Alexandra Kala

CEO at Profimed | Philanthropist | Tech Transfer → Venture | Building Academic Spin-outs | IP-to-Market | Early-stage Investing

[Alexandra Kala @AlexandraKala]

Móda, byznys, krása. A věda. Možná byste ji na Vogue Summit nečekali. O to větší klobouk dolů před týmem M. Seewald za to, kolik prostoru se jí rozhodli věnovat. 👏

Nejen v našem panelu s P. Háblkovou a J. Herzigem, kolegy z komunity Žárovek. 💡

Pavla i Jan věnují popularizaci vědy enormní úsilí. Jan to pojmenovává přesně:

„Chci, aby si lidi hledali idoly i mezi vědci. Právě vědci nás posouvají dál."

Věřím tomu, že i tato konference pomohla tomu, abychom si vedle hvězd showbyznysu, módních mol nebo byznysu hledali vzory i mezi vědci. 👨‍🔬

Protože Česko za 20 let poženou ti, kteří dnes zvažují, jestli do vědy jít. A jejich rozhodnutí je tak trochu naše společná budoucnost. 📈

#VogueCSSummit #VogueCSSummit2026 #FashionBusinessAndBeyond

📸: Štěpán Vorobyev, Michal Fanta, Kiti Wullich, Petr Vágner

[Alexandra Kala @AlexandraKala]

Žebříček Nejvlivnějších žen Česka dle Forbes Česko má 200 jmen. Tipla bych si, že většina lidí si ho pročte maximálně do půlky. Velká škoda, přijdou i o tato jména:

🌟 Hana Dvořáková patřila k týmu profesora Antonína Holého, který v Dejvicích objevil látku zastavující šíření viru HIV v těle. Peníze z licenčních poplatků za antivirotika se s manželem rozhodli vrátit zpátky do vědy. Založili nadaci Experientia, posílají mladé (bio)chemiky na zahraniční stáže. A podpořili už 5 startupů.

🌟 Jiřina Bartůňková 30 let vedla Ústav imunologie v Motole, loni funkci předala a krátce nato si došla na Hrad pro státní vyznamenání. S vědou ani léčbou ale neskončila. V roce 2010 spoluzaložila biotechnologickou společnost Sotio, která vyvíjí léky proti rakovině.

🌟 Martina Benešová boří představu vědkyně jako nudného člověka v bílém plášti. V Heidelbergu vyvíjí radiofarmaka cílená na nádory, teď hlavně na rakovinu prsu. A uchází se o velkou profesuru. Vedle akademické sféry se také aktivně věnuje popularizaci vědy.

🌟 Eva Jiřičná je nejstarší ženou v žebříčku a podle Forbesu zároveň tou, kdo příští dekádu nejvíc ovlivní podobu Prahy. Vede ateliér v Londýně i pražský AI Design. Pracuje na Rohan City, Westpointu na Praze 6 i na nové verzi rezidenčního Nového Žižkova. Pokud vznikne, bude to její největší projekt v Česku.

🌟 Marie Hájek Salomonová je spoluzakladatelka a šéfka Nevypusť duši. Věnuje se duševnímu zdraví dětí a mladých a veřejné politice kolem něj. Její tým prosadil změnu vyhlášky, díky které se víc dětí dostane k péči školního psychologa. Posouvá i to, jak o duševním zdraví vůbec přemýšlíme.

🌟 Klára Šimáčková Laurenčíková: V žebříčku spadla o desítky míst, protože odstoupila z postu vládní zmocněnkyně pro lidská práva. O post veřejné ochránkyně práv se ucházela jako jedna ze dvou finalistek, poslanci rozhodli jinak. Pro mne to nic nemění na tom, že patří mezi nejvýraznější a nejfundovanější hlasy v oblasti lidských práv a neziskového sektoru.

Těší mne, že vedle obratů, majetku a politických funkcí vzala redakce v potaz i vyhlášky o školních psycholozích, radiofarmaka nebo nadaci pro mladé vědce. Spousta z toho, co mění naši společnost, se totiž na žádné rozvaze neobjeví. 👏

P. S. Být v takové společnosti je pro mne ctí. Děkuji!

P. P. S. Žádný žebříček není úplný a vždycky se najdou jména, která by si v něm člověk přál. Já bych tam ráda viděla Danuši Nerudovou a Olgu Richterovou. Koho byste do žebříčku přidali vy?

