Jiri Stanik

[Zprávy z První Nohy @z_nohy]

Jak by vypadalo finále MS ve fotbale EU vs. USA kdyby hráče nahradili politici. 😇🤗
Tohle je naprosto dokonalé a trefné. 🤩
opatřeno českými titulky
P.S. Určitě dokoukejte až do konce. 😉

[Trung Phan @TrungTPhan]

the latest World Cup ref tech is out of control

[David Navratil @DavidDnavratil]

Letní vedro snižuje produktivitu dřív, než se objeví v makrodatech: nejdřív bere lidem spánek, pozornost a pracovní tempo.

Ve studii z Harvardu měli studenti v neklimatizovaných kolejích během vlny veder zhruba o 13 % pomalejší reakce v kognitivních testech.

Horko nepůsobí jen venku na stavbě. Působí i v ložnici, kanceláři, škole a bytě v posledním patře. Tělo přesouvá krev ke kůži, potí se, zatěžuje srdce a ledviny; mozek mezitím běží v horších provozních podmínkách.

Běžná intuice říká: vedro je nepohodlí, člověk to nějak vydrží. Jenže velká část škod nevypadá jako kolaps na ulici. Vypadá jako horší noc, pomalejší rozhodnutí, chyba v práci, dítě, které se v přehřáté třídě méně naučí, nebo senior, kterému byt po půlnoci pořád nechladne.

Pro Evropu je to nepříjemné hlavně proto, že jsme kontinent navržený na zimu. Izolujeme, akumulujeme teplo, řešíme topnou sezónu. Letní chlazení jsme dlouho brali jako luxus, slabost nebo americký rozmar. Jenže bez něj a bez lepších měst začne horko přepisovat zdravotnictví, školy, práci i energetiku.

V horku lidé nejenže umírají, ale i hůř spí, hůř myslí, víc chybují. Dražší adaptaci si mohou dovolit nerovnoměrně.

V nové eseji na "Peníze, procenta a prosperita" rozebírám, kde se horko mění z počasí na problém lidské výkonnosti. Odkaz je v komentáři.

Budeme chlazení brát jako soukromý komfort, nebo jako infrastrukturu zdraví, učení a produktivity?

[Mr PitBull Stories @MrPitbull07]

A young woman named MacKenzie Tuttle graduated from Princeton in 1992 with a degree in English. One of her professors was Toni Morrison, who later described her as one of the finest creative writing students she had ever taught.

After graduation, MacKenzie took a job at the New York investment firm D. E. Shaw. There she met a colleague named Jeff Bezos, who had an ambitious idea: selling books on the internet.

She didn’t laugh at the idea.

They married in 1993, and the following year drove across the country to the Seattle area to build what would become Amazon.

In the beginning, there was no global empire.

There was a garage.

MacKenzie handled accounting, wrote business materials, answered customer emails and phone calls, and packed orders alongside Jeff. Like many startups, everyone did whatever needed to be done.

As Amazon grew, MacKenzie stepped away from day-to-day operations to raise their four children while continuing to pursue her own passion for writing.

Her debut novel, The Testing of Luther Albright, won the American Book Award. She later published a second novel and quietly built a respected literary career.

Meanwhile, the story of Amazon became one of the most famous business stories ever told.

Jeff Bezos became one of the world’s most recognizable entrepreneurs.

MacKenzie’s role was rarely part of the public narrative.

She never seemed interested in changing that.

What many people don’t know is that she also knew financial hardship.

Her family filed for bankruptcy while she was still a student, and she has spoken about the kindness of people who helped her through difficult times—acts of generosity she never forgot.

In 2019, after her divorce, MacKenzie Scott received approximately 4% of Amazon’s shares.

Almost immediately, she made a decision that surprised the world.

She signed the Giving Pledge, promising to donate the majority of her wealth during her lifetime.

Then she did something even more unusual.

Instead of building a massive public foundation or attaching her name to buildings, she began giving away billions of dollars through large, unrestricted grants.

Universities.

Food banks.

Housing organizations.

Rural communities.

Women’s health initiatives.

Tribal colleges.

Climate organizations.

Small nonprofits that had never imagined receiving gifts of that size.

Many recipients reportedly thought the phone calls were scams.

They weren’t.

Since 2019, MacKenzie Scott has donated tens of billions of dollars to thousands of organizations, making her one of the most significant philanthropists of the modern era.

