Legal Data Hub

Project at Charles University Faculty of Law @PF_CUNI. A bunch of academics excited about studying the legal system through data and empirical methods.

[Legal Data Hub @LegalDataHub]

Než katedra národního hospodářství @PF_CUNI 1. května oficiálně završí svou transformaci změnou názvu, přinášíme přehled "The Best Of".

[Ministerstvo spravedlnosti ČR @SpravedlnostCZ]

📢 HLEDÁME VEDOUCÍHO ODDĚLENÍ ANALÝZ A HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

Nejde jen o práci s daty. Jde o analýzy, které se promítají do rozhodování státu a podoby zákonů.

Budete pracovat s daty z justice i dalších oblastí a připravovat podklady pro témata jako trestní politika, exekuce, insolvence nebo soudnictví. To, co vznikne, nekončí v šuplíku, ale v praxi.

Nabízíme 15. platovou třídu, doplněnou o osobní příplatek a příplatek za vedení. Součástí je také flexibilní pracovní doba, 5 týdnů dovolené a 5 dní indispozičního volna, stejně jako podpora dalšího profesního rozvoje.

Hledáme člověka, který umí pracovat s daty, přemýšlí v souvislostech a orientuje se v analytických nástrojích (R, Python, SPSS). Důležité je i magisterské vzdělání v relevantním oboru a chuť dělat práci, která má skutečný dopad.

📩 Zaujalo vás to? Pošlete CV a motivační dopis na [email protected]

⏳ Uzávěrka: 5. 5. 2026

[Legal Data Hub @LegalDataHub]

Příští vědecký seminář: Mitja Kovač (univerzita v Lublani).

Paper: Compliance with International Law in a Dynamic Equilibrium.

Úterý 21. 4. ve 14:00, rm 38 na PF UK.

[Legal Data Hub @LegalDataHub]

Příští vědecký seminář: Mikko Aaltonen (Východofinská univerzita v Joensuu).

Paper: The Impacts of Guaranteed Basic Income on Crime Perpetration and Victimization.

Úterý 14. 4. ve 14:00, rm 38 na PF UK.

[Michal Soltes @michalsoltes]

Co že? Lidi s outside options 60k+ nechtějí dělat pod minimalku? 😲🤯

[Legal Data Hub @LegalDataHub]

Příští vědecký seminář: Adam Poloček (Evropská centrální banka).

Paper: Changes in punitiveness of the Czech Criminal Code.

Úterý 7. 4. ve 14:00, rm 38 na PF UK.

[Legal Data Hub @LegalDataHub]

Příští vědecký seminář: Mario Gollwitzer (Ludvíkova-Maxmiliánova univerzita v Mnichově).

Paper: The (Social) Psychology of Revenge.

Úterý 31. 3. ve 14:00, rm 38 na PF UK.

[Legal Data Hub @LegalDataHub]

Příští vědecký seminář: Svenja Hippel (Rýnská univerzita Bedřicha Viléma v Bonnu).

Paper: Opening the Black Box: Exploring How the Design of Law Enforcement Influences Sanctions, Detection Probabilities, and Violations.

Úterý 24. 3. ve 14:00, rm 38 na PF UK.

[Legal Data Hub @LegalDataHub]

Příští vědecký seminář: Giovanni Mastrobuoni (Collegio Carlo Alberto a univerzita v Turíně).

Paper: Women Behind Bars: Do Single-Gender Prisons Reduce Recidivism?

Úterý 17. 3. ve 14:00, rm 38 na PF UK.

[Legal Data Hub @LegalDataHub]

Příští vědecký seminář: Henrik Sigstad (BI Norwegian Business School).

Paper: Can Judges Be Replaced by Machines? AI, Legal Reasoning, and Incentives to Obey the Law.

Úterý 10. 3. ve 14:00, rm 38 na PF UK.

[Legal Data Hub @LegalDataHub]

Příští vědecký seminář: David S. Abrams (Pensylvánská univerzita ve Filadelfii).

Paper: Prose and Cons: Evaluating the Legality of Police Stops with Large Language Models.

Úterý 3. 3. ve 14:00, rm 38 na PF UK.

