Aztecianus

[Aztecianus @Aztecianus]

@_MartinDvorak Musíme se bránit, nebo časem pojistky zmizí- už teď jsou pod palbou dehonestace a kritiky…

[Aztecianus @Aztecianus]

Příručka populisty pro uchvácení státu

Nejdřív vyrobit mediální hluk ve veřejném prostoru - Vykradený rozpočet. Den vlajky. Summit NATO. Hrad. Prezident. „Ústavní puč“. Rozvědčík. Vlastizrádci. Urážky. Nálepky. Hlava opozice. Aktivisti. Udavači do Bruselu. Rozdělená společnost. Státní vyznamenání. Banderovci…

Veřejnost se má hádat o loutkové divadlo. A mezitím běží to podstatné:

1.) Zpochybnit Ústavní soud, když nastaví vládě hranice.
2.) Změnit služební zákon tak, aby bylo snazší zbavovat se nepohodlných úředníků a dosazovat loajální lidi.
3.) Přitáhnout veřejnoprávní média blíž ke státnímu rozpočtu — tedy blíž k politické ruce, která drží peníze.
4.) Rozbít odborné zázemí státu: agendy pryč z Úřadu vlády, experti rezignují, institucionální paměť mizí.
5.) Zamést pod koberec Agrofert, střet zájmů a miliardy, které mohou nakonec zaplatit čeští daňoví poplatníci.
6.) Protlačovat problematické zákony, před kterými varují obce, komory i odborníci.
7.) Obsazovat instituce podporovateli, influencery a stranicky loajálními figurami — a říkat tomu „nová energie“.

Tohle nejsou náhodné excesy. To je metoda. A její výsledek?

Rozhádaná veřejnost.
Veřejný prostor plný emocí.
Zpochybněná soudní moc.
Oslabení a zastrašení úředníci.
Média ochočená výhružkami, strachem a později i rozpočtem.
Instituce obsazené loajálními lidmi.

A pod mediálním hlukem prochází věci, které mění fungování státu.
Snaží se spouštět jednu kulturní válku za druhou. Potom naporcovat stát, aby ovládli všechny kontrolní mechanismy a narušili fungování občanské společnosti. Pomalu a postupně zahřívat kotel, než se žába (veřejnost) uvaří (znechutí a rozhádá). A nakonec říct, že kdo si toho všiml, rozděluje společnost.

Ta podobnost s ruskými vlivovými operacemi není v tom, že by každý musel mít instrukce z Moskvy. Je v metodě. Tomu se za Sovětského svazu říkalo “aktivní opatření”. Operace, které neměly jen přesvědčit lidi o jedné lži, ale rozložit důvěru ve skutečnost, instituce a pravidla hry. Dnes se tomu říká informační operace, propaganda nebo „firehose of falsehood“ — proud tvrzení, polopravd a emocí, kde nejde o přesvědčení argumentem, ale o rozklad důvěry.

A v tu chvíli už nemusíte stát dobývat zvenčí.
Stačí ho rozebírat zevnitř a dosazovat ty, kteří vás poslechnou, protože se vás sami bojí…

Volby dávají právo vládnout.
Nedávají právo zpochybnit soudy, obsadit úřady, připoutat média k rozpočtu, zamést střety zájmů pod koberec a rozdat stát vlastním lidem.

Ale nejsou bianco šekem na uchvácení státu.

[Aztecianus @Aztecianus]

@iROZHLAScz https://t.co/IQNIS4q5T3

[Aztecianus @Aztecianus]

Příručka populisty pro uchvácení státu

Nejdřív vyrobit mediální hluk ve veřejném prostoru - Vykradený rozpočet. Den vlajky. Summit NATO. Hrad. Prezident. „Ústavní puč“. Rozvědčík. Vlastizrádci. Urážky. Nálepky. Hlava opozice. Aktivisti. Udavači do Bruselu. Rozdělená společnost. Státní vyznamenání. Banderovci…

Veřejnost se má hádat o loutkové divadlo. A mezitím běží to podstatné:

1.) Zpochybnit Ústavní soud, když nastaví vládě hranice.
2.) Změnit služební zákon tak, aby bylo snazší zbavovat se nepohodlných úředníků a dosazovat loajální lidi.
3.) Přitáhnout veřejnoprávní média blíž ke státnímu rozpočtu — tedy blíž k politické ruce, která drží peníze.
4.) Rozbít odborné zázemí státu: agendy pryč z Úřadu vlády, experti rezignují, institucionální paměť mizí.
5.) Zamést pod koberec Agrofert, střet zájmů a miliardy, které mohou nakonec zaplatit čeští daňoví poplatníci.
6.) Protlačovat problematické zákony, před kterými varují obce, komory i odborníci.
7.) Obsazovat instituce podporovateli, influencery a stranicky loajálními figurami — a říkat tomu „nová energie“.

Tohle nejsou náhodné excesy. To je metoda. A její výsledek?

Rozhádaná veřejnost.
Veřejný prostor plný emocí.
Zpochybněná soudní moc.
Oslabení a zastrašení úředníci.
Média ochočená výhružkami, strachem a později i rozpočtem.
Instituce obsazené loajálními lidmi.

A pod mediálním hlukem prochází věci, které mění fungování státu.
Snaží se spouštět jednu kulturní válku za druhou. Potom naporcovat stát, aby ovládli všechny kontrolní mechanismy a narušili fungování občanské společnosti. Pomalu a postupně zahřívat kotel, než se žába (veřejnost) uvaří (znechutí a rozhádá). A nakonec říct, že kdo si toho všiml, rozděluje společnost.

Ta podobnost s ruskými vlivovými operacemi není v tom, že by každý musel mít instrukce z Moskvy. Je v metodě. Tomu se za Sovětského svazu říkalo “aktivní opatření”. Operace, které neměly jen přesvědčit lidi o jedné lži, ale rozložit důvěru ve skutečnost, instituce a pravidla hry. Dnes se tomu říká informační operace, propaganda nebo „firehose of falsehood“ — proud tvrzení, polopravd a emocí, kde nejde o přesvědčení argumentem, ale o rozklad důvěry.

A v tu chvíli už nemusíte stát dobývat zvenčí.
Stačí ho rozebírat zevnitř a dosazovat ty, kteří vás poslechnou, protože se vás sami bojí…

Volby dávají právo vládnout.
Nedávají právo zpochybnit soudy, obsadit úřady, připoutat média k rozpočtu, zamést střety zájmů pod koberec a rozdat stát vlastním lidem.

Ale nejsou bianco šekem na uchvácení státu.

[Aztecianus @Aztecianus]

@FORUM_24 Součást plánu a vlivové operace?

[Aztecianus @Aztecianus]

Příručka populisty pro uchvácení státu

Nejdřív vyrobit mediální hluk ve veřejném prostoru - Vykradený rozpočet. Den vlajky. Summit NATO. Hrad. Prezident. „Ústavní puč“. Rozvědčík. Vlastizrádci. Urážky. Nálepky. Hlava opozice. Aktivisti. Udavači do Bruselu. Rozdělená společnost. Státní vyznamenání. Banderovci…

Veřejnost se má hádat o loutkové divadlo. A mezitím běží to podstatné:

1.) Zpochybnit Ústavní soud, když nastaví vládě hranice.
2.) Změnit služební zákon tak, aby bylo snazší zbavovat se nepohodlných úředníků a dosazovat loajální lidi.
3.) Přitáhnout veřejnoprávní média blíž ke státnímu rozpočtu — tedy blíž k politické ruce, která drží peníze.
4.) Rozbít odborné zázemí státu: agendy pryč z Úřadu vlády, experti rezignují, institucionální paměť mizí.
5.) Zamést pod koberec Agrofert, střet zájmů a miliardy, které mohou nakonec zaplatit čeští daňoví poplatníci.
6.) Protlačovat problematické zákony, před kterými varují obce, komory i odborníci.
7.) Obsazovat instituce podporovateli, influencery a stranicky loajálními figurami — a říkat tomu „nová energie“.

