Česká školní inspekce - Analýzy, data, publikace

Česká školní inspekce je správním úřadem ČR provádějícím hodnocení a kontrolu kvality a efektivity vzdělávání.

[Česká školní inspekce - Analýzy, data, publikace @CSInspekce]

Česká školní inspekce dnes zveřejnila doprovodné informace k letošnímu zjišťování výsledků vzdělávání žáků 5. a 9. ročníků. Materiály zahrnují také přehled dotazníkového šetření, jeho metodiku, způsob práce s daty i zajištění ochrany osobních údajů. Součástí zveřejněných materiálů jsou také podklady vztahující se ke zpracování a využití dat. Informace naleznete zde: https://t.co/2xVb3PIOPj

Česká školní inspekce současně odstranila k 26. květnu 2026 data z doprovodného dotazníkového šetření v části zaměřené na socioekonomické podmínky a duševní pohodu žáků. Na základě rozhodnutí ministra školství, mládeže a tělovýchovy bylo ke dni 25. května 2026 zastaveno letošní zjišťování výsledků vzdělávání žáků 5. a 9. ročníků základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Výsledky z již realizované části testování z českého jazyka a matematiky Česká školní inspekce vyhodnotí a zanalyzuje.

[Česká školní inspekce - Analýzy, data, publikace @CSInspekce]

Česká školní inspekce zveřejňuje podrobnější informace k doprovodnému dotazníkovému šetření, které bylo součástí letošního zjišťování výsledků vzděl��vání žáků 5. a 9. ročníků. Podrobnější informace naleznete zde: https://t.co/k78eXojv5A

Cílem šetření bylo získat širší kontext k výsledkům vzdělávání – tedy lépe porozumět podmínkám, které mohou ovlivňovat vzdělávání a wellbeing žáků. Data měla sloužit výhradně pro agregované analytické a evaluační účely na úrovni vzdělávacího systému, nikoli k individuálnímu hodnocení konkrétních žáků nebo rodin.

Současně se ukázalo, že jsme nedostatečně vysvětlili smysl šetření, podobu dotazníků i způsob práce s daty směrem ke školám, rodičům i samotným žákům. Proto nyní zveřejňujeme podrobnější informace, které popisují účel zjišťování, právní rámec, způsob práce s daty i důvody využití doprovodných dotazníků.

Na základě rozhodnutí ministra školství, mládeže a tělovýchovy bylo letošní zjišťování dne 25. května 2026 zastaveno. Data z části zaměřené na socioekonomické podmínky a duševní pohodu žáků byla dne 26. května 2026 odstraněna.

[Česká školní inspekce - Analýzy, data, publikace @CSInspekce]

Česká školní inspekce odstranila k 26. květnu 2026 data z doprovodného dotazníkového šetření v části zaměřené na socioekonomické podmínky a duševní pohodu žáků. Na základě rozhodnutí ministra školství, mládeže a tělovýchovy bylo ke dni 25. května 2026 zastaveno letošní zjišťování výsledků vzdělávání žáků 5. a 9. ročníků základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Výsledky z již realizované části testování z českého jazyka a matematiky Česká školní inspekce vyhodnotí a zanalyzuje.

Uvědomujeme si, že letošní průběh testování provázely nejen technické komplikace, ale také oprávněné otázky a obavy spojené s doprovodným dotazníkovým šetřením. Ukázalo se, že jsme nedostatečně vysvětlili smysl tohoto šetření, jeho podobu a způsob práce s daty směrem ke školám, rodičům i samotným žákům.

Dotazníkové šetření bylo připravováno s cílem získat širší informace o faktorech, které mohou ovlivňovat vzdělávání a wellbeing žáků v českých školách. Smyslem nebylo individuálně hodnotit nebo diagnostikovat konkrétní děti, ale získat souhrnná data, která mohou pomoci lépe porozumět situaci škol a regionů a cíleněji nastavovat podporu v oblasti školního poradenství, prevence nebo péče o duševní zdraví žáků. Současně se ukázalo, že jsme měli výrazně lépe vysvětlit, proč tato data sbíráme, jak s nimi pracujeme či jaké možnosti měli žáci při vyplňování dotazníku.

