Lidé, co se diví, že vláda AB neřeší připravenost Armády ČR a naší společnosti na případný válečný konflikt NATO s Ruskem, mají velice špatnou paměť. Vy si jako nepamatujete, jak AB řešil Covid? Jak nebyly roušky a odpoledne neplatilo to, co platilo ráno. Naprosto zbytečná úmrtí, politici, co šířili dezinformace. Vítači čínských roušek a vyjednavači o ruském sputniku. Nepamatujete? Proč by to teď mělo být jinak?
Tohoto dne v roce 1939 zpečetil Sovětský svaz svůj přátelský a spojenecký vztah s nacistickým Německem zákeřným útokem na Polsko, které se již 17. dnem bránilo německé agresi.
Nezapomínejme!
Návrh SPD snižovat peníze na obranu je nehorázný. Sice by nás to nemuselo překvapovat, svými proruskými postoji se netají. Ale stejně…
V době stupňujících se incidentů ze strany Ruska v evropských zemích – včetně našich sousedů – je to nebezpečné a vrcholně nezodpovědné. Bezpečnost českých občanů musí být pro vládu naprostá priorita!
@RaulGonzalesBl9@bohaczahradnik Nechci zpochybňovat názor odborníka, ale ne všechna hnízda jsou už prázdná - máme jedno ve dříví u vyvýšeného záhonku. Na požádání zajistím čerstvý štípanec 😀
Jako zodpovědný za církevní školství reaguji na premiera Babiše: Snížení normativu pro žáky našich škol by znamenalo vedle dalších škod i vyšší výdaj pro stát. Církve budou nuceny uzavřít své školy a stát bude platit vedle normativu na žáka i infrastrukturu teď placenou církví.
- Filipe, potřebuju odklonit pozornost od toho, že jsem v této bezpečnostně vyhrocené době jako ministr zahraničí země NATO naletěl trollům, jednal jsem s nima skrze šifrovaný telefon, totálně podělal svou ochranku, zesměšnil Česko v zahraničí a pak jsem ještě propálil některá utajovaná bezpečnostní opatření.
- Mám zase někoho nabourat?
- Jen něco plácej do médií. Prostě ať to zamoří mediální prostor...
- Yperit!
Do diktátorské Číny se letět může, ale do napadené země, která bojuje proti okupantů se nesmí.
Možná by pan předseda měl řešit hajzlpapír, to mu jde líp.
Pamatujete, jak Alena Schillerová kárala Fialovu vládu za příliš pomalé snižování schodku? Jak Motoristé slibovali vyrovnané rozpočty a Tomio Okamura v předvolebním klipu řezal státní výdaje motorovou pilou?
Tak dnes už víme, co z těch slibů zbylo. Jejich rozpočtová politika připomíná kreditku s neomezeným limitem, kterou hodlají splácet dalšími úvěry. Každá rodina, která by takhle hospodařila, tak skončí v exekuci.
Účet samozřejmě přijde, jen ho nebude platit Andrej Babiš a Alena Schillerová, ale naše děti.
Já bych ten titulek jen trochu poopravil,,,
Senát odmítl paskvil, který si napsali developeři.
A podvodnice z Bíliny to má "pouze" dostat do legislativy.
Není zač.
@PatrikNacher Houbeles. "Zdíša", coby pouhá zdrobnělina je v tomto kontextu trapné shazování. "Pitomio", jako ryzí kreativní novotvar, je naopak čistokrevný názorový soud😅
Martin Vaculík: Petr Pavel je tak dobrý prezident, že mu i máničky rády odpustí, že první část života byl součástí režimu, který je mlátil. O tom to celé je.
(Martin Vaculík je motoristický publicista a vyrůstal v disidentském prostředí, je vnukem Ludvíka Vaculíka)
Pane premiére, chovejte se prosím slušně. Úctu byste měl projevovat jak lidem, tak přírodě. V posledních dnech jste se v obou ohledech zachoval jako buran.
K vašemu neuctivému chování k pirátským poslankyním jsem se už vyjadřoval. Nyní znovu ukazujete, že se neumíte chovat.
