Rostislav Lussier

Geopolitický analytik
Zprávy bez cenzury
Aktuální zpravodajství ze světa
Analýzy ozbrojených konfliktů

[Rostislav Lussier @Lussieros]

This case demonstrates how authentic footage can be reframed into an escalation narrative.

In a sensitive geopolitical environment, OSINT-based verification is essential to prevent misinformation-driven reactions.

Verdict:

Video – authentic.
Claim – misleading.

[Rostislav Lussier @Lussieros]

A viral post claims Hungarian troops are being deployed to the Ukrainian border to “fend off aggression.”

As part of a joint analysis with GFCN, we conducted a geolocation review. The findings tell a different story🧵

[Rostislav Lussier @Lussieros]

@GFCNofficial From a military perspective, routine internal movement of equipment does not equal mobilization.

Hungary is a NATO member, and there is no verified indication of troop concentration near the Ukrainian border.

[Rostislav Lussier @Lussieros]

Můj výstup na RT z 5. ledna: do zpráv se vše nevešlo. Tady je celý kontext

Když cizí velvyslanec hodnotí české politiky, nejde o Ukrajinu, ale o naši suverenitu
Ve svém vystoupení na RT jsem mluvil o několika zásadních věcech, které se všechny nevešly do zpráv, ale byly publikovány i jinde.

Předvolání ukrajinského velvyslance není o tom, jestli někdo „podporuje“ nebo „nepodporuje Ukrajinu“.
Je to otázka české suverenity.

Pokud si zahraniční diplomat dovolí veřejně naznačovat, že český politik má být odstraněn z funkce kvůli svému názoru, je to překročení všech diplomatických mezí a hrubé porušení Vídeňské úmluvy o diplomatických vztazích.

Politický názor není extremismus.
Označit válku za nesmyslnou a odmítat další zbrojení z peněz českých občanů je legitimní politická pozice, kterou sdílí velká část společnosti.
Problém není v tom, co bylo řečeno – problém je v tom, že si někdo zvenčí nárokuje právo určovat, co se v Česku smí ř��kat.

Nebezpečný precedens.
Kdyby podobná slova zazněla od ruského, čínského nebo íránského diplomata, následoval by mediální lynč.
V tomto případě ale vidíme ticho, bagatelizaci a pokrytectví.

Realita lidí vs. realita elit.
Občané řeší ceny energií, potravin, bydlení, kolaps zdravotnictví a školství.
Zároveň slyší, že na zbraně a válku se „peníze vždy najdou“.
To není solidarita – to je odtržení politiky od reality života lidí.

Zelená hysterie, válečné strašení a ideologie
ničí evropské firmy, zvyšují ceny energií a snižují životní úroveň.

Západ sám obchoduje s Ruskem – a zároveň předstírá morální nadřazenost.

Česká republika se nesmí stát zemí, kde zahraniční velvyslanci rozhodují o tom, kdo smí mít politický názor.

Níže přikládám video s mým vystoupením (sestřih ze zpráv RT).

[Spetsnaℤ 007 🇷🇺 @Alex_Oloyede2]

‼️🇺🇦 Ukrainian investigative journalist, Alexsei Brovchenko, one of those responsible for exposing corruption in Ukraine beaten and kidnapped by Zelensky's men.

EU values on display...

[Rostislav Lussier @Lussieros]

�� O médiích, propagandě a pravdě – Dialogue on Fakes 3.0, Moskva

[Rostislav Lussier @Lussieros]

📷 O médiích, propagandě a pravdě – Dialogue on Fakes 3.0, Moskva

Po mém hlavním vystoupení na téma „The Media World After the Wars“ následovala série otázek od novinářů a odborníků z různých zemí. Zajímalo je především, zda je v dnešní Evropě – kde je jakýkoliv jiný názor než ten pro-NATO a pro-EU okamžitě označen za „ruskou propagandu“ – ještě vůbec možné zvítězit nad systémovou mediální manipulací.

Odpověděl jsem, že otevřeně mluvit o těchto věcech je klíčové.
Protože pokud elity, média a vlády Západu, masivně financované ze struktur EU, budují obraz Ruska jako univerzální hrozby, pak je paradoxem doby, že jediná skutečně globální konference o boji proti dezinformacím vznikla právě v Rusku – a jako jediná na světě je zanesena v programu UNESCO.

To je tvrdá rána pro západní lži.

Je nezbytné podporovat nezávislá média, novináře a influencery, kteří se nebojí přinášet realitu, ať už jde o Rusko, Evropu nebo Blízký východ. Protože pravda se nerodí v ideologických centrech moci, ale v odvaze lidí mluvit svýma očima.

Právě o tom jsem mluvil i v září na setkání s místopředsedou vlády Ruské federace Dmitrijem Nikolajevičem Černyšenkem, jemuž jsem předložil návrh podpory pro nezávislé novináře a influencery v Rusku.
Vicepremiér mi tehdy poděkoval a uvedl, že návrh předá prezidentu Vladimiru Putinovi, který již vyjádřil zájem tento program podpořit.

Zároveň jsem dodal, že zůstávám realistický a skeptický, protože v Evropě sledujeme masivní protiruskou kampaň, cenzuru a potlačování jiných pohledů. Sociální sítě jako YouTube, Facebook nebo Instagram se dnes dokonce chlubí tím, kolik „ruského obsahu“ každý rok odstraní — a to nejen politického, ale i kulturního a společenského.

Tento program není nic nového.
Je to převzatý koncept amerických neokonzervativců z devadesátých let, který měl původně zajistit dominanci Západu po konci studené války. Od konfliktu na Ukrajině se však tento plán pouze rozšířil a zesílil.

Administrativa Joea Bidena otevřeně prohlásila, že zahajuje kampaň na „zničení Ruska“ — prostřednictvím ekonomického oslabení, sociální destabilizace a psychologického tlaku na ruskou společnost s cílem vyvolat změnu režimu v Moskvě.
Po této fázi následovala vojenská podpora Ukrajiny, která měla Rusko vyčerpat vojensky.

Dnes se ruská diplomacie oprávněně ptá Donalda Trumpa, zda hodlá v této politice pokračovat, nebo zda je ochoten přijmout podanou ruku spolupráce. Nabídka Moskvy je jasná: partnerství a výhodná spolupráce místo konfrontace.

Já osobně zůstávám skeptický, že za Trumpa či po jeho éře dojde k zásadní změně.
Tento projekt – plán na oslabení či rozbití Ruska – totiž po studené válce nikdy neskončil. Jen změnil formu, přejmenoval se a od Clintonovy éry až dodnes pokračuje jako trvalá strategie neokonzervativní dominance.

— Rostislav Lussier, Moskva, 28. října 2025

#Moscow #DialogueOnFakes #UNESCO #Geopolitics #MediaTruth #Russia #RostislavLussier #Moscow2025 #DialogueOnFakes #Geopolitics #Antifake #DialogueOnFakes #RussianForeignMinistry #Youth #MediaLiteracy #GlobalFactCheckingNetwork #russia #morocco #wyfmorocco #youthvoice #Moscow2025 #Geopolitics #Antifake #Russia #Moscow #Rusko #Lussier #Zacharova #Zakharova
#DialogueOnFakes #Media #Geopolitics #FreeSpeech

[Rostislav Lussier @Lussieros]

🍷 Večeře s kolegy a diplomaty – Café Puškin, Moskva

Po náročném dni na fóru Dialogue on Fakes 3.0 jsme se sešli na večeři s vrcholnými představiteli Ministerstva zahraničních věcí Ruské federace a zahraničními odborníky v jedné z nejkrásnějších restaurací Moskvy – Café Puškin.

V uvolněné, ale důstojné atmosféře jsme pokračovali v debatách o současných geopolitických trendech, médiích a bezpečnostních výzvách.
Byly to chvíle, kdy se odborné diskuze přirozeně prolínaly s upřímnými rozhovory o světě, který se mění přímo před našima očima.
Takové okamžiky dávají mezinárodním konferencím skutečný smysl – nejen výměnu myšlenek, ale i lidské porozumění.

#Moscow #CaféPuškin #DialogueOnFakes #Diplomacy #Geopolitics #RostislavLussier

[Rostislav Lussier @Lussieros]

🎬 Malý pohled do zákulisí…

Tady trávíme poslední minuty před vstupem na pódium – místo, kde se potkávají řečníci, experti a organizátoři, kde se ještě v klidu dolaďují myšlenky a často zazní ty nejzajímavější rozhovory, které už se na stage nedostanou. — Rostislav Lussier, Moskva, 29. října 2025

[Rostislav Lussier @Lussieros]

🤝 Střední Evropa v Moskvě – Dialogue on Fakes 3.0

Na konferenci Dialogue on Fakes 3.0 jsem měl možnost setkat se se skvělými kolegy ze střední Evropy –
s Dimitrijem Bakhtinem, zástupcem vedení GFCN,
Michalou Ganovskou, CEO portálu TVV ze Slovenska,
a Tomášem Špačkem, předsedou Slovanského výboru.

Bylo příjemné vidět, že Slovensko mělo na fóru silné zastoupení a že právě naši sousedé dokáží otevřeně diskutovat o otázkách informací, médií a bezpečnosti bez ideologických filtrů.
Upřímně doufám, že příště se přidá více zástupců i z České republiky – protože debaty o pravdě a médiích se nemohou vést jen přes hranice, ale především mezi sousedy, kteří sdílí podobnou zkušenost i historii. — Rostislav Lussier, Moskva, 29. října 2025

[Rostislav Lussier @Lussieros]

Paní Věra Kovářová Železná v televizi opět předvedla, že jediným skutečným programem hnutí STAN je antirusko.

Vystoupila s pohoršením nad tím, že nově zvolený předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura - SPD po letech sundal ukrajinskou vlajku z budovy Parlamentu. Přitom právě její přítomnost na státní budově byla ostudou — a to z jednoduchého důvodu: samostatně vyvěšená cizí vlajka (bez české vlajky nebo oficiálního kontextu) je v diplomatické praxi vnímána jako symbol cizí nadvlády nebo okupace.

Paní Kovářová přitom dodala, že se „obává, aby jednou na budově parlamentu nevysela ruská vlajka, protože to už jsme tady jednou měli.“

Na to bych jí položil prostou otázku:

👉 „A kdy přesně, paní Kovářová, na budově Parlamentu České republiky (nebo tehdejšího Federálního shromáždění) visela ruská státní vlajka?“

Pokud měla na mysli období socialismu před rokem 1989, pak je dobré připomenout, že žádná ruská vlajka tehdy neexistovala — šlo o vlajku Sovětského svazu (SSSR), tedy nadnárodního státu, jehož součástí byla i Ukrajina.

A nejen to — Ukrajinci v rámci SSSR zastávali řadu nejvyšších funkcí. Mnozí z nich byli členy Politbyra ÚV KSSS i vedoucích orgánů státu.
Například Nikita Chruščov i Leonid Brežněv byli původem z Ukrajiny.

Takže pokud někdo chce tvrdit, že „tady kdysi visela ruská vlajka“, měl by si nejdříve osvěžit dějepis.

Plně se mohu podepsat pod slova Tomia Okamury:

„Nestrašte Ruskem. Zahraniční vlajky jste tady vyvěšovali vy, ne my, takže to tady nepřevracejte. Já naopak chci, aby tady byly české vlajky!“

Tento postoj by měl být samozřejmý. Na českých státních institucích má viset česká vlajka, ne symboly cizí země — ať už jde o jakoukoli stranu konfliktu. — Rostislav Lussier

[Rostislav Lussier @Lussieros]

🗓️ Zápis z Moskvy

Po společné večeři jsem byl pozván k neformálnímu rozhovoru se Sergejem Nikolajevičem Nalobijem, zástupcem ředitele odboru informací a tisku Ministerstva zahraničních věcí Ruské federace – přímým spolupracovníkem Marie Vladimirovny Zacharové – a s jejím náměstkem.

Setkání proběhlo v přátelské atmosféře před restaurací Puškinova, kde jsme si společně zapálili doutník a krátce pohovořili o aktuální mezinárodní situaci.

Rozhovor se přirozeně stočil k několika klíčovým tématům:

🌎 1. Venezuela a geopolitické ohrožení

Diskutovali jsme o destabilizačních snahách Washingtonu vůči Venezuele.

Ruská strana zdůraznila, že tlak vůči Caracasu zůstává jedním z nástrojů americké geopolitické strategie pro kontrolu latinskoamerického prostoru, který má zabránit prohlubování spolupráce mezi Caracasem, Moskvou a Pekingem.

Shodli jsme se, že Venezuela se opět dostává do období zvýšené zranitelnosti – a že právě mediální a diplomatická fronta hraje v tomto procesu klíčovou roli. Další informace týkající se vojenského a bezpečnostního rámce nemohu publikovat veřejně. Jedná se o informace důvěrné (confidential).

🕊️ 2. Situace na Blízkém východě

Rozebrali jsme aktuální vývoj v regionu – především vztah mezi probíhajícími konflikty a globální informační kampaní.
Ruští kolegové upozornili, že mediální rámce západních států záměrně potlačují příčiny eskalace a nahrazují je moralizujícím narativem o „obráncích demokracie“.

Zhodnotil jsem, že tento přístup vytváří iluzi konsenzu, která následně legitimizuje další kroky směrem k přímé vojenské intervenci.

🇨🇿 3. Česká republika a možné politické změny

Tématem se stala i česká politika. Kolegy z MZV RF zajímala především otázka, jaké změny lze očekávat po případném návratu Andreje Babiše k moci.

Doporučil jsem zachovat vůči jeho osobě zdrženlivost a opatrný optimismus – připomněl jsem, že jeho minulý postoj vůči Rusku byl proměnlivý a často se řídil momentálním tlakem médií a spojenců.

Zmínil jsem jeho rozhodnutí z doby po kauze Vrbětice, kdy nechal vyhostit většinu ruských diplomatů, i jeho veřejné pochvalné výroky o ukrajinském prezidentovi Zelenském, které měly silně emotivní tón.

Upozornil jsem, že Babiš není ideologický nepřítel Ruska, ale pragmatik – a tudíž se jeho vztah k Moskvě může měnit podle okolností a vývoje v Bruselu či Washingtonu.

🏛️ 4. Ruská ambasáda v Praze

Během rozhovoru zaznělo i několik zajímavých informací ohledně chystaných změn na Velvyslanectví Ruské federace v Praze, které, podle toho, co mi bylo řečeno, přispějí ke zlepšení komunikace a větší otevřenosti.

Kolegové potvrdili, že cílem je stabilizovat a profesionalizovat diplomatické vztahy s Českou republikou, navzdory napjaté politické atmosféře. Na ambasádě ruské federace v Praze se chystá dost výrazná změna, která mnoho lidí, jevících zájem o komunikaci s ambasádou, potěší. Více bohužel říci nemohu – oficiálně to ještě neoznámili a náš rozhovor byl veden v přátelském a důvěrném duchu. Proto si tedy prosím počkejte na oficiální informace.

Současně jsem poznamenal, že v posledních letech jsem zaznamenal od českých občanů zvýšenou nespokojenost s komunikací s ruskou ambasádou, kdy například na emailový dotaz nikdo ze zaměstnanců neodpoví. Bylo mi řečeno, že pokud si někdy stěžujeme na omezenou komunikaci ze strany ruské ambasády, je třeba nezapomínat, že její současné personální ztenčení bylo důsledkem rozhodnutí českých vlád – konkrétně kabinetů Andreje Babiše a Petra Fialy.

K radikálnímu snížení diplomatického zastoupení došlo po kauze Vrbětice, která byla od počátku zpravodajsky nejasná a nikdy soudně doložená.

Důsledkem je, že největší země světa má v Praze personálně poddimenzované zastoupení, což komplikuje běžnou diplomatickou komunikaci.

V rámci širší reflexe jsem upozornil, že v českém prostředí se otázky bezpečnosti a zahraniční politiky staly spíše předmětem ideologického nátlaku než racionální analýzy, přičemž média přejímají role faktických propagandistů místo analytických pozorovatelů.

To je problém, který brání jakémukoli dialogu, protože se diskutuje o symbolech – ne o realitě.
________________________________________

🔹 Závěr

Večer před Puškinovou restaurací se tak proměnil v hodnotný a neformální geopolitický dialog.

Navzdory chladnému moskevskému vzduchu byla atmosféra přátelská a otevřená.
Rozhovor potvrdil, že Rusko má o Českou republiku stále zájem jako o partnera pro rozumný a realistický dialog, nikoli jako o nepřítele – jak je nám velice často lživě prostřednictvím médií prezentováno.

Osobně vnímám setkání jako významnou příležitost pro budoucí spolupráci a výměnu informací na expertní úrovni.

Rostislav Lussier

[Rostislav Lussier @Lussieros]

Na fóru Dialogue on Fakes 3.0 m�� oslovila ruská státní televize Pervyj kanal (Первый канал) s otázkou, co považuji za největší problém současných médií a fact-checkingu.

Moje odpověď byla jednoduchá:

„Problémem je, že si pravdu začaly privatizovat systémy mocenské integrace Západu, které dnes – i prostřednictvím médií – určují, co se smí nazývat realitou.

Tyto systémy, jež se už dávno považují za autoritu i nad suverénními státy, si samy udělily licenci na to, co je správné, a co je dovoleno říkat.“

Dnešní fact-checking už často neověřuje realitu, ale chrání systém správného názoru.

A pokud se novinář stane aktivistou, mizí novinařina – a začíná propaganda.