[Alexandra Kala @AlexandraKala]

Na skok ve Zlíně. Baťova vila, Filmový festival a letní kino, kde v rámci oslav S. Spielberga dávali každý večer jeden film. Na nás vyšel E.T a Dobyvatelé ztracené archy. Ale nejlepší byla Zikmundova vila. Tu zachránil známý zlínský filantrop a prezident festivalu, pan Čestmír Vančura. 👍

Miroslav Zikmund si celý život psal deník. Každý den. Cesty kolem světa s Jiřím Hanzelkou, miliony výtisků cestopisů, hlasy, které zpoza železné opony znal každý. A vedle toho v deníku úplně stejně pečlivě zaznamenaná oprava psacího stroje.

Zapisoval si úplně všechno. Stát v jeho pracovně a vidět tu posedlost detailem někoho, kdo byl pro lidi zavřené za hranicemi jediným oknem do světa… mimořádný zážitek.

Hanzelka se Zikmundem se na cesty roky připravovali, studovali jazyky, mapy i ekonomiku zemí, kam mířili. Ve světě smartphonů a AI už těžko představitelné. 👏

Zlín má své kouzlo a během filmového festivalu navíc ten správný náboj. A překrásná ZOO může směle konkurovat Praze! Doporučuju. 😉

[Alexandra Kala @AlexandraKala]

Celý rozhovor: https://t.co/BAnMNJ75LJ

[Alexandra Kala @AlexandraKala]

„Od B2B distribuce k půlmiliardovému omnichannelu“ – tak zní titulek tohoto rozhovoru. Já bych ho možná ještě doplnila. Od vět „Vy si vážně myslíte, že se obchod s kartáčky uživí?!“ k byznysu, který dnes cílí na miliardu. Vždy říkám, že podnikání je i o tvrdohlavosti. 😉

E-shop Profimedu jsem spouštěla v roce 1999. Internet byl v plenkách. Žádné návody neexistovaly. A rozhovor, kde by majitel firmy otevřeně promluvil o skutečných číslech i drahých chybách? O tom se nikomu ani nezdálo.

Kdybych tehdy měla přístup k pořadu jako Exec Talks, nevím, zda bych podnikala jinak. Ale určitě bych měla méně obav. 🙂

Moderátoři Matěj Kapošváry a Petr Krakowczyk se umí ptát tak, aby šli k podstatě. Výsledkem je pohled dovnitř do fungování firem a strategického uvažování leaderů.

Mluvíme o tom, jak Profimed začínal jako B2B distributor pro zubní ordinace v 90. letech, kdy lékárny o speciální pomůcky neměly zájem.

O tom, proč nikdy nebudeme nejlevnější na trhu a proč to tak chceme.

O polské expanzi, která nás stála přes 30 milionů korun v neúspěšném startu ve Varšavě. Dnes je Polsko náš nejrychleji rostoucí trh.

O AI průvodci na e-shopu, který zvýšil konverze o 30 %.

O spolupráci s ČVUT na prediktivních algoritmech, které nás na problém v zakázkách upozorní dřív, než si toho všimne lidské oko.

A o tom, proč každý manažer v Profimedu musí umělou inteligenci aktivně používat.

Dotýkáme se všech pilířů, na nichž stojí 30leté budování Profimedu. Shodou okolností vyšel rozhovor v době velké pocty - ocenění Podnikatelka roku v anketě Top Ženy Česka. Zní to jako one-woman show, ale ocenění je ve skutečnosti týmové. 🏆

Dnes mají lidé, kteří chtějí začít podnikat, něco, co dřív jednoduše neexistovalo: otevřené příběhy. Nejen ty vypiplané v PR odděleních, ale i ty s přiznanými chybami. Mapy, kterými se můžou vést.

Česko je e-shopová velmoc, aktivních je jich tady 70 000, nejvíce v Evropě per capita. Přála bych si, abychom byli i startupovou velmocí. Pokud znáte někoho, kdo váhá, zda to zkusit, pošlete jim Exec Talks. Třeba se za pár let ukáže, že to byl ten správný impuls ve správnou chvíli. 💡

[Alexandra Kala @AlexandraKala]

„Má-li být naše země úspěšná, není jiné cesty než přes vzdělanou společnost.“

Pro mne zásadní myšlenka letošního summitu reVize Česka z úst pana prezidenta Petra Pavla. 🎤

A to nejlepší uvození naší debaty „Excelence ve vědě i na vysokých školách“, které dali organizátoři podtitul „Návod na silnější ekonomiku“.