Despite giving away enormous sums, her fortune has remained substantial because of Amazon’s continued growth.

The woman who once packed Amazon’s first orders is now helping fund opportunities for millions of people she will probably never meet.

She never asked for buildings in her name.

She never demanded headlines.

Sometimes the greatest legacy isn’t the company you help build.

It’s what you choose to do with the success that follows.

[Ales Rod @ales_rod]

🧵 Každoroční opáčko behaviorální ekonomie: Je tu léto, Češi jedou k moři, a na dálničních pumpách v Rakousku a Slovinsku se znovu objevují hadi. 🐍🐍

Ne nutně v trávě. Hlavně na cedulích.
„Danger – snakes.“ ⚠️

Na první pohled varování před přírodou. Ve skutečnosti velmi chytrý behaviorální trik. Provozovatelé pump řeší každý rok stejný problém: Velká část řidičů nechce zaplatit 0,50-1 € za WC, a tak míří do křoví. Výsledek? Zápach, nepořádek, mimořádný úklid a negativní externalita pro všechny ostatní. ❌

Cedule se zákazem nefunguje. Pokuta je abstraktní. Kamera je sporná. Ale had v trávě? To pochopí každý během půl vteřiny.

A ekonomika je překvapivě silná. Vezměme si velkou letní pumpu na hlavním tahu v Rakousku nebo Slovinsku. Není potřeba počítat s žádným extrémem: 2 000 potenciálních uživatelů WC denně je u frekventované dálniční odpočívky v dovolenkové sezoně realistický, spíše konzervativní scénář.

Pokud by 60-80 % z nich bez cedule volilo „křoví“ a hadí varování přesvědčilo polovinu až dvě třetiny, znamená to vyšší stovky dodatečně platících lidí denně. Při ceně 0,70 či 1 € za WC jde zhruba o 400 až 1 000 € dodatečných tržeb denně.

K tomu musíme přičíst i úklid okolí. Nejde jen o mzdu, ale o mimořádnou práci, víkendové směny, odvody, ochranné pomůcky, dezinfekci, vodu a likvidaci odpadu. Pokud se díky ceduli ušetří 2 až 4 hodiny mimořádného úklidu denně a all-in náklad práce je 20-50 € za hodinu podle země a provozu, jde o dalších 40-200 € denně.

Celkově tedy jedna chytrá cedule může na velké sezonní pumpě znamenat zhruba 450-1 250 € denně. Jen za dvouměsíční dovolenkovou sezonu to dělá přibližně 25 až 75 tisíc €, podle ceny WC, síly „hadího efektu“ a náročnosti úklidu.

Není to úplně vymyšlené. Hadi v těch oblastech skutečně žijí. 😉 Jen je jejich pravděpodobnost strategicky zvětšená žlutou cedulí. 😏

Krásná ukázka behaviorální ekonomie v praxi: Někdy nepotřebujete novou regulaci, razantní sankce ani drahý dohled. Stačí změnit prostředí tak, aby se lidé sami rozhodli lépe.

Takže až pojedete do Chorvatska, Slovinska nebo Itálie: Zaplaťte WC. Ušetříte sobě nepříjemnost s hadím uštknutím, provozovateli úklid a ostatním cestujícím zážitek, který si z dovolené nikdo vozit nechce. A hlavně: Je to normální. ✌️

[Konstantin Sonin @k_sonin]

When I was a kid, back in the Soviet Union in the 80s, we wondered: Why are there steam locomotives parked at every railroad station? (They have not been used for decades.) That's for the case of a big war, preparedness, was the answer. Fast forward to 2026, Putin's Russia.

[Jiri Stanik @JiriStanik]

Greenhouse effect for dummies, by Carl Sagan

[Saganism @Saganismm]

41 years ago, Carl Sagan gave a clear and elegant explanation of the science behind global warming.

[Robert Brestan @brestan]

Říká o dotacích muž, jehož firmy - jenom při velmi rychlém hledání - získaly 49 dotací v celkové hodnotě 229 572 679 Kč.

[Ivan Pilip @ivan_pilip]

Boris Šťastný, příjemce desítek miliónů dotací v době podnikání se senior centry a momentální gážista Andreje Babiše, příjemce v řádu miliard.
Ale samozřejmě pokud někde pískají na ministra, je to něco jiného, tam je dotace třeba utnout hned.

