Anonymní účet “Thomas Paukner”, který si servítky nebere vůči Rakušanovi, STAN nebo médiím, není nezávislý investigativec – je to muž s jedenácti exekucemi a bydlištěm nahlášeným na úřadě.
Zatímco Paukner obviňuje jiné z prodejnosti a “koupené nezávislosti”, sám si nechal firmou Heleny Křesinové zaregistrovat značku a vybírá dobrovolné předplatné přes HeroHero. Kdo tu koho vlastně manipuluje?
Ironie je dokonalá: člověk bez stálého bydliště a s dluhy přesahujícími statisíce korun se staví do role morálního arbitra nad politiky a novináři. Potřeba peněz je ale, zdá se, hlavní hnací silou celého projektu.
Není náhoda, že jeho texty nejvíc sdílejí koaliční politici jako ministr Metnar – “investigativa” bez ověřitelných zdrojů se hodí, když sedí na tu správnou politickou notu. Demokracie potřebuje transparentní žurnalistiku, ne anonymní účty za penězi.
Deník N udělal svou skvělou práci – ukázal, kdo skutečně stojí za maskou. Otázka teď zní, proč vládní politici dál šíří obsah člověka, který si nechce nechat ověřit vlastní identitu ani finance. práci – ukázal, kdo skutečně stojí za maskou. Otázka teď zní, proč vládní politici dál šíří obsah člověka, který si nechce nechat ověřit vlastní identitu ani finance.
https://t.co/gVvl9JeGCt
@Survival__skill It's best to build a log cabin in a place where it's most likely to be washed away by water during a major downpour. How stupid do you have to be to choose such a place?
@thedchss Co , když je vdova? Některe s děti mužou být její a ostatni manžela z jiného manželství. Je to přece úplně jedno. Tak místo toho moralizovaní a debilních otázek, ji buď přispěj nebo se na to vyser. Tohle mi přijde jako hyenismus s kombinaci jak nasbirat like.
Z mé rodiny se z koncentráků vrátili pouze tři lidé. 43 lidí bylo vymazáno z našeho rodinného stromu.
Nedávno jsem našel odvahu podívat se na místo, kde moji předkové umírali za podmínek, které si dnes neumíme představit. Díval jsem se do jámy, kde jejich poslední dech byl plný Zyklonu B.
Nesouhlasím s tvrzením, že němečtí váleční zločinci byli dostatečně potrestáni. Velké množství viníků uniklo spravedlnosti, a nebyli to jen Němci.
Německo ale prošlo obrovskou sebereflexí. A to je důležité si připomínat.
Dnešní landsmanšaft tvoří převážně potomci sudetských Němců. Nejsou to lidé z dobových fotografií, kteří nadšeně vítali Hitlera nebo se podíleli na násilí roku 1938. Stejně jako nemůžeme soudit Rainera Hösse nebo Niklase Franka za zločiny jejich předků.
Odsun po roce 1945 byl pravděpodobně nevyhnutelný. Způsob, jak��m byl často proveden, ale zůstává černou skvrnou na naší poválečné historii.
Dnes je čas na usmíření, než na další rozeštvávání společnosti. Větší obavy než ze sudetských Němců mám z dnešních rudohnědých extremistů, kteří překrucují historii a z SSSR dělají jediného osvoboditele.
Stačí se podívat, jak dnes Rusko provádí ‚odsun‘ na Ukrajině. Mariupol je mrazivá připomínka toho, kam vede imperiální propaganda a dehumanizace druhých.