Nicklas Nilsson förklarar skillnaden mellan höger och vänstermänniskor i klockren text på Facebook:
"Om en högerpolitisk person är bög, så är han det, och bryr sig inte om vad andra tycker.
Om en vänster är bög, så kräver han lagändringar, protesterar mot allt och alla, och gör det till en politisk kamp.
Om en höger är vegan, så äter han helt enkelt inte kött.
Om en vänster är vegan, så vill han förbjuda kött, stoppa matproduktionen och protestera utanför bondgårdar och hönsfarmer.
Om en höger inte gillar vapen, så köper han inga.
Om en vänster inte gillar vapen, så försöker han förbjuda dem, hindra alla andra från att äga ett, och hatar dem som har.
Om en höger oroar sig för klimatet, så flyger han mindre, kör elbil om det passar honom och sorterar sitt avfall.
Om en vänster oroar sig för klimatet, så vill han förbjuda fossilbilar, flygresor och kött för alla andra, protestera utanför fabriker och kräva att staten tvingar fram förändringen.
Om en höger vill ge sina barn en bra skolgång, så flyttar han till ett område med bra skolor, eller väljer en privatskola eller engagerar sig själv.
Om en vänster vill ge sina barn en bra skolgång, så kräver han mer skattepengar från alla, lika resultat för alla, förbud mot friskolor och protesterar mot varje skillnad.
Om en höger klagar på sitt jobb eller arbetsplats.. det gör han det inte. Han byter jobb eller startar ett eget företag.
Om en vänster klagar på sitt jobb – så är det chefen, företaget eller kollegorna det är fel på. Han kräver kollektivavtal, strejk, förändringar för hela orten och protesterar mot företaget så att det ska passa honom.
Om en höger är missnöjd med sin bostad eller hyra, så flyttar han, renoverar eller köper något annat.
Om en vänster är missnöjd med sin bostad eller hyra, så kräver han hyresstopp, mer bidrag, regleringar för alla och protesterar mot hyresvärdar och politiker.
Om en höger misslyckas med en affär eller en investering som går snett, så reser han sig upp, dammar av sig och försöker igen imorgon.
Om en vänster har slut på pengar den 24:e, så skyller han på att de rika har för mycket och måste bidra mer, skyller på att lotterivinsten inte gick hem förra veckan och muttrar att han har så himla otur.
Om en höger ser det här – så skickar han det till några kompisar för ett gott skratt.
Om en vänster ser det här – så försöker han argumentera emot, få det bortplockat och radera mig från Facebook."
Vizuální mistrovské dílo. Lepší způsob, jak oslavit život Davida Attenborougha, snad ani neexistuje.
Král píše slova, ale zvířata doručují poselství. Dechberoucí pocta siru Davidovi
To nevymyslíš. Velvyslanec Bechný bere protokolární chilské pero, jenže nepíše. Petr Pavel neváha a vytahuje ze saka svoje, které následně vrací do pouzdra a směje se spokojeně pod vousy.
Víme proč.😃
Mission complete!🖊️
Babišova poradkyně pro svobodu projevu Vachatová dávala rozhovory ruskému státnímu Sputniku. Její bratr žije v Rusku, kde má miliardový byznys s ruskými státními bankami. Vachatová nyní po vzoru Ruska připravuje zákon proti neziskovkám.
Více v článku 👇
https://t.co/kpKfpQnpZO
Pozor, dlouhé, ale důležité čtení k návrhu zákona Jindřicha Rajchla, Radka Vondráčka a dalších vládních poslanců o "transparentnosti zahraničních vazeb".
V příspěvku postupně popisuji, koho všeho se návrh zákona týká (všech, od jednotlivců přes akademické instituce až po církve), jak to dělají v USA nebo Izraeli (úplně jinak) a jaké pravomoci by stát získal (obrovské, včetně likvidačních sankcí).
Na první pohled se návrh tváří jako opatření proti „zahraničnímu vlivu“, ale když se člověk podívá do textu, zjistí, že je napsaný velmi široce a může dopadnout na velkou část společnosti.
Zákon se totiž netýká jen neziskových organizací. Už v definici je napsáno, že „subjektem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, právnická osoba, jakož i jiné právní nebo faktické uspořádání“ (§ 3 odst. 1). Jinými slovy: zákon může dopadnout na jednotlivce, spolky, firmy, instituce i různé neformální projekty.
