Lviv, 1941.
A young Jewish woman sits on the pavement, stripped naked, surrounded by a hostile crowd.
She tries to cover herself with her hands; her clothes lie discarded beside her. People stand and watch. One person reaches down toward her head as she looks directly into the lens.
Look at her face.
There is fear, shock, and profound humiliation. But beneath the cruelty surrounding her, there is something immutable:
her fundamental humanity.
She had a name.
A family.
A home.
People who loved her.
A future she was never allowed to claim.
The image was captured on 8mm film by German personnel. Later discovered by U.S. forces in an SS barracks in Augsburg, the footage is now preserved in Holocaust archives—a permanent record of an atrocity that was meant to be forgotten.
Before the Holocaust, more than 200,000 Jews called Lviv home. Under Nazi occupation, that community was systematically persecuted, deported, and murdered. Only a fraction survived.
During the 1941 pogroms, Jewish men, women, and children were targeted relentlessly, with women subjected to targeted, public degradation.
This photograph captures more than physical violence. It captures the mechanics of dehumanization—the deliberate, witnessed destruction of a human being's dignity.
We may never learn this woman’s name.
We may never know her final moments.
But by looking at her face, we refuse the ultimate aim of her tormentors: to erase her from memory.
We remember that she was someone.
Estonian intelligence chief Kaupo Rosin is right. Enough with the euphemisms.
Putin’s campaign of sabotage and subversion across Europe is not “hybrid warfare”. It is state-sponsored terrorism. Call it what it is.
https://t.co/CQFC8exWsb
Nataháš do vlády největší proruskou spodinu, abys nešel sedět.
Úředníky na ministerstvech ti dělají prorusská košťata.
Poradkyně je ruskej krtek a všemu tomu šéfuje nikým nevolená maďarka...
A ty se Andreji divíš, že ti tajná služba nedá info? 😀😀😀
https://t.co/Ad9EE5E7jO
Když Poláci stavěli dálnice, Česko strkalo peníze do Agrofertu.
Když Poláci zbrojí, Česko dál rve peníze do Agrofertu.
Jak je možný, že Poláci mají lepší a levnější potraviny než my?
Co na to velkostatkář a premiér ve střetu zájmů?
🚨 RUSSIANS POST PROOF OF THEIR WAR CRIME.
Russian forces proudly published video footage online showing their FPV drone deliberately targeting and killing an unarmed civilian riding a bicycle in Kherson.
11. července 1995, Potočari. Mladić zástupci místních muslimů, učiteli, slibuje (vedle něj sedí velitel vojsk OSN plk. Karremans), že když v Potočari složí zbraně, garantuje, že se nikomu nic nestane.
V Potočari bylo v tu dobu přes 20 000 uprchlíků, ale neozbrojených. Většina byly ženy a děti.
O 24 hodin později začalo první mučení a vraždění. V následujících dnech byly v okolí zavražděny tisíce lidí Mladićovými jednotkami.
Cynická kreatura.
Češi a Poláci mají společnou historii, ve které najdeme i velmi temné kapitoly. Byly mezi námi konflikty, křivdy a rozhodnutí, která dnes můžeme hodnotit velmi kriticky. Těšínsko je jedním z příkladů.
Jenže od těchto událostí uplynuly desítky let. Dnešní generace Čechů a Poláků spolu normálně žijí, pracují, cestují a spolupracují. Staré spory už dávno nejsou důvodem k vzájemné nenávisti.
Přesto se dnes ruští trollové snaží některé historické křivdy znovu vytahovat a stavět Čechy proti Polákům. Ne proto, že by jim na historii skutečně záleželo, ale protože potřebují vytvářet nové konflikty a rozdělovat evropské společnosti.
Nenechme se tím zmanipulovat. Naše společné zájmy a naše společná bezpečnost jsou mnohem důležitější než spory našich předků.
A čím dříve ruské trollí farmy přestanou mít v Evropě vliv, tím lépe pro všechny. Včetně samotných Rusů.
Rusko totiž nemá větší problém než Rusové sami.
Můžeme mít rozdílné názory na různé věci, ale kdo nepochopil, že vymanění se z vlivu ruského imperialismu bylo nejzásadnější událostí posledních desetiletí a je schopen Rusko nadále omlouvat, je pro mne zcela mimo rámec běžné politické diskuze.
Z každé miliardy, kterou si teď půjčíme, budeme platit téměř 50 milionů úroků ročně. Podle oficiálních dokumentů @MinFinCZ neexistuje výdaj, který by tenhle náklad pokryl svojí návratností. Předpokládá se růst, který bezbolestně zvýší příjmy o desítky miliard a mohl by tak posloužit ke snížení deficitu. Přesto deficit o desítky miliard stoupne. Když tohle pácháme v době růstu a nízké nezaměstnanosti, co budeme dělat v případě krize? Tohle není jen hazard s naší budoucností. To je její tunelování v makabrózním Ponziho schématu.
Inspirováno Václavem Klausem na Nově.
"Já bych se především vyvaroval toho jednoduchého výkladu, že 21. srpna 1968 Sovětský svaz napadl Československo. To je interpretace, která se dnes nekriticky opakuje. Historie ale nezačíná 21. srpna. Bylo tady Pražské jaro, byly tady reformy, byly tady obavy okolních socialistických zemí, byla tady geopolitická situace a byla tady celá řada předchozích událostí.
Takže jestli se ptáte, kdo začal invazi, já bych se nejprve zeptal: Co tomu předcházelo?"