[Legal Data Hub @LegalDataHub]

Příští vědecký seminář: Olivier Marie (Erasmova univerzita v Rotterdamu).

Paper: Deliver Us from Crime? Online Platforms, Gig Jobs, and Offending.

Úterý 24. 2. ve 14:00, rm 38 na PF UK.

[Legal Data Hub @LegalDataHub]

Příští vědecký seminář: Bakhtawar Ali (Univerzita Aix-Marseille).

Paper: Lawfare in Action: Evidence from Anti-Corruption Trials in Pakistan.

Úterý 17. 2. ve 14:00, rm 38 na PF UK.

[Legal Data Hub @LegalDataHub]

Příští vědecký seminář: Christoph Engel (Ústav Maxe Plancka pro behaviorální ekonomii v Bonnu a Středisko pro právo a ekonomii na Spolkové vysoké škole technické v Curychu).

Paper: The Judicial Mind of Large Language Models.

Úterý 10. 2. ve 14:00, rm 38 na PF UK.

[Libor Dusek 🇪🇺 🇨🇿🦔 @dusek_libor]

Ignorování ekonomických důsledků při rozhodování soudů může napáchat škody. Ekonomické vzdělání soudců má smysl, má vliv na jejich rozhodování.👇

Neskrývám přání, aby za 20 let někdo vybádal něco podobného o Česku a Právnické fakultě UK.💓
_____
PS Ty konkrétní dopady na soudní rozhodnutí budou dnes zřejmě jiné, přeci jen Law & Economics i celá ekonomie se za poslední dekády taky posunula.

[Legal Data Hub @LegalDataHub]

Děkujeme!🙏

[Jakub Steiner @jakub_steiner]

Katedra ekonomie na Právnické fakultě UK tak nějak antisystémově dělá skělý ekonomický výzkum. Teď publikovali v špičkových časopisech AEJ: Applied Economics a AEJ: Economic Policy. O 5 lidech trumfnou celou VŠE. Vede ji Libor Dušek, který byl mimochodem z VŠE vyštípán Ševčíkem.

[Legal Data Hub @LegalDataHub]

Příští vědecký seminář: Emily Owens, profesorka kriminologie a ekonomie a vedoucí katedry kriminologie, práva a společnosti na Kalifornské univerzitě v Irvine.

Paper: Does Management Matter? Evidence from Indigent Defense in Texas.

Úterý, 16.12. ve 14:00, rm 38 na PF UK.

[Legal Data Hub @LegalDataHub]

Příští vědecký seminář: Stefan Bauernschuster (Universität Passau).

Paper: Birthright Citizenship and Youth Crime.

Úterý 9.12. ve 14:00, rm 21 na PF UK.

[Legal Data Hub @LegalDataHub]

Příští vědecký seminář: Achim Ahrens (CERGE-EI).

Paper: Welfare Benefits and Refugee Crime.

Úterý 2.12. ve 14:00, rm 21 na PF UK.

[Libor Dusek 🇪🇺 🇨🇿🦔 @dusek_libor]

„Vždyť se byty staví, staví se víc než dřív, a ceny pořád rostou!“🤷‍♀️ Leckdo z tohoto vyvozuje chybný závěr, že zvýšení nabídky bytů nevede k nižším cenám.🙈 Proč chybný? To, že se staví víc, vůbec nemusí znamenat zvýšení nabídky. A v Česku a hlavně v Praze až donedávna neznamenalo.

Jádro argumentu vysvětlí obyčejný model nabídky a poptávky po nově stavěných bytech. (Omlouvám se fajnšmekrům, ideálně bych měl použít složitější model provázaných trhů s byty k nájmu a ke koupi. Ale logika i závěry jsou stejné.)

1) Je jednoznačná shoda, že růst cen bytů je tažen rostoucí poptávkou, za níž je růst příjmů a vyšší zájem ukládat úspory do nemovitostí namísto jiných aktiv.

2) Nabízené množství nových bytů logicky roste s cenou. Nabídku určuje množství pozemků vhodných k výstavbě, jejich zregulování územními plány (tj. kolik bytů z pozemku můžete „vytěžit“), ceny stavebních prací, kapacity stavebních firem, délka povolovacích procesů, alternativní příležitosti (např. nakolik se vlastníkům vyplatí kanceláře předělat na byty nebo nakolik se stavebním firmám vyplatí stavět byty namísto veřejných zakázek).