Tohle nejsou náhodné excesy. To je metoda. A její výsledek?

Rozhádaná veřejnost.
Veřejný prostor plný emocí.
Zpochybněná soudní moc.
Oslabení a zastrašení úředníci.
Média ochočená výhružkami, strachem a později i rozpočtem.
Instituce obsazené loajálními lidmi.

A pod mediálním hlukem prochází věci, které mění fungování státu.
Snaží se spouštět jednu kulturní válku za druhou. Potom naporcovat stát, aby ovládli všechny kontrolní mechanismy a narušili fungování občanské společnosti. Pomalu a postupně zahřívat kotel, než se žába (veřejnost) uvaří (znechutí a rozhádá). A nakonec říct, že kdo si toho všiml, rozděluje společnost.

Ta podobnost s ruskými vlivovými operacemi není v tom, že by každý musel mít instrukce z Moskvy. Je v metodě. Tomu se za Sovětského svazu říkalo “aktivní opatření”. Operace, které neměly jen přesvědčit lidi o jedné lži, ale rozložit důvěru ve skutečnost, instituce a pravidla hry. Dnes se tomu říká informační operace, propaganda nebo „firehose of falsehood“ — proud tvrzení, polopravd a emocí, kde nejde o přesvědčení argumentem, ale o rozklad důvěry.

A v tu chvíli už nemusíte stát dobývat zvenčí.
Stačí ho rozebírat zevnitř a dosazovat ty, kteří vás poslechnou, protože se vás sami bojí…

Volby dávají právo vládnout.
Nedávají právo zpochybnit soudy, obsadit úřady, připoutat média k rozpočtu, zamést střety zájmů pod koberec a rozdat stát vlastním lidem.

Ale nejsou bianco šekem na uchvácení státu.

[Aztecianus @Aztecianus]

@Xiucutil007 Nejdůležitější je jeho čtyřfázový rámec: demoralizace → destabilizace → krize → normalizace.

[Aztecianus @Aztecianus]

Příručka populisty pro uchvácení státu

Nejdřív vyrobit mediální hluk ve veřejném prostoru - Vykradený rozpočet. Den vlajky. Summit NATO. Hrad. Prezident. „Ústavní puč“. Rozvědčík. Vlastizrádci. Urážky. Nálepky. Hlava opozice. Aktivisti. Udavači do Bruselu. Rozdělená společnost. Státní vyznamenání. Banderovci…

Veřejnost se má hádat o loutkové divadlo. A mezitím běží to podstatné:

1.) Zpochybnit Ústavní soud, když nastaví vládě hranice.
2.) Změnit služební zákon tak, aby bylo snazší zbavovat se nepohodlných úředníků a dosazovat loajální lidi.
3.) Přitáhnout veřejnoprávní média blíž ke státnímu rozpočtu — tedy blíž k politické ruce, která drží peníze.
4.) Rozbít odborné zázemí státu: agendy pryč z Úřadu vlády, experti rezignují, institucionální paměť mizí.
5.) Zamést pod koberec Agrofert, střet zájmů a miliardy, které mohou nakonec zaplatit čeští daňoví poplatníci.
6.) Protlačovat problematické zákony, před kterými varují obce, komory i odborníci.
7.) Obsazovat instituce podporovateli, influencery a stranicky loajálními figurami — a říkat tomu „nová energie“.

Tohle nejsou náhodné excesy. To je metoda. A její výsledek?

Rozhádaná veřejnost.
Veřejný prostor plný emocí.
Zpochybněná soudní moc.
Oslabení a zastrašení úředníci.
Média ochočená výhružkami, strachem a později i rozpočtem.
Instituce obsazené loajálními lidmi.

A pod mediálním hlukem prochází věci, které mění fungování státu.
Snaží se spouštět jednu kulturní válku za druhou. Potom naporcovat stát, aby ovládli všechny kontrolní mechanismy a narušili fungování občanské společnosti. Pomalu a postupně zahřívat kotel, než se žába (veřejnost) uvaří (znechutí a rozhádá). A nakonec říct, že kdo si toho všiml, rozděluje společnost.

Ta podobnost s ruskými vlivovými operacemi není v tom, že by každý musel mít instrukce z Moskvy. Je v metodě. Tomu se za Sovětského svazu říkalo “aktivní opatření”. Operace, které neměly jen přesvědčit lidi o jedné lži, ale rozložit důvěru ve skutečnost, instituce a pravidla hry. Dnes se tomu říká informační operace, propaganda nebo „firehose of falsehood“ — proud tvrzení, polopravd a emocí, kde nejde o přesvědčení argumentem, ale o rozklad důvěry.

A v tu chvíli už nemusíte stát dobývat zvenčí.
Stačí ho rozebírat zevnitř a dosazovat ty, kteří vás poslechnou, protože se vás sami bojí…

Volby dávají právo vládnout.
Nedávají právo zpochybnit soudy, obsadit úřady, připoutat média k rozpočtu, zamést střety zájmů pod koberec a rozdat stát vlastním lidem.

Ale nejsou bianco šekem na uchvácení státu.

[Aztecianus @Aztecianus]

Díky za ukázku té metody: nálepka, osobní útok, závistivá odbočka — a věcný obsah nikde.
„Proukrajinský nacista“ není argument, ale kouřová clona. Podpora napadené země z nikoho nacistu nedělá, stejně jako Premium na X z nikoho nedělá boháče.
Pokud vás netrápí co se děje se státem: tlak na soudy, média, úředníky a pojistky demokracie - nechápu vaší frustraci.
A jestli tedy platí „kdo lže, ten krade“, začal bych u těch, kdo místo odpovědi na věc hned vytáhnou slovo „nacista“.

[Aztecianus @Aztecianus]

Bránit se tomu dá hlavně tím, že neskočíme na návnadu.
Oni potřebují, aby se veřejnost hádala o koberec, festival ve Strážnici, nálepky a urážky…. My se musíme dívat na zákony, rozpočty, personální změny, média, soudy a státní správu.
Neřešit jen hluk, ale sledovat, co se skutečně mění - ptát se poslanců a senátorů, jak budou hlasovat - podporovat nezávislá média a právní organizace - nepřijímat útoky na Ústavní soud jako „normální politickou rétoriku“ - chodit k volbám — i těm nudným - a hlavně nenechat si namluvit, že „stejně nic nejde“. A mluvit s lidma - co jim ještě přijde normální a co už ne…

[Aztecianus @Aztecianus]

@DarPutinovi https://t.co/IQNIS4q5T3

[Aztecianus @Aztecianus]

Příručka populisty pro uchvácení státu

Nejdřív vyrobit mediální hluk ve veřejném prostoru - Vykradený rozpočet. Den vlajky. Summit NATO. Hrad. Prezident. „Ústavní puč“. Rozvědčík. Vlastizrádci. Urážky. Nálepky. Hlava opozice. Aktivisti. Udavači do Bruselu. Rozdělená společnost. Státní vyznamenání. Banderovci…

Veřejnost se má hádat o loutkové divadlo. A mezitím běží to podstatné:

1.) Zpochybnit Ústavní soud, když nastaví vládě hranice.
2.) Změnit služební zákon tak, aby bylo snazší zbavovat se nepohodlných úředníků a dosazovat loajální lidi.
3.) Přitáhnout veřejnoprávní média blíž ke státnímu rozpočtu — tedy blíž k politické ruce, která drží peníze.
4.) Rozbít odborné zázemí státu: agendy pryč z Úřadu vlády, experti rezignují, institucionální paměť mizí.
5.) Zamést pod koberec Agrofert, střet zájmů a miliardy, které mohou nakonec zaplatit čeští daňoví poplatníci.
6.) Protlačovat problematické zákony, před kterými varují obce, komory i odborníci.
7.) Obsazovat instituce podporovateli, influencery a stranicky loajálními figurami — a říkat tomu „nová energie“.

