Virtuální střelnice propojí střelecký a taktický výcvik, nabídne i simulátory zbraní se zpětným rázem.
Společnost VR Group finalizuje nový virtuální střelecký simulátor STING-ISR, určený pro výcvik ozbrojených a bezpečnostních složek. Systém kombinuje realistické virtuální prostředí v rozlišení 4K, simulátory zbraní se zpětným rázem a možnost vytvářet vlastní taktické scénáře. Umožňuje procvičovat samotnou střelbu, míření a přebíjení, ale také komunikaci, rychlé rozhodování a koordinaci malých týmů v podmínkách, které se co přibližují reálnému nasazení…
Více na: https://t.co/SoViSSm7PT
Řetězy Vamberk digitalizují výrobu pomocí systému MES PHARIS.
Digitalizace výroby se stává součástí strategie nejen velkých nadnárodních podniků, ale také tradičních českých výrobních firem. Mezi ně se nově zařadila společnost Řetězy Vamberk, která zahájila implementaci systému MES PHARIS. Projekt má podniku přinést detailní přehled o průběhu výroby v reálném čase, přesnější data pro rozhodování i vyšší efektivitu výrobních procesů…
Více na: https://t.co/FV41ILyRuL
Kybernetické incidenty v ČR v květnu klesly na minimum.
Květen přinesl v oblasti kybernetické bezpečnosti v České republice nejpokojnější měsíc letošního roku. Celkový počet kybernetických incidentů klesl na nejnižší hodnotu od začátku roku a poprvé v roce 2026 nebyl zaznamenán žádný skutečně závažný případ. Útočné aktivity jsou tak od lednového vrcholu na setrvalém ústupu. Hrozby ale nezmizely, rozložily se rovnoměrněji napříč různými typy útoků. Vyplývá to z pravidelných statistik české společnosti ComSource, která se zaměřuje na kyberbezpečnost, síťovou infrastrukturu a datovou analytiku.…
Více na: https://t.co/kGJNlKlphH
Bezpečnostní hardening: rychle dosažitelné kroky ke zvýšení kybernetické ochrany firmy.
V posledních několika letech došlo v globální kybernetické bezpečnosti k řadě pozitivních změn. Organizace po celém světě významně investují do posílení své obrany proti kybernetickým hrozbám. Sofistikovanější řešení, dostupnější doporučení a více spolupracující bezpečnostní prostředí přispěly ke zlepšení digitálního prostoru. Na pozadí těchto povzbudivých trendů se však zároveň prohlubuje rozdíl v kybernetické odolnosti mezi malými a velkými organizacemi…
Více na: https://t.co/7TUnh8nNrg
Aktuální trendy v popularitě AI modelů v Česku.
Česká AI platforma Everbot, která propojuje desítky různých AI nástrojů do jednoho ekosystému, zveřejnila novou statistiku oblíbenosti jednotlivých AI modelů. První pololetí letošního roku podle ní patřilo vzestupu AI agentů. Modely, které ještě donedávna jen odpovídaly na zadané otázky, se proměnily v nástroje schopné samostatně naplánovat a provést celou sekvenci kroků, od psaní kódu přes prohledávání webu až po zásahy do firemních systémů. Tahle proměna ale nebyla jediná, stejně rychle se posouvaly i nástroje pro generování textu, grafiky a videa…
Více na: https://t.co/pQq3VGe0vF
Co přináší agentní AI pro výrobní podniky.
Po desetiletí se výrobní podniky spoléhaly na tradiční ERP systémy při řízení svých operací. Tyto systémy sice výborně slouží k ukládání dat, ale náročnou práci spojenou s jejich analýzou a rozhodováním ponechávají na lidských operátorech. Výsledek? Obrovská prostor mezi okamžikem, kdy je problém odhalen, a chvílí, kdy se přijme opatření – prostor, ve kterém se tiše vytrácejí ziskové marže. Příslibem agentní AI je tento prostor zcela odstranit…
Více na: https://t.co/eTxzyk7oAj
IT infrastruktura v éře AI. Mezi investiční euforií a tvrdou realitou dodavatelských řetězců.
Svět IT prochází jednou z nejvýraznějších proměn své historie. Masivní budování infrastruktury pro umělou inteligenci se stalo strategickým tématem pro firmy i vlády. Pohled pod povrch tohoto boomu však odhaluje mnohem složitější obraz, než jaký vykreslují marketingová hesla o technologické revoluci.
Současné dění na trhu bývá označováno za investiční bublinu, ale tak jednoduché to není. Zatímco kapitál reaguje na trendy a prognózy téměř okamžitě, reálná poptávka firem se odvíjí od mnohem pomalejších procesů, od úprav vnitřních architektur přes zajištění bezpečnosti až po schopnost integrovat nové technologie do reálného provozu. Investiční nadšení tak v praxi často předbíhá skutečnou připravenost a poptávku zákazníků…
Více na: https://t.co/J6XKV7Grgs
AI reporting. Nová cesta pro rozhodování nad firemními daty.
Manažer výroby samozřejmě vnímá problém, ale musí čekat na analytika, aktualizovaný report a jeho interpretaci. Každý den přináší potřebu odpovědí na nové nebo neočekávané situace. Dnes již lze s pomocí AI pokládat otázky přímo nad firemními daty - ovšem pouze tehdy, jsou-li data správně připravena a strukturována tak, aby jim reportovací agent přesně rozuměl. Stejně tak musí být agent vytrénovaný na specifika daného prostředí, aby jeho odpovědi byly relevantní a spolehlivé. Výsledkem je schopnost reagovat na provozní situace okamžitě, a efektivněji tak minimalizovat prostoje, eliminovat chybovost i snižovat výrobní náklady…
Více na: https://t.co/U0pT8aYnbZ
Nasazení AI rozhoduje o budoucí konkurenceschopnosti firem.
Umělá inteligence v roce 2026 definitivně přestala být experimentální technologií a stala se součástí každodenní firemní praxe. Firmy, které pracují stejným způsobem jako vloni, ztrácí konkurenční výhodu. Co vše se změnilo, jak to ovlivňuje práci s dokumenty, provoz kontaktních center a co musí každý podnik vědět o bezpečném nasazení AI?
Více na: https://t.co/GWXPLWvCGk
Zajímavý pohled na využití AI ve výrobních podnicích nabízí ve svém článku Jakub Radiměřský ze společnosti Top Solution, který vás možná překvapí, jak výrazně se může průmyslu dotknout evropské nařízení o umělé inteligenci neboli AI Act.
AI Act ve výrobě: Konec inovací, záchrana lidstva nebo jen humbuk?
Ještě nedávno byla AI ve výrobě téma pro inovační konference a pár odvážlivců. Dnes pomáhá plánovat údržbu, hledat vady, analyzovat reklamace nebo podporovat vývoj. Kde je nadšení z produktivity, tam ale musí být i vědomí rizik. Právě to řeší AI Act (Nařízení o umělé inteligenci). Co nová regulace přináší do výroby a jak se na to připravit chytře?
AI se do firmy často dostane nenápadně. Ne přes velký strategický projekt, ale přes zaměstnance, který si otevře veřejný nástroj a řekne si: „Tohle mi ušetří dvě hodiny práce.“ A ono často fakt ušetří.
Jenže čím víc se AI stává běžným pracovním nástrojem, tím méně si firmy mohou dovolit používat ji „tak nějak po cestě“. Zvlášť ve výrobě, kde se pracuje s prototypy, výkresy, zákaznickými daty, výrobními postupy, know-how, HR informacemi i systémy, které mohou ovlivnit kvalitu, bezpečnost nebo kontinuitu provozu.
Do toho přichází AI Act. Ve veřejné debatě je to buď „konec inovací“, nebo „záchrana lidstva“. Ve skutečnosti jde spíše o tlak na to, aby se AI používala s vědomím rizik, ne jen s nadšením z produktivity. AI Act staví na rizikovém přístupu: čím větší dopad může mít AI na zdraví, bezpečnost nebo lidská práva, tím přísnější pravidla pro ni platí…
Více na: https://t.co/znKPue7Qwc
Zuzana Kubíková z RSM Technology CZ v tomto článku zdůrazňuje přesah implementace ERP systému, která bývá často chybně vnímána jako technologický projekt. Varuje, že tento pohled je nebezpečně zjednodušený, protože je to pro firmy jeden z nejzásadnějších transformačních zásahů.
ERP jako transformační projekt. Proč nejde o IT implementaci, ale o změnu řízení?
ERP bývá často vnímáno jako technologický systém, který nahradí účetnictví, sjednotí data a zjednoduší reporting. Tento pohled je ale nebezpečně zjednodušený, protože moderní ERP není IT projekt. Je to jeden z nejzásadnějších transformačních zásahů, do kterých se firma v průběhu svého fungování pouští.
Zavedení ERP výrazně mění každodenní práci. Informace, které dříve existovaly v izolovaných excelech nebo v hlavách klíčových zaměstnanců, se stávají součástí jednoho řízeného prostředí. Firmy, které ERP chápou pouze jako technologickou výměnu systému, sice často „úspěšně implementují“, ale nikdy z investice nezískají skutečnou hodnotu.
Právě zde pak vzniká napětí. ERP systematicky odstraňuje neformální postupy a „obnažuje“ slabá místa v řízení. Pokud management společnosti tuto skutečnost nepřijme jako příležitost, narazí na odpor uživatelů, paralelní vedení agend mimo systém a ztrátu důvěry v celé řešení.…
Více na: https://t.co/eEMZDrJr1v
Proč musí mít AI v ERP přísné hranice a jak pracuje s kontextem faktu?
AI v ERP není chat, je to nový způsob práce s firemními daty, říká Martin Šťastný, ředitel vývoje Vision ERP.
Když jsme v minulém článku představovali AI asistentku Viana ve Vision ERP, mluvili jsme hlavně o tom, že podniková data mohou konečně promluvit lidskou řečí. Ne jako slogan, ale jako praktická změna v každodenní práci. Uživatel se nemá učit jazyk databází, má se ptát tak, jak by se ptal zkušeného kolegy.
Od té doby se ukazuje, že největší hodnota AI v ERP neleží v samotném chatu. Chat jsou jen vstupní dveře. Důležitější je, co za nimi systém dokáže bezpečně a srozumitelně udělat. A protože u AI je zdravá nedůvěra stejně důležitá jako nadšení, podívali jsme se společně s Martinem Šťastným, ředitelem vývoje Vision ERP detailněji na to, jak AI v ERP pracuje s kontextem, daty a odpovědností…
Více na: https://t.co/k6EfmOPXek
AI zrychluje vývoj softwaru, ale bez governance zrychlí i riziko.
Umělá inteligence dnes mění vývoj softwaru způsobem, který ještě před několika lety působil jako science fiction. Vývojáři s její pomocí generují kód, testy i dokumentaci rychleji než dříve. V některých týmech se AI stává běžnou součástí každodenní práce, podobně jako tomu dříve bylo s automatizovanými buildy, code review nebo CI/CD pipeline.
Euforie je do určité míry pochopitelná. Jenže ve stejnou dobu, kdy se AI stává standardní součástí vývojového workflow, zůstávají v platnosti pravidla, která podnikové IT dobře zná: řízení přístupů, trasovatelnost změn, auditovatelnost, správa zranitelností, bezpečnost dodavatelského řetězce a odpovědnost za provozní dopad změn…
AI zrychluje vývoj softwaru, ale bez governance zrychlí i riziko.
Umělá inteligence dnes mění vývoj softwaru způsobem, který ještě před několika lety působil jako science fiction. Vývojáři s její pomocí generují kód, testy i dokumentaci rychleji než dříve. V některých týmech se AI stává běžnou součástí každodenní práce, podobně jako tomu dříve bylo s automatizovanými buildy, code review nebo CI/CD pipeline.
Euforie je do určité míry pochopitelná. Jenže ve stejnou dobu, kdy se AI stává standardní součástí vývojového workflow, zůstávají v platnosti pravidla, která podnikové IT dobře zná: řízení přístupů, trasovatelnost změn, auditovatelnost, správa zranitelností, bezpečnost dodavatelského řetězce a odpovědnost za provozní dopad změn…
Více na: https://t.co/Mmm66Wpn8A
Pro úspěšné nasazení AI v podniku není rozhodující volba modelu, ale struktura a kvalita a datového prostředí.
Zavádění umělé inteligence v organizacích se často redukuje na výběr konkrétního modelu nebo AI asistenta. Diskuze se točí kolem jejich schopností, výkonu a dostupnosti. Z pohledu podnikové praxe je to ale vedlejší téma. Skutečná otázka totiž nezní, jakou AI organizace používá. Správná otázka je: Jaká data má AI k dispozici? V praxi se ukazuje, že rozhodujícím faktorem není volba modelu, ale kvalita a struktura datového prostředí, do kterého je AI integrována. Právě to rozhoduje o úspěchu nebo neúspěchu většiny AI projektů…
Více na: https://t.co/JMwz0V9CRx
Jak docílit pružné a efektivní logistiky?
Jak je možné, že některé firmy doručí zboží do 24 hod., zatímco jiné nestíhají ani za 2 týdny? Nejspíš vás nijak nepřekvapí, že za vším stojí strategie firmy a její celková úroveň automatizace logistických procesů. Společnosti, které nezvládnou pružně pracovat s dodávkami, skladováním či komunikací se zákazníky, se tak mohou velmi rychle propadat za konkurenci…
Více na: https://t.co/M8DhZdDSq9
Petr Blabla, který je zakladatelem Adastra Lab, se v tomto článku věnuje IoT technologiím, jejichž využití se postupně posouvá z pilotních projektů do produkčního nasazení. Představuje konkrétní scénáře využití IoT v retailu a logistice.
IoT přináší do retailu a logistiky data, která dříve neexistovala.
Firmy dnes detailně analyzují online kampaně, konverzní poměry i chování uživatelů na webu. Paradoxně ale často nemají přesná data o tom, co se děje v jejich kamenných prodejnách, distribučních centrech nebo během samotné přepravy zboží. Fyzický svět byl dlouho posledním „blackboxem“ digitalizace. Zároveň ale roste počet firem, které tuto problematiku systematicky řeší. IoT technologie se i v České republice postupně posouvají z pilotních projektů do produkčního nasazení, zejména v logistice, retailu, výrobě, odpadovém hospodářství a energetice…
Více na: https://t.co/fbREAByR4o
Pět častých chyb, které firmy dělají při zavádění AI.
Umělá inteligence slibuje firmám vyšší produktivitu, nižší náklady i nové obchodní příležitosti. Mnoho organizací proto investuje do chatbotů, automatizace nebo generativních nástrojů. Praxe ale ukazuje, že samotná technologie úspěch nezaručí. Většina projektů nedosáhne očekávaných výsledků…
Více na: https://t.co/hhcweqN7BV
Neviditelná AI: AI v e-commerce nejvíc pomáhá tam, kde o ní nevíte.
Zákazník přijde na e-shop, vyhledá „bunda na hory voděodolná lehká červená" a dostane stránku plnou zimních bund ve všech barvách kromě červené. Zavře okno a koupí jinde. E-shop přitom do AI investoval, ale bohužel do té špatné části. Do té viditelné, která na sebe upozorňuje, místo té neviditelné, která tiše a spolehlivě vede zákazníka k nákupu.
Svádí k tomu ostatně sama povaha technologie. V praxi se setkáváme s tím, že se někdy objeví technologie, kolem kterých je hype a naši klienti by je velmi rádi chtěli implementovat, avšak v praxi nepřináší téměř žádnou hodnotu a investice jsou bez návratu. Příkladem je třeba hlasové vyhledávání. Technologicky jde o zajímavé řešení, v praxi se ale ukázalo, že lidé hlasem hledají počasí, navigaci a rychlá fakta, ale produkty přes ně nenakupují. Navzdory letům předpovědí se toto chování zásadně nezměnilo. Podobné je to v e-commerce také s umělou inteligencí, která funguje nejlépe tam, kde ji zákazník vůbec nevidí.
Více na: https://t.co/ioI2anWWoe
Etické, právní a bezpečnostní aspekty využití AI v personalistice.
Umělá inteligence se už stala integrální součástí řady podnikových procesů a oblast řízení lidských zdrojů pochopitelně není výjimkou. Personalisté pracují s rozsáhlým spektrem strukturovaných i nestrukturovaných dat, která jsou dnes zpravidla digitalizovaná (anebo hned na vstupu snadno digitalizovatelná) – od životopisů a hodnoticích formulářů po interní komunikaci až po evidence KPI a dalších výkonnostních metrik. Právě schopnost AI analyzovat data, standardizovat rozhodování podle kritérií předem definovaných organizací a škálovat procesy činí z HR oblast s mimořádným aplikačním potenciálem. Současně však platí, že čím citlivější rozhodnutí AI ovlivňuje, tím vyšší nároky vznikají na jejich etické, právní, bezpečnostní a technické ošetření…
Více na: https://t.co/AyUuAcMyuv
Patrik Horný zde komentuje výsledky aktuálního průzkumu o digitální suverenitě firem, který realizoval Stratox spolu se CFO Clubem ČR mezi finančními řediteli v průběhu dubna. Vyplynulo z něj, že digitální suverenita často existuje jen na papíře a v představách vedení firem.
Digitální suverenita často existuje jen na papíře a představách vedení firem.
Až 80 % dotázaných finančních ředitelů tvrdí, že by ve svých firmách cloudovou platformu změnilo snadno. Zároveň ale 60 % z nich nemá definovanou funkční exit strategii, z toho počtu ji pak 40 % nemá vůbec a dalších 20 % ani neví, že existuje. To znamená, že mnoho firem svou schopnost odejít (změnit dodavatele) přeceňuje, protože migraci cloudu nikdy reálně netestovalo. A bez otestované exit strategie je tvrzení o snadné změně cloudu spíše iluze než reálná schopnost. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu o digitální suverenitě firem, jež realizoval Stratox spolu se CFO Clubem ČR mezi tuzemskými finančními řediteli v průběhu dubna…
Více na: https://t.co/AFgYxhEk90