Letecký kalendář

Denní žurnál prvních vzletů, významných leteckých událostí a dalších zajímavostí ze světa létání a aeronautiky.

[Letecký kalendář @LetKalendar]

Na vině byla chyba přetíženého řízení letového provozu v Záhřebu; ač spravovalo jeden z nejrušnějších sektorů v Evropě, trpělo nedostatkem peněz i personálu. Kvůli nedorozumění mezi dvěma řídícími se tak oba letouny octly ve stejné letové hladině 33 tisíc stop (10 km).

[Letecký kalendář @LetKalendar]

10. září 1976 se nad jugoslávským Samoborcem srazil britský dopravní letoun Hawker Siddeley Trident společnosti British Airways s jugoslávským strojem DC-9 firmy Inex-Adria Aviopromet. Zahynulo všech 176 lidí na palubách obou strojů; tehdy šlo o nejhorší vzdušnou kolizi vůbec.

[Letecký kalendář @LetKalendar]

Britský stroj na lince BAW476 z Londýna do Istanbulu narazil do DC-9 na lince ADR550 ze Splitu do Kolína n. Rýnem. Levé křídlo DC-9 prořízlo kokpit Tridentu a usmrtilo piloty, po čemž se Trident rozpadl ve vzduchu. DC-9 pak přišel o třetinu křídla, vymkl se kontrole a zřítil se.

[Letecký kalendář @LetKalendar]

F-107 dosahoval max. rychlosti Mach 2 a kromě jaderné pumy mohl nést až 4,5 t konvenční výzbroje. Co do hlavňové výzbroje se počítalo se čtyřmi 20mm kanóny nebo jedním rotačním kanónem M61 stejné ráže. V tendru však byl nakonec F-107 poražen slavným typem F-105 Thunderchief.

[Letecký kalendář @LetKalendar]

10. září 1956 poprvé vzlétl americký stíhací bombardér North American F-107 založený na letounu F-100 Super Sabre. Oproti němu měl sání motorů přesunutá na hřbet trupu, aby se pod trup vešla polozapuštěná jaderná puma. Do výroby se však nakonec nedostal a vznikly jen 3 prototypy.

[Letecký kalendář @LetKalendar]

S dvojicí hvězdicových motorů Bristol Hercules měl Noratlas max. rychlost 440 km/h a nosnost až 8,5 t nákladu. Kromě Francie sloužil i v barvách SRN, Portugalska, Řecka a Izraele. Během 50. let pak vznikla i civilní verze s proudovými motory ve špičkách křídel.

[Letecký kalendář @LetKalendar]

10. září 1949 poprvé vzlétl francouzský nákladní letoun Nord Noratlas. Letoun ve službě nahradil zastaralé druhoválečné typy a jeho licenční výroba v SRN položila základy pro pozdější mezinárodní spolupráci na typu Transall C-160. Celkem se vyrobilo 425 kusů.

[Letecký kalendář @LetKalendar]

Packet uvezl 42 vojáků nebo 8,2 t nákladu. V praxi nicméně šlo o podmotorovaný strroj se špatným výhledem z kokpitu. Část kusů posloužila pro experimenty (např. 4 kusy osazené přídavným proudovým motorem). Později pak konstrukce posloužila jako základ pro úspěšný C-123 Provider.

[Letecký kalendář @LetKalendar]

10. září 1944 poprvé vzlétl americký transportní letoun Fairchild C-82 Packet. Stroj vznikl jako nástupce typů Douglas C-47 a Curtiss C-46, avšak do konce války se k jednotkám dostala jen hrstka kusů. Kvůli vážným slabinám designu se nakonec vyrobilo jen 223 kusů.

[Letecký kalendář @LetKalendar]

Plány umožňovaly rozpětí 5 nebo 6 m a nespecifikovaly žádný konkrétní motor. HM.14 se stal prvním modelem ze série tzv. Létajících blech, z nichž minimálně 20 si našlo cestu i do Československa. Po jednom kusu získalo muzeum ve Kbelech, v Národním technickém muzeu a v leteckém muzeu v Deštné.

[Letecký kalendář @LetKalendar]

10. září 1933 poprvé vzlétl francouzský lehký letoun Mignet HM.14. Šlo o vůbec první celosvětově rozšířený amatérsky stavěný letoun - tj. stroj, který si mohl podle veřejně dostupných plánů postavit kdokoliv. Díky tomu je HM.14 označován jako stroj, který zpřístupnil létání masám

[Letecký kalendář @LetKalendar]

Moizo patřil k prvním vojenským pilotům a v roce 1911 provedl zřejmě první strategický průzkumný let. V zajetí zůstal až do konce války v říjnu 1912. Později stál u vzniku italského vojenského letectva a stal se posledním vrchním komisařem Lublaňské provincie. Zemřel v roce 1962.

[Letecký kalendář @LetKalendar]

10. září 1912 se italský kapitán Riccardo Moizo stal historicky prvním pilotem zajatým ve válce. Během letu ze Zuáry do Tripolisu v rámci Italsko-turecké války musel nouzově přistát kvůli poruše motoru. Krátce poté jej pak zajali bojovníci místních protureckých guerill.

[Letecký kalendář @LetKalendar]

Vzducholoď s přezdívkou Nulli Secundus byla plněna vodíkem a tvořil ji válcovitý kožený obal bez balonetů. Pod ním pak byla na čtveřici plátěných pásů zavěšena trubková gondola s osmiválcem Antoinette (37 kW) pohánějícím dvě vrtule. Max. rychlost činila 25,7 km/h).

[Letecký kalendář @LetKalendar]

10. září 1907 poprvé vzlétla britská poloztužená vzducholoď British Army Dirigible No. 1; jednalo se o vůbec první britský vojenský létající stroj s vlastním pohonem. Vznikl jen jediný kus, který v říjnu absolvoval 80 km dlouhý let z Farnborough do Londýna.

[Letecký kalendář @LetKalendar]

Charakteristicky "nafouklý" trup Dreamlifteru má vnitřní prostor 1840 m3. Celý ocas je pak instalován na otočných kloubech, což umožňuje jeho vyklopení do strany pro snadnou vykládku. Stroje slouží dodnes a přepravují celá křídla, sekce trupu nebo další rozměrné komponenty.

[Letecký kalendář @LetKalendar]

9. září 2006 poprvé vzlétl americký nákladní letoun Boeing Dreamlifter (oficiálně Large Cargo Freighter), který vznikl pro potřeby dálkové přepravy komponent pro výrobu dopravních letounů Boeing 787. Celkem existