@Aewaien@larry_mcwethy No one’s ever been there, but we can create a model and start testing various assumptions and theories until all fits together. It’s kind of smart to use gravity/gravitation pull to measure something so big. Maybe that’s why we call it science. In short https://t.co/DSlJ2RTIoy
@matkanaodstrel@Mc70Gregor Poptat se po šikovném kamarádovi co by si troufnul na opravu 😇 asi by stačila třeba 2m lať na lavičky z borovice=taková silnější deska, co se neprohne a dát to po celé délce?
@PiratIvanBartos Jen do toho běžte, v jiné zemi by AB odstoupil už dávno, tak uvidíme jak to dopadne tady. A třeba se někdo jen tak najednou rozpomene a dodá další materiály a důkazy.
Na takovou věc se nezapomíná ani po letech!
Čím vyšší schodek, tím nižší plat.
Máme připravený návrh, podle kterého by se výše schodku státního rozpočtu promítla i do platů ministrů a koaličních poslanců, kteří ho schválí.
Když už tu navrhují stovky miliard dluhu, které likvidují budoucnost mladých a zdražují už dnes hypotéky a lidem zhoršují život, je fér, ať to má dopad i na jejich vlastní výplatu.
RODÍCÍ SE ČESKO-FINSKÝ POHLED NA SVĚT Z NEW YORKU
1/2.
Před Valným shromážděním OSN v New Yorku tento týden vystoupili prezidenti dvou relativně malých evropských zemí.
Alexander Stubb za Finsko. Petr Pavel za Českou republiku.
Nebyly to stejné projevy. Lišily se jazykem, důrazy a v některých otázkách i konkrétními návrhy.
Když je ale čteme vedle sebe, začíná se objevovat něco zajímavého: obrys evropského pohledu na svět, v němž mizí mnohé jistoty posledních osmdesáti let.
Výchozí bod je jednoduchý.
Do mezinárodní politiky se vrací síla.
Ne že by z ní někdy zmizela. Po desetiletí však velká část světa fungovala v rámci institucí, které měly moc alespoň částečně omezovat. OSN, mezinárodní právo, smlouvy a spojenectví vytvářely rámec, v němž i soupeření velmocí podléhalo určitým pravidlům.
Dnes je tento rámec pod stále větším tlakem.
Stubb popisuje základní volbu jako rozhodování mezi spoluprací a konfliktem. Multipolární svět bez spolupráce, založený stále více na transakcích, hře s nulovým součtem a neomezeném uplatňování síly, se nakonec stává nebezpečnějším pro všechny.
Pavel přichází ke stejnému problému z jiné strany.
Možná nejdůležitější věta jeho newyorského projevu byla zároveň jednou z nejjednodušších:
„Pravidla mají hodnotu pouze tehdy, pokud zavazují všechny, zejména ty, kteří jsou dostatečně mocní na to, aby je mohli porušovat.“
V této větě je vlastně obsažena velká část politické filozofie obou projevů.
Pravidla nepotřebujeme proto, že jsou všechny státy stejně mocné.
Potřebujeme je právě proto, že nejsou.
Spojené státy, Čína a Rusko disponují hospodářskou, vojenskou a politickou silou, jakou země velikosti Finska nebo České republiky nikdy mít nebudou. Menší státy proto mají zásadní zájem na světě, v němž jejich suverenita nezávisí pouze na vojenské nebo ekonomické síle.
Pavel však jde ještě dál.
Větší moc musí znamenat větší odpovědnost.
Tento princip je zvlášť důležitý u stálých členů Rady bezpečnosti OSN. Pavel proto mluví přímo o ruské válce proti Ukrajině a také o schopnosti a odpovědnosti Číny využít svého vlivu k předcházení konfliktům a k ukončování válek.
Stubb dochází k podobnému závěru jinou cestou:
„Malé státy potřebují spolupráci, aby přežily. Velké státy ji potřebují, aby zůstaly velké.“
To je důležité obrácení perspektivy.
Multilateralismus bývá často představován jako něco, co malé země potřebují, aby se chránily před velkými. Stubb tento argument obrací. Fungující mezinárodní řád je nakonec i v zájmu velmocí, protože svět bez omezení se dříve či později stává nepředvídatelným i pro ty, kteří se zpočátku považují za dost silné, aby jej ovládali.
SVĚT SE ZMĚNIL. OSN SE MUSÍ ZMĚNIT S NÍM.
Tady jde Stubb dál než Pavel.
Otevřeně říká, že složení Rady bezpečnosti už neodpovídá rozložení moci v 21. století. Navrhuje nové stálé zastoupení Afriky, Asie a Tichomoří a Latinské Ameriky, zpochybňuje současný systém veta a tvrdí, že člen Rady bezpečnosti, který poruší Chartu OSN, by měl nést důsledky i uvnitř samotné organizace.