Za vzniklou situaci se omlouváme rodičům, žákům i školám. Celou situaci nyní důkladně vyhodnotíme, abychom se z ní do budoucna poučili.

[Česká školní inspekce - Analýzy, data, publikace @CSInspekce]

🔍 Co školy nejčastěji považují za nadání? Především „studijní výkonnost“

Nadání se může projevovat různě. Ve školní praxi se ale nejčastěji spojuje s rozumovými schopnostmi – typicky s jazykem nebo matematikou. Ostatní podoby nadání zůstávají výrazně méně viditelné:
🔹manuální dovednosti,
🔹sociální schopnosti,
🔹pohybové či umělecké nadání.

Přitom nadání není jen o školních výsledcích a nemusí se projevit na první pohled. Co z toho plyne?
🔹část nadání zůstává nerozpoznaná,
🔹protože ji školy cíleně nevyhledávají,
🔹nebo pro ni nemají odpovídající nástroje.

Pozornost se tak soustředí hlavně na „akademické“ nadání, zatímco jiné oblasti stojí spíše stranou. To se následně promítá i dál do podpory ve výuce, do nabídky příležitostí pro žáky i do jejich vzdělávací dráhy.

👉 Česká školní inspekce dlouhodobě upozorňuje, že nadání bývá ve školách zúženo především na dobré výsledky nebo „chytrost“, což neodpovídá jeho skutečné šíři. Podrobnosti ukazuje dřívější zpráva zde https://t.co/DUe5Uu2RB9 potvrzuje výroční zpráva zde https://t.co/0HgsbQ9cRB

#ČŠI #talent #nadaní

[Česká školní inspekce - Analýzy, data, publikace @CSInspekce]

Nadaní žáci v datech: proč se jejich podíl tolik liší?

Kolik nadaných žáků školy uvádějí, se v Česku výrazně liší podle regionu i typu školy. Data České školní inspekce ukazují, že někde školy deklarují vyšší podíly nadaných, jinde naopak velmi nízké. Nejde přitom jen o rozdíly mezi samotnými žáky.

🔹v některých krajích je podíl nadaných vyšší na středních školách než na základních,
🔹jinde je situace opačná,
🔹rozdíly se objevují i mezi typy škol v rámci jednoho regionu.

To ukazuje, že nejde jen o „skutečný počet“ nadaných žáků. Významnou roli hraje také to, jak školy nadání vyhledávají a jak ho vymezují. Jinými slovy - nejde jen o počet, ale o to, jak jednotně a spolehlivě nadání identifikujeme.

A právě v tom se přístupy dlouhodobě liší:
🔹odlišné způsoby identifikace,
🔹různá míra využití diagnostiky,
🔹často chybějící systematika.

👉 Výsledek? Uváděné podíly nadaných žáků nejsou mezi školami a regiony plně srovnatelné – a vypovídají nejen o žácích, ale i o fungování systému. Podrobnosti ukazuje dřívější zpráva zde https://t.co/DUe5Uu2jLB potvrzuje výroční zpráva zde https://t.co/0HgsbQ8F23

#ČŠI #talent #nadaní

[Česká školní inspekce - Analýzy, data, publikace @CSInspekce]

🖼️ Kolik má škola nadaných žáků? Často méně, než kolik jich skutečně eviduje

Nadaní žáci ve školách jsou. V datech se ale objevují výrazně méně. Podle dřívější tematické zprávy České školní inspekce uvádí mnoho škol jen velmi nízký podíl identifikovaných nadaných – často do 5 %. Odborné odhady přitom počítají s 10–15 % v populaci.

Nejde tedy o to, že by nadaní chyběli. Jde o to, že jejich rozpoznání a evidence nejsou dostatečné.

Co z toho plyne?
🔹nadaní žáci zůstávají často „neviditelní“,
🔹školy je identifikují jen omezeně,
🔹a pracují s nimi spíše nesystematicky.

Tento obraz se nejčastěji objevuje u základních a odborných škol, kde převažují nízké podíly evidovaných nadaných. Už v roce 2022 ČŠI upozorňovala, že identifikace nadání stojí převážně na pedagogickém odhadu, nikoli na systematických nástrojích. To zásadně omezuje možnosti další podpory.

📌 Dopad není jen na jednotlivé žáky. Promítá se i do toho, jak efektivně škola rozvíjí potenciál všech. Podrobnosti ukazuje dřívější zpráva zde https://t.co/cblonJTa7u a potvrzuje výroční zpráva zde https://t.co/0HgsbQ8F23

#ČŠI #talent #nadaní

[Česká školní inspekce - Analýzy, data, publikace @CSInspekce]

📊 Přechod z mateřské do základní školy se dá zvládnout lépe

To, jak děti zvládnou nástup do základní školy, není jen otázkou jejich připravenosti. Významně záleží i na tom, jak na sebe navazují jednotlivé stupně vzdělávání a jak spolu školy pracují. Přechod z mateřské do základní školy není jednorázová událost. Je to proces, který začíná už v předškolním vzdělávání a pokračuje po nástupu do 1. třídy. A spolupráce s návazností je klíč.

Co ukazují data České školní inspekce:
🔹88 % mateřských škol organizuje návštěvy dětí v základních školách,
🔹školy realizují i další formy přípravy (např. edukativně-stimulační skupiny),
🔹spolupráce mezi MŠ a ZŠ ale není vždy systematická,
🔹jen část škol dlouhodobě sleduje, jak se dětem po nástupu skutečně daří.

To znamená, že aktivity na podporu přechodu existují, ale ne vždy tvoří provázaný a dlouhodobý systém. Jednorázové aktivity samy o sobě nestačí. Rozhodující je, jestli na sebe jednotlivé kroky navazují a jestli školy pracují s tím, co o dětech vědí.

👉 Klíčové je předávání informací, systematická spolupráce a kontinuita podpory – nejen před nástupem do školy, ale i po něm. Právě návaznost rozhoduje o tom, jak úspěšný bude začátek školní docházky. Podrobnosti ukazuje tematická zpráva zde https://t.co/5k375IAVHL

#ČŠI #MŠ #ZŠ

[Česká školní inspekce - Analýzy, data, publikace @CSInspekce]

📊 Školní připravenost se sleduje. Využívá už méně

Pedagogická diagnostika je dnes běžnou součástí práce mateřských škol. Učitelé sledují, jak jsou děti připravené na nástup do základní školy. Klíčová otázka ale není, jestli zjišťujeme. Ale co s tím děláme dál.

Co ukazují data České školní inspekce:
🔹 cca 65 % MŠ pracuje s výsledky efektivně,
🔹 asi 25 % spíše neefektivně,
🔹 téměř 10 % výsledky nevyužívá vůbec,
🔹 jen přibližně třetina škol sleduje úspěšnost dětí po nástupu do ZŠ.

To znamená, že školy často vědí, jak na tom děti jsou – ale tato zjištění se ne vždy promítají do konkrétní podpory. Pokud se informace o potřebách dítěte nevyužijí včas, diagnostika ztrácí svůj smysl. Bez návazné práce nelze vyhodnotit, co funguje, ani upravit přístup podle reálných potřeb dětí.

👉 Nestačí zjistit, že má dítě potíže. Klíčové je, co se s touto informací děje dál – v každodenní práci i při přechodu do základní školy. Podrobnosti ukazuje tematická zpráva zde https://t.co/5k375IAVHL

#ČŠI #MŠ #ZŠ

[Česká školní inspekce - Analýzy, data, publikace @CSInspekce]

📊 Pozdější nástup do školky znamená náročnější start ve škole. Rozdíly vznikají brzy

To, kdy děti začnou chodit do mateřské školy, není jen organizační otázka. Data České školní inspekce ukazují, že pozdější nástup do předškolního vzdělávání souvisí s vyšší potřebou podpory při přechodu do základní školy. Jinými slovy: rozdíly mezi dětmi nevznikají až ve škole, ale často mnohem dříve.

