Mrcoš prý poskytl tisíce rozhovorů. Když vezmeme jen tisic a uvážíme, že od voleb uplyne brzy rok, znamená to, že poskytl cca 3 denně, pokud má volný víkendy, tak cca 5. Tisíce znamená aspoň 2, tj denně minimálně 10 rozhovorů. "Tisíce rozhovorů" is the new "desetitisíce knih..."
Jaká je cena Filipa Turka jako zmocněnce? Přesně 389 miliard.
Teď už je totiž jasné, za co chtějí Motoristé vyobchodovat souhlas s astronomickým deficitem - za návrat Bouráka do pozice zmocněnce. No to je cenovka jako hrom. Směšnost a drzost má dvě nová jména - Turek a Macinka.
Andrej Babiš chce lidem snížit až o 10 tisíc měsíčně podporu v nezaměstnanosti, kterou si přitom sami platili. Proto jsem dnes domluvila jednání všech opozičních stran k tomuto.
Lidé si na podporu v nezaměstnanosti přispívají ze svých odvodů a musí splnit jasně dané podmínky, aby na ni vůbec dosáhli. Není to žádný dárek od státu.
Vyšší podpora v prvních měsících navíc dává smysl i ekonomicky. Moderní systém „flexicurity“ umožňuje lidem hledat práci, která skutečně odpovídá jejich kvalifikaci, místo aby museli vzít první nabídku pod tlakem. I proto jsme změnu společně prosadili.
A hlavně: ANO ji tehdy schválilo spolu s námi, při mimořádně široké shodě ve Sněmovně. Teď od vlastního rozhodnutí najednou couvá.
Pravidla se nemají měnit každý rok podle toho, co se zrovna hodí Andreji Babišovi. A už vůbec ne proto, že vláda neumí reagovat na rostoucí nezaměstnanost a rozumné řešení pro lidi, co přišli pro práci, ho prostě nezajímá. Tohle zpátečnictví nechci dopustit a udělám vše, co lze!
Tohle nelze brát jinak, než jako vyhlášení války občanům ČR. Česká republika nutně potřebuje svého Magyara, kterej vypraská Babiše do tepláků. Není to nic nereálného. Stačí když znovu prohraje volby. Navíc dědo Andrej stárne, takže na ten boj bude mít každý rok míň a míň sil. Tak pomme, Andreji, rukavice jsou na zemi.
Petr je teď v září reflektorů jako největší idiot. A potřebuje, aby tuto roli převzal zase Filip. Tak Filipa vyvedl na světlo. Víc bych v tom nehledal.
Boj dobra se zlem JE základ světa.
Když pominu bytostné svině, je ovšem pro nás ostatní někdy obtížné rozpoznat, co je dobro a zlo, respektive, co je větší dobro a menší zlo.
To neznamená, že máme na onen zápas rezignovat, jen se musíme víc snažit. Jinak svině vyhrají kontumačně.
Vytrollený troll @petr_macinka
S chutí bych se zasmál. Ale když takovou neschopnost úsudku prokáže ministr zahraničí, je to strašný
Jak náročné by bylo pro pro ruské tajné služby někoho takového naverbovat? Nebo zkompromitovat?
Macinka není jen směšný. Je nám nebezpečný.
Petru Macinkovi je policejní vyšetřování Filipa Turka „ukradené“.
Odpovědnost je mu ukradená. Pravidla jsou mu ukradená. Hlavně, že kamarád dostane zase svou funkci.
Motoristé si myslí, že jsou rebelové proti systému.
Realita? Jsou naprosto nezodpovědnou partou, která si myslí, že stojí nad ostatními. A to je naprosto tragické. 👎🏻
MACINKA VE SKLEPĚ. A BABIŠ MÁ NOVÉHO FANOUŠKA
Petr Macinka se nechal pozvat na rozhovor s člověkem, kterého osobně neznal. Kvůli schůzce se podle zveřejněných informací dokonce snažil setřást policejní ochranku. Dorazil do sklepa, kde na něj čekal muž v kukle, o němž si myslel, že je internetový komentátor Thomas Paukner.
Nebyl.
Pod maskou se skrýval provokatér Vojtěch Pšenák a Macinka netušil, že jeho slova budou později zveřejněna.
Bez kamer, bez tiskového mluvčího a zřejmě i bez obvyklého politického filtru se tak ministr rozpovídal o Andreji Babišovi.
A právě tady začíná být celý příběh mnohem zajímavější než nějaká kukla ve sklepě.
Dozvěděli jsme se totiž zásadní věc.
Andrej Babiš prý není v politice kvůli Agrofertu.
„Určitě v tom není Agrofert,“ vysvětluje Macinka.
To je uklidňující.
Člověk už měl skoro obavy, když viděl premiéra s obrovským podnikatelským impériem, roky sporů o střet zájmů a veřejné peníze proudící do firem z jeho ekonomického okolí.
Ale ministr Macinka provedl analýzu.
Agrofert v tom určitě není.
A pak přichází ještě větší odhalení.
Babiš totiž podle Macinky ideologicky dozrál.
Kdysi se pohyboval v ALDE, kolem Macrona a liberální Evropy. Potom ale prozřel a vydal se správným směrem.
K Orbánovi.
K Le Penové.
Ke Kicklovi.
A podle Macinky je dokonce „duchovním otcem“ Patriotů.
Člověk skoro čeká vydání sebraných politických spisů Andreje Babiše.
První díl: Od Čapího hnízda k evropskému konzervatismu.
Druhý: O duchovních základech holdingu.
Třetí: Proč Agrofert určitě není Agrofert.
Jenže za tou komedií je něco podstatnějšího.
Motoristé nám tvrdili, že právě oni budou Babiše hlídat. Že budou pravicovou a ideově pevnou silou, která ho udrží v mezích.
Teď jsme se dozvěděli něco jiného.
Macinka Babiše nehlídá. Macinka ho obdivuje.
Oceňuje jeho cestu k Orbánovi a Le Penové. Líbí se mu jeho ideologický posun. A když přijde řeč na Agrofert, má jasno:
„Určitě v tom není Agrofert.“
Takže kontrolní mechanismus koalice funguje následovně.
Babiš přesvědčí Macinku, že ideologicky prozřel.
Macinka přesvědčí sám sebe, že Agrofert není problém.
A oba pak mohou společně zachraňovat Českou republiku před zelenou ideologií.
Macinka měl být pojistkou proti Babišovi.
Ukazuje se, že Babiš si místo pojistky pořídil nového fanouška.
A to už tak legrační není.
„Určitě v tom není Agrofert." Tak odpověděl Petr Macinka na otázku, jestli Babišovi jde o lepší stát, nebo o vlastní byznys. Netušil přitom, že ho snímá skrytá kamera.
https://t.co/SuhdkKARNJ
Jedna věc by ještě na cause "falešný konspirátor" neměla zapadnout.
Macinka kvůli ochraně identity člověka, jehož měl za proruského trolla, ohrozil vlastní bezpečnost a možná zavařil svému bodyguardovi.
V mé glose píšu i o své osobní zkušenosti s ochrankou ústavních činitelů:
❗️Předseda Motoristů Petr Macinka odmítl odvolání sponzora a kandidáta Motoristů sobě Straky z postu ředitele České inspekce životního prostření.
❗️Macinka tak reaguje na naši investigativu, v níž jsme detailně popsali, že dva nejbližší příbuzní Pavla Straky byli v minulosti odsouzeni za trestné činy. Jeho bratr Luděk za obchodování s drogami, přičemž podle někdejšího rodinného advokáta se na byznysu podílel i ředitel ČIŽP.
❗️Matka Alena dostala trest za útisk nájemníků svého domu. V době, kdy byli příbuzní odsouzeni, s nimi Pavel Straka sdílel společnou domácnost. I sám Straka stanul před lety před soudem v jiné věci - kvůli obžalobě z vydírání. Ten ho ale pro nedostatek důkazů osvobodil.
❗️Macinka ovšem považuje náš text za "aktivistický útok, jehož cílem mělo být Straku zdiskreditovat". ❗️"Některým lidem asi vadí, že se snaží skrývat svoji identitu. Podle mě ale nemusí být ředitel ČIŽP každý den v médiích, protože by tím zbytečně čelil dalším a dalším tlakům," řekl předseda Motoristů. Doplnil ještě, že z jeho pohledu je lepší, když ČIŽP vede právník, než nějaký zelený aktivista.
❗️Pavel Straka před našimi dotazy prchl. Dosud se ale skrývá i před poslanci výboru pro životní prostředí, kteří jeho práci ze zákona mají dozorovat. Jeho představení je nyní na programu na 30. září. Přijde čelit otázkám tentokrát?
Jsem otravný, ale budu opakovat, dokud je to nutné:
Problém Macinkagate není v tom, že naletěl. Ale že se toužil vidět s proruským konspirátorem zpochybňujícím úsilí na podporu bránící se Ukrajiny.
Ministr zahraničí členské země NATO a EU nemá co dávat rozhovory rusáckým trollům.
BABIŠŮV DRUHÝ STŘET ZÁJMŮ
Agrofert skončil v trustu. Jenže tím otázka střetu zájmů Andreje Babiše nekončí.
Vedle Agrofertu existuje další rozsáhlá podnikatelská struktura: SynBiol, Hartenberg, FutureLife, ISCARE. A ta podniká právě ve zdravotnictví, tedy v systému, jehož pravidla a financování zásadně ovlivňuje stát.
Na soukromých klinikách není nic špatného. Problém je jinde.
Andrej Babiš dnes není jen podnikatel. Je premiér.
Jeho vláda spoluurčuje pravidla zdravotnictví, úhrady, fungování veřejného zdravotního pojištění a nyní připravuje také zásadní změny pražských státních nemocnic.
Současně má premiér majetkový zájem ve zdravotnických společnostech, které uvnitř tohoto systému podnikají.
A nejde o malé firmy.
Deník N nyní přinesl data, podle nichž ISCARE v některých plánovaných operacích překonává velké pražské fakultní nemocnice. To není důkaz, že někdo kliniku nezákonně zvýhodňuje. Je to ale velmi dobrý důvod ptát se, zda je střet veřejného a soukromého zájmu dostatečně oddělen.
Ve zdravotnictví totiž nemusíte nikomu telefonovat a přikazovat, komu mají přijít peníze.
Stačí měnit pravidla.
Cena výkonu, úhradová vyhláška, rozsah hrazené péče, smlouvy s pojišťovnami nebo organizace nemocnic mohou rozhodovat o ekonomice celého odvětví.
Proto nestačí říct: nejsou to dotace.
Veřejné zdravotní pojištění jsou také veřejné peníze.
A střet zájmů nezačíná až prokázanou korupcí. Smyslem pravidel je zabránit už situaci, kdy může vzniknout oprávněná pochybnost, zda veřejný činitel rozhoduje výhradně ve veřejném zájmu.
Proto bych položil jednoduchou otázku:
Jestli bylo nutné oddělit premiéra od Agrofertu, proč nemá být stejně důsledně oddělen od zdravotnického byznysu, jehož ekonomické prostředí jeho vlastní vláda spoluvytváří?
To není útok na soukromé zdravotnictví.
Je to požadavek na transparentnost moci.
A stejný metr bychom měli požadovat od každého premiéra bez ohledu na jeho jméno.
Veřejnost musí mít jistotu, že pravidla zdravotnictví vznikají ve prospěch pacientů, ne ve prospěch firem lidí, kteří tato pravidla mohou ovlivňovat.
Celý text najdete na mém Facebooku.
Chci se zeptat paní @alenaschillerov a @AndrejBabis , co budete dělat s drahou naftou?? Dnes u MOL 49,50 Kč??? Když začala válka na UA a PHM šlo nahoru, tak jste řvali, že vláda nic nedělá. No a ptám se i opozice @makupka@Vit_Rakusan@ZdenekHrib proč do vlády nešijete???
VLÁDA JAKO VZTEKLÝ POKOJ
Existuje jednoduchý test, který o politikovi někdy řekne víc než jeho program: co udělá, když dostane nepříjemnou otázku?
Andrej Babiš se pouští do novinářů. Tomio Okamura hledá nepřítele. Petr Macinka odpovídá výsměchem.
Tři různé styly, jeden společný problém: věcný spor se rychle mění v osobní konflikt.
Nepříjemný rozsudek? Politický proces.
Kritické médium? Zaujaté.
Nesouhlas prezidenta? Útok.
Kritika ministra? Výsměch.
Problém uvnitř koalice? Může za něj někdo jiný.
Vidíme to i u rozpočtu. Vláda přijde se schodkem 389 miliard a její vlastní koaliční partneři se od něj vzápětí začnou distancovat.
Jenže vládnout znamená také nést odpovědnost. Společně. I za nepříjemná rozhodnutí.
Tenhle styl politiky funguje, protože hněv se prodává. Konflikt se sdílí lépe než argument. Urážka cestuje po internetu rychleji než tabulka a dobrý bonmot má větší dosah než poctivá odpověď.
Vzniká ekonomika politického hněvu. Politik vyrobí konflikt, média a sociální sítě ho zesílí, publikum reaguje a politik dostane jednoduchou zprávu: udělej to znovu.
Problém není temperament Babiše, Okamury nebo Macinky.
Problém je způsob vládnutí.
Demokracie totiž potřebuje politiky, kteří dokážou přijmout kritiku, prohrát spor, uznat chybu a někdy připustit, že pravdu může mít i někdo jiný.
Politický protivník není nepřítel. Novinář není nepřítel. Soudce není nepřítel. Prezident republiky není nepřítel jen proto, že s vládou nesouhlasí.
To není porucha demokracie.
To je demokracie.
Hněv může vyhrávat volby. Může vyrábět skvělá čísla na sociálních sítích.
Dlouhodobě se tak ale stát řídit nedá.
Protože země není vzteklý pokoj, ze kterého můžeme pokaždé odejít, když se nám nelíbí otázka.
Celý text najdete na mém Facebooku.
STÁT NENÍ POUŤOVÁ ATRAKCE
To, co dnes předvedl Petr Macinka, už není politický folklór Motoristů. Je to ukázka toho, jak si představují výkon státní moci.
Když se předsedy vládní strany novináři ptají na policejní prověřování nehody Filipa Turka a on odpoví, že je mu to „ukradené“, není problém jen ve slovníku.
Problém je v postoji.
Macinka zároveň oznamuje, že očekává Turkův návrat na porady vedení ministerstva životního prostředí. Protože ho považuje za experta a chce, aby jeho hlas na ministerstvu zazníval.
Jenže ministerstvo není klub Motoristů.
A stát není pouťová atrakce, kde principál rozhodne, kdo dnes bude stát u které maringotky.
Ministerstvo má ministra, vedení, odpovědnost a pravidla. Vládní zmocněnec není kamarádská funkce, kterou podle momentální nálady vypneme a zase zapneme. A policejní prověřování dopravní nehody není něco, co může představitel vládní strany veřejně odbýt slovy, že je mu to ukradené.
Macinka dnes navíc vysvětluje, že chce postupně navštěvovat resorty vedené Motoristy a kontrolovat, zda jejich ministři postupují podle představ strany.
Tak si položme docela jednoduchou otázku:
Kdo ta ministerstva vlastně řídí? Ministři České republiky, nebo předseda Motoristů?
Po událostech posledních dnů je ta otázka ještě naléhavější.
Máme ministra zahraničí, jehož okolnosti schůzky s falešným Pauknerem prověřuje vnitřní kontrola ochranné služby. Teď stejný politik veřejně říká, že policejní prověřování jiné věci je mu „ukradené“. A současně vyráží kontrolovat ministerstva obsazená vlastní stranou.
Jednotlivě by se každá z těch věcí dala odbýt jako Macinkův styl.
Dohromady už ukazují něco jiného.
Pohrdání institucemi.
Stát není stranická firma. Policie není obtížný personál. Ministerstva nejsou pobočky Motoristů. A ministři nejsou vedoucí provozoven, které přijede předseda strany zkontrolovat.
Česká republika má instituce právě proto, aby se neřídila podle toho, komu je co zrovna „ukradené“.
Motoristé chtěli do politiky přinést něco nového.
Zatím to bohužel stále častěji připomíná starý způsob řízení od kolotočů:
principál rozhoduje, kamarádi mají volný vstup a pravidla platí hlavně pro ostatní.
Tohle není rebelie proti establishmentu.
Tohle je velmi špatné pochopení státu.
R❤️21
V prosinci 1988 zasáhlo Arménii ničivé zemětřesení, které si vyžádalo desítky tisíc životů. S jeho následky vyrazil pomoci i tým československých hasičů a záchranářů. Pracovali v mrazu, bez těžké techniky a s rizikem dalších závalů.
A pomáhali také lidé doma. Skupina studentů rychle zorganizovala jednu z prvních veřejných sbírek u nás a do Arménie dostala desítky tun humanitární pomoci.
