@tvuj_pan_jan@ilblog Proto píšu, že záleží, co kdo chce a preferuje 😇 pokud to pouziju jednou za rok, můžu vyšší hmotnost "zkousnout".. pokud jsem gramar, tak budu chtít to nejlehčí, ale tak/ finančně jinde 🤷♀️
Univerzitní žebříčky
Čas od času se objeví výsledky univerzitních rankingů a české VŠ tady pak dostávají sodu, jaká je to tragédie. Zkusme se trochu podívat do střev.
Mezi nejcitovanější a nejrespektovanější žebříčky patří ARWU/Shanghai, THE/Times a QS.
České a obecně středo a východoevropské VŠ nejhůře dopadají v THE a není to překvapivé. Tento žebříček totiž nejvíce dává na průzkumy a vnímání, kdo je nejlepší. Historická paměť, setrvačnost, zvyk a pověst pak hrají obrovskou roli. Z vědeckých výstupů jako takových se hodnotí primárně citovanost (30 % skóre). K tomu později.
QS je v tomto ještě drsnější a 50 % známky je šetření mezi ak. pracovníky a zaměstnavateli. 20 % jsou pak citace. Z vědeckých výstupů nic jiného. Dále různé podíly typu studenti vs. staff, zahraniční staff vs. domácí, podíl zahraničních studentů.
ARWU pak 30 % známky staví na Nobelistech, 20 % na Highly Cited Researchers, 20 % WoS publikace, 20 % Nature + Science a zbylých 10 % to celé vážené staffem.
A teď: Co z toho?
Obrovská váha je dávána citovanosti publikací (nikoliv IF či AIS časopisu). Český systém na tohle vůbec není zvyklý. V M17+ citace nikoho v podstatě nezajímají. V habilitačních a jmenovacích řízeních jsou zvykem až směšně nízké očekávané citace. Kafemlejnek v hlavách systémově zakořenil, že hlavní je být v dobrém časopisu (nebo ve špatných, ale v mnoha; to už se docela odbouralo), ale už to nikdo nemusí číst, natož citovat. V celé ČR máme jenom 9 Highly Cited Researchers (v 4x větším Polsku ale jenom 5, na Slovensku 1, v Maďarsku 4, Slovinsko 0, ale Rakousko 47, Nizozemsko přes 200, Belgie skoro 90), z toho 5 na VŠ. Tady je tedy rozhodně co zlepšovat a je to evidentně kotva postkomunistických systémů a znak "nedospělosti". Zároveň nezapomínejme, že systémy mají svá specifika. Např. v ČR a "na východě" je o dost standardnější dualita VŠ + nějaká variace na Akademii věd. Výstupy, ale i reputace, jsou rozmělněny. V rankingu z pohledu celé země se to logicky projeví.
Další částí, kde ztrácíme, jsou různé metriky internacionalizace, primárně s ohledem na faculty staff, nikoliv nutně studenty (tam jsme jakž takž a pomáháme si také našimi východními sousedy). To je ovšem systémový problém často mimo ruce VŠ: (ne)konkurenceschopné mzdy (minimálně na úrovni juniorů, ale to je zásadní), striktní víza, neefektivní úřady obecně. Potřebujeme efektivní prostředí pro cirkulaci mozků. Na krásu Prahy (a ostatních měst, samozřejmě) už jen tak neutáhnete. Akademie už dávno není svět beatiful minds, které budou pracovat za chleba s máslem. Zároveň je třeba přiznat, že mnoho pracovišť na to není mentálně připraveno, plus např. systematizace mezinárodních postdoků je spíše v plenkách. Je to jedno k druhému.
A v neposlední řadě jsou žebříčky jednoznačně West-biased. Nobelovky a Fields medals se na východ moc nerozdávaly. Pak vznikají absurdní situace, kdy si UK pohorší o 100 míst kvůli tomu, že 2 Nobelisti "odrotovali", protože absolvovali před víc než 100 lety. Jsme tím horší? Těžko.
Stejně tak různé typy průzkumů jsou postaveny primárně na vnímání situace než na něčem objektivním, takže pravděpodobně máte tendenci říct Oxford, Cambridge, Harvard na jakoukoliv otázku. A když vám někdo vysype k seřazení pár náhodných VŠ, tak tendence k volbě "čehokoliv v Anglii" oproti "čemukoliv z východu", nezávislé na znalosti či realitě, tam prostě a jednoduše bude. Scénku s cigaretami z Pelíšků jistě znáte.
A že nás v žebříčcích válcuje Čína a Asie obecně? Asi vytušíte, že v tomto systému se dá dobře "draftovat" a při neexistenci platových stropů asi dynamiku vytušíme. Rozhodně to není případ všech, ale asi nebudeme naivní. Přestože se radostně říká, že nás žebříčky nemají zajímat, tak při prezentaci snad každé návštěvy ze zahraniční VŠ jsou na prvním nebo druhém slidu rankingy. Je to selling point, ať chceme, nebo ne. Studenty to zajímá. Velmi. Ať už zahraniční, tak ale i české.
Bottom line
Žebříčky nejsou všechno. Jistě ukazují, že máme co zlepšovat. V mnoha věcech se snažíme dohánět. Nezapomínejme ale na path dependence, geopolitickou i ekonomickou, plus westward bias. I proto je potřeba se na žebříčky dívat i regionálně. Tedy srovnávat srovnatelné. Je málo, že @UniKarlova je nejlepší v regionu? Nemyslím si. Chtěli bychom a máme chtít být výše? Jistě. Pracujeme na tom? Ano. Je to jednoduché? Ne. Pomáhá nám v tom stát? Na papíře a v idejích možná. V realitě spíš ne. Jsme schopni pracovat v podmínkách, které nám jsou dány. Určitě můžeme být o něco lepší i za daných podmínek a z mého pohledu k tomu vykračujeme a objektivně se zlepšujeme. Ale bez toho, aby vysoké školství bylo reálnou, zdůrazňuji reálnou, prioritou vlády, lze jen těžko očekávat nějaký systémový skok.
A zkusme se z těch úspěchů také někdy radovat, je to zdravé...
@ilblog@mapy_cz Letos se nám povedlo přes partnery domluvit umístění vykřičníčku do https://t.co/0Mhy5C4ix9 s upozorněním, že v daný den se na dané cestě pojede závod MTB Trilogy a bylo to fakt dobrý, nikdo z turistů si nestěžoval, naopak se spíš ptali a chtěli vědět 😇
https://t.co/3RAAT4Pec2
@ilblog@mapy_cz Plánujeme trasy v https://t.co/0Mhy5C4ix9 a pak exportujeme GPX do hodinek Polar, Garmin atd.
V https://t.co/0Mhy5C4ix9 používáme i pro plánování, povolení a nakonec i export GPX pro závodníky závodu MTB Trilogy a Prima CUP. Ti to pak mají ve svých comouterech na řídítkách
I když s mírným zpožděním, ale toto nešlo opomenout... Možná jsme i potřebovali trochu odstup, aby tak velká věc jako @Tour Divide šla zarámovat do těchto pár řádků...
Díky @Luboš Seidl za další skvělou %28i když náročnou%29 zkušenost%21
#tourdivide https://t.co/uupLKJ9SlS
@Jan_Kroha Ano, x-krat! A to nejen při studiu na ftvs, kam bych se bez výmyku a toče vpřed nedostala... Jedná se o první komplexnější gymnastický cvik, který učí pracovat se svým tělem. A pokud se nám nelíbí, že by se děti měly trochu zapojit a posílit, tak je to cesta do pekla...🤷♀️
@TomFu31706783 @DroidDia @Jan_Kroha Já myslím, že v dnešní době spousta škol nějakou stěnu má a pokud telocvikář umí jistit, tak si děti lezení vyzkouší...😉 Mnoho škol vyzkouší lezení v přírodě na kurzech. Výmyk je cvičení, které komplexnějšího charakteru a člověk musí umět pracovat se svým tělem...
@kalousekm @CSSD Nebylo by vhodné, aby byl určen maximální věk, kdy člověk může kondidovat na jakýkoliv veřejný post? Např. 60 let? Pak nebudeme řešit, podobné případy, podobně, jako prezidentské přešlapy.. 70lety člověk ať si užívá důchodu!