A přesně tak jsme k ní přistoupili v debatě s p. ministrem školství Robertem Plagou, Tomášem Krskem z BHM Group a Pavlem Dolečkem z TAČR:

➥ Změna od základů: reforma zákona o vysokých školách. Ten současný je z roku 1998, od té doby 43× záplatovaný. Nastavuje kolektivní nezodpovědnost, spousta lidí umí změnu zablokovat, skoro nikdo ji umí prosadit. Výsledek? Bavorsko má při podobném počtu obyvatel dvě univerzity v globální top 60, naše nejlepší je na 265. místě. Reforma má změnit řízení univerzit, kompetence i odpovědnost.

➥ Chytrá imigrace: hospodářská strategie vlády cílí na 40 000 zahraničních studentů navíc do roku 2035, primárně samoplátců. Mladí talenti, kteří se u nás vzdělají a pak plynule přejdou do ekonomiky. Jsme jedna z nejlepších zemí pro život na světě, musíme mít ambici stát se i jednou z nejlepších zemí pro studium.

➥ Legislativa k propojení vědy a byznysu: daňové odpočty na vědu a výzkum. Pan ministr souhlasí s nepřímou podporou namísto dotací, které křiví trh. My prosazujeme ex ante potvrzení od TAČR nebo finančního úřadu, že odpočet uzná. Dnes firma roky netuší, jestli jí stát výzkum uzná, nebo doměří. A nejistota je dražší než daň, takže do výzkumu raději nejde vůbec.

➥ Technologické Chairs: programy, které do ČR lákají akademiky se zkušeností z transferu technologií. Pomáhají zlepšit ekosystém uvnitř univerzit i výzkumných institucí a staví most mezi laboratoří a firmou.

➥ Nová role univerzit: měly by být motivovány k aktivní podpoře a zakládání spin-offů, protože právě tam se z vědeckého poznání stává ekonomická hodnota. A průmysl u toho má být partnerem u stolu.

Žádný z těch kroků nefunguje sám o sobě. Recept je v jejich vzájemné součinnosti.

Celým dnem se táhla jedna shoda: Česko už netrápí pověst montovny, ale nedostatek ambicí. Jenže ambice je jen palivo. Potřebuje motor. A tím motorem jsou vzdělaní, schopní lidé. Ty vychovává moderní a na výkon orientovaný systém školství, vědy a výzkumu. Tato debata mě utvrdila v tom, že návod máme a dokážeme ho uvést v praxi. 🤝

Velké poděkování patří Druhé ekonomické transformaci a Hospodářským novinám v čele se šéfredaktorem Jaroslavem Maškem za akci, která svým zaměřením nemá v Česku obdoby.

[Alexandra Kala @AlexandraKala]

Velký český objev v dentálním světě: první probiotická nanonit na světě. 🦷

Vyvinuli ji čeští vědci z Technické univerzity v Liberci, Masarykovy univerzity a FNUSA. Je to unikát. Žádná jiná nanonit, ani zubní nit s probiotickou kulturou na trhu není. 🔬

Mechanicky funguje stejně jako každá jiná zubní nit. Uvnitř ale nese živé probiotické kultury, které se při čistění dostanou pod okraj dásně a aktivně potlačují bakterie způsobující parodontitidu.

Parodontitidy si v počátcích málokdo všimne. Když se ale neřeší, může přejít až do stavu, který je jako mít v ústech mokvavou ránu o velikosti dlaně. Bakterie a zánětlivé látky putují krevním oběhem a zvyšují riziko infarktu, mozkové příhody i diabetu. Výzkumy stále víc poukazují i na jejich roli v rozvoji Alzheimerovy choroby. ⚠️

Účinnost českého objevu potvrdila klinická studie pro bezprostřední i dlouhodobý efekt. Výzkum financovaly TAČR a HORIZON EUROPE, partnery projektu byly FNUSA, UCL v Londýně a ETH v Curychu. Na český trh produkt přijde příští rok.

Třicet let říkáme lidem: čistěte si mezizubní prostory. Důvody jsou zřejmé dávno. Můžeme být hrdí, že k dostupným nástrojům brzy přibude i český vynález. 👍

[Alexandra Kala @AlexandraKala]

Já věřím, že povede! Zákon o VŠ je z roku 1998, od té doby 43× záplatovaný.

