Vadí mi, že mě vláda nutí, abych veřejnoprávní média místo poplatkem platil přes rozpočet na dluh s tučným úrokem.
Vadí mi, že rozpočty televize a rozhlasu budou skokově redukovány, což se jistě odrazí na kvalitě vysílání.
Vadí mi barbarský způsob, kterým si včera koalice projednání zákona prosadila.
To jsou důvody, proč se změnou financování zásadně nesouhlasím a protestuji proti ní.
Vadí mi ale také manipulace a používání dezinformací. Tvrzení, že změnou dojde k zestátnění veřejnoprávních médií, je objektivně nepravdivé. Dezinformace by šířit neměli ani novináři, ani demokratičtí politici. Nedělejte to, prosím.
Se znepokojením sleduji vyhrocenou situaci v Poslanecké sněmovně. Žádám, aby politici utišili emoce a vrátili se k věcné debatě, aby dodržovali zavedená sněmovní pravidla a aby obnovili základní respekt mezi koalicí a opozicí. Žádám o demokratické chování a důstojnost. Toté��, věřím, od politiků očekává veřejnost.
Způsob projednávání tak důležitého zákona – tedy jeho neočekávané zařazení a noční víkendové hlasování – podkopává víru v dobré úmysly a vede k vážným pochybnostem o záměrech předkladatelů.
Dlouhodobě zastávám názor, že média veřejné služby patří mezi základní pilíře naší demokracie a každé velké změně má předcházet široká odborná i veřejná diskuse. Nelze unáhleně dělat kroky, které nepůjde navrátit. Opakuji, že média musí mít v každém ohledu jasné záruky nezávislosti v oblasti obsahové i finanční.
Česká republika patří mezi jednu z mála zemí střední a východní Evropy, kde funguje velmi dobře systém veřejné služby a soukromých médií. Pokud chtějí politici tento stav změnit, měli by to dělat se znalostí, kvalitně, promyšleně a transparentně.