[Petr Honzejk @PetrHonzejk]

Tak už to máme i u nás z příručky populismu a extremismu kompletní. Po útoku na občanskou společnost a média je tu i útok na justici. Populisté nesnáší dělbu moci, brzdy, protiváhy, nezávislé instituce. Jsou přesvědčeni, že legitimitu mají jen oni sami, protože zastupují ten "správný" lid. Vše ostatní proto chtějí buď ovládnout, nebo zničit.

[Jiri Stanik @JiriStanik]

Speeding up on the way to bankruptcy

[Jarl Finland @jalle51]

Great news from Russian financial media today.. 📉😂 Looks like the Russian Central Bank just discovered the "magic money printer" solution to fix their massive budget deficit. They just pumped nearly 5 trillion rubles (4,748 billion to be exact) into the banking system.

According to Bloomberg, they are basically printing money through repo loans so Russian banks can buy up the government's debt. To top it off, the Duma rushed a law through in just three days, allowing the government to blow past all spending limits and increase the national debt however they like. 💸🏃‍♂️

As economist Nikolaj Korzhevsky noted, this completely changes the game. Sure, printing money will cover their immediate bills for a little while, but it's going to trigger massive inflation. But hey, inflation is just a hidden tax on regular Russian citizens, so who cares right? Everything is going exactly according to plan! 🤷‍♂️ Peak Russian economics.

Source: Financial data reported by Bloomberg and Russian economic analysts (June 22, 2026) regarding the Central Bank's emergency monetary measures.

[Patroni Česka (Perun s námi) @FundPerun]

MELE NÁS MASOMLÝNEK - VOVČANSK
1/11) Zatímco média plní záběry hořících rafinerií nebo informují o blížícím se pádu Kosťantynivky, zapomíná se, že se Rusko už měsíce snaží otevřít novou frontu. A obrana pomalu prosakuje. ⬇️⬇️

[НЕВАЖНЫЕ ВЕСТИ 🧱🧱🧱🧱🧱🧱🧱🧱🧱 @zhanoffartin]

Просто удивительно, насколько точными иногда бывают предсказания. Старое видео, но время от времени полезно его пересматривать.

2004 год. Рыжков размазывает Жириновского и чётко объясняет, что путинский режим закончит войной. А потом, Россия погибнет.

Всё понимали уже тогда.

[✙ 🇨🇿 Kamil Krilov 🇺🇦 ✙ @KamilKrilov]

Právě jsem v 🇸🇪 Malmö a v 🇩🇰 Kodani. Na pár dní. Projel jsem sem a tam 🌉 Øresund most. Na Twitter málo času. Ale přesto...

Naši vlastenečtí hlupáci by se křižovali, jak tady není pomalu kam šlápnout a všude Arabové a rozpínavý islám. Směska tady teda je, ale co jsem zaznamenal jak ve 🇸🇪 Švédsku, tak v 🇩🇰 Dánsku na vlastní oči a který zážitek, tak mně teda utkvělo tohle:

1) Nikde auta, všude kola. Lidé jezdí na kole všude, velcí, malí, ženy, muži, do práce, na nákup, s dětmi. Hluk ve městě minimální, smrad nulový. Všude kola, všude pruhy pro kola, přednost kol a chodců přede všemi, které každý dodržuje automaticky. Tedy ty tři auta a autobusy MHD, pokud už na silnici nějaké jsou. Nevybavuji si za celý svůj život, že bych viděl tak klidné a bezpečné procházení městem a tak tiché a životu příjemné ulice.

2) Chytrá udržitelnost. Všude najdete chytrá propojení přírody a bydlení. Od klik na dveřích, po architekturu, která přímo počítá s krásnými vnitrobloky se stromy, sluncem a komunitním životem. Střechy zelené, na kterých odpočívají ptáci.

3) Slušnost. Přijdete na zastávku a pán, který tam sedí, se vás hned zeptá, kam jedete a pošle vás na správné nástupiště. Všichni k sobě mají nějaký latentní respekt a působí to nesmírně příjemně. Úsměv, pozdrav, pomoc, to všechno je samozřejmostí.

4) Čistota. Města jsou čistá. Vajgly skoro nikde. Papíry na ulici nebo poházené PET lahve od chulošů, co si v nich hromadí šluky z trávy ... nikde. Koše vysypané. Nikde se nic neválí.