3) Co se děje, když roste poptávka? Viz graf vlevo. Cena roste, a tím roste i počet nově stavěných bytů. Cena neroste navzdory tomu, že se staví víc, ale staví se víc, PROTOŽE roste cena. Hantýrkou ekonomie, posunujeme se po křivce nabídky. Samotná nabídka, tedy kolik stavebníci nabízejí nových bytů při různých cenách, nevzrostla.

4) Více výstavby snižuje cenu bytů pouze tehdy, když je způsobena růstem nabídky. Tedy že stavebníci budou stavět více bytů při stejné ceně. A ideálně, že nová nabídka bude navíc i víc elastická, tj. že při růstu ceny více vzroste počet stavěných bytů. Hantýrkou ekonomie, křivka nabídky v grafu vpravo se posune doprava a bude plošší. Když v této situaci roste poptávka, tlačí ceny vzhůru, ale posun nabídky tento náraz tlumí, ceny rostou méně (teoreticky mohou i klesnout, pozn). Pro dostupnost bydlení je důležité, zda posun nabídky je dostatečně velký, aby poměr cena/příjem klesal nebo aspoň nerostl.

5) Jak může dojít ke skutečnému růstu nabídky, tedy posunu nabídkové křivky? Mimo jiné:

↗️ Uvolněním územních regulací, umožňující postavit více bytů. Tedy otevřením nových ploch pro výstavbu nebo umožněním hustější výstavby, více bytů na hektar. (To druhé je mnohem lepší pro přírodu i ekonomiku, btw).
↗️ Poklesem cen stavebních materiálů.
↗️ Technologickým pokrokem a růstem produktivity ve stavebnictví.
↗️ Zmírněním regulačních požadavků na stavby, pokud jsou přísnější, než si žádá trh.
↗️ Usnadněním přístup k financování pro stavebníky, zejména ty malé.
↗️ Urychlením povolovacích procesů.
↗️ Aktivní výstavbou a opravami bytů veřejným sektorem, pokud nevytlačuje 1:1 soukromou výstavbu.
↗️ Přísunem nových pracovních síl do stavebnictví.

Co z toho plyne pro vysvětlení cen bydlení v Česku? V dekádě 2013-2022, kdy se růst cen raketově rozjel, se nic z výše uvedeného nestalo (myslím ve větším měřítku). Toto je klíčová pointa. Rostla poptávka, proto se stavělo (okolo 30-35 tisíc bytů ročně), ale nerostla nabídka. Z tohoto vývoje nelze vyvodit nic k otázce, jestli více výstavby dokáže snížit ceny, protože jsme viděli obrácenou kauzalitu, že vyšší ceny dokážou vyvolat výstavbu.

Asi lze pochopit, že laici si z této pozorované zkušenosti chybně vyvodí, že „více stavět“ nepomáhá. Věta „pomůže více stavět“ však dává smysl pouze v tom významu, že se posune nabídková křivka. A k tomu potřebujete změnu zvnějšku: buď pozitivní šok na trhu, nebo změnu veřejné politiky ze strany města nebo státu. Pak ta kauzalita jde od vyšší výstavby k cenám.

Poslední poznámka: je třeba velmi rezervovaně číst studie, které jen korelují realizovanou výstavbu a ceny bytů, byť třeba velmi sofistikovanými metodami, ale nekladou si otázku, odkud se ta výstavba bere a nesnaží se rozklíčovat kauzality. (Mezi ně bohužel patří i v Česku hojně zmiňovaná studie IDEA/CERGE-EI, že ke snížení cen by bylo třeba stavět 100,000 bytů, která má navíc další metodické chyby).

Otázku „pomůže více stavět?“ dokáží zodpovědět pouze studie, které kauzálně zkoumají dopady změn nabídkové křivky na ceny. Takové studie typicky zkoumající dopady deregulace výstavby, nebo porovnávají růsty cen na trzích se silně omezenou a volnější výstavbou v reakci na růst poptávky. A nepřekvapivě zjišťují, že více nabídky opravdu snižuje ceny. (Odkaz na přehled pod tweetem.)