Sidney Crosby as a 19 year old:
79 games
— 36 goals
— 84 assists
— 120 points
— led Pittsburgh in playoff points
• MVP
• Player Voted MVP
• Scoring Leader
Those concussions man...
Spoutaný kaplan Petřek nad poklopem do krypty volá: „Tady mi říkají, že se máte vzdát. Tak vám to vyřizuji. Prý se vám nic nestane a budou se k vám chovat jako k válečným zajatcům.”
Zdola se ozývá: „Jsme Češi! Nikdy se nevzdáme, slyšíte? Nikdy!”
A tak dnes, před 83 lety, kolem poledne, sedm bojovníků a hrdinů znovu spočinulo vedle sebe. Mrtvých na chodníku u kostela v Resslově ulici.
Josef Gabčík, nar. 1912 – Anthropoid
Jan Kubiš, nar. 1913 – Anthropoid
Adolf Opálka, nar. 1915 – Out Distance
Josef Valčík, nar. 1914 – Silver A
Josef Bublík, nar. 1920 – Bioscop
Jan Hrubý, nar. 1915 – Bioscop
Jaroslav Švarc, nar. 1914 – Tin
Čest jejich památce 🫡🇨🇿
Jak vidím polskou prezidentskou volbu?
Žádná konzervativní revoluce, žádná pohroma pro liberály, ale docela standardní volby:
Ne, vítězství konzervativce Karola Nawrockého v polských prezidentských volbách není žádnou revolucí a pravděpodobně ani počátkem nějakého celoevropského konzervativního procitnutí, jak si to teď mnozí politici tohoto spektra naivně vykládají a nebo to prezentují svým voličům. Nawrockého vítězství si už do jisté míry přivlastnil neúspěšný uchazeč z Rumunska Simion, maďarský Orbán atd. Těžko to tak zatím vykládat.
Zároveň to ale není ani pohromou pro liberální politiky napříč kontinentem, přeci jen v poslední době mezi nástupem Donalda Trumpa a zvolením Nawrockého zaznamenali liberálové (nikoliv bez kauzality) naopak sérii vítězství napříč západním světem.
Nawrockého zvolení nebude mít zároveň na zahraniční politiku Polska zásadnější dopad. Ta je totiž tradičně mnohem jednotnější, než se pohledem od nás zdá být. Strana PiS je členem frakce Evropských konzervativců a reformistů (spolu třeba s ODS), tedy nikoliv nacionalistů v Patriotech pro Evropu. To znamená, že je blíže unijnímu středu a neusiluje o revoluci, nýbrž reformu.
Navíc v Polsku prezident a vláda v klíčových věcech tradičně postupují ve shodě (obranné výdaje, ukotvení v NATO, partnerství s USA). Jediný rozkol bude zřejmě trvat v pohledu na EU a roli Polska v ní. Ale žádný "polexit" není na stole, pro zemi by to byla v tuto chvíli podle řady expertů ekonomická sebevražda. Nawrocki bude zastáncem eurorealistické linie, Tusk a jeho vláda idealistického pohledu.
Nawrocki tak jen naváže na současné status quo, které v Polsku platí. Tedy v paláci konzervativní prezident a v úřadu konzervativně-liberální vláda. Nic se po jeho zvolení a nástupu, který je v plánu 6. srpna, v tomto ohledu nezmění.
Nawrocki je kandidátem mainstreamu a navíc jeho vítězství je tak těsné, že kdyby se volby odehrály o týden dříve/později, mohl být výsledek klidně jiný. V kampani měly obrovský vliv emoce a osobnostní profily obou kandidátů. Program byl jednoznačně v pozadí.
Když už je řeč o programu, tak Nawrocki je kandidátem slibujícím silný sociální stát, státní zásahy, výstavbu bytů apod. Snižování daní, deregulace - to byla témata spojená v kampani spíše s liberálem a kandidátem, který je ekonomicky více "napravo" R. Trzaskowským.
Nawrocki bude muset postupovat opatrně. Získaný politický kapitál si nebude moci dovolit prohospodařit kroky, který by byly výrazně kontroverzní. Společnost je polarizovaná a po dvaceti letech krvežíznivého politického soupeření PO a PiS taky do jisté míry unavená.
Nepředpokládám, že nově zvolený prezident bude navenek nějak zvlášť výstřední či nestandardní. Stále pak zůstává otázkou jeho (pro část Poláků) problematická a ne zcela vyjasněná minulost.