Nastavuje systém kolektivní nezodpovědnosti, kde má spousta lidí schopnost změny blokovat, ale téměř nikdo je nedokáže prosadit. Jako orchestr, ve kterém každý muzikant hraje po svém a dirigent nemá hůlku.

Výsledkem je i to, že Bavorsko, s podobným počtem obyvatel jako Česká republika, má dvě univerzity v globálním top 60. Naše nejlepší Karlova je na 265. místě. Nebo to, že v 41 % případů na funkci rektora kandiduje jediný člověk. ⚠️

Ve skupině pro vědu a výzkum Druhé ekonomické transformace jsme si ověřili, že systémové změny v Česku jsou možné. Zákon o vědě, výzkumu a inovacích, na jehož prosazení jsme pracovali měsíce, Sněmovna schválila jako největší reformu vědeckého prostředí za 20 let. ✅

Tehdy, stejně jako teď, náš expertní vklad stojí na důkladné analýze toho, co v zahraničí skutečně funguje. Za Evropou zaostáváme o 20 až 30 let, ale to zároveň znamená, že se máme od koho učit. Dívali jsme se na Finsko, Dánsko, Nizozemsko, Bavorsko, Švédsko, Polsko.

Reforma vysokých škol je nutnou podmínkou prosperity Česka v dalších letech a dekádách. Chceme rektory vybírané v otevřených výběrových řízeních, s reálnými pravomocemi řídit školu jako celek. Kariérní dráhy postavené na výkonu a transparentním hodnocení. A prostředí, do kterého se čeští vědci ze zahraničí budou chtít vracet, protože systém umí a chce přijímat lidi zvenku. 🎓

Pan ministr Robert Plaga chce zákon odeslat do Sněmovny v roce 2028. Do té doby nás čeká ještě spousta jednání a debat.

V pondělí 1. června jedna zásadní: právě s R. Plagou, T. Krskem za byznys a F. Štěpánkem za akademii na konferenci ReVize Česka. 🎙️

Několik jsme jich už absolvovali. Na fokusní skupině MŠMT k reformě jsem čekala obranné postoje. Místo toho v místnosti plné rektorů a děkanů zaznívalo: „Víme, že to nefunguje, a chceme to změnit.“ Věcná debata bez rétorických zákopů. Právě proto věřím, že tentokrát to dopadne dobře.

[Alexandra Kala @AlexandraKala]

Ve Spinoffy spojujeme síly s Czech National Semiconductor Cluster. Cíl: podporovat vznik a růst technologicky špičkových startupů a spin-offů. 🎯

Čipy v ČR vyrábíme od 60. let, ročně jich zvládneme na 3 miliardy. Máme skvělé technické univerzity (v čele s ČVUT a VUT). Z Brna pochází každý třetí elektronový mikroskop na světě, bez nich se moderní čipy nedají vyrobit! 🔬

Základy na to být evropskou čipovou velmocí tu jsou. Co nám k tomu chybí, přesně pojmenovala Jana Soukupová: „Chybí nám schopnost dostat špičkový výzkum včas do podoby investovatelné firmy.“

Evropa dnes masivně investuje do polovodičové infrastruktury. Chips Act, pilotní linky, kompetenční centra, … příležitosti jsou. Aby z nich těžila i česká ekonomika, potřebujeme konkrétní startupy a spin-offy.

Společně je hledáme a budujeme systematickou spolupráci mezi venture kapitálem, polovodičovým průmyslem a českou akademickou sférou. Těší mne, že se můžeme opřít o silného partnera v podobě CNSC (Stanislav Černý, Michal Lorenc). Možnosti i výzvy českého polovodičového ekosystému znají jako nikdo jiný. 🤝

Na jednom konkrétním projektu s potenciálem v globálním měřítku už spolu pracujeme. Představíme vám ho v příštích měsících… až nazraje čas. 😉

[Alexandra Kala @AlexandraKala]

Co kdybychom hledali idoly spíš ve vědě než v showbyznysu? Poslední talkshow Žárovek patřila triu, které ukazuje, že máme kde brát. 🌟

💡 Jan Herzig (17 let!) zkoumá exoplanety. Konkrétně „horké Jupitery“, obří planety tak těsně u hvězd, že nejdřív odporovaly klasickým fyzikálním modelům. Výzkumem nás přibližuje k zodpovězení prazákladní otázky „Jak vznikl život?“

Jako středoškolák zvítězil v českém kole vědeckých prací a reprezentoval Česko na Taiwan International Science Fair, jedné z největších vědeckých soutěží na světě.