Co ukazují data ČŠI:
🔹podíl odkladů školní docházky zůstává dlouhodobě vysoký (např. 22,5 % ve školním roce 2023/2024),
🔹mezi regiony existují výrazné rozdíly (až 15procentních bodů),
🔹pozdější nástup do MŠ souvisí s vyšší potřebou podpory,
🔹část dětí nastupuje do MŠ až ve vyšším věku, což zvyšuje nároky při přechodu do ZŠ.

👉 Rozdíly, které vznikají na začátku vzdělávací dráhy, se pak mohou dále prohlubovat – a promítat se nejen do připravenosti na školu, ale i do dalších vzdělávacích výsledků. Včasné zapojení do předškolního vzdělávání má prokazatelné přínosy – a to jak z hlediska rozvoje dovedností, tak z hlediska vyrovnávání rozdílů mezi dětmi. Podrobnosti ukazuje tematická zpráva zde https://t.co/5k375IAVHL

#ČŠI #MŠ #ZŠ

[Česká školní inspekce - Analýzy, data, publikace @CSInspekce]

📄 Jak má škola postupovat při řešení problému?

Problémy jsou přirozenou součástí fungování každé školy. To, jak k nim škola přistupuje, často rozhoduje o tom, jestli se situace rychle vyřeší, nebo naopak vyhrotí. Způsob, jakým škola přijme a řeší stížnost, má zásadní vliv na další vývoj. Dobře zvládnutý postup může spor uklidnit, nevhodně vedený ho naopak prohloubí.

Základní kroky:
🔹přijmout stížnost a potvrdit její přijetí
🔹situaci důkladně prošetřit
🔹zapojit relevantní osoby (učitel, třídní učitel, vedení školy)
🔹nastavit konkrétní opatření
🔹průběžně komunikovat s rodiči

Co je klíčové:
🔹neřešit stížnost formálně, ale věcně
🔹srozumitelně vysvětlovat postup a rozhodnutí
🔹vyhodnotit, jestli přijatá opatření fungují

Dobře zvládnutá stížnost může posílit důvěru mezi školou a rodiči a předejít dalším problémům. Otevřený a srozumitelný přístup školy často rozhoduje o tom, zda se situace uzavře, nebo bude dál eskalovat. Jak postupovat krok za krokem: https://t.co/EhgjAEhuIJ

#ČŠI #stížnosti

[Česká školní inspekce - Analýzy, data, publikace @CSInspekce]

📄Jak mají postupovat zákonní zástupci při problému ve škole?

Problémy se mohou objevit v každé škole. Z dat i zkušeností České školní inspekce ale dlouhodobě vyplývá, že většinu situací lze vyřešit přímo na místě. Důležité je vědět, na koho se obrátit a jak postupovat, aby se problém zbytečně nevyhrotil.

Základní postup:
🔹obrátit se na učitele nebo třídního učitele
🔹pokud se situace nevyřeší, kontaktovat vedení školy
🔹popsat problém konkrétně a dát škole prostor reagovat

Co je důležité:
🔹řešit věci včas
🔹komunikovat otevřeně a věcně
🔹sledovat, jak škola situaci řeší

Česká školní inspekce je až další krok – ve chvíli, kdy škola problém neřeší nebo postup není v souladu s právními předpisy. Většina stížností se týká komunikace a vztahů. Právě proto bývá osobní řešení ve škole nejrychlejší a nejúčinnější.

👉 Správně zvolený postup šetří čas všem – rodičům, škole i inspekci – a zvyšuje šanci, že se problém skutečně vyřeší. Jak postupovat efektivně najdete zde: https://t.co/EhgjAEhuIJ

#ČŠI #stížnosti

[Česká školní inspekce - Analýzy, data, publikace @CSInspekce]

🔍 Inspektoři neopomenou žádnou stížnost. Co to znamená v praxi?

Hlavním úkolem České školní inspekce je hodnocení kvality vzdělávání přímo ve školách. Součástí její práce je ale také prošetřování stížností – a ze zákona platí, že každý podnět musí prověřit. Inspekce si nevybírá, které stížnosti bude řešit a které ne. Každý podnět musí posoudit, ověřit a uzavřít.

V praxi to znamená, že vyřizuje:
🔹závažné případy i běžné situace z provozu školy
🔹podněty, které by se daly vyřešit přímo ve škole
🔹i stížnosti, které nespadají do její působnosti

Mezi takové patří typicky například:
🔹pracovněprávní vztahy
🔹personální otázky
🔹hospodaření školy

I tyto podněty musí inspektoři vyhodnotit a následně předat příslušným institucím. Každý takový případ znamená čas a práci, kterou je potřeba jeho zpracování věnovat. Pokud se problémy řeší přímo ve škole nebo správnou cestou, bývá řešení rychlejší a účinnější – a zároveň to umožňuje věnovat více prostoru tomu, co je pro systém klíčové: hodnocení kvality vzdělávání.

👉 Stížnost podaná České školní inspekci by neměla být prvním krokem, ale až jednou z dalších možností, když běžné postupy selžou. První cesta má směřovat za učitelem, který zná děti nejvíce, vedením školy nebo zřizovatelem. Jak postupovat efektivně najdete zde: https://t.co/EhgjAEgWTb

#ČŠI #stížnosti

[Česká školní inspekce - Analýzy, data, publikace @CSInspekce]

📑 Kolik stížností řeší školy a ČŠI? Podívejte se na aktuální data

Počet stížností v posledních letech roste. Nejde o jednorázový výkyv, ale o dlouhodobější trend, který se promítá do fungování škol i práce inspekce.
Zároveň platí, že stížnosti jsou důležitým zdrojem informací o tom, s jakými situacemi se školy, žáci i rodiče setkávají v praxi.

Ve školním roce 2025/2026 evidujeme k dnešnímu dni přibližně 1 500 stížností. Pokud bude tempo podobné, může se celkový počet za celý rok pohybovat zhruba mezi 1 750 až 1 900.

📊 Vývoj v posledních letech:
��2022/2023: 1 041 stížností
🔹2023/2024: 1 234 stížností
🔹2024/2025: 1 579 stížností
🔹2025/2026: ???

Nárůst je zřejmý. Neznamená ale automaticky, že se situace ve školách zhoršuje. Roli hraje i větší informovanost rodičů a jejich ochota problémy řešit. Nejčastěji se stížnosti týkají komunikace mezi školou a rodiči, vztahů nebo způsobu řešení situací ve škole.

👉 Stížnosti dávají důležitou zpětnou vazbu. Největší přínos ale mají tehdy, když vedou k řešení přímo ve škole – tedy tam, kde problém vzniká. Včasná a otevřená komunikace může řadě situací předejít nebo je vyřešit dříve, než přerostou ve stížnost. Jak postupovat efektivně najdete zde: https://t.co/EhgjAEhuIJ

#ČŠI #stížnosti

[Česká školní inspekce - Analýzy, data, publikace @CSInspekce]

📍 Jak se liší vzdělávání v Česku? Odpověď nabízejí mapy, které zaujaly i kartografy

Publikace České školství v mapách II přináší detailní pohled na regionální rozdíly ve vzdělávání v Česku. Na základě dat České školní inspekce, MŠMT, Cermatu či Českého statistického úřadu porovnává okresy z hlediska výsledků žáků, personálního zajištění, vzdělanostních aspirací i kvality školního prostředí. Díky návaznosti na první vydání z roku 2022 umožňuje sledovat i vývoj v čase.

Odborná komise České kartografické společnosti zařadila publikaci do finále soutěže Mapa roku 2025 v kategorii Digitální kartografické produkty. V konkurenci 14 projektů se České školství v mapách II dostalo mezi pět nominovaných. Vedle projektů Akademie věd ČR a univerzit zaměřených například na klimatické jevy, historické mapy nebo jazykové atlasové aplikace jde o významné oborové uznání.

Obě publikace České školství v mapách ukazují, že rozdíly mezi regiony zůstávají dlouhodobě stabilní. Nejlepších výsledků dosahují Praha a její okolí, Brno nebo Zlínský kraj, zatímco Karlovarský a Ústecký kraj patří mezi regiony s nejslabšími výsledky. Nedostatek kvalifikovaných učitelů se přitom netýká jen strukturálně oslabených oblastí, ale i Prahy, a psychologů je nedostatek napříč celou republikou.

🔗 Důležitou součástí projektu je také portál Vzdělávání v datech, který umožňuje s vybranými ukazateli pracovat interaktivně. Samotné publikace najdete zde https://t.co/9ZQndL4s0m a zde https://t.co/LMNfQU2Yvl

#ČŠI #Maparoku2025 #Vzdělávánívdatech

[Česká školní inspekce - Analýzy, data, publikace @CSInspekce]

🎯 O další dráze žáků nerozhodují jen jejich schopnosti

V debatě o přijímacích zkouškách se často soustředíme na výkon jednotlivce. Data České školní inspekce ale ukazují, že významnou roli hrají i podmínky, ve kterých žáci vyrůstají a studují. To, kam se po základní škole hlásí, se v různých částech Česka výrazně liší.

Jak ukazuje mapa, podíl žáků směřujících na nematuritní obory není rovnoměrný – mezi regiony jsou výrazné rozdíly.

🔹v některých oblastech je tato cesta častější
🔹jinde převažují přihlášky na maturitní obory
🔹rozhodování žáků se liší podle prostředí

Volba další vzdělávací dráhy tak není jen individuální rozhodnutí. Ovlivňují ji i širší podmínky, ve kterých žáci vyrůstají a studují. Jinými slovy: žáci nevolí ze stejných možností – a to se promítá i do jejich další vzdělávací cesty.

👉 Při interpretaci výsledků je proto důležité zohledňovat nejen výkon, ale i regionální a sociální rozdíly. Rozdíly ve vzdělávacích drahách tak nevznikají až u přijímacích zkoušek, ale mnohem dřív – v dostupnosti příležitostí, očekáváních i podmínkách, ve kterých se žáci vzdělávají. Podrobnosti ukazuje tematická zpráva zde https://t.co/3oAuUKVxx3

#ČŠI #JPZ

[Česká školní inspekce - Analýzy, data, publikace @CSInspekce]

📊 Rozdíly mezi školami se v čase příliš nemění

Na první pohled to může vypadat, že se každý rok mění všechno – jiní žáci, jiné výsledky, jiné rozhodování. Data České školní inspekce ale ukazují stabilnější obraz. Podíl žáků hlásících se na gymnázia se mezi školami dlouhodobě liší, a tyto rozdíly se v čase opakují.

🔹školy si drží podobnou pozici i v dalších letech
🔹rozdíly mezi nimi nejsou krátkodobé
🔹nejde o náhodu ani výkyv jednoho ročníku

Nejde přitom jen o jednotlivé žáky. Výsledky i samotná účast u přijímacích zkoušek souvisejí s faktory, které se ve školách dlouhodobě nemění. Patří mezi ně zejména socioekonomické prostředí žáků, kvalita školy a její podmínky.

👉 Rozdíly mezi školami tak mají hlubší příčiny a dlouhodobý charakter. Při interpretaci výsledků je proto důležité dívat se nejen na konkrétní výkon žáků, ale i na širší kontext – zejména na podmínky, ve kterých se vzdělávají, a rozdíly mezi školami, které se v čase opakují. Podrobnosti ukazuje tematická zpráva zde https://t.co/3oAuUKW5mB

#ČŠI #JPZ

[Česká školní inspekce - Analýzy, data, publikace @CSInspekce]

🎯 Školy se mezi sebou dlouhodobě nemění. A to není náhoda

Na první pohled se může zdát, že výsledky u přijímacích zkoušek se každý rok mění – jiní žáci, jiné testy, jiná situace. Data České školní inspekce ale ukazují stabilnější obraz. Do přijímacího řízení sice každoročně vstupuje jiná skupina žáků, celkové rozložení škol se ale téměř nemění. To naznačuje, že nejde jen o výkon konkrétních ročníků, ale o dlouhodobější charakteristiky škol a jejich prostředí. Rozdíly mezi základními školami tak zůstávají překvapivě stabilní.

📊 Jak ukazuje graf, rozložení škol podle podílu žáků hlásících se na osmiletá gymnázia se v jednotlivých letech výrazně nemění. Vztahy mezi roky jsou silné a opakovaně potvrzené.

🔹školy si dlouhodobě drží podobnou pozici
🔹rozdíly mezi nimi nejsou náhodné
🔹nejde o výkyv jednoho roku, ale o stabilní vzorec

Přijímací řízení proto není jen jednorázová situace daná konkrétní skupinou žáků. Odráží i prostředí školy, očekávání a podmínky, ve kterých se žáci vzdělávají.

👉 Jinými slovy: nejde jen o to, kdo se ke zkoušce posadí, ale i o to, odkud přichází. Při interpretaci výsledků je proto důležité dívat se nejen na jednotlivé žáky, ale i na širší souvislosti – zejména na rozdíly mezi školami, které se v čase opakují a přetrvávají. Podrobnosti ukazuje tematická zpráva zde https://t.co/3oAuUKVxx3

#ČŠI #JPZ

[Česká školní inspekce - Analýzy, data, publikace @CSInspekce]

📍 Záleží i na tom, jak daleko je gymnázium

O tom, kam se žáci hlásí po 5. třídě, nerozhodují jen jejich výsledky nebo kvalita školy. Roli hrají i méně viditelné faktory – třeba vzdálenost k nejbližšímu gymnáziu.

Data České školní inspekce ukazují, že základní školy, které jsou od osmiletého gymnázia dál, mají nižší podíl žáků zapojených do přijímacího řízení.
🔹s rostoucí vzdáleností klesá účast u přijímaček
🔹hlásí se menší část žáků

Zároveň ale platí, že ti, kteří se přihlásí, dosahují v průměru lepších výsledků v testech.
🔹uchazeči ze vzdálenějších škol bývají úspěšnější
🔹roli může hrát vy��ší motivace i promyšlenější rozhodnutí

Jak se ukazuje, nejde jen o dostupnost škol, ale i o takzvaný „sebevýběr“ – k přijímačkám se častěji hlásí žáci, kteří jsou rozhodnutí a dobře připravení.

👉 Výsledky tak nesouvisí jen se schopnostmi, ale i s podmínkami, ve kterých žáci vyrůstají a rozhodují se o další dráze. Podrobnosti ukazuje tematická zpráva zde https://t.co/3oAuUKW5mB

#ČŠI #JPZ

[Česká školní inspekce - Analýzy, data, publikace @CSInspekce]

🎯 Když se hlásí víc dětí, mají v průměru lepší výsledky

Intuitivně by se dalo čekat, že vyšší účast u přijímacích zkoušek povede k průměrným nebo slabším výsledkům. Data České školní inspekce ale ukazují opak.

Základní školy s vyšším podílem žáků zapojených do přijímacího řízení dosahují v průměru lepších výsledků v testech jednotné přijímací zkoušky. Tento vztah se objevuje opakovaně a přetrvává i po zohlednění dalších faktorů.

🔹vyšší účast souvisí s lepšími výsledky
🔹platí pro osmileté i čtyřleté obory
🔹roli hraje i prostředí školy

S rostoucím podílem zapojených žáků roste i průměrný bodový zisk. Ve školách, kde se hlásí více žáků, bývá často vyšší motivace, konkurence i důraz na přípravu.

👉 Výsledky tak nesouvisejí jen s individuálním výkonem, ale i s prostředím školy a vzdělávacími ambicemi žáků. Podrobnosti ukazuje tematická zpráva zde https://t.co/3oAuUKW5mB

#ČŠI #JPZ