5) Architektura. Skandinávská cihla nebo dřevo s cihlou, kombinace s černým kovem, zajímavé jsou vždy něčím i "paneláky", co nejsou paneláky. Tu "vykousnutý" dům, tam sluneční lamely, zelené panely na domě. Těch 40 let devastace komunisty v Česku jsou vidět. Kdyby nebyly ... možná naše města vypadala přesně takto.

6) Øresundský most. Ikona a symbol tvrdé práce a propojení 🇸🇪 Švédska s 🇩🇰 Dánskem a Evropou. Prosperita, které most přinesl na obě strany Baltu. Propojení a ne izolování. Pochopení a ne zavírání očí před výzvami.

7) Angličtina. Všichni mluví anglicky. Všichni. Pokud umíte vy, je to paráda. Nemáte problém. Švédsky ani dánsky neumím. Anglický ano. A oni fakt všichni mluví anglicky. Takže nemám problém.

Budu se vracet s potvrzením toho, že největším nepřítelem člověka je jeho hloupost, jeho předsudky a chybné dojmy, které z něj dělají malého. Nikdo není bez chyby, ale kdybych se rozhodoval, kam půjdou studovat mé děti, doporučím jim určitě 🇸🇪 Malmö. Před Ostravou, Prahou i Brnem.

A je nesmírně smutné, že na téhle nevzdělanosti se politicky pasou další čeští hlupáci a "vlastenci", kteří bojují "proti Gríndýlu" jen proto, aby si mohli bezohledně zatúrovat své dvoultitry pod vašimi okny a kterým je udržitelnost života na Zemi vzdálená úplně stejně, jako elementární lidská slušnost. Kterou tady ve Skandinávii s úsměvem potkáte na každém rohu.

🇩🇰🇸🇪❤️

[Athena Cat 🙌🇺🇦🇬🇪 @AceTheCat21]

Old but good 💪🇺🇦

[mikeela @krasavabohata]

Neuvěřitelný život Volodimira Zelenského, kde se sny stávají realitou.

Před jedenácti lety došlo v televizním seriálu Volodymyra Zelenského Sluha národa k náhodnému telefonátu, v němž Angela Merkelová omylem blahopřeje fiktivnímu ukrajinskému prezidentovi k přijetí do Evropské unie. Dnes je to skutečný prezident Zelenskyj, kdo vede Ukrajinu k otevření první kapitoly přístupového procesu.

Všechny členské státy se shodly na zahájení prvního klastru přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. EU tak oficiálně otevírá první vyjednávací blok se zemí, kterou chtěl Kreml svou agresí „denacifikovat“ a odtrhnout od Evropy.

Místo ruské sféry vlivu se nyní rýsuje jasná evropská perspektiva založená na právním státu, demokracii a stabilitě.

Pro Putina jde o strategické selhání: jeho „speciální vojenská operace“ urychlila přesně to, čemu se snažil zabránit – hlubší integraci Ukrajiny se Západem. A to nepochybně bolí.

Ukrajinci se tak pomalu, ale jistě blíží svému snu.

[Jiri Stanik @JiriStanik]

Whauuu

[Takeshi Kovacs @PrzemekShura]

🇷🇺 Idzie w rosji na grubo: "W związku z nieustannymi atakami terrorystycznym reżimu kijowskiego na nasze regiony, MSZ zwraca się do szeregu przyjaznych krajów z prośbą o dostarczenie paliwa na potrzeby państwowe. Mam nadzieję, że wyciągną pomocną dłoń, którą my zawsze wyciągaliśmy jako pierwsi" - Zacharowa.

[Michael A. Arouet @MichaelAArouet]

China’s growth model looks increasingly like an illusion powered by debt.

The share of loss-making industrial firms is at record highs.

More debt. More factories. More capacity. Debt can build factories. It can’t create demand though.