Příběh tehdejší solidarity a odvahy zůstává součástí vztahů našich zemí i po téměř čtyřiceti letech. Jsem rád, že jsme včera s arménským prezidentem Chačaturjanem mohli poděkovat těm, kteří se tehdy do pomoci zapojili.
TOHLE jsou komentáře, které jsem s Terezou Nislerovou dohledával a často se nacházely pod profily politiků z SPD a Motoristů. Byly to výzvy k vraždě, znásilnění či zastřelení novinářů a politiků. Tyhle odpornosti mířily i na umělce a sportovce, kteří si troufli říct svůj názor. Podali jsme proto trestní oznámení na 79 takovýchto případů. Připadá vám to taky šílené? Tématem se podrobně zabývá respektovaný novinář Vojtěch Berger z portálu Hlídací Pes – odkaz na jeho články přikládám v komentářích.
Tato agresivita se přelévá do reálného života. Vzpomeňte si na pana Baldu, který byl skalním podporovatelem SPD a nakonec se rozhodl vykolejit vlak a byl pak odsouzen za terorismus. Jednou měl nějaký šílenec v plánu podniknout žhářský útok na Pirátské centrum. Nedávno jsem řešil útok sekyrou či dokonce fyzické útoky. Mezi těmi 79 případy jsou výhrůžky směrem k novinářům České televize, Novy, Prima News, Novinek atd..a z politiků vůči prezidentovi, politikům Pirátů, STAN, TOP 09 atd.. Rád bych deklaroval jednu věc – úplně stejně odsuzuji, pokud někdo vyhrožuje vraždou vládním politikům. V každém případě je zřejmé, že tito šílenci jsou zejména u extrémistických stran.
Některým to připadá jako prča, ale tohle sranda fakt není. Jakmile tohle skončí větším neštěstím, tak pak se netvařme překvapeně. Musíme začít makat na osvětě a taky bych rád všechny požádal, aby takovéto případy oznamovali policii. Když jsem podával trestní oznámení na šílence, který vyzýval k zavraždění populární novinářky Zuzany Černé, tak pachatel byl docela rychle odsouzen.
Postup například u Jindřicha Rajchla je následující – zveřejní trapnou fotku nějaké osoby (novináře, politika) a uvede, že jde vlastně o „zrůdu“, která je nebezpečím pro lidstvo. Prostě zneužije pocit strachu a někteří slabí lidé se tímto zfanatizují. Pokud se podíváte na komentáře pod články nejenom Rajchla, ale třeba Tomio Okamury, Radima Fialy, tak tam nenajdete nic věcného – žádné argumenty. Tam prostě se vaří agresivita a ještě se přikládá pod kotel. Ok – občas jde o trollí farmy, které řídí nějaká agentura na pokyn politické strany či finanční skupiny. Nicméně někteří lidé slovům těchto politiků uvěří a stávají se nebezpeční. Společně se štábem ČT jsem prováděl konfontaci s těmito šílenci – někteří v agresi pokračovali, jiní tvrdili, že to byl fór. Uvědomil jsem si, že vysvětlit tuto situaci lidem, kteří čerpají informace výhradně z nějakých konspiračních skupin na sociálních sítích, je velmi složité. Snažím se ovšem s různými lidmi trpělivě komunikovat a zjistit, odkud se k nim dostává pocit strachu. Doporučuji všem se podívat na tento díl ČT – Fenomén doby (režisér Lukáš Landa, odkaz v komentářích).
Nejvíce pomůže osvěta a budu vděčný za zapojení. Každý může mluvit se svým okolím a je nutné rozvíjet kritické myšlení na školách. Je důležité se nebát proti tomu ozvat a v případě potřeby se obrátit na policii a musíme zkrátka mluvit s lidmi, jejichž strach je takto zneužíván. A ještě speciální výzva Jindřichu Rajchlovi – konečně smažte ze svého profilu tu výzvu k vraždě novinářky Zuzany Černé. S tímhle vám nedám pokoj, dokud ten komentář z Vašeho profilu nezmizí.
Nakonec díky za všechny iniciativy, které se tímto tématem aktivně zabývají – jednak iniciativa vedená Jitkou Adamčíkovou (která zároveň vede organizaci Ženy v médiích) a jednak projekt Bezpečná žurnalistika.
Díky rovněž všem novinářům, kteří se tématu věnují - zejména Marek Wollner či Daniela Krásenská.
https://t.co/tj8PxAxlr2