Dospělým ženám se říká „paní“, a ne křestním jménem. Je to novinářka a máte se k ní chovat s úctou. To není žádná vaše kamarádka.
Místo vyřvávání v CHKO si příště raději zopakujte pravidla etikety.
V lese i v horách to miluju. Ale tahat s sebou bluetooth reprák, ječet a trhat tam kytky (kterejch je v letošním suchu minimum) by mě nikdy nenapadlo. Nejsem imbecil.
Skvělý text od @TomCortes_CZ na FB:
Dřív měl bílý kůň firmu, dnes má Facebook. Princip zůstal prakticky stejný. Když chcete udělat něco, pod co se nechcete podepsat, potřebujete člověka, který se pod to podepíše za vás.
Ideální bílý kůň dneška ale není bohatý podnikatel s advokátem, vilou a pověstí, o kterou může přijít. Ideální bílý kůň nemá skoro nic. Nemá kariéru, nemá majetek, nemá reputaci. A někdy nemá ani adresu. Protože člověk, který nemá co ztratit, se snadno využívá k práci, při které může ztratit všechno.
Představte si, že jste politik a chcete o soupeři rozšířit nějakou opravdu šťavnatou prasárnu. Ale jak na to? Nemůžete ji napsat sami! Kdybyste napsali: „Rakušan se Strnadem ukradli 70 milionů ze sbírky na vrtulník,“ mohl by přijít jeho právník. Nebo novinář. Nebo rovnou policie. Tak jako tak by přišla ta stejná nepříjemná otázka:
Máte pro to důkaz?
Takže to samozřejmě nenapíšete - vy jste přece seriózní politik. Vy pouze o tři dny později nasdílíte článek jakéhosi „nezávislého investigativce“, který to napsal za vás. A řeknete už jen: „Závažné. Pokud je to pravda, měl by to někdo vyšetřit.“
Hotovo. Špína je venku.
Ale vy jste ji nevymysleli. Vy jste se jenom "zeptali".
A mezi vámi a kýblem hoven stojí dost lidí na to, aby každý mohl ukázat na toho vedle: Politik má poradce -> Poradce zná agenturu. -> Agentura má externistu. -> Externista má účet. -> Účet má pseudonym. -> A pseudonym nemá skoro nic, co byste mu mohli vzít.
Taková je moderní politické komunikace. Krása, což?
Thomas Paukner je pro tuhle debatu fascinující případ. Jeho profil na https://t.co/DBf3HVVt1v dnes sám Seznam označuje jako účet spojený s komunikační agenturou. Paukner přitom vystupoval jako jakýsi alternativní investigativec, jehož texty postupně začali sdílet a citovat politici současné vládní koalice. Ministr vnitra L.Metnar jeden z jeho textů rozeslal uvnitř ANO a premiér Andrej Babiš se na Pauknera veřejně odvolával při útoku na Deník N.
A pak začali novináři zjišťovat, kdo že je ten statečný "investigativec". Deník N vystopoval vznik účtu k Davidu Melínovi. Muži, který má podle jejich zjištění 11 exekucí, dluhy přes 700 tisíc korun a bydliště na úřadě. Další digitální stopou byly prakticky totožné články: česky pod jménem Thomas Paukner, anglicky pod jménem David Melín.
Takže tu máme politicky vlivný účet, u kterého nevíme, kdo přesně píše jeho texty, kdo ho řídí, kdo ho financuje a čí zájmy vlastně zastupuje. Ale jeho „zjištění“ už mezitím používají ministři a premiér v politickém soupeření.
To je ten trik. Nejdřív vytvoříte "zdroj". Potom se na něj odkážete. A protože jste se na něj odkázali, zdroj získá důvěryhodnost. Takže se na něj příště může odkázat někdo další. Je to informační perpetuum mobile: „Investigativec“ napíše, že politikův nepřítel krade. Politik řekne: Podívejte, co zjistil investigativec. Investigativec řekne: Podívejte, sdílí mě ministr!
