„Měla jsem to těžké, nejezdím na drahé dovolené,“ tvrdila paní ministryně Mrázová, když obhajovala, že jako starostka Bíliny žila ve 130metrovém městském bytě za 4500,- .
Tak jen malý tip: paní ministryně @ZMrazova_MMR , příště, až budete chtít vzbudit u lidí soucit, nejprve si promažte Instagram. Fotky ze Sri Lanky, Japonska, Brazílie, Tuniska nebo opakovaně z Itálie – v létě i v zimě – bohužel s tvrzením „životní těžkosti“ moc nesedí. Pro běžné lidi, kteří opravdu potřebují dotované bydlení a počítají každou korunu, je to spíš výsměch.
Víc než srdceryvné příběhy by pak lidem pomohlo, kdybyste konečně přestala ničit pirátský Zákon o podpoře bydlení a projekty dostupného bydlení, které jsme připravili ještě v době, kdy jsem byl ministrem. A které mohou lidem reálně pomoct důstojně bydlet. Na dostupné bydlení totiž mají právo i jiní lidé než jen vy.
Pozor, dlouhé, ale důležité čtení k návrhu zákona Jindřicha Rajchla, Radka Vondráčka a dalších vládních poslanců o "transparentnosti zahraničních vazeb".
V příspěvku postupně popisuji, koho všeho se návrh zákona týká (všech, od jednotlivců přes akademické instituce až po církve), jak to dělají v USA nebo Izraeli (úplně jinak) a jaké pravomoci by stát získal (obrovské, včetně likvidačních sankcí).
Na první pohled se návrh tváří jako opatření proti „zahraničnímu vlivu“, ale když se člověk podívá do textu, zjistí, že je napsaný velmi široce a může dopadnout na velkou část společnosti.
Zákon se totiž netýká jen neziskových organizací. Už v definici je napsáno, že „subjektem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, právnická osoba, jakož i jiné právní nebo faktické uspořádání“ (§ 3 odst. 1). Jinými slovy: zákon může dopadnout na jednotlivce, spolky, firmy, instituce i různé neformální projekty.
Současně zákon říká, že povinnostem podléhá každý subjekt, který má zahraniční vazby (§ 3 odst. 4). Ty jsou definovány velmi široce jako jakýkoli vztah nebo podpora ze zahraničí, která je spojena s činností ve veřejném prostoru a je „způsobilá přímo nebo nepřímo ovlivnit veřejné mínění, veřejnou debatu, politické procesy nebo rozhodování orgánů veřejné moci“ (§ 3 odst. 3).
Veřejným prostorem se přitom rozumí velmi široká škála činností. Zákon výslovně zmiňuje například mediální, vzdělávací, akademické, analytické, výzkumné nebo advokační aktivity (§ 2 odst. 2).
Zákon navíc výslovně říká, že se vztahuje i na neziskové organizace, protože „povinnostem podle tohoto zákona podléhá rovněž každý neziskový subjekt, zejména spolek, nadace, nadační fond, ústav, obecně prospěšná společnost nebo církevní právnická osoba“ (§ 3 odst. 6).
To znamená, že se může týkat nejen neziskovek, ale také univerzit, výzkumn��ch institucí, think-tanků, vzdělávacích projektů, některých firem i jednotlivých odborníků, pokud mají zahraniční partnerství nebo financování.
Pokud subjekt spadá do této definice, musí se zapsat do registru zahraničních vazeb, který vede Ministerstvo spravedlnosti (§ 4). Do registru se přitom zapisují velmi podrobné údaje – například zahraniční partneři, financování, struktura organizace nebo osoby podílející se na činnosti (§ 4 odst. 4).
Problém tohoto návrhu není jen v samotné registraci, ale hlavně v tom, že definice jsou napsané velmi široce a vágně. Není vždy jasné, kde končí běžná mezinárodní spolupráce a kde začíná „zahraniční vlivová činnost“. Takové gumové formulace dávají státu velký prostor rozhodovat, koho do systému zahrne a koho ne.
A právě proto je důležité ten text číst opravdu pozorně. Protože to, co se prezentuje jako zákon proti „cizím agentům“, může v praxi zasáhnout mnohem širší část společnosti.