[Petra Pecková @PPeckova]

WTF ? 😱 Když už jsme u té angličtiny. Proč ? Proč ? Jdeme úplně opačným směrem než evropské státy a upíráme dětem šance. Proč? 🙏🏼😵‍💫😬
Takže:
V naši základní škole v Mnichovicích máme výuku angličtiny od první třídy od roku 2010 !!!!
Celé generace mnichovickych rodičů Vám řeknou, jak jim lezlo na nervy každodenní poslouchani cédéčka Super Nature, které musely pouštět svým dětem a zapisovat do notýsku poslech. Výsledek - skvělá výslovnost.
1️⃣. V 1. a 2. třídě využíváme výukové materiály Cambrige University Press Kid’s Box Starter (CUP), ve 3. – 5. třídách pokračujeme s výukovými materiály Cambrige University Press Kid’s Box a na 2. stupni materiály OWN IT!
Od školního roku 2021/2022 dělíme žáky na výuku jazyků podle úrovně do mezitřídních skupin.
Ve škole působí také zahraniční učitelé angličtiny: Luc z Kanady, Aurelija z Litvy a Praveena z Indie. Měníme je. Každoročně je získáváme pres inzeráty na specializovaných webech. Většinou studenti. Bydlí většinou v místních rodinách (ty mají tak vlastně angličtinu zadarmo)
Realizujeme mezinárodní projekty se školami v zahraničí. Výměny studentů.
Od pondělí máme u nás doma Pabla. Kamaráda mého syna Jakuba. Oběma je 16 let. Oba jsou v prváku na střední. Poprvé u nás byl, když byl Kuba asi v 6. třídě. V sedmé byl Kuba u Pabla. Pak ještě znovu - přes základní školu. Jako všechny děti ve třídě. Ze všech rodin. Tu komunikaci zvládla i naše babička . A teď se kluci prostě vídají, protože jsou kámoši. Mluví plynně anglicky.
Nad rámec povinné výuky anglického jazyka mohou u nás žáci na základně navštěvovat i přípravné kurzy k jazykovým zkouškám.
2️⃣. Na druhém stupni si žáci vybírají další cizí jazyk.
Výsledky vidíte už u dětí v 9. třídě, které se absolutně běžně plynule anglicky.

🙏🏼Když jsme to zvládli my ve škole v Mnichovicich v dřevních dobách roku 2010, zvládnou to všechny školy a podporu dětí zvládnou všichni rodiče. I když sami neumí anglicky. Jen musí dostat impuls od školy.
Ale když školy nedostávají podněty a podporu od státu, tak je to fakt těžké. Pak to dělají jenom ty aktivní. Nad rámec svých povinností. A nůžky mezi dětmi se rozevírají.
A to je špatně !!!
Byla naděje, že by se děti měly povinně učit anglicky od první třídy, stejně tak druhý cizí jazyk od sedmého ročníku, a to v rámci připravované reformy výuky. Dříve než vešla změna v platnost, ji ministr školství Robert Plaga (ANO) zrušil.
Je to absolutně nepochopitelné. Snažíme se ve všem hledat strašné složitosti.
A jsme snad poslední v Evropě, které tu výuku povinnou nemají. Možná stojí za to si přečíst materiál z roku 23, který je na stránkách Domu zahraniční spolupráce.
Zpráva zahrnuje 39 vzdělávacích systémů ve 37 členských zemích sítě Eurydice (tj. 27 členských
států EU, dále Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Severní
Makedonie, Srbsko, Švýcarsko a Turecko).
Ve srovnání s obdobím před téměř dvěma desetiletími se ve velké většině vzdělávacích
systémů žáci v primárním vzdělávání učí cizí jazyk od mladšího věku.
Ve většině vzdělávacích systémů se všichni žáci musí začít učit cizí jazyk ve věku 6 až 8 let. V šesti
vzdělávacích systémech (Německojazyčné společenství Belgie, Řecko, Kypr, Lucembursko, Malta a
Polsko) je tato povinnost zavedena ještě dříve.

My jdeme opačným směrem. Tohle je vážně příšerný. 😩

[Jiri Stanik @JiriStanik]

To že nám to fungovalo/procházelo posledních 20 let neznamená, že nám to bude fungovat následujících 20.

[esgrovia @esgrovia_cz]

Z pohledu konkurenceschopnosti české/ho ekonomiky/ průmyslu jedna z nejvíce politiky opomíjených hrozeb:

+ Nízký podíl obnovitelných zdrojů
+ vysoká energetická náročnost ekonomiky
+ vysoký podíl průmyslu na HDP
+ relativně nízká přidaná hodnota průmyslové výroby

= relativně drahá energie s jedním z nejvyšších emisních faktorů v EU

Co se asi tak může stát, pokud tlak na dekarbonizaci v EU bude v následujících desetiletích pokračovat?