A sahá k ambiciózní historické analogii: svět možná potřebuje nový „okamžik San Franciska“ – politické úsilí srovnatelné svou ambicí s procesem, který před osmdesáti lety vedl ke vzniku Organizace spojených národů.
Pavel je v otázce institucionální reformy zdrženlivější.
Jeho měřítkem není ani tak návrh nové architektury jako otázka, zda jsou mezinárodní instituce skutečně schopné přinášet výsledky, prosazovat mezinárodní právo a dodávat vlastním pravidlům důvěryhodnost.
Oba přístupy se liší, ale nejsou v rozporu.
Stubb se ptá, zda dnešní architektura ještě odpovídá světu, který skutečně existuje.
Pavel se ptá, zda tato architektura ještě funguje.
Obě otázky už nelze obcházet.
Stubb navíc připomíná něco, co si Evropa někdy přiznává jen nerada: hospodářská a politická váha globálního Jihu a Východu dramaticky vzrostla. Důvěryhodný mezinárodní systém nemůže donekonečna odrážet rozložení moci z roku 1945.
@IVANLISKA Na ofiko stránkách FedEx https://t.co/iYpDuwPg8d mají stejné číslo účtu u ING, plus ten QR kód tam taky odkazuje => to výjimečně NENÍ SCAM a napsal bych jim na podporu ať napíšou, o jakou zásilku se jedná..
@granatovyjablko Aaa tak až ted jsem se kouknul na ceny🤪 no osobně bych volil přírodní Titan a Ultra 4😁 párkrát jsem viděl Ultra 2/3(?) a ano, jsou trošku větší, ale vypadaly pokaždé dobře..
Šťastnou ruku při výběru!
@zhrzenec@JirkaKokodak@vagus_cz Třeba Restaurace Hybernská, cca 70m, jen na polední menu za dobrou cenu si bez rezervace počkáte, než se uvolní místo uvnitř.
@tkapler Rozhodně stavět do výšky, parkoviště pod zem a pod to hřiště. Bydlím v 8 patře a je to super- výhledy, ranní i večerní slunce, no a když chci tak si můžu vyjít těch 8 pater a pěkně se protáhnout ☺️
Týdenní souhrn mé série #ZenyVeVede
Pět portrétů: pražská nobelistka s desetinovým platem, třiadvacetiletá chemička vymazaná z léčby lepry, vynálezkyně Scotchgardu, kartografka dna oceánu, kterou nepustili na loď, a olomoucká matematička, která zachraňovala křídla letadel.
Komu unikl souhrn z minulého týdne, najdete jej zde https://t.co/hfscDgZvif
Mimochodem - baví váš ještě? Nějak mi přijde že váš zájem uvadá (follow, čtenost, sdílení, lajky).
Gerty Coriová
V Praze se narodila v Petrské ulici, osm let gymnázia vtěsnala do jednoho roku a s Carlem Corim popsala cyklus, který běží v každém unaveném svalu. Nobelovu cenu za lékařství dostali oba. On byl profesor, ona šestnáct let asistentka s desetinou jeho platu; na pohovoru jí řekli, že společná laboratoř manželů je „neamerická“. https://t.co/BYE1eUV3Yv
Alice Ballová
Ve třiadvaceti letech převedla hustý chaulmoogrový olej na injekční estery a malomocní na Havaji mohli poprvé po půl století opustit izolaci. Zemřela v 24 letech, výsledky nestihla publikovat a metodu si přivlastnil rektor Dean. Jméno jí vrátili až po třech čtvrtě století; budova Dean Hall se jmenuje po něm dál. https://t.co/Q7RkwxIIzZ
Patsy Shermanová
Dívčí test jí předpověděl kariéru hospodyně, chlapecký vědkyni. V laboratoři 3M ukápla emulze na tenisku, skvrna nešla smýt a z nehody vznikl Scotchgard. Do textilky ji kvůli pohlaví nepustili, patentů měla šestnáct. Značka žije, původní PFOS patří mezi věčné chemikálie. https://t.co/OIen0y3bp1
Marie Tharpová
Na výzkumnou loď ji nepustili, žena prý nosí smůlu. U kreslicího stolu z sonarových čísel vyskládala středooceánský rift. Kolega to smetl jako „babské řeči“, dokud se na tutéž linii neposkládala zemětřesení. Kontinenty se hýbou; ona dno, které nesměla vidět, nakreslila tak, že ho vidí všichni. https://t.co/CspGiit60T
Olga Taussky-Toddová
Olomoucká rodačka opravovala chyby v Hilbertových spisech, za války Geršgorinovými kruhy rozhodovala, zda se křídlo letadla ve vzduchu nerozpadne. Caltech ji považoval za největší žijící matematičku světa a plnou profesuru jí dal až po čtrnácti letech. V rodné Olomouci po ní není pojmenovaná ani ulice. https://t.co/ftpkneq7jy
Sledujte @tkapler, ať vám neuniknou další díly. A klidně pište i náměty, názory, připomínky… když to jen trochu jde, snažím se reagovat. Za sdílení ❤️