Paukner před několika dny předvedl, proč je takový model užitečný. Zveřejnil tvrzení, že sbírka na vrtulník Čestmír byla podvod a že slíbený Black Hawk na Ukrajinu nedorazil. Jen jaksi opomněl zásadní veřejně známou informaci: ukazovaný vrtulník byl během sbírky nahrazen jiným, levnějším strojem z USA, o čemž organizátoři veřejně informovali už v roce 2024. Paukner původní příspěvek následně smazal. Firma Helicopter Alliance ale kvůli tvrzení podala TO.
A přesně tady se dostáváme k ekonomice bílého koně. Normální noviny mají redakci: Vydavatele, šéfredaktora, IČO, adresu, majetek. A hlavně reputaci. Když systematicky lžou, mají co ztratit.
Anonymní politický účet? Ten může přijít maximálně o ten účet. A i kdyby - založí se jiný. A pokud za ním stojí člověk, který už má exekuce, bydlí úředně na radnici a žádný velký majetek nevlastní, má případný žalobce ještě jeden drobný problém: Co si na něm vezme?
"Není možné, aby anonymní účty šířily lži", říká Ondráček k vrtulníku Čestmír.
Je to možné. A bude. Protože současné vládě se nesmírně vyplatí s tím nic nedělat.
Z editoriálu Reflexu: Dovolte mi, abych se v úvodu tohoto čísla Reflexu omluvil. Omlouvám se, že letní pohodu na chatách, chalupách a dovolených budu „narušovat“ řečmi o válce. Ona tu totiž s námi pořád je. I když srpnové bezčasí svádí k tomu, nepříjemná témata vytěsňovat. Vědí to i politici, kteří vyklidí pole a nechají aspoň na pár dní voliče vydechnout. Bohužel ruská armáda se neptá, jaký je zrovna den, a dál provozuje svou krvelačnou válku na Ukrajině. A pro mě je to hodně osobní téma.
Několik lidí, kterým jsme pomoc dovezli, už jsme oplakali. U některých nevíme, zda žijí, nebo ne. A někteří se do smrtícího nebezpečí vrhají každý den. Ať už za neustálého bzukotu dronů v zákopech, či za neustálého bombardování ve frontových nemocnicích. Smrt si pro vás ale může přijít kamkoli. V kteroukoli hodinu, do jakéhokoli města. Řada lidí pak díky humanitárnímu vybavení přežila. Jako „můj“ kněz.
S Vasylem Vyrozubem jsme se potkali loni v létě v Oděse. Neustále veselý pravoslavný kněz nás hostil ve svém kostele a vyprávěl drsné příběhy z ruského zajetí, kdy jel vyzvednout těla bojovníků z legendárního Hadího ostrova. Ten rozhovor najdete doteď na našem webu. Musím se přiznat, že se mi na chvíli zastavilo srdce, když nám šéf humanitárních misí Paměti národa Martin Ocknecht letos na konci června psal, že na Vasyla Vyrozuba zaútočil ruský dron. A doprovodil to dvojicí nehezkých fotek zraněného kněze. Pak jsem doscrolloval dolů. Přežil. I díky turniketům, vojenským škrtidlům, jež na Ukrajinu už roky Paměť národa vozí. Útok nepřišel na frontě, ale v ukrajinské Oděse, kde ho trefil v jedoucím autě. Snímky, které nám poslal, přikládám k tomuto editorialu. Nejsou vůbec hezké, ale právě uprostřed letargického srpna je všichni v Česku potřebujeme vidět.
Aktuální Reflex je proto věnován skutečným českým hrdinům. A nejde jen o dvojici zvěčněnou na obálce, kterou tvoří padlí dobrovolníci Karel „Charlie Czech“ Kučera (loni vyznamenaný prezidentem Petrem Pavlem) či Martin „Taylor“ Krejčí. Jde o stovky dobrovolníků, kteří už pátým rokem vozí humanitární pomoc do míst, kam se jiné státy bojí. Desetitisícům Čechů, kteří posílají peníze. Těm, kteří vybírají na zbraně. I těm, kteří tam aktuálně bojují. Jen na jejich bedrech leží bezpečnost Evropy, a hlavně mezinárodní reputace Česka. Státu, jenž se jako jeden z mála 24. února 2022 neposral. Ale také státu, který toho po roce 2025 nedělá dost a přebírá v Evropě roli neochotných Maďarů.