Současně zákon říká, že povinnostem podléhá každý subjekt, který má zahraniční vazby (§ 3 odst. 4). Ty jsou definovány velmi široce jako jakýkoli vztah nebo podpora ze zahraničí, která je spojena s činností ve veřejném prostoru a je „způsobilá přímo nebo nepřímo ovlivnit veřejné mínění, veřejnou debatu, politické procesy nebo rozhodování orgánů veřejné moci“ (§ 3 odst. 3).
Veřejným prostorem se přitom rozumí velmi široká škála činností. Zákon výslovně zmiňuje například mediální, vzdělávací, akademické, analytické, výzkumné nebo advokační aktivity (§ 2 odst. 2).
Zákon navíc výslovně říká, že se vztahuje i na neziskové organizace, protože „povinnostem podle tohoto zákona podléhá rovněž každý neziskový subjekt, zejména spolek, nadace, nadační fond, ústav, obecně prospěšná společnost nebo církevní právnická osoba“ (§ 3 odst. 6).
To znamená, že se může týkat nejen neziskovek, ale také univerzit, výzkumných institucí, think-tanků, vzdělávacích projektů, některých firem i jednotlivých odborníků, pokud mají zahraniční partnerství nebo financování.
Pokud subjekt spadá do této definice, musí se zapsat do registru zahraničních vazeb, který vede Ministerstvo spravedlnosti (§ 4). Do registru se přitom zapisují velmi podrobné údaje – například zahraniční partneři, financování, struktura organizace nebo osoby podílející se na činnosti (§ 4 odst. 4).
Problém tohoto návrhu není jen v samotné registraci, ale hlavně v tom, že definice jsou napsané velmi široce a vágně. Není vždy jasné, kde končí běžná mezinárodní spolupráce a kde začíná „zahraniční vlivová činnost“. Takové gumové formulace dávají státu velký prostor rozhodovat, koho do systému zahrne a koho ne.
A právě proto je důležité ten text číst opravdu pozorně. Protože to, co se prezentuje jako zákon proti „cizím agentům“, může v praxi zasáhnout mnohem širší část společnosti.
Od autorů jsme včera mohli slyšet obhajobu, že „Takové zákony mají přece i v USA nebo v Izraeli.“ Ano, mají. Jenže když se podíváme na jejich skutečné znění, zjistíme, že fungují úplně jinak.
Ve Spojených státech existuje zákon Foreign Agents Registration Act (FARA). Ten vznikl už v roce 1938 jako reakce na nacistickou propagandu. Jeho princip je ale poměrně úzký: registrovat se musí ten, kdo v USA jedná jménem zahraniční vlády, politické strany nebo organizace a snaží se ovlivňovat americkou politiku nebo veřejné rozhodování. Typicky jde o lobbistické firmy, PR agentury nebo právní kanceláře pracující pro cizí vlády či státní firmy.
Klíčové je, že americký zákon vyžaduje vztah agent – zahraniční zadavatel. Nestačí jen obecná „zahraniční vazba“. Musí být jasné, že někdo jedná na pokyn nebo ve prospěch konkrétního zahraničního klienta.