Tohle nejsou náhodné excesy. To je metoda. A její výsledek?

Rozhádaná veřejnost.
Veřejný prostor plný emocí.
Zpochybněná soudní moc.
Oslabení a zastrašení úředníci.
Média ochočená výhružkami, strachem a později i rozpočtem.
Instituce obsazené loajálními lidmi.

A pod mediálním hlukem prochází věci, které mění fungování státu.
Snaží se spouštět jednu kulturní válku za druhou. Potom naporcovat stát, aby ovládli všechny kontrolní mechanismy a narušili fungování občanské společnosti. Pomalu a postupně zahřívat kotel, než se žába (veřejnost) uvaří (znechutí a rozhádá). A nakonec říct, že kdo si toho všiml, rozděluje společnost.

Ta podobnost s ruskými vlivovými operacemi není v tom, že by každý musel mít instrukce z Moskvy. Je v metodě. Tomu se za Sovětského svazu říkalo “aktivní opatření”. Operace, které neměly jen přesvědčit lidi o jedné lži, ale rozložit důvěru ve skutečnost, instituce a pravidla hry. Dnes se tomu říká informační operace, propaganda nebo „firehose of falsehood“ — proud tvrzení, polopravd a emocí, kde nejde o přesvědčení argumentem, ale o rozklad důvěry.

A v tu chvíli už nemusíte stát dobývat zvenčí.
Stačí ho rozebírat zevnitř a dosazovat ty, kteří vás poslechnou, protože se vás sami bojí…

Volby dávají právo vládnout.
Nedávají právo zpochybnit soudy, obsadit úřady, připoutat média k rozpočtu, zamést střety zájmů pod koberec a rozdat stát vlastním lidem.

Ale nejsou bianco šekem na uchvácení státu.

[Aztecianus @Aztecianus]

@ODScz https://t.co/IQNIS4q5T3

[Aztecianus @Aztecianus]

Příručka populisty pro uchvácení státu

Nejdřív vyrobit mediální hluk ve veřejném prostoru - Vykradený rozpočet. Den vlajky. Summit NATO. Hrad. Prezident. „Ústavní puč“. Rozvědčík. Vlastizrádci. Urážky. Nálepky. Hlava opozice. Aktivisti. Udavači do Bruselu. Rozdělená společnost. Státní vyznamenání. Banderovci…

Veřejnost se má hádat o loutkové divadlo. A mezitím běží to podstatné:

1.) Zpochybnit Ústavní soud, když nastaví vládě hranice.
2.) Změnit služební zákon tak, aby bylo snazší zbavovat se nepohodlných úředníků a dosazovat loajální lidi.
3.) Přitáhnout veřejnoprávní média blíž ke státnímu rozpočtu — tedy blíž k politické ruce, která drží peníze.
4.) Rozbít odborné zázemí státu: agendy pryč z Úřadu vlády, experti rezignují, institucionální paměť mizí.
5.) Zamést pod koberec Agrofert, střet zájmů a miliardy, které mohou nakonec zaplatit čeští daňoví poplatníci.
6.) Protlačovat problematické zákony, před kterými varují obce, komory i odborníci.
7.) Obsazovat instituce podporovateli, influencery a stranicky loajálními figurami — a říkat tomu „nová energie“.

Tohle nejsou náhodné excesy. To je metoda. A její výsledek?

Rozhádaná veřejnost.
Veřejný prostor plný emocí.
Zpochybněná soudní moc.
Oslabení a zastrašení úředníci.
Média ochočená výhružkami, strachem a později i rozpočtem.
Instituce obsazené loajálními lidmi.

A pod mediálním hlukem prochází věci, které mění fungování státu.
Snaží se spouštět jednu kulturní válku za druhou. Potom naporcovat stát, aby ovládli všechny kontrolní mechanismy a narušili fungování občanské společnosti. Pomalu a postupně zahřívat kotel, než se žába (veřejnost) uvaří (znechutí a rozhádá). A nakonec říct, že kdo si toho všiml, rozděluje společnost.

Ta podobnost s ruskými vlivovými operacemi není v tom, že by každý musel mít instrukce z Moskvy. Je v metodě. Tomu se za Sovětského svazu říkalo “aktivní opatření”. Operace, které neměly jen přesvědčit lidi o jedné lži, ale rozložit důvěru ve skutečnost, instituce a pravidla hry. Dnes se tomu říká informační operace, propaganda nebo „firehose of falsehood“ — proud tvrzení, polopravd a emocí, kde nejde o přesvědčení argumentem, ale o rozklad důvěry.

A v tu chvíli už nemusíte stát dobývat zvenčí.
Stačí ho rozebírat zevnitř a dosazovat ty, kteří vás poslechnou, protože se vás sami bojí…

Volby dávají právo vládnout.
Nedávají právo zpochybnit soudy, obsadit úřady, připoutat média k rozpočtu, zamést střety zájmů pod koberec a rozdat stát vlastním lidem.

Ale nejsou bianco šekem na uchvácení státu.

[Aztecianus @Aztecianus]

@MJureka https://t.co/IQNIS4q5T3

[Aztecianus @Aztecianus]

Příručka populisty pro uchvácení státu

Nejdřív vyrobit mediální hluk ve veřejném prostoru - Vykradený rozpočet. Den vlajky. Summit NATO. Hrad. Prezident. „Ústavní puč“. Rozvědčík. Vlastizrádci. Urážky. Nálepky. Hlava opozice. Aktivisti. Udavači do Bruselu. Rozdělená společnost. Státní vyznamenání. Banderovci…

Veřejnost se má hádat o loutkové divadlo. A mezitím běží to podstatné:

1.) Zpochybnit Ústavní soud, když nastaví vládě hranice.
2.) Změnit služební zákon tak, aby bylo snazší zbavovat se nepohodlných úředníků a dosazovat loajální lidi.
3.) Přitáhnout veřejnoprávní média blíž ke státnímu rozpočtu — tedy blíž k politické ruce, která drží peníze.
4.) Rozbít odborné zázemí státu: agendy pryč z Úřadu vlády, experti rezignují, institucionální paměť mizí.
5.) Zamést pod koberec Agrofert, střet zájmů a miliardy, které mohou nakonec zaplatit čeští daňoví poplatníci.
6.) Protlačovat problematické zákony, před kterými varují obce, komory i odborníci.
7.) Obsazovat instituce podporovateli, influencery a stranicky loajálními figurami — a říkat tomu „nová energie“.