Na pódiu řekl něco důležitého: „Chci, aby si lidi hledali idoly i mezi vědci. Nejen fotbalisty a zpěváky. Jsou to právě vědci, kdo nám pomáhají překonávat krize a posouvají nás dál." 👏

💡 Soňa Kleiner právě dnes maturuje, držíme palce! Dostala radu od vědkyně: nevadí, že máš čtyřku z chemie, můžeš ji studovat. Zkusila stáž na vědeckém pracovišti v chemii. Povedlo se.

Pak přišly stáže ve Finsku i v Německu a projekt na popularizaci anorganické chemie. Po maturitě se chystá studovat medicínu do Švédska, věnovat se chce hematologii.

„Táta fotograf, máma kosmetička, já špatné známky z chemie. Chci být pro všechny ten důkaz, že to jde." 👏

💡 Jan Bittner zkoumá, jak se pohybujeme po městě. Nezajímají ho dopravní toky jako čísla, ale jednotlivci a jejich chování. Věk, příjem, počet členů rodiny, to všechno hraje roli.

V dizertaci statisticky prokázal, že rodiče, jejichž děti chodí do školy do 15 minut pěšky, jezdí autem měřitelně méně. Konkrétní důkaz funkčnosti konceptu 15minutového města.

„Každé auto je zaparkované až 95 % svého času. Zabírá poměrně velký prostor, který je ve městě potom neskutečně limitující.“

Další žárovkový večer v OPERO, další důvod, proč rozšířit svůj seznam idolů. 🙂

[Alexandra Kala @AlexandraKala]

Markéta Hujerová (Klíčová) je mezi Inovátory roku dle Hospodářských novin. Velká gratulace člence naší komunity Žárovek! 👏

Její příběh začal nápadem, který tehdy bral málokdo vážně.

Dnes stojí za výzkumem nanovlákenných náplastí, které jsou 10 000x tenčí než lidský vlas. Ty by mohly eliminovat „anastomotický leak“ - pooperační komplikaci postihující zhruba 15 % pacientů po operacích střev.

Harvard Medical School, Pasteurův ústav v Paříži, Cambridge, National Taiwan University, … Každá zastávka u konkrétního odborníka a s jasným cílem.

Opustila pohodlnou manažerskou pozici a založila vlastní firmu Nanoflexion, aby svůj objev dostala z laboratoře k pacientům. V jednom rozhovoru popisuje, jak přišla o stabilní příjem, služební auto, placený telefon. A přišla tíha toho, že kultivovat vlastní směr je dost náročné.

Mohla zůstat jen u výzkumu. Nezůstala. Myslím, že se rozhodla naprosto správně. 😉

U seznamu Inovátorů od HN stojí za to zastavit se déle: https://t.co/3pglC0VaJi

Superčervi požírající plast, 3D domy z betonu, přístroj pro slabozraké komunikující přes vibrace přímo do hlavy. Konkrétní lidé, kteří identifikovali problémy lidí a nabídli vlastní řešení.

Příběhy těchto lidí si zaslouží být nasvěcovány. 💡

[Alexandra Kala @AlexandraKala]

Květnové Žárovky v OPERO znají třetího hosta: Soňa Kleiner studuje na hradeckém Gymnáziu Boženy Němcové, ale už teď toho stihla víc než jiní za celou kariéru. 🌟

Na Akademii věd zkoumá izolaci plazmidu a má jasný cíl: najít lék na leidenskou mutaci, poruchu srážlivosti krve, kterou má její nejlepší kamarádka. 🔬

Vedle toho stojí za školním časopisem Gybonoviny, který letos získal ocenění třetí nejinspirativnější časopis v Česku.

Sama získala dvě velká ocenění: Top student Česka a Cenu Jana Opletala, která se uděluje jednou ročně za mimořádný přínos pro společnost.

„Nerada vyhrávám, ale chci spoustě studentů předat odvahu." 👏 Na květnových Žárovkách bude předávat nejen odvahu, ale spolu s Janem Herzigem a Janem Bittnerem spoustu ryzí inspirace.