Zároveň existuje celá řada výjimek. Zákon se běžně nevztahuje na akademický výzkum, běžnou žurnalistiku, náboženské organizace, humanitární aktivity ani standardní obchodní činnost. Smyslem je transparentnost lobbingu pro cizí státy, nikoli kontrola mezinárodní spolupráce v celé společnosti. (1/2)
Je celkem jasné, že fandové a fanynky budou tu trapnou scénu obhajovat a “vysvětlovat”, protože sami neví o nastavení EU základní věci. Sikorski to sice v přímém přenosu vysvětlil, ale připomenu pár klíčových informací:
(a) to že EP nemá právo přímé legislativní iniciativy je pravda. Je to vůle zemí, které EU tvoří, a konstrukce dělby mezi EP a Radou je vymyšlená proto, aby nešlo obejít členské státy a jejich reprezentaci. To je v EU unikátní řešení - členské země a Rada (tvořena vládami, které vzešly z národních voleb) tak drží kontrolu nad legislativním procesem. Btw. kdyby to tak nebylo, a parlament by fungoval jako národní, tak by malé země byly zcela v područí velkých: ty mají rozhodující počty poslanců a nemusely by se s návrhy zákonů nikoho ptát. Dnes jsou počty zástupců malých zemí relativně nadhodnocené a kontrola Rady takovému válcování zabraňuje. Macinka asi netuší, co kritizuje - je to ale přesně mechanismus, který chrání menší členské země před válcem velkých. A že by chtěl prosazovat evropskou federaci to je asi překvápko i pro něj 🙂
(b) pozoruhodný je i jiný efekt tohoto uspořádání: v národním parlamentu má totiž vláda ve “svém” parlamentu po volbách buď většinu nebo alespoň toleranci, takže si “svůj” program touto většinou prosazuje a nejbližší “demokratická kontrola” přichází až s dalšími volbami. V mezidobí změna pohledu voličů nemá reálný odraz v parlamentním rozhodování (není toto “demokratický deficit”?). Naproti tomu, v Evropském parlamentu si Komise musí s každým návrhem většinu získat znovu a znovu, žádnou předem danou většinu nebo “jistotu stoosmičky” nemá. A pokud takto de facto argumentací a politickou prací většinovou podporu získá, členské země a jimi zvolené vlády ještě mají kontrolu nad návrhem, a pokud návrh Radou neprojde (hlasováním, ale k odmítnutí stačí dokonce i menšina (tzv kvalifikovaná) a v řadě důležitých agend stačí prosté veto jediné země. Jinými slovy, demokratická kontrola v EU je vícestupňová a de facto podstatně silnější než v národních parlamentech. Vůle voliče se převádí na evropské rozhodování dvěma cestami - přes EP a přes vlády vzešlé z národních voleb, a tato kontrola a její dopady jsou podstatně efektivnější než kdyby vše v EU běželo jen přes EP který by byl konstruován stejně jako národní parlament.
(c) pro jednoduchost vynechávám další možnosti a pojistky, jako je třeba přímá občanská iniciativa nebo systém žlutých a oranžových karet, kterými mohou legislativní proces ovlivňovat národní parlamenty.
Bylo by samozřejmě dobré, kdyby naši reprezentanti tyto věci důkladně měli nastudované, pochopené a aby je teda znali, když je chtějí veřejně diskutovat, jejich evidentní povrchnost nelze opravdu slavit jako odvahu “něco říct” - když je to z cesty, je to opravdu spíše trapné a ostudné.
Lež o evropském schválení
To, co Andrej Babiš v posledních dnech opakuje v médiích – že „čeká na schválení svého svěřenského fondu všemi evropskými státy“ – není nedorozumění.
Je to vědomý nesmysl.
A je potřeba to říct naplno: je to lež určená pro domácí publikum.
Evropská unie neschvaluje české svěřenské fondy.
Evropská unie nehlasuje o tom, zda je Babišův fond „dostatečně slepý“.
A už vůbec neexistuje žádný proces, ve kterém by „všechny evropské země“ měly dát razítko na jeho konstrukci.
Nic takového neexistuje.
Jaká je realita
Takzvaný RSVP Trust může projít českým právem – protože české právo řeší formu.
EU právo ale řeší podstatu.
A podstata je jednoduchá:
•Babiš je konečný beneficient
•Má ekonomický prospěch
•Má vliv
•A může se k majetku kdykoliv vrátit
To není slepý trust.
To je odložené vlastnictví.
Proč EU tenhle model nikdy neschválí
EU právo neřeší, jak se fond jmenuje.
Řeší jedinou otázku:
Má politik přímý nebo nepřímý prospěch z firem, které čerpají evropské peníze?
A u Agrofert je odpověď pořád stejná: ano.
Proto:
•žádné „čekání na schválení“ nedává smysl
•žádná budoucí změna nálady v Bruselu to neotočí
•žádný nový papír nezmění faktický střet zájmů
EU to už posoudila.
A výsledek známe.
Proč tuhle pohádku vypráví
Protože doma to funguje.
„Čekám, Evropa to ještě řeší“ zní jako:
•technický detail
•byrokratický proces
•dočasný problém
Ve skutečnosti je to kouřová clona, která má zakrýt jednoduchý fakt:
Tenhle trust nebyl nikdy vytvořen proto, aby obstál v EU.
