Právě skončila pozorovatelská mise parlamentních voleb v Gruzii. O předvolebním tlaku, zabavování průkazů totožnosti či náhlé změně volebního zákona jsme věděli. Po osobní zkušenosti ve volebních místnostech však nemohu říct nic jiného, než že tyto volby nebyly spravedlivé. 1/n
“Všichni včera zemřeli… má dcera, můj zeť, moji příbuzní a nejlepší kamarádi..
Všechny je tady pohřbím…
Doufám že to moje žena zvládne protože já to sám nezvládnu…
Prosím Boha aby mi dal ještě pět let protože se musím postarat o má 3 vnoučata..pak jsem připravený zemřít.
Myslel jsem že se o mě budou ( zavražděná dcera a zeť - pozn. OČ) starat.
Ale teď musím žít pro svoje vnoučata.
Prostě musím.”
Obyčejnej starej pán z malé dědinky u Charkova..
Vlastně je to epos .
O bolesti, ztrátě, odvaze a vytrvalosti..
Pláčeme s vámi.
Jsme s vámi.
A neopustíme vás.
#StandWithUkraine
#StojímeZaUkrajinou
#Hroza
#RussianWarCrimes
Příběh Elišky (21 let) je jeden z těch nejsilnějších. Jako dítě byla týraná rodiči a v 8 znásilněná učitelem.
"Kde začít... Začnu tím, jak to u nás doma tehdy (ne)fungovalo. Táta hodně pil po večerech a máma tomu jen přihlížela. Často mě mlátil, nebo po mě házel různé předměty,
“Gotta have opposites, light & dark and dark & light, in painting. It’s like in life. Gotta have a little sadness once in awhile so you know when the good times come. I'm waiting on the good times now.” - Bob Ross