Na diskusi přijde jako ambasadorka Nadace Neuron a Kamdu - projektu, kde studenti navštěvují firmy a organizace, potkávají se s odborníky a hledají vlastní cestu.

Jsem zvědavá, jaké cesty otevře sobě i jiným na Žárovkách. 😊

Rezervujte si své místo: https://t.co/DSAxd5wMSg

[Alexandra Kala @AlexandraKala]

Od 8 ráno do 11 večer, 5 dní, kdy vypnete okolní svět a ponoříte se do přednášek a dlouhých diskuzí.

Každý den tady mě donutil přehodnotit něco, co jsem považovala za samozřejmost. 🎓

Absolvovala jsem 2. ročník programu Embrace Change to Win od YPO.

Ve fantastickém prostředí daném jak lokalitou francouzského Chantilly, tak kolektivem 130 „spolužáků“ z řad podnikatelů a CEOs po celém světě.

Největší skupina byla mimochodem z Brazílie a Rumunska 👀. Rumunsko jede! Za Česko jsme tam byli 3 - Já, Petr Borkovec a Jaroslav Gaisler.

Leadership, AI, talent management, private equity a case study od Google projektu Oxygen, OpenAI nebo úspěch indického řetězce luxusních hotelů Oberoi. Profesoři z MIT, Harvardu, INSEAD, IMD, Oxfordu a London Business School jim dali takovou hloubku, že nad nimi přemýšlím ještě teď.

V 90. letech jsem místo studia na univerzitě zvolila skok rovnou do podnikání. Nejlepší škola byla podnikáni, ale kdybych měla možnost vystudovat HBS, určitě bych se vyvarovala mnoha chyb. A i to předám svému synovi: Studuj především úspěchy a chyby ostatních. A pouč se.

Nejvíce mi utkvělo:

Josh Siegel z MIT ukázal propast mezi AI hypem a realitou. K tomuto tématu se ještě ráda vrátím.

Florin Vasvari z London Business School rozebíral tvorbu hodnoty v private equity. Mám pár learnings i pro Spinoffy. 😉

A speciální case study o tragické výpravě na Everest. Chyby se kupí nenápadně, jedna za druhou, každá zdánlivě malá. Problem začíná v leadershipu a přípravě týmu. Nastaveni hodnot a dodržení procesů i v mimořádné situaci. Platí to na osmitisícovce i v boardu. 🏔️

Pět dní, po kterých odjíždíte trochu jiní, než jste přijeli. Aspoň já ano.

[Alexandra Kala @AlexandraKala]

Daniel Křetínský na SHIFTS26 otevřeně o vzniku první české #longevity kliniky HX Clinic: „Z 99,9 % motivace byla skutečně snaha vytvořit místo, které by se mohlo stát autoritou pro mě, členy mé rodiny, přátelé, mé okolí… Centrum, které pomůže racionalizovat péči o fyzickou kondici a zdraví.“

Proč je potřeba ji racionalizovat? To demonstroval jedním snímkem. 3 magnetické rezonance vedle sebe. 40letý atlet. 74letý člověk, který nesportuje. 70letý člověk, který se udržuje v kondici.

Svalstvo prvního a třetího je prakticky stejné. Svalstvo prostředního vypadá jako „zmuchlaný hadr“.

Věk sám o sobě nemusí být problém. Přístup ano. 💡

Stejně tak nemusí být problém nedostatek snahy. Chcete zhubnout, přestanete jíst. Chcete sportovat, sedáte 6x týdně na kolo bez kompenzačních cvičení. Dostanete se do kalorického deficitu, vyletí kortizol a tělu začnete škodit. Spousta lidí se snaží a dělá pravý opak toho, co potřebují. 💔

HX Clinic stojí na 3 pilířích: racionalizace aktivního plánu na základě dat, efektivní zdravotní prevence (zachytit problém dřív, než se manifestuje) a dlouhodobá strategická péče o zdraví v čase.

Na rovinu zaznělo i to, pro koho klinika není. Pro toho, kdo s výsledky nechce nic dělat. Bez behaviorální investice výsledek zkrátka nebude.

Na následném panelu lékařů a vědců z kliniky – MUDr. Jiri Paseka, MUDr. Jana Yanova, Doc. PhDr. Miroslav Světlák, PhD a Mgr. Ján Cvečka, PhD – pak zazněla věta, která to celé shrnuje nejlépe:

"Tak ako učíme deti čistiť si zuby, medicína 3.0 je o tom, aby ste si každý deň čistili svoje zdravie. Je to proces."

