Jeden chlapec mi vypráví o jejich psech. On: "No a Rony má stejnou barvu jako ty." Já: "Barvu? Jako barvu jakou mám na vlasech?" On: "Jojo, ale vousy má jiný." Já: 😳(až teď mi dochází, že možná myslel, že má jinou barvu než moje vlasy, ne že bych já měla vousy). 😅
Koupit si nový mobil od Samsungu jen proto, že na mobile od Huawei si už nemůžeš pustit jednu hru, protože Huawei nepodporuje Google (play), jinak ten mobil funguje opravdu dobře a máš ho teprve necelý rok? Nechápu své uvažování. 😅🤔🤭🤗
Nic se mi nechce, nic mě nebaví, nemám co dělat a vzpomínám na ty dny, kdy tomu bylo na tom samém místě jinak. Vlastně jen přemýšlím a vzpomínám. Už aby to bylo zase fajn. Něco se mnou je a zase začínám moc přemýšlet nad životem. Dřív jsem byla pozitivnější...
Možná to v něčem M��RNĚ přeháním. Neříkám, že já se za ničím neženu. Za jakýmisi cíli a sny, aby měl můj život nějaký smysl, cestu, kam jít dál. Abych svůj život nějak hodnotně naplnila. Ale nejde tu o přehnaný konzum všeho. Jedení až k prasknutí atd. Některé touhy mi lezou krkem.
Chci si postěžovat přítelovi, jak mi je. Je mi už ale fakt blbé si takhle stěžovat. Jednou ho to přestane bavit a vykopne mě z okna. Radši se uzavřu zase sama do sebe, jako kolikrát, ale to je pak horší uvnitř, no ne? No ono, až budu mít víc času a i sama na sebe, tak bude lépe.
Asi potřebuju psychologa, ale časově a finančně výhodnější by pro mě bylo být sama sobě psychologem... Kde je ta motivace, kterou jsem byla schopna rozdávat a trochu si i nechat?
Chci myslet opět pozitivneji, žít s nadějí a energii a všechno, ale nějak mi to nejde. Mám pocit, že nic nestíhám, v hlavě mám chaos a jen co jsem konečně mimo veřejnost se rozbrečím jak kachna. (kachny asi nebrečí, ale co no). S tímto přístupem to moc nepůjde.
Většinou si píšu jen s přítelem, ale zrovna dnes, při hodině, mi během tří minut napsalo pět lidí. Ve zmatku a spěchu, komu odpověďet dřív, jsem na slova učitelky "... Už jste si to v nějakém předmětů říkaly, Simčo?" jsem jen řekla: "Nevím, asi ne." vůbec jsem nevěděla o co GO!
Minulý rok touhle dobou mi zničil srdce jeden nevyzpytatelný básník,
ale dnes je tu někdo, kdo ho naplňuje šťávou. I přesto vzpomínám na minulý rok, celkově celý prvák, ne jen na to, kdy jsem měla zničené srdce.
Může cítit člověk dvě emoce nebo víc emocí najednou? Pokud ne, jsem asi jiné stvoření 🙄
Cítím se šťastně a zároveň mi je poněkud smutno a chce se mi brečet a bolí mě koleno.
Zraníte si koleno v práci. Sepíše se úraz, říkají, ať si zajdete k doktorovi. Nejdete, nenajdete si čas. Týden na to nemůžete ohnout druhou nohu a bodá v ní, pocit křečí. Jdete k doktorovi? Ne, protože jste blbí a radši trpíte a netušíte, proč tahle noha, když zraněná byla druhá