Zvolení Nawrockého tak bude mít zásadní dopady hlavně pro vnitřní polskou politiku. Slibované (těžko říct, zda i plánované) liberální reformy vlády zůstanou u ledu. Kabinet Donalda Tuska bude muset zpracovat šok z porážky a přehodnotit dosavadní strategii velkých slov ale málo viditelných činů. Nikde ale není psáno, že současná koalice (možná na jiném půdorysu a s obměněným programem) nemůže ve volbách 2027 uspět.
Nawrockého voliči nejsou jen zdaleka pouze voliči PiS. Je mezi nimi skupina antivaxerů, zarytých odpůrců PiS z dob covidu, dokonce i nespokojení levicoví voliči a nebo antisystémová mládež.
Nawrockému jistě pomohlo, že se v závěru kampaně drobně vymezil vůči straně, která ho do volby nominovala. Dobudoucna bude záležet na tom, jak se dokáží menší strany na pravici i levici spojit/rozhádat. Proměnných je hodně a z takto těsných voleb, nota bene prezidentských, nelze nic zcela zásadního usuzovat. A to zejména v situaci, kdy je sice Polsko stále důležitější zemí EU, ale nikoliv tou, která by vlastním vnitropolitickým děním měla sílu přímo či nepřímo ovlivnit situaci za hranicí.
Ještě přípodotek k samotné kampani: V Polsku bývá označována za hrubou, emotivní, vyhrocenou. Ano, byla. Ale také byla plná velmi profesionální politické práce všech hlavních volebních štábů. Byla to kampaň několika tisíc setkání s voliči, kampaň plných náměstí a velmi silové politiky. A přes všechny obavy nakonec proběhla docela standardně.
Brad Marchand in 2018: “I was never the best kid on my team — anyone will tell you that. My buddies were better players. As we got older, they were getting all the attention from the junior teams. I’ll never forget, when we were 12 years old our coach gave this speech in the locker room before a game, and he said, ‘There’s thousands of kids like you in Canada. There’s thousands more all over the world. You know what the statistics say? The statistics say that only 0.01% of you will make it to the NHL.’
I just always remembered that stat, and I would think to myself, ‘Man, if I’m not even the best kid on my pee-wee team … there’s no chance. How could I ever get noticed?’
That same pee-wee season, something else happened that took my mindset a step further. We were playing against our rivals, Cole Harbor, in some important game, and they had this monster forward on their team who always killed us.
During the game, the kid took a run at my brother, and he smoked him. For as much as we’d mess with one another at home, if you ever hurt my brother, it was like a red light went off inside me. I’d fight you.
So we went out, and every time the kid touched the puck, one of us took a run. He got so pissed off that he took a slashing penalty right at the end of his shift, and we got a power play. We ended up scoring the game-winning goal with him in the box, and I had this realization like, ‘OK … if I have a 0.01% chance, this might be one way of getting people to notice me.’
I have done things that have stepped over that line, and I’ve paid the price for it.... There’s a lot of people out there in the hockey world who love to say, ‘Winning is everything. It’s the only thing.’
Do they really mean it? How far are they willing to go? Maybe it was my size, or just the way I was born, but I’ve always felt like you have to be willing to do anything — literally anything — in order to win. Even if that means being hated. Even if it means carrying around some baggage.
If I played the game any other way, you absolutely would not know my name. You wouldn’t care enough to hate me, because I wouldn’t be in the NHL.” https://t.co/YaGuxkR03w
Few people have the hockey sense that Sidney Crosby does.
Macklin Celebrini is definitely close.
Watching them play together on a line is a treat – they had instant chemistry from Game 1.
Crosby can play with anyone, but I don't recall many players working together so well as Celebrini has.
I hope we get to see them play together somehow again.
A men’s league in Winnipeg was watching the Jets LIVE during their game, and their reaction to the game-tying goal was PRICELESS 🤣
Even the ref joined in on the celly 😭
(via Carter.polanski/IG)
Člověk se tu občas setkává s etzlerovitou kritikou a nechápavými otázkami, jaktože nám mateřská CNN neodebere licenci.
Realita: Pro CNN jsme jednou z nejlepších a nejrychleji rostoucích franšíz a licence byla prodloužena na dalších 5 let.