Tohle nejsou náhodné excesy. To je metoda. A její výsledek?

Rozhádaná veřejnost.
Veřejný prostor plný emocí.
Zpochybněná soudní moc.
Oslabení a zastrašení úředníci.
Média ochočená výhružkami, strachem a později i rozpočtem.
Instituce obsazené loajálními lidmi.

A pod mediálním hlukem prochází věci, které mění fungování státu.
Snaží se spouštět jednu kulturní válku za druhou. Potom naporcovat stát, aby ovládli všechny kontrolní mechanismy a narušili fungování občanské společnosti. Pomalu a postupně zahřívat kotel, než se žába (veřejnost) uvaří (znechutí a rozhádá). A nakonec říct, že kdo si toho všiml, rozděluje společnost.

Ta podobnost s ruskými vlivovými operacemi není v tom, že by každý musel mít instrukce z Moskvy. Je v metodě. Tomu se za Sovětského svazu říkalo “aktivní opatření”. Operace, které neměly jen přesvědčit lidi o jedné lži, ale rozložit důvěru ve skutečnost, instituce a pravidla hry. Dnes se tomu říká informační operace, propaganda nebo „firehose of falsehood“ — proud tvrzení, polopravd a emocí, kde nejde o přesvědčení argumentem, ale o rozklad důvěry.

A v tu chvíli už nemusíte stát dobývat zvenčí.
Stačí ho rozebírat zevnitř a dosazovat ty, kteří vás poslechnou, protože se vás sami bojí…

Volby dávají právo vládnout.
Nedávají právo zpochybnit soudy, obsadit úřady, připoutat média k rozpočtu, zamést střety zájmů pod koberec a rozdat stát vlastním lidem.

Ale nejsou bianco šekem na uchvácení státu.

[Aztecianus @Aztecianus]

@JachymVrecion Hůř…

[Aztecianus @Aztecianus]

Příručka populisty pro uchvácení státu

Nejdřív vyrobit mediální hluk ve veřejném prostoru - Vykradený rozpočet. Den vlajky. Summit NATO. Hrad. Prezident. „Ústavní puč“. Rozvědčík. Vlastizrádci. Urážky. Nálepky. Hlava opozice. Aktivisti. Udavači do Bruselu. Rozdělená společnost. Státní vyznamenání. Banderovci…

Veřejnost se má hádat o loutkové divadlo. A mezitím běží to podstatné:

1.) Zpochybnit Ústavní soud, když nastaví vládě hranice.
2.) Změnit služební zákon tak, aby bylo snazší zbavovat se nepohodlných úředníků a dosazovat loajální lidi.
3.) Přitáhnout veřejnoprávní média blíž ke státnímu rozpočtu — tedy blíž k politické ruce, která drží peníze.
4.) Rozbít odborné zázemí státu: agendy pryč z Úřadu vlády, experti rezignují, institucionální paměť mizí.
5.) Zamést pod koberec Agrofert, střet zájmů a miliardy, které mohou nakonec zaplatit čeští daňoví poplatníci.
6.) Protlačovat problematické zákony, před kterými varují obce, komory i odborníci.
7.) Obsazovat instituce podporovateli, influencery a stranicky loajálními figurami — a říkat tomu „nová energie“.

Tohle nejsou náhodné excesy. To je metoda. A její výsledek?

Rozhádaná veřejnost.
Veřejný prostor plný emocí.
Zpochybněná soudní moc.
Oslabení a zastrašení úředníci.
Média ochočená výhružkami, strachem a později i rozpočtem.
Instituce obsazené loajálními lidmi.

A pod mediálním hlukem prochází věci, které mění fungování státu.
Snaží se spouštět jednu kulturní válku za druhou. Potom naporcovat stát, aby ovládli všechny kontrolní mechanismy a narušili fungování občanské společnosti. Pomalu a postupně zahřívat kotel, než se žába (veřejnost) uvaří (znechutí a rozhádá). A nakonec říct, že kdo si toho všiml, rozděluje společnost.

Ta podobnost s ruskými vlivovými operacemi není v tom, že by každý musel mít instrukce z Moskvy. Je v metodě. Tomu se za Sovětského svazu říkalo “aktivní opatření”. Operace, které neměly jen přesvědčit lidi o jedné lži, ale rozložit důvěru ve skutečnost, instituce a pravidla hry. Dnes se tomu říká informační operace, propaganda nebo „firehose of falsehood“ — proud tvrzení, polopravd a emocí, kde nejde o přesvědčení argumentem, ale o rozklad důvěry.

A v tu chvíli už nemusíte stát dobývat zvenčí.
Stačí ho rozebírat zevnitř a dosazovat ty, kteří vás poslechnou, protože se vás sami bojí…

Volby dávají právo vládnout.
Nedávají právo zpochybnit soudy, obsadit úřady, připoutat média k rozpočtu, zamést střety zájmů pod koberec a rozdat stát vlastním lidem.

Ale nejsou bianco šekem na uchvácení státu.

[Aztecianus @Aztecianus]

@Michal_Levente https://t.co/IQNIS4q5T3

[Aztecianus @Aztecianus]

Příručka populisty pro uchvácení státu

Nejdřív vyrobit mediální hluk ve veřejném prostoru - Vykradený rozpočet. Den vlajky. Summit NATO. Hrad. Prezident. „Ústavní puč“. Rozvědčík. Vlastizrádci. Urážky. Nálepky. Hlava opozice. Aktivisti. Udavači do Bruselu. Rozdělená společnost. Státní vyznamenání. Banderovci…

Veřejnost se má hádat o loutkové divadlo. A mezitím běží to podstatné:

1.) Zpochybnit Ústavní soud, když nastaví vládě hranice.
2.) Změnit služební zákon tak, aby bylo snazší zbavovat se nepohodlných úředníků a dosazovat loajální lidi.
3.) Přitáhnout veřejnoprávní média blíž ke státnímu rozpočtu — tedy blíž k politické ruce, která drží peníze.
4.) Rozbít odborné zázemí státu: agendy pryč z Úřadu vlády, experti rezignují, institucionální paměť mizí.
5.) Zamést pod koberec Agrofert, střet zájmů a miliardy, které mohou nakonec zaplatit čeští daňoví poplatníci.
6.) Protlačovat problematické zákony, před kterými varují obce, komory i odborníci.
7.) Obsazovat instituce podporovateli, influencery a stranicky loajálními figurami — a říkat tomu „nová energie“.

Tohle nejsou náhodné excesy. To je metoda. A její výsledek?

Rozhádaná veřejnost.
Veřejný prostor plný emocí.
Zpochybněná soudní moc.
Oslabení a zastrašení úředníci.
Média ochočená výhružkami, strachem a později i rozpočtem.
Instituce obsazené loajálními lidmi.

A pod mediálním hlukem prochází věci, které mění fungování státu.
Snaží se spouštět jednu kulturní válku za druhou. Potom naporcovat stát, aby ovládli všechny kontrolní mechanismy a narušili fungování občanské společnosti. Pomalu a postupně zahřívat kotel, než se žába (veřejnost) uvaří (znechutí a rozhádá). A nakonec říct, že kdo si toho všiml, rozděluje společnost.

Ta podobnost s ruskými vlivovými operacemi není v tom, že by každý musel mít instrukce z Moskvy. Je v metodě. Tomu se za Sovětského svazu říkalo “aktivní opatření”. Operace, které neměly jen přesvědčit lidi o jedné lži, ale rozložit důvěru ve skutečnost, instituce a pravidla hry. Dnes se tomu říká informační operace, propaganda nebo „firehose of falsehood“ — proud tvrzení, polopravd a emocí, kde nejde o přesvědčení argumentem, ale o rozklad důvěry.