Od autorů jsme včera mohli slyšet obhajobu, že „Takové zákony mají přece i v USA nebo v Izraeli.“ Ano, mají. Jenže když se podíváme na jejich skutečné znění, zjistíme, že fungují úplně jinak.
Ve Spojených státech existuje zákon Foreign Agents Registration Act (FARA). Ten vznikl už v roce 1938 jako reakce na nacistickou propagandu. Jeho princip je ale poměrně úzký: registrovat se musí ten, kdo v USA jedná jménem zahraniční vlády, politické strany nebo organizace a snaží se ovlivňovat americkou politiku nebo veřejné rozhodování. Typicky jde o lobbistické firmy, PR agentury nebo právní kanceláře pracující pro cizí vlády či státní firmy.
Klíčové je, že americký zákon vyžaduje vztah agent – zahraniční zadavatel. Nestačí jen obecná „zahraniční vazba“. Musí být jasné, že někdo jedná na pokyn nebo ve prospěch konkrétního zahraničního klienta.
Zároveň existuje celá řada výjimek. Zákon se běžně nevztahuje na akademický výzkum, běžnou žurnalistiku, náboženské organizace, humanitární aktivity ani standardní obchodní činnost. Smyslem je transparentnost lobbingu pro cizí státy, nikoli kontrola mezinárodní spolupráce v celé společnosti. (1/2)
Když 🇨🇿Barbora Krejčíková společně s 🇨🇿Kateřinou Siniakovou ovládla Turnaj mistryň v mexické Guadalajaře, čekala se od ní klasická děkovná řeč.
Češka měla ale jiné plány a publikum seznámila s událostmi 17. listopadu v tehdejším Československu, čímž dojala Martinu Navrátilovou.
Ve Washingtonu D.C. začali odstraňovat slavný žlutý nápis z náměstí Black Lives Matter. Je to přímý důsledek toho, že republikáni v kongresu navrhli vyděračský zákon, že bude Washingtonu pozastaveno federální financování, pokud nápis neodstraní a náměstí nepřejmenuje. Takhle úplně napřímo. Předpokládám, že takhle nějak se teda dělá ta slavná svoboda projevu, co jí podle pana Vance v Evropě nemáme, jo?
@Medvidekpu Mám průhlednou kosmetickou taštičku na zip. Tekutý v ní je šampón, kondicionér a voňavka, nikdy nebyl problém. A to u toho jsou i manikúrní nůžky.
Elon uvolnil kód Twitteru na Github jako opensource, doufal, že lidi začnou makat místo jeho (propuštěných) vývojářů a opravovat chyby. No, podcenil to trošičku :D Zejména kontrolu commitů :D Tak tu máme Doge jako hlavní ikonu Twitteru, no. Bravo Elone! :D
To se nedá tohleto :D
Mezi úspěchem a neúspěchem jakéhokoli softwarového projektu mohou stát pouhá dvě písmena: UX.
Pojďte proniknout do tajů této disciplíny.
#wecreateIT
https://t.co/UlUbtVXaA4
Chceš se posunout v testingu do automatizovaného testování? Teď máš příležitost si své ambice splnit díky Cleverlance testing akademii. Přihlásit se můžeš přes odkaz:
https://t.co/8byR7Uqtkt
@BlanikZ Pamatuju si svou první migraci ze staršího iPhonu na nový - jak jsem byla u vytržení z toho, že nic nemusím nastavovat a že se mi přenesly i budíky, včetně nastavení toho, který je právě aktivní.
A pořád je to dobrý.
@kayla_eilhart Nedávno jsme s kámoškou zajely do drážďanského Zwingeru. Samotnou by mě to asi utavilo za chvilku, za vzájemných komentářů to bylo docela super. Doporučuji!
Moc hezká interaktivní mapa, která ukazuje nejznámějšího člověka z vašeho města / obce :)
Pracuje s databází osobností narozených od roku 3500 https://t.co/Ba05L4IGMi. do roku 2018.
https://t.co/V57vp4WV6T
@annaud Je to jak s cestováním. Někdy člověk potřebuje objevovat nová místa a jindy se rád vrací na ta důvěrně známá. Pro oba případy jsou vždy knihy v Kindlu připravené:)