Tesat. ✍️

Medicína 3.0 je posun od reaktivního k preventivnímu. Od „Přijdu, až se mi něco stane.“ ke kontinuální péči. Lékaři na SHIFTS to popsali obrazně jako vodopád: většina z nás plave v řece, nic neřeší a čeká, až spadnou. Medicína 3.0 je o tom dostat se z té řeky dřív.

Největší blokátor dnes není nedostatek informací. Je to jejich přebytek. Data nestačí. Potřebujeme někoho, kdo nám jimi pomůže projít. Moderní lékař by nám měl pomoci, abychom si pomohli sami.

Já sama právě podstupuju vstupní vyšetření v HX Clinic. Je to celkem intenzivní, 3x dopoledne. A to jsme teprve na začátku. 😀 Dojmy přímo z místa sdělím v příštích dnech.

[Alexandra Kala @AlexandraKala]

https://t.co/cxlvjjwjZM

Baví, mne ze medvídek bude posílat pohlednice ze svych cest. Za 500 měsíčně = pomuze 5 detem.

[Alexandra Kala @AlexandraKala]

3 Češi v letošním Forbes Under 30 Europe! 👏

Monika Štěpánová po PhD z Mendelovy univerzity vybudovala Lightly, přenosný přístroj na identifikaci syntetických opioidů (jako fentanyl) pomocí UV záření. Propojuje naleziště do jedné databáze a původ drogy umí stopovat až ke zdroji. Interpol a několik národních policejních sborů už podepsaly letters of intent. Monika řeší jednu z nejsmrtelnějších zdravotních krizí světa.

Jakub Křikava vystudoval mezinárodní vztahy a obrannou politiku na King's College a management na Imperial College London. Do Credo Ventures, ikony mezi českými venture fondy, nastoupil jako stážista. Za necelé čtyři roky se propracoval na pozici General Partner. Vede celkem 8 investic v robotice a průmyslových technologiích.

David Kubánek s Tess Bevers z Nizozemska spoluzaložil Novogaia, startup který pomocí vlastních AI modelů analyzuje molekuly z hub a hledá v nich základ pro nové léky. Teď se soustředí na léčbu autoimunitních onemocnění. Studoval v Curychu a pak v Londýně, spolupracuje s laboratořemi v USA i výzkumníky v Česku a Nizozemsku.

Future is bright! Přála bych si, aby nám ji nasvítili na jedné z příštích talkshow Žárovek. 😉💡

[Alexandra Kala @AlexandraKala]

Andrew Huberman v live přenosu na konferenci SHIFTS26. Seděla jsem a poslouchala jako studentka. A nejen u něj. ✍️

Huberman mluví o zdraví jinak než většina lékařů a odborníků na longevity. Ne o nemoci, ale o systému. Přiblížil své „protokoly“. Pojem, který ve svých podcastech zpopularizoval. Jsou to rámce pro experimentování s vlastním tělem, které mají pevné zásady, ale přizpůsobují se člověku.

Jeden z nich je o udržování správné hladiny kortizolu v těle. Ráno nahoře, večer dole. Vědomě, záměrně, každý den. Rytmus klíčový pro schopnost regenerovat.

Konkrétní tipy: Ranní světlo, pohyb (cvičení, běh či sprint na 0,5 až 1 km) hned po probuzení nastartují denní kortizolovou křivku. Večer ji zpomalí dlouhé výdechy: dovnitř nosem, ven ústy, výdech delší než nádech. Jednoduchý mechanismus, který funguje bez jakékoli technologie.

Zmínil i VO2Max jako měřítko toho, kolik kyslíku tělo dokáže zpracovat. Ke zlepšení stačí 3 tréninky týdně: 60-75 minut kardia tempem, při kterém ještě jde mluvit. Jednou týdně 20-30 minut na intenzitě, při které mluvit nejde. A jednou týdně intervaly: 30 sekund naplno, 20 sekund pauza, osmkrát. Stejný protokol drží 35 let.