A v tu chvíli už nemusíte stát dobývat zvenčí.
Stačí ho rozebírat zevnitř a dosazovat ty, kteří vás poslechnou, protože se vás sami bojí…

Volby dávají právo vládnout.
Nedávají právo zpochybnit soudy, obsadit úřady, připoutat média k rozpočtu, zamést střety zájmů pod koberec a rozdat stát vlastním lidem.

Ale nejsou bianco šekem na uchvácení státu.

[Aztecianus @Aztecianus]

@eva_decroix @JTejc @snemovna https://t.co/IQNIS4q5T3

[Aztecianus @Aztecianus]

Příručka populisty pro uchvácení státu

Nejdřív vyrobit mediální hluk ve veřejném prostoru - Vykradený rozpočet. Den vlajky. Summit NATO. Hrad. Prezident. „Ústavní puč“. Rozvědčík. Vlastizrádci. Urážky. Nálepky. Hlava opozice. Aktivisti. Udavači do Bruselu. Rozdělená společnost. Státní vyznamenání. Banderovci…

Veřejnost se má hádat o loutkové divadlo. A mezitím běží to podstatné:

1.) Zpochybnit Ústavní soud, když nastaví vládě hranice.
2.) Změnit služební zákon tak, aby bylo snazší zbavovat se nepohodlných úředníků a dosazovat loajální lidi.
3.) Přitáhnout veřejnoprávní média blíž ke státnímu rozpočtu — tedy blíž k politické ruce, která drží peníze.
4.) Rozbít odborné zázemí státu: agendy pryč z Úřadu vlády, experti rezignují, institucionální paměť mizí.
5.) Zamést pod koberec Agrofert, střet zájmů a miliardy, které mohou nakonec zaplatit čeští daňoví poplatníci.
6.) Protlačovat problematické zákony, před kterými varují obce, komory i odborníci.
7.) Obsazovat instituce podporovateli, influencery a stranicky loajálními figurami — a říkat tomu „nová energie“.

Tohle nejsou náhodné excesy. To je metoda. A její výsledek?

Rozhádaná veřejnost.
Veřejný prostor plný emocí.
Zpochybněná soudní moc.
Oslabení a zastrašení úředníci.
Média ochočená výhružkami, strachem a později i rozpočtem.
Instituce obsazené loajálními lidmi.

A pod mediálním hlukem prochází věci, které mění fungování státu.
Snaží se spouštět jednu kulturní válku za druhou. Potom naporcovat stát, aby ovládli všechny kontrolní mechanismy a narušili fungování občanské společnosti. Pomalu a postupně zahřívat kotel, než se žába (veřejnost) uvaří (znechutí a rozhádá). A nakonec říct, že kdo si toho všiml, rozděluje společnost.

Ta podobnost s ruskými vlivovými operacemi není v tom, že by každý musel mít instrukce z Moskvy. Je v metodě. Tomu se za Sovětského svazu říkalo “aktivní opatření”. Operace, které neměly jen přesvědčit lidi o jedné lži, ale rozložit důvěru ve skutečnost, instituce a pravidla hry. Dnes se tomu říká informační operace, propaganda nebo „firehose of falsehood“ — proud tvrzení, polopravd a emocí, kde nejde o přesvědčení argumentem, ale o rozklad důvěry.

A v tu chvíli už nemusíte stát dobývat zvenčí.
Stačí ho rozebírat zevnitř a dosazovat ty, kteří vás poslechnou, protože se vás sami bojí…

Volby dávají právo vládnout.
Nedávají právo zpochybnit soudy, obsadit úřady, připoutat média k rozpočtu, zamést střety zájmů pod koberec a rozdat stát vlastním lidem.

Ale nejsou bianco šekem na uchvácení státu.

[Aztecianus @Aztecianus]

@infocz_web https://t.co/IQNIS4q5T3

[Aztecianus @Aztecianus]

Příručka populisty pro uchvácení státu

Nejdřív vyrobit mediální hluk ve veřejném prostoru - Vykradený rozpočet. Den vlajky. Summit NATO. Hrad. Prezident. „Ústavní puč“. Rozvědčík. Vlastizrádci. Urážky. Nálepky. Hlava opozice. Aktivisti. Udavači do Bruselu. Rozdělená společnost. Státní vyznamenání. Banderovci…

Veřejnost se má hádat o loutkové divadlo. A mezitím běží to podstatné:

1.) Zpochybnit Ústavní soud, když nastaví vládě hranice.
2.) Změnit služební zákon tak, aby bylo snazší zbavovat se nepohodlných úředníků a dosazovat loajální lidi.
3.) Přitáhnout veřejnoprávní média blíž ke státnímu rozpočtu — tedy blíž k politické ruce, která drží peníze.
4.) Rozbít odborné zázemí státu: agendy pryč z Úřadu vlády, experti rezignují, institucionální paměť mizí.
5.) Zamést pod koberec Agrofert, střet zájmů a miliardy, které mohou nakonec zaplatit čeští daňoví poplatníci.
6.) Protlačovat problematické zákony, před kterými varují obce, komory i odborníci.
7.) Obsazovat instituce podporovateli, influencery a stranicky loajálními figurami — a říkat tomu „nová energie“.

Tohle nejsou náhodné excesy. To je metoda. A její výsledek?

Rozhádaná veřejnost.
Veřejný prostor plný emocí.
Zpochybněná soudní moc.
Oslabení a zastrašení úředníci.
Média ochočená výhružkami, strachem a později i rozpočtem.
Instituce obsazené loajálními lidmi.

A pod mediálním hlukem prochází věci, které mění fungování státu.
Snaží se spouštět jednu kulturní válku za druhou. Potom naporcovat stát, aby ovládli všechny kontrolní mechanismy a narušili fungování občanské společnosti. Pomalu a postupně zahřívat kotel, než se žába (veřejnost) uvaří (znechutí a rozhádá). A nakonec říct, že kdo si toho všiml, rozděluje společnost.

Ta podobnost s ruskými vlivovými operacemi není v tom, že by každý musel mít instrukce z Moskvy. Je v metodě. Tomu se za Sovětského svazu říkalo “aktivní opatření”. Operace, které neměly jen přesvědčit lidi o jedné lži, ale rozložit důvěru ve skutečnost, instituce a pravidla hry. Dnes se tomu říká informační operace, propaganda nebo „firehose of falsehood“ — proud tvrzení, polopravd a emocí, kde nejde o přesvědčení argumentem, ale o rozklad důvěry.

A v tu chvíli už nemusíte stát dobývat zvenčí.
Stačí ho rozebírat zevnitř a dosazovat ty, kteří vás poslechnou, protože se vás sami bojí…

Volby dávají právo vládnout.
Nedávají právo zpochybnit soudy, obsadit úřady, připoutat média k rozpočtu, zamést střety zájmů pod koberec a rozdat stát vlastním lidem.

Ale nejsou bianco šekem na uchvácení státu.

[Aztecianus @Aztecianus]

@stopkomunismu https://t.co/IQNIS4q5T3

[Aztecianus @Aztecianus]

Příručka populisty pro uchvácení státu

Nejdřív vyrobit mediální hluk ve veřejném prostoru - Vykradený rozpočet. Den vlajky. Summit NATO. Hrad. Prezident. „Ústavní puč“. Rozvědčík. Vlastizrádci. Urážky. Nálepky. Hlava opozice. Aktivisti. Udavači do Bruselu. Rozdělená společnost. Státní vyznamenání. Banderovci…

Veřejnost se má hádat o loutkové divadlo. A mezitím běží to podstatné:

1.) Zpochybnit Ústavní soud, když nastaví vládě hranice.
2.) Změnit služební zákon tak, aby bylo snazší zbavovat se nepohodlných úředníků a dosazovat loajální lidi.
3.) Přitáhnout veřejnoprávní média blíž ke státnímu rozpočtu — tedy blíž k politické ruce, která drží peníze.
4.) Rozbít odborné zázemí státu: agendy pryč z Úřadu vlády, experti rezignují, institucionální paměť mizí.
5.) Zamést pod koberec Agrofert, střet zájmů a miliardy, které mohou nakonec zaplatit čeští daňoví poplatníci.
6.) Protlačovat problematické zákony, před kterými varují obce, komory i odborníci.
7.) Obsazovat instituce podporovateli, influencery a stranicky loajálními figurami — a říkat tomu „nová energie“.

Tohle nejsou náhodné excesy. To je metoda. A její výsledek?

Rozhádaná veřejnost.
Veřejný prostor plný emocí.
Zpochybněná soudní moc.
Oslabení a zastrašení úředníci.
Média ochočená výhružkami, strachem a později i rozpočtem.
Instituce obsazené loajálními lidmi.

A pod mediálním hlukem prochází věci, které mění fungování státu.
Snaží se spouštět jednu kulturní válku za druhou. Potom naporcovat stát, aby ovládli všechny kontrolní mechanismy a narušili fungování občanské společnosti. Pomalu a postupně zahřívat kotel, než se žába (veřejnost) uvaří (znechutí a rozhádá). A nakonec říct, že kdo si toho všiml, rozděluje společnost.

Ta podobnost s ruskými vlivovými operacemi není v tom, že by každý musel mít instrukce z Moskvy. Je v metodě. Tomu se za Sovětského svazu říkalo “aktivní opatření”. Operace, které neměly jen přesvědčit lidi o jedné lži, ale rozložit důvěru ve skutečnost, instituce a pravidla hry. Dnes se tomu říká informační operace, propaganda nebo „firehose of falsehood“ — proud tvrzení, polopravd a emocí, kde nejde o přesvědčení argumentem, ale o rozklad důvěry.

A v tu chvíli už nemusíte stát dobývat zvenčí.
Stačí ho rozebírat zevnitř a dosazovat ty, kteří vás poslechnou, protože se vás sami bojí…

Volby dávají právo vládnout.
Nedávají právo zpochybnit soudy, obsadit úřady, připoutat média k rozpočtu, zamést střety zájmů pod koberec a rozdat stát vlastním lidem.

Ale nejsou bianco šekem na uchvácení státu.

[Aztecianus @Aztecianus]

@BarboraPipasova https://t.co/IQNIS4q5T3

[Aztecianus @Aztecianus]

Příručka populisty pro uchvácení státu

Nejdřív vyrobit mediální hluk ve veřejném prostoru - Vykradený rozpočet. Den vlajky. Summit NATO. Hrad. Prezident. „Ústavní puč“. Rozvědčík. Vlastizrádci. Urážky. Nálepky. Hlava opozice. Aktivisti. Udavači do Bruselu. Rozdělená společnost. Státní vyznamenání. Banderovci…

Veřejnost se má hádat o loutkové divadlo. A mezitím běží to podstatné:

1.) Zpochybnit Ústavní soud, když nastaví vládě hranice.
2.) Změnit služební zákon tak, aby bylo snazší zbavovat se nepohodlných úředníků a dosazovat loajální lidi.
3.) Přitáhnout veřejnoprávní média blíž ke státnímu rozpočtu — tedy blíž k politické ruce, která drží peníze.
4.) Rozbít odborné zázemí státu: agendy pryč z Úřadu vlády, experti rezignují, institucionální paměť mizí.
5.) Zamést pod koberec Agrofert, střet zájmů a miliardy, které mohou nakonec zaplatit čeští daňoví poplatníci.
6.) Protlačovat problematické zákony, před kterými varují obce, komory i odborníci.
7.) Obsazovat instituce podporovateli, influencery a stranicky loajálními figurami — a říkat tomu „nová energie“.

Tohle nejsou náhodné excesy. To je metoda. A její výsledek?

Rozhádaná veřejnost.
Veřejný prostor plný emocí.
Zpochybněná soudní moc.
Oslabení a zastrašení úředníci.
Média ochočená výhružkami, strachem a později i rozpočtem.
Instituce obsazené loajálními lidmi.

A pod mediálním hlukem prochází věci, které mění fungování státu.
Snaží se spouštět jednu kulturní válku za druhou. Potom naporcovat stát, aby ovládli všechny kontrolní mechanismy a narušili fungování občanské společnosti. Pomalu a postupně zahřívat kotel, než se žába (veřejnost) uvaří (znechutí a rozhádá). A nakonec říct, že kdo si toho všiml, rozděluje společnost.

Ta podobnost s ruskými vlivovými operacemi není v tom, že by každý musel mít instrukce z Moskvy. Je v metodě. Tomu se za Sovětského svazu říkalo “aktivní opatření”. Operace, které neměly jen přesvědčit lidi o jedné lži, ale rozložit důvěru ve skutečnost, instituce a pravidla hry. Dnes se tomu říká informační operace, propaganda nebo „firehose of falsehood“ — proud tvrzení, polopravd a emocí, kde nejde o přesvědčení argumentem, ale o rozklad důvěry.

A v tu chvíli už nemusíte stát dobývat zvenčí.
Stačí ho rozebírat zevnitř a dosazovat ty, kteří vás poslechnou, protože se vás sami bojí…

Volby dávají právo vládnout.
Nedávají právo zpochybnit soudy, obsadit úřady, připoutat média k rozpočtu, zamést střety zájmů pod koberec a rozdat stát vlastním lidem.

Ale nejsou bianco šekem na uchvácení státu.

[Aztecianus @Aztecianus]

@OndraKaluza Tak snad to ještě není tak špatný…

[Aztecianus @Aztecianus]

Příručka populisty pro uchvácení státu

Nejdřív vyrobit mediální hluk ve veřejném prostoru - Vykradený rozpočet. Den vlajky. Summit NATO. Hrad. Prezident. „Ústavní puč“. Rozvědčík. Vlastizrádci. Urážky. Nálepky. Hlava opozice. Aktivisti. Udavači do Bruselu. Rozdělená společnost. Státní vyznamenání. Banderovci…

Veřejnost se má hádat o loutkové divadlo. A mezitím běží to podstatné:

1.) Zpochybnit Ústavní soud, když nastaví vládě hranice.
2.) Změnit služební zákon tak, aby bylo snazší zbavovat se nepohodlných úředníků a dosazovat loajální lidi.
3.) Přitáhnout veřejnoprávní média blíž ke státnímu rozpočtu — tedy blíž k politické ruce, která drží peníze.
4.) Rozbít odborné zázemí státu: agendy pryč z Úřadu vlády, experti rezignují, institucionální paměť mizí.
5.) Zamést pod koberec Agrofert, střet zájmů a miliardy, které mohou nakonec zaplatit čeští daňoví poplatníci.
6.) Protlačovat problematické zákony, před kterými varují obce, komory i odborníci.
7.) Obsazovat instituce podporovateli, influencery a stranicky loajálními figurami — a říkat tomu „nová energie“.

Tohle nejsou náhodné excesy. To je metoda. A její výsledek?

Rozhádaná veřejnost.
Veřejný prostor plný emocí.
Zpochybněná soudní moc.
Oslabení a zastrašení úředníci.
Média ochočená výhružkami, strachem a později i rozpočtem.
Instituce obsazené loajálními lidmi.

A pod mediálním hlukem prochází věci, které mění fungování státu.
Snaží se spouštět jednu kulturní válku za druhou. Potom naporcovat stát, aby ovládli všechny kontrolní mechanismy a narušili fungování občanské společnosti. Pomalu a postupně zahřívat kotel, než se žába (veřejnost) uvaří (znechutí a rozhádá). A nakonec říct, že kdo si toho všiml, rozděluje společnost.

Ta podobnost s ruskými vlivovými operacemi není v tom, že by každý musel mít instrukce z Moskvy. Je v metodě. Tomu se za Sovětského svazu říkalo “aktivní opatření”. Operace, které neměly jen přesvědčit lidi o jedné lži, ale rozložit důvěru ve skutečnost, instituce a pravidla hry. Dnes se tomu říká informační operace, propaganda nebo „firehose of falsehood“ — proud tvrzení, polopravd a emocí, kde nejde o přesvědčení argumentem, ale o rozklad důvěry.

A v tu chvíli už nemusíte stát dobývat zvenčí.
Stačí ho rozebírat zevnitř a dosazovat ty, kteří vás poslechnou, protože se vás sami bojí…

Volby dávají právo vládnout.
Nedávají právo zpochybnit soudy, obsadit úřady, připoutat média k rozpočtu, zamést střety zájmů pod koberec a rozdat stát vlastním lidem.

Ale nejsou bianco šekem na uchvácení státu.

[Aztecianus @Aztecianus]

@ZdenekHrib https://t.co/IQNIS4q5T3

[Aztecianus @Aztecianus]

Příručka populisty pro uchvácení státu

Nejdřív vyrobit mediální hluk ve veřejném prostoru - Vykradený rozpočet. Den vlajky. Summit NATO. Hrad. Prezident. „Ústavní puč“. Rozvědčík. Vlastizrádci. Urážky. Nálepky. Hlava opozice. Aktivisti. Udavači do Bruselu. Rozdělená společnost. Státní vyznamenání. Banderovci…

Veřejnost se má hádat o loutkové divadlo. A mezitím běží to podstatné:

1.) Zpochybnit Ústavní soud, když nastaví vládě hranice.
2.) Změnit služební zákon tak, aby bylo snazší zbavovat se nepohodlných úředníků a dosazovat loajální lidi.
3.) Přitáhnout veřejnoprávní média blíž ke státnímu rozpočtu — tedy blíž k politické ruce, která drží peníze.
4.) Rozbít odborné zázemí státu: agendy pryč z Úřadu vlády, experti rezignují, institucionální paměť mizí.
5.) Zamést pod koberec Agrofert, střet zájmů a miliardy, které mohou nakonec zaplatit čeští daňoví poplatníci.
6.) Protlačovat problematické zákony, před kterými varují obce, komory i odborníci.
7.) Obsazovat instituce podporovateli, influencery a stranicky loajálními figurami — a říkat tomu „nová energie“.

Tohle nejsou náhodné excesy. To je metoda. A její výsledek?

Rozhádaná veřejnost.
Veřejný prostor plný emocí.
Zpochybněná soudní moc.
Oslabení a zastrašení úředníci.
Média ochočená výhružkami, strachem a později i rozpočtem.
Instituce obsazené loajálními lidmi.

A pod mediálním hlukem prochází věci, které mění fungování státu.
Snaží se spouštět jednu kulturní válku za druhou. Potom naporcovat stát, aby ovládli všechny kontrolní mechanismy a narušili fungování občanské společnosti. Pomalu a postupně zahřívat kotel, než se žába (veřejnost) uvaří (znechutí a rozhádá). A nakonec říct, že kdo si toho všiml, rozděluje společnost.

Ta podobnost s ruskými vlivovými operacemi není v tom, že by každý musel mít instrukce z Moskvy. Je v metodě. Tomu se za Sovětského svazu říkalo “aktivní opatření”. Operace, které neměly jen přesvědčit lidi o jedné lži, ale rozložit důvěru ve skutečnost, instituce a pravidla hry. Dnes se tomu říká informační operace, propaganda nebo „firehose of falsehood“ — proud tvrzení, polopravd a emocí, kde nejde o přesvědčení argumentem, ale o rozklad důvěry.

A v tu chvíli už nemusíte stát dobývat zvenčí.
Stačí ho rozebírat zevnitř a dosazovat ty, kteří vás poslechnou, protože se vás sami bojí…

Volby dávají právo vládnout.
Nedávají právo zpochybnit soudy, obsadit úřady, připoutat média k rozpočtu, zamést střety zájmů pod koberec a rozdat stát vlastním lidem.

Ale nejsou bianco šekem na uchvácení státu.

[Aztecianus @Aztecianus]

@z_nohy https://t.co/IQNIS4q5T3

[Aztecianus @Aztecianus]

Příručka populisty pro uchvácení státu

Nejdřív vyrobit mediální hluk ve veřejném prostoru - Vykradený rozpočet. Den vlajky. Summit NATO. Hrad. Prezident. „Ústavní puč“. Rozvědčík. Vlastizrádci. Urážky. Nálepky. Hlava opozice. Aktivisti. Udavači do Bruselu. Rozdělená společnost. Státní vyznamenání. Banderovci…

Veřejnost se má hádat o loutkové divadlo. A mezitím běží to podstatné:

1.) Zpochybnit Ústavní soud, když nastaví vládě hranice.
2.) Změnit služební zákon tak, aby bylo snazší zbavovat se nepohodlných úředníků a dosazovat loajální lidi.
3.) Přitáhnout veřejnoprávní média blíž ke státnímu rozpočtu — tedy blíž k politické ruce, která drží peníze.
4.) Rozbít odborné zázemí státu: agendy pryč z Úřadu vlády, experti rezignují, institucionální paměť mizí.
5.) Zamést pod koberec Agrofert, střet zájmů a miliardy, které mohou nakonec zaplatit čeští daňoví poplatníci.
6.) Protlačovat problematické zákony, před kterými varují obce, komory i odborníci.
7.) Obsazovat instituce podporovateli, influencery a stranicky loajálními figurami — a říkat tomu „nová energie“.

Tohle nejsou náhodné excesy. To je metoda. A její výsledek?

Rozhádaná veřejnost.
Veřejný prostor plný emocí.
Zpochybněná soudní moc.
Oslabení a zastrašení úředníci.
Média ochočená výhružkami, strachem a později i rozpočtem.
Instituce obsazené loajálními lidmi.

A pod mediálním hlukem prochází věci, které mění fungování státu.
Snaží se spouštět jednu kulturní válku za druhou. Potom naporcovat stát, aby ovládli všechny kontrolní mechanismy a narušili fungování občanské společnosti. Pomalu a postupně zahřívat kotel, než se žába (veřejnost) uvaří (znechutí a rozhádá). A nakonec říct, že kdo si toho všiml, rozděluje společnost.

