K ránu sebou začala házet.
Bylo mi ihned jasné, že se jí zdá něco škaredého.
Rychle jsem se otočil, zezadu jsem ji objal a trochu s ní zatřásl.
Objímal jsem ji pevně, aby věděla, že je v bezpečí. Do ucha jsem jí šeptal, že už je to dobré.
Pro tyhle momenty dýchám.