A jedno číslo, které mě překvapilo: osamělost ve stáří je téměř stejně silným prediktorem mortality jako nízké VO2Max. Zdraví je psychosomatické. Cesta à la Bryan Johnson, kdy fyzickému zdraví podmíním úplně všechno, včetně omezení sociálního života … asi nebude ten správný recept. 😉

SHIFTS letos hledal odpověď na jednu otázku: jak se rozhodovat dnes tak, aby naše volby obstály i zítra. Těší mne, že třetina debaty patřila zdraví. Protože bez něj je vlastně úplně jedno, jak kvalitní rozhodnutí v jiných oblastech uděláme.

[Alexandra Kala @AlexandraKala]

V květnu mají Žárovky napilno! 💡

Dvě akce, palčivá témata a s nimi zatím šest oznámených hostů. Pro pořádek předesílám: Janové Bittnerové jsou dva různí lidé. A aby se to nepletlo, oba jsou nositelé Ceny Josefa Hlávky. 😄

1. a 2. května na @unitedislands. Špičková věda a důležitá společenská témata patří i mimo konferenční sály. S Žárovkami letos míříme na hudební festival.

Pátek 1. 5. (18:15–19:15): Má Česko budoucnost pro mladé? O vzdělávání, pracovních příležitostech, bydlení i duševním zdraví.

Své pohledy nasvítí Jan Bittner – ekonom a spoluautor podcastu ŠKRTY, který ještě za studií působil jako nejmladší poradce premiéra. A Jakub Komárek – ekonom a učitel, který pracuje na tom, aby veřejné politiky stály na kvalitních datech.

Sobota 2. 5. (19:15–20:00): Generace odolnosti – O tom, co mladým bere jistotu a jak ji v době změn znovu získat.

Tereza Dejmková, spoluzakladatelka edukačního projektu Based nabízející odpovědi, na které ve škole nezbyl čas. A Vít Svoboda – chemický fyzik, kterého dobře znáte z březnových Žárovek díky jeho návrhu ultrarychlých kvantových počítačů.

Oběma diskusemi provede Tomáš Dvořák. 🎤

18. května v OPERO nás čeká jedna přednáška o hledání života ve vesmíru. Druhá o tom, proč ho zkracuje způsob, jakým jsme postavili naše města.

Jan Herzig četl už ve 4 letech, v 11 ho pohltil vesmír, dnes je mu 17 a spolupracuje s Astronomickým ústavem Akademie věd. Analyzuje spektra hvězd a zkoumá vznik planet mimo Sluneční soustavu. Letos na vědecké soutěži na Tchaj-wanu skončil 4. z téměř 700 studentů z 32 zemí. A vedle výzkumu stojí za iniciativou Zvaž vědu!, ve které motivuje další mladé talenty k objevování neznámého.

Jan Bittner se na FA ČVUT zabývá prostorovým plánováním a udržitelnou mobilitou. Je laureátem Ceny Josefa Hlávky za mimořádné schopnosti a tvůrčí myšlení ve svém oboru. Svou prací dokazuje, že plánování měst je zásadní otázka toho, jak chceme žít. Má přímý vliv i na to, jak dlouho jsme zdraví. Vlastně to bude i vhled do #longevity – v měřítku celé společnosti.

Přijďte se s nimi osobně potkat a zeptat se na cokoli vás zajímá. Moderuje Jan Lukačevič. 🎤

Rezervujte si své místo: https://t.co/DSAxd5wMSg

Přesně o tom jsou Žárovky. Propojují zdánlivě vzdálené světy a ukazují, jak věda formuje naše životy. I naši budoucnost.

[Alexandra Kala @AlexandraKala]

Článek: https://t.co/dVOTMCiMu1

[Alexandra Kala @AlexandraKala]

Jilemnice. Turnov. Semily.

Když se řekne „Blue Zones“, asi si představíte Sardinii nebo Okinawu. Díky zajímavé datové práci e15 je ale máme zmapované i v Česku. 🇨🇿

Nezaměřili se jen na nejdelší život, ale na nejdelší život ve zdraví. Lifespan i Healthspan.

Praha je třináctá. První tři příčky ovládlo Podkrkonoší.

Horské a podhorské regiony s nižší hustotou obyvatel vedou. Velkoměsta zaostávají.

To odpovídá výzkumu blue zones: čistý vzduch, pohyb přirozeně zabudovaný do každodenního života a soudržnost malých komunit fungují jinak než městský životní styl. ⛰️

Přesné příčiny ale článek nepojmenovává. Data ukazují vzorce, ne mechanismy. Máte svou hypotézu, proč to vychází právě takto?