Klíč jménem Gross: Unipetrol II
Fiasko první privatizace Unipetrolu nezabránilo Andreji Babišovi, aby se nezúčastnil druhého kola v režii vlády Vladimíra Špidly a později Stanislava Grosse. Učinil tak skrytě a jak se ukázalo, že měl na její průběh zásadní vliv. Druhou privatizaci provázely ještě větší skandály a policejní vyšetřování.
V lednu 2004 se Špidlův kabinet rozhodl prodej petrochemického holdingu zopakovat. Ze sedmi platných nabídek nejprve tři vyřadil, navzdory doporučení expertní komise vlády. „Tím, že vláda vyřadila dvě ze tří nejvyšších nabídek, značně omezila konkurenci,“ uvedla komise v zápise s tím, že stát mohl získat několik miliard korun navíc.
Do užšího výběru postoupily polská společnost PKN Orlen, maďarský MOL a Shell. Konečnou nabídku nakonec podal jediný PKN Orlen, který zaplatil 14,7 miliardy korun. Kabinet ji v dubnu 2004 přijal a prodej byl dokončen za Grossovy vlády v roce 2005.
V srpnu 2005 vyšlo najevo, že PKN Orlen mohl při této transakci přijít o miliardy korun, jelikož na obchodu měl výrazně vydělat Andrej Babiš. Smluvně se dohodl s tehdejším vedením polského koncernu na společném postupu řadu měsíců před jejím zahájením.
Poláci slíbili Babišovi výměnou za lobbing ve vládě prodat pod cenou nejvýnosnější sekci Unipetrolu, chemičky Chemopetrol, Kaučuk, Paramo, Agrobohemie a Aliachem. Vedení Orlenu si bylo vědomo, že smlouvy s Agrofertem jsou sice nevýhodné, ale kvůli jeho síti kontaktů nezbytné, aby uspěli v soutěži o Unipetrol.
Andrej Babiš byl považován za osobu s klíčovým vlivem na tehdejšího premiéra Stanislava Grosse. Podle polského tisku musel zpřístupnit Polákům všechny informace a dokumenty týkající se Unipetrolu, místních poměrů i atmosféry panující ohledně privatizace.
Vlivy Agrofertu musely být ohromné
V té době už aféru Orlengate vyšetřovala krakovská prokuratura. Bývalý člen vedení PKN Orlen Krysztof Kluzek vypověděl, že věděli dlouho dopředu, jakou cenu nabídnou v privatizaci jejich konkurenti, a že jim tyto informace zajistil Andrej Babiš.
K aféře následně vznikla i vyšetřovací komise polského Sejmu. „Vlivy Agrofertu musely být ohromné, jestliže se mu podařilo českou vládu přesvědčit, aby odmítla nabídku o 40 procent vyšší než od PKN Orlen,“ uvedla v závěrečné zprávě. Polský tisk tehdy obsáhle informoval o podezřeních z obří korupce, která prodej Unipetrolu provázela. Na polské i české straně mělo být napůl rozděleno 1,2 miliardy korun.
Nové vedení PKN Orlen se nakonec rozhodlo smlouvy s Agrofertem vypovědět a raději riskovat soudy, než prodat pod cenou rentabilní podniky, jejichž hodnota se časem ještě zvýšila. Vyšetřování se rozběhlo i u nás, ale podezření z korupce nebylo prokázáno.
Faktem zůstává, že Agrofert uzavřel kvůli privatizaci Unipetrolu v předstihu smlouvy s PKN Orlen jako strategický partner. Poláci poté netranspartentní soutěž vyhráli. Babiš přišel o „odměnu“ v podobě levně získaných lukrativních chemiček jen díky polskému vyšetřování a výměně vedení PKN Orlen. Následný soud o odškodnění 20 miliard korun Agrofert definitivně prohrál v roce 2018, a tím kauza Babišova „Palerma“ končí.
Zdroj:
https://t.co/GzAPRp2Q8w
U cigára přemýšlím nad tou „solidaritou" se @ZdislavaPokorna a @DenikN.
Všichni si „splnili". Článek, tweet, ruce umyté. A pak zpátky do práce, jako by se nic nestalo. Nebude nic dalšího, že?
Trapný to je.
Přitom stačilo tohle: dvě prázdný tiskovky. Nikdo. Dvě. Už by to nikdy neudělal.
Vy jste přišli. Takže zjistil, že to prochází. Protože prochází. Chichi, nevypadalo to.
Tak si to řekněme rovnou: Ona v kurzu, oni konkurence. Co vy z toho?
Polovina lajkne podpůrný slova a druhou polovinou hlavy si myslí, že si to Zdíša užívá a kdo ví, co z toho vytříská.
To, že z toho Zdíša a eNko vyjdou jako vítězové, vám nedává právo se podle toho chovat.
Za chvíli Tünde vykopne Noru odevšad.
Pokrčíte rameny. A docvakne vám to až na podzim, až nepustí Valáška do Sněmovny.
Syndikát pro srandu králíkům. Vydá apel, co může dělat víc. Proč to máte?
Já bejt ona, tak přestanu platit příspěvky.
Omluvné pohledy kamarádek, víš jak to je.. Erik udělá sloupek. Všichni si udělají podcast.
Bojkot je kde. Už nebude nic, že?
Zahráli jste si na solidaritu a šup na další tiskovku.
To se vám vymstí. Ne Macinkovi. Vám.
Tipuji, že tahle vláda skončí s větším počtem trestních stíhání než ta minulá, ale především to sejme spoustu úředníků na ministerstvech. A to je důležité. Lidé na úřadech musí vědět, že politikům se neslouží, slouží se státu. A že je politici neochrání. Vláda práva!
První česká střela s
doletem 630 kilometrů! 🤝
Patnáctkrát levnější než Tomahawk! 👍
Zbrojovka LPP posílá na Ukrajinu historicky první řízenou střelu vyrobenou v Česku s názvem Narwhal. Unese až 200 kg výbušniny a letí rychlostí 750 km/h.
❗️Nyní už bývalá poradkyně ministra Aleše Juchelky už od března moje dotazy ignoruje. Nyní ale přišla s tím, že na mě podá trestní oznámení a rovněž chce, aby policie trestala moje údajné zdroje.
❗️Vystoupila totiž v XTV, kde ji vyzpovídala Alexandra Mynářová.
❗️Navzdrory tomu, že se Alexandry Semancové sám Juchelka nakonec po našich textech zbavil, protože její možný střet zájmů ohrožoval miliardové dotační programy, žena tvrdí, že žádný problém nebyl.
❗️“Je to kampaň proti politikům ANO a já jsem ten nástroj,” tvrdí Semancová.
❗️Zastrašit se nenecháme. Kontrolovat mocné budeme dělat dále.
Mě se to přímo netýká. Důchod sice čerpám, ale ANO jsem nevolil, jeho slibům nevěřil a navíc vítám, ze je vláda neplní, ta obří sekera v bilanci rozpočtu by byla ještě větší.
Ale polovina důchodců těm slibům věřila. Věřila, že program je smlouva s voliči a ANO proto volili. Vytvářet jejich marná očekávání za volební hlas poctivé bylo, paní ministryně @alenaschillerov? https://t.co/JnjjKBp35H
Převzetí Agrofertu: ukázkový devadesátkový tunel státního majetku
Andrej Babiš ve zlomové době sametové revoluce pobýval na lukrativní pozici delegáta bratislavského Podniku zahraničního podniku Petrimex v Maroku. V těchto privilegovaných firmách, obchodujících se západními a rozvojovými zeměmi, pracovala důkladně prověřená vrstva nomenklaturních kádrů.
Mnozí z nich využili výhodnou startovní pozici po pádu komunismu. Mezi ně patřil i Andrej Babiš, člen komunistické strany, evidovaný jako agent Státní bezpečnosti.
Babiš se do Bratislavy vrátil v roce 1991 na žádost Antona Rakického, svého šéfa z Petrimexu. Rakický se v nových poměrech rychle zorientoval a stal se generálním ředitelem Petrimexu. V Babišově životě je důležitou postavou, jelikož ho jmenoval svým zástupcem a v polistopadové éře ho přivedl k podnikání v Československu.
Oba muži mají společné i to, že v polovině devadesátých let uprchli ze Slovenska, údajně před Mečiarovým režimem. Rakický před trestním stíháním do USA, Babiš do Prahy, kde už v roce 1992 založil pobočku Petrimexu. O rok později z ní vznikla samostatná firma Agrofert, kterou Babiš za podezřelých okolností převzal s pomocí záhadné společnosti O. F. I. (Ost Finanz und Investition), registrované ve Švýcarsku.
Kdo stojí za O. F. I.?
Dodnes není jasné, kdo za O. F. I., schránkovou firmou bez vlastní kanceláře, stál. Babiš tvrdil, že mu peníze půjčili jeho spolužáci ze švýcarského gymnázia College Rousseau v Ženevě, kde rok studoval v době normalizace. Jeho otec zde tehdy působil jako československý zástupce v GATT. Podle svědectví bývalých spolupracovníků je příběh se spolužáky jen pohádka, a za O. F. I. stál samotný Babiš.
V únoru 1995 se sešli tři členové představenstva (z pěti) Petrimexu v čele s Andrejem Babišem a schválili navýšení základního jmění Agrofertu. Této transakce se paradoxně neúčastnil Petrimex, ale Babišova neprůhledná společnost O. F. I. a zčásti Spolana Neratovice. Nový vlastník ovládl Agrofert za pouhé tři miliony korun.
Petrimex přišel o stoprocentní podíl v Agrofertu, do kterého předtím investoval stovky milionů korun. Babiš využil situace, že současně zastupoval mateřský Petrimex i později vlastní Agrofert. Když se o partyzánské operaci dozvěděla dozorčí rada Petrimexu, odvolala Babiše z představenstva. Petrimex podal žalobu, ale jeho snaha získat Agrofert zpět byla neúspěšná.
Nezodpovězených otázek kolem převzetí Agrofertu je však víc. Jelikož firma O. F. I. byla příliš kontroverzní pro rozsáhlé akvizice v tuzemském chemickém průmyslu, prodala svůj podíl basilejské rodinné firmě Ameropa, rovněž s nejasným kapitálem.
Babiš dodnes nevysvětlil, za jakých podmínek od Ameropy nakonec převzal její podíl. Poté ale již rozhodně nebyl jen skrytým vlastníkem, ale definitivně a oficiálně ovládl Agrofert jako jediný vlastník. Do roku 2000 přitom legálně vydělal pouhých 8 milionů korun, přičemž v této době získal 45 procent akcií holdingu, který měl už v roce 1997 tržní hodnotu 900 milionů korun.
Převzetí Agrofertu je symbolicky první kontrovezní kauzou, která stála na počátku Babišovy podnikatelské expanze provázené mnoha podobnými spornými transakcemi, na jejímž konci stojí impérium 250 firem s ročními tržbami 160 miliard korun. Je zjevné, že celá operace převzetí Agrofertu z majetku slovenského státu a jeho firmy Petrimex bylo ukázkovým tunelem státního podniku. To podtrhuje skutečnost, že na Agrofert nechal z Petrimexu Babiš převést klíčové obchodní smlouvy, jež zabezpečily Agrofertu zisk. Je to totiž hlavně zisk, co se Babišovi podařilo převést z podniku, kde byl pouhým zaměstnancem, na sebe jako na podnikatele a majitele.
Zdroj:
https://t.co/djcju4l9hE
Drahá paliva.
Draha hnojiva.
Mléko v krámě za 7 kč.
Na polích sucho.
A před Úřadem vlády žádné traktory.
Žádné píšťalky.
Žádný vykydaný hnůj.
Tehdy teatrální demonstrace a nespokojnost zemědělců pod taktovkou agrobaronů.
Dnes hrobové ticho.
Aha.
Dnes agrobaroni vládnou.
Moderní průmysl a tím i dobře placená pracovní místa premiér zařízne jen proto, aby za to neměla kredit minulá vláda. V tom je všechno, co o uvažování této vlády potřebujete vědět…
Zdravý rozum mi nebere, proč nemůžeme Ukrajině poskytnout tanky, které sami už nechceme a vyřazujeme je.
Na Ukrajině mezitím denně umírají děti. Neříká se tomu hyenismus?