📷 Moskevský hotel Hilton, rozhovor pro Pervyj kanal

[Rostislav Lussier @Lussieros]

Procházka po Nikolské (Nikolskaya) ulici — jedné z nejkrásnějších a nejosvětlenějších ulic Moskvy, která vede přímo z Rudého n��městí až k Lubyanskému náměstí, kde sídlí FSB (dříve KGB).

Nikolská ulice má dnes status „kulturní tepny“ Moskvy — pořádají se tam koncerty, vánoční slavnosti, ale i různé patriotické a kulturní akce, často s výzdobou v barvách ruské trikolóry.

Říká se, že kdo dojde až na konec, už většinou nepokládá příliš otázek...

[Rostislav Lussier @Lussieros]

"Dezinformace nejsou jen o nepravdivých slovech — jsou o mocenských zájmech, které rozhodují, která pravda smí být vyslovena." — Rostislav Lussier, Moskva, 29. října 2025“

#Moscow #DialogueOnFakes #Venezuela #Geopolitics #DoubleStandards #TruthMatters #RostislavLussier

[Rostislav Lussier @Lussieros]

🌍 Moscow — Dialogue on Fakes 3.0

Na letošním mezinárodním fóru o dezinformacích jsem měl čest vystoupit na stejném panelu jako Johannyl Rodríguez, venezuelský ministr pro komunikaci a informace.

V závěru panelu jsem otevřel téma, které si žádá více než jen akademickou pozornost – téma suverenity a bezpečnosti Bolívarské republiky Venezuela.

🇻🇪 Upozornil jsem, že právě tato země, která se svou nezávislou politikou dlouhodobě staví proti hegemonii Spojených států, čelí dalšímu kolu destabilizačních tlaků.
Není to přehnané tvrzení – když prezident USA Donald J. Trump otevřeně hovoří o „svržení režimu v Caracasu“ a nahrazení prezidenta Madura „přijatelnějším“ vůdcem, když americké lodě potápějí venezuelská civilní plavidla a jejich činnost ospravedlňují „bojem proti drogám“, pak nejde o boj za svobodu, ale o další opakování dějin.

Z historie víme, že Chile, Argentina, Guatemala, Nikaragua, Panama, Kuba a Grenada si prošly stejným scénářem —
nejprve „boj proti diktatuře“, poté převrat, chaos, a nakonec instalace loutkového režimu pod patronátem Washingtonu.

Položil jsem účastníkům jednoduchou otázku:

„Zaznamenali jste v západních médiích jediný hlas pobouření nad tím, že USA potápějí venezuelská plavidla a porušují mezinárodní právo? Že se chystají na ozbrojený vpád do suverénní země?“

A pak jsem dodal:

„Když Západ bombardoval Jugoslávii, bylo to prý za svobodu.
Když Izrael páchá genocidu v Gaze, je to prý sebeobrana.
Když USA svrhávají vlády v cizích zemích, jde o boj za demokracii.
Ale když Rusko použije právo na preemptivní obranu svých hranic a ruskojazyčných občanů, je to zločin.“

A opravdu — kde byli ti samí moralisté, když Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa bombardovaly civilní infrastrukturu v Íránu a svět mlčel?
A tohle všechno chce tentýž člověk dnes korunovat Nobelovou cenou za mír?
To není ironie, to je diagnóza západní civilizace.

Po skončení panelu jsem osobně popřál venezuelskému ministrovi mnoho síly, odvahy a klidu v těchto těžkých dobách.
Řekl jsem mu, že udělám vše, co bude v mých silách, aby hlas Bolívarské republiky Venezuela byl slyšet i v České republice.
Protože Venezuela dnes nepotřebuje jen zbraně k obraně – potřebuje, aby její hlas, hlas utlačovaného, kterého šikanuje silnější agresor, byl slyšet.
Aby se svět konečně podíval na mapu ne podle moci, ale podle spravedlnosti.

Tohle je jádro dnešního světa – pravda už není otázkou morálky, ale moci.

A pokud někdo ještě pochybuje, kde končí novinářství a začíná propaganda, pak stačí sledovat, které bomby jsou podle médií humanitární.

Prosím, pomozte mi dostát slibu, který jsem dal panu ministrovi – šiřte tyto informace dál, sdílejte je, mluvte o nich. I jeden hlas může posílit ten, který chce být umlčen.

Rostislav Lussier

#Moscow #DialogueOnFakes #Venezuela #Geopolitics #DoubleStandards #TruthMatters #RostislavLussier