.
A moje chalupa? Tu jsme si se ženou koupili v roce 2008, po 16 letech manželství. Za chalupu i s pozemkem jsme tehdy zaplatili 1,1 mil. Kč. Babiš říká, že je to obrovské. No, jak se to vezme. Průhonice to rozhodně nejsou. Ale asi má na mysli, že k tomu historicky patří vetší louka a kousek lesa, i když v dost obtížně dostupném terénu. Louku pronajímáme místnímu zemědělskému podniku, nic se tam nepěstuje ani nepase, jen ji dvakrát do roka posečou. Platí nám za to pár tisíc, v některých letech to tak stačilo na zaplacení daně z nemovitosti, teď každý rok pár tisíc zbude. Stejné je to s pozemky na jih od Brna, které máme po manželčiných rodičích, proto si je taky z úcty k předkům necháváme. Stará se o to o všechno moje žena. Závidět fakt není co. Ale samozřejmě chápu, že největší vlastník zemědělské půdy v ČR nechápe, že ze všeho nemusíte za každou cenu „urvat, co se dá“.
Chalupu jsme po koupi skutečně opravovali. Je to už čtrnáct let. Rekonstrukci prováděla firma pana Dušana Almana Montáže S.K. Panu inženýrovi, který odvedl skvělou práci, se omlouvám, že ho tady uvádím, ale na útoky a pomluvy je nejlepší říct pravdu. To jsem taky udělal už před 12 lety, ale nevím, proč bych to měl znovu podstupovat se samozvaným vyšetřovatelem Andrejem Babišem.
Nikdy jsem v politice neútočil osobně, ani ne na Andreje Babiše, i když mi to někteří naši voliči trochu vyčítali. Není to prostě můj styl. Soukromí je důležité, život není jednoduchý a právo na osobní život má i politik. Babiš na mě ale útočí osobně neustále. V posledních dnech se to stupňuje. Má to jediný důvod. Nemá politické argumenty, nedokáže reagovat na naše úspěšné politické kroky, při nichž napravujeme jeho chyby a neschopnost řídit stát, nenabízí alternativní řešení. Tak se v zoufalství pouští do zveřejňování pomluv a mobilizuje svůj mocenský aparát, aby zasáhl moji rodinu. Ale je to marná cesta. Nejsem to já, kdo má kostlivce ve skříni po celé Evropě, od Krymu až po Francii.
A každý příběh má mít pointu. Tak tady je. MAFRA se na konci týdne také dotazovala některých osobností na Jižní Moravě, jestli nevědí, zda „mohl být v minulosti nějaký vztah mezi Petrem Fialou a OHL ŽS“. Tak to už je opravdu komické. Pro nezasvěcené: OHL ŽS, bývalé Železniční stavitelství, je jedna z největších a nejúspěšnějších stavebních firem, která realizovala i řadu veřejných staveb (včetně některých částí kampusu, ale zdaleka ne jenom to). Na můj vztah k této firmě se ale z MAFRA nemusejí nikoho ptát, je to veřejná informace. Mluvím o tom např. v knize rozhovorů Profesor na frontové linii z roku 2017. V ŽS totiž pracoval můj táta, byl tam zaměstnán více než 30 let. Některé manažery této firmy (dnes už bývalé) tedy skutečně dobře znám, dokonce už od svých studentských let. Tatínek si některých z nich vážil. A oni jeho. Život mu tam zato ztrpčovali normalizační komunističtí kádři, o této kategorii lidí bude Andrej Babiš jistě něco vědět. Tatínek byl šťastný, že zažil konec komunismu a návrat svobody a demokracie. A s obavou se díval, jak se zase bývalí komunisté dostávají k moci. Bohužel zemřel pár měsíců před tím, než jsem Babiše porazil ve volbách. Měl by z toho velkou radost.
A musíme to udělat v příštích volbách znovu, jinak tu zase bude chaos, oligarchické praktiky a politická podlost a špinavosti, které teď zrovna od něj a jeho soukromé mocenské mašinerie osobně zažívám. Stále se mi teď v hlavě vrací kousek jedné písničky Ziggyho Horvátha: „Pro tebe táto/ a pro svý děti malý/ spláchnu to bláto/ jak jsme si všichni přáli/ vždyť máme právo/ a co maj vlastně oni/ lži dává sílu/ kdo se říct pravdu bojí.“ Tož tak.
V roce 2008 byl základní hrubý plat poslance 61 400 Kč, průměrný příjem i s náhradami 130 000 Kč.
V roce 2025 (tedy loni) byl plat poslance 109 500 Kč, s náhradami 270 000 Kč.
Nárůst poslaneckých platů za toto období tedy činil 78%, včetně náhrad 108%.
Pokud tedy chce tahle vláda národní hanby vracet rozpočet ČT a ČRo na úroveň roku 2008, protože "se musí šetřit", doporučuju aby šel Babiš s Klempířem příkladem a vrátili poslanecké platy a náhrady také na úroveň roku 2008.
To by znamenalo úsporu asi 340 milionů Kč.
Nemáte zač.
Rozhovor s Danielem Stachem.
@iROZHLAScz: Řekl jste, že pokud se bude každý rok určovat rozpočet České televize ze státního rozpočtu, nebudete v ní. Tahle situace už nastala?
@DanielStach: Platí, co jsem řekl, platí moje slova. Naprosto jednoznačně ano.
https://t.co/1LQUygrDvJ
Před rokem zemřela po pádu z okna bulharská uklízečka Suzana pracující ve Vodňanské drůbeži z holdingu Agrofert v Modřicích u Brna. Nepracovala přímo pro drůbežárnu, ale pro jednu z pracovních agentur, které vozí do Česka dělníky ze zahraničí.
Podobné zprostředkovatelské firmy existují z velké části proto, aby pro velké domácí podniky zajistily maximum práce a minimum zodpovědnosti, když se něco stane.
Bulharská uklízečka zemřela při práci - v sobotu ještě před svítáním umývala okna ve velké výše. Dalo by se čekat, že jde o pracovní úraz. Tím pádem by rodina - včetně v tu dobu tříletého syna - dostala za smrt matky odškodnění. To jde u smrti snadno do milionů korun.
Jenže firma řekla, že Suzana nezemřela při práci. Podle ní šla z neznámého důvodu umývat v sobotu brzy ráno okna - tedy dělat práci, kterou měla výslovně zakázanou. Nijak se to prý netýkalo generálního úklidu, který zrovna probíhal před návštěvou komise.
„Byl to zřejmě její osud,“ řekla nám k tomu manželka koordinátora zahraničních pracovníků zprostředkovatelské firmy.
Stejným způsobem uzavřel případ i inspektorát práce, který vychází primárně z toho, jestli případ za pracovní úraz označí sám zaměstnavatel. V případě, že zaměstnavatel řekne, že o pracovní úřad nešlo, může se poškozený bránit soudně. Jenže mrtví se těžko brání.
Přicházíme s hodně silnou investigativní reportáží od Kristiny Vejnbender, která ukazuje, proč v Česku umírá neúměrné množství zahraničních pracovníků a taky jak premiér Babiš údajně bojuje proti této praxi, ale zároveň z ní jeho podniky těží (případ se stal ještě než dal letos Agrofert do fondu).
Článek je kvůli závažnosti odemčený, ale moc nám pomůže, když si nás předplatíte, ať můžeme tuhle práci dělat i dál.
Najdete ho v dalším postu👇