Byl vytvořen proto, aby obstál v českých médiích.
Jen lež, která má nahradit realitu
Neexistuje žádné evropské schválení, na které by Babiš čekal.
Neexistuje žádný proces, který by mohl dopadnout v jeho prospěch.
Existuje jen dlouhodobý střet zájmů, přebalený do právnického marketingu.
To není spor výkladů.
To není „jiný právní názor“.
To je rozdíl mezi:
•tím, co se říká voličům,
•a tím, co platí podle evropského práva.
Žádné schválení EU.
Žádné čekání.
Jen lež, která má nahradit realitu.
Říkat, že „čeká na Evropu“, je nesmysl.
Evropa nečeká. Evropa už rozhodla.
A proto se lže. Proto se mlží.
Protože pravda je politicky neúnosná.
Východisko z téhle situace není další papír, další trust ani další tiskovka.
Východisko je jediné – Andrej Babiš musí odejít z exekutivní moci.
SPD
- nechce migranty
- nechce taxikáře, kteří neumí česky
SPD nominuje na ministra
- člověka bez českého občanství
- neumí česky
Vy tomu někdo rozumíte? 🤷🏼♂️
Macinka dnes řekl, že to pálení vlajky byla reklama na EU.
Aha, tak si připomeňme, jak to bylo ve skutečnosti a jak vypadá reklama podle Macinky.👇
"Tašku rozdávali na Národní třídě kolaboranti a pomatenci."
Zvláště doporučuji část, kde se začne smát placce Ukrajiny.
Moc legrace.
To si jdete v Rumunsku nakoupit do Penny a potkáte Petra Pavla, jak si skládá u kasy nákup do krabice...😀
To není scifi, to je náš prezident, verze 2025.
Platí, že když jede Pavel na dovolenou, jsou z toho vždy top fotky.👌
z článku: Upřednostňoval hory a vyhledával spíše skromnější ubytování a anonymitu. Trasy plánoval sám, nikde nespal více než jednu noc a ubytování plánoval ze dne na den. Cestoval jen s několika málo přáteli a s minimální ochrankou. (...) Jindy zase s doktorem Tomášem Šebkem pomohli na ulici neznámému člověku zvládnout epileptický záchvat. Dotyčný samozřejmě vůbec netušil, kdo mu pomáhal.
foto: Jan Altner
https://t.co/adm0hiIL2f
"Jsme skupina, která se snaží, aby se něco dělo. Není nám jedno, co se v naší zemi děje, a chtěli bychom, aby vyhráli ti, co to s naší zemí myslí dobře, tedy demokratické strany. Nechceme strany, které chtějí válku a podporovat Rusko," řekl @CNNPrima zadavatel, pětasedmdesátiletý Václav Macháček.
Celkem nechal s přáteli udělat na Jesenicku čtyři takové billboardy. "Jde o naši osobní iniciativu a peníze, nefinancovala to žádná politická strana. Vím, že to třeba nepomůže, ale nemůžeme se vzdát bez boje. Odplaty od politiků se nebojím. Strach nemám, pochybuji, že by si najali někoho, kdo mi podpálí barák nebo zastřelí. Je mi 75 a už si mohu dovolit cokoliv, vše jsem splnil – dům postavil, syna zplodil, strom zasadil. Už mám hotovo a mohu si dovolit ve svém životě riskovat."
Takže přátelé, všeho nechte, jsem tu s dalším vláknem🧵
To, co vidíte dole, je kamion plnej včelích úlů. Každý rok se kolem ledna a února naloží desetitisíce takových kamionů a jede se s nima do Kalifornie.
Ano, dnes se budeme bavit o ekonomii včelaření🐝
Držte si klobouky.
1/
Když Trump chtěl poděkování, dostal ho.
Když chtěl, aby Ukrajina nestřílela na rafinerie, tak nestrilela. Kdyz chtel dohodu o mineralech, dostal ji.
A na oplatku Ukrajincum sebral cást protivzdušného deštníku, který předtím Američané slíbili a už byl na cestě. Má problém i s prodejem zbraní.
Tohle je lekce i pro nás.