Ta podobnost s ruskými vlivovými operacemi není v tom, že by každý musel mít instrukce z Moskvy. Je v metodě. Tomu se za Sovětského svazu říkalo “aktivní opatření”. Operace, které neměly jen přesvědčit lidi o jedné lži, ale rozložit důvěru ve skutečnost, instituce a pravidla hry. Dnes se tomu říká informační operace, propaganda nebo „firehose of falsehood“ — proud tvrzení, polopravd a emocí, kde nejde o přesvědčení argumentem, ale o rozklad důvěry.

A v tu chvíli už nemusíte stát dobývat zvenčí.
Stačí ho rozebírat zevnitř a dosazovat ty, kteří vás poslechnou, protože se vás sami bojí…

Volby dávají právo vládnout.
Nedávají právo zpochybnit soudy, obsadit úřady, připoutat média k rozpočtu, zamést střety zájmů pod koberec a rozdat stát vlastním lidem.

Ale nejsou bianco šekem na uchvácení státu.

[Aztecianus @Aztecianus]

@reflektorbob @EHvezdova @AndrejBabis @tomio_cz https://t.co/IQNIS4q5T3

[Aztecianus @Aztecianus]

Příručka populisty pro uchvácení státu

Nejdřív vyrobit mediální hluk ve veřejném prostoru - Vykradený rozpočet. Den vlajky. Summit NATO. Hrad. Prezident. „Ústavní puč“. Rozvědčík. Vlastizrádci. Urážky. Nálepky. Hlava opozice. Aktivisti. Udavači do Bruselu. Rozdělená společnost. Státní vyznamenání. Banderovci…

Veřejnost se má hádat o loutkové divadlo. A mezitím běží to podstatné:

1.) Zpochybnit Ústavní soud, když nastaví vládě hranice.
2.) Změnit služební zákon tak, aby bylo snazší zbavovat se nepohodlných úředníků a dosazovat loajální lidi.
3.) Přitáhnout veřejnoprávní média blíž ke státnímu rozpočtu — tedy blíž k politické ruce, která drží peníze.
4.) Rozbít odborné zázemí státu: agendy pryč z Úřadu vlády, experti rezignují, institucionální paměť mizí.
5.) Zamést pod koberec Agrofert, střet zájmů a miliardy, které mohou nakonec zaplatit čeští daňoví poplatníci.
6.) Protlačovat problematické zákony, před kterými varují obce, komory i odborníci.
7.) Obsazovat instituce podporovateli, influencery a stranicky loajálními figurami — a říkat tomu „nová energie“.

Tohle nejsou náhodné excesy. To je metoda. A její výsledek?

Rozhádaná veřejnost.
Veřejný prostor plný emocí.
Zpochybněná soudní moc.
Oslabení a zastrašení úředníci.
Média ochočená výhružkami, strachem a později i rozpočtem.
Instituce obsazené loajálními lidmi.

A pod mediálním hlukem prochází věci, které mění fungování státu.
Snaží se spouštět jednu kulturní válku za druhou. Potom naporcovat stát, aby ovládli všechny kontrolní mechanismy a narušili fungování občanské společnosti. Pomalu a postupně zahřívat kotel, než se žába (veřejnost) uvaří (znechutí a rozhádá). A nakonec říct, že kdo si toho všiml, rozděluje společnost.

Ta podobnost s ruskými vlivovými operacemi není v tom, že by každý musel mít instrukce z Moskvy. Je v metodě. Tomu se za Sovětského svazu říkalo “aktivní opatření”. Operace, které neměly jen přesvědčit lidi o jedné lži, ale rozložit důvěru ve skutečnost, instituce a pravidla hry. Dnes se tomu říká informační operace, propaganda nebo „firehose of falsehood“ — proud tvrzení, polopravd a emocí, kde nejde o přesvědčení argumentem, ale o rozklad důvěry.

A v tu chvíli už nemusíte stát dobývat zvenčí.
Stačí ho rozebírat zevnitř a dosazovat ty, kteří vás poslechnou, protože se vás sami bojí…

Volby dávají právo vládnout.
Nedávají právo zpochybnit soudy, obsadit úřady, připoutat média k rozpočtu, zamést střety zájmů pod koberec a rozdat stát vlastním lidem.

Ale nejsou bianco šekem na uchvácení státu.

[Aztecianus @Aztecianus]

@VrataDostal https://t.co/IQNIS4q5T3

[Aztecianus @Aztecianus]

Příručka populisty pro uchvácení státu

Nejdřív vyrobit mediální hluk ve veřejném prostoru - Vykradený rozpočet. Den vlajky. Summit NATO. Hrad. Prezident. „Ústavní puč“. Rozvědčík. Vlastizrádci. Urážky. Nálepky. Hlava opozice. Aktivisti. Udavači do Bruselu. Rozdělená společnost. Státní vyznamenání. Banderovci…

Veřejnost se má hádat o loutkové divadlo. A mezitím běží to podstatné:

1.) Zpochybnit Ústavní soud, když nastaví vládě hranice.
2.) Změnit služební zákon tak, aby bylo snazší zbavovat se nepohodlných úředníků a dosazovat loajální lidi.
3.) Přitáhnout veřejnoprávní média blíž ke státnímu rozpočtu — tedy blíž k politické ruce, která drží peníze.
4.) Rozbít odborné zázemí státu: agendy pryč z Úřadu vlády, experti rezignují, institucionální paměť mizí.
5.) Zamést pod koberec Agrofert, střet zájmů a miliardy, které mohou nakonec zaplatit čeští daňoví poplatníci.
6.) Protlačovat problematické zákony, před kterými varují obce, komory i odborníci.
7.) Obsazovat instituce podporovateli, influencery a stranicky loajálními figurami — a říkat tomu „nová energie“.

Tohle nejsou náhodné excesy. To je metoda. A její výsledek?

Rozhádaná veřejnost.
Veřejný prostor plný emocí.
Zpochybněná soudní moc.
Oslabení a zastrašení úředníci.
Média ochočená výhružkami, strachem a později i rozpočtem.
Instituce obsazené loajálními lidmi.

A pod mediálním hlukem prochází věci, které mění fungování státu.
Snaží se spouštět jednu kulturní válku za druhou. Potom naporcovat stát, aby ovládli všechny kontrolní mechanismy a narušili fungování občanské společnosti. Pomalu a postupně zahřívat kotel, než se žába (veřejnost) uvaří (znechutí a rozhádá). A nakonec říct, že kdo si toho všiml, rozděluje společnost.

Ta podobnost s ruskými vlivovými operacemi není v tom, že by každý musel mít instrukce z Moskvy. Je v metodě. Tomu se za Sovětského svazu říkalo “aktivní opatření”. Operace, které neměly jen přesvědčit lidi o jedné lži, ale rozložit důvěru ve skutečnost, instituce a pravidla hry. Dnes se tomu říká informační operace, propaganda nebo „firehose of falsehood“ — proud tvrzení, polopravd a emocí, kde nejde o přesvědčení argumentem, ale o rozklad důvěry.

A v tu chvíli už nemusíte stát dobývat zvenčí.
Stačí ho rozebírat zevnitř a dosazovat ty, kteří vás poslechnou, protože se vás sami bojí…

Volby dávají právo vládnout.
Nedávají právo zpochybnit soudy, obsadit úřady, připoutat média k rozpočtu, zamést střety zájmů pod koberec a rozdat stát vlastním lidem.

Ale nejsou bianco šekem na uchvácení státu.