můžu být šťastná, že se u mě covid projevil jen ztrátou smyslů.
jsem šťastnější, že se mi po třech týdnech vrátila sladká chuť.
martini a kakaíčko, pojďte k mámě!
24.
pořád nemám muže, děti, dům na hypošku, auto na lítačku a na dovolené jsem letos nebyla ani v Jugošce.
přeji si jen! zdraví a hlavu v zenu a sladké martini k tomu.
přeju si, abych mohla vyřídit svýmu mladšímu já, že přání se plněj. třeba i po dvaceti letech. a že ty dvě achatiní mimina se nakonec jmenujou Hellboy a Liz.
máš doma paličku?
daj se naklepat řízky rukama?
neprodávaj už naklepaný řízky?
koupím ti paličku k Vánocům.
mohla bys mi koupit i mašlovačku?
udělám ti k těm řízkům hodně svařáku.
<3
bejvaly doby, kdy si muži mého života chtěli povídat. dnes se mě jeden zeptal, zda bych se svým hlasem nechtěla nahrávat podcasty.
děkuji pěkně.
radši budu dál vést dekadentní dialogy s hlasama ve svý hlavě, monology ke kočce a občasně zpívat ve sprše.
se cejtim hrozně silně, samostatně, emancipovaně, s kočkou v klíně si loupu mandarinky do talíře Altwasserovy porcelánky po prabábě, jim je na vyčištěný zuby a najednou se mi vzpomínky koulej po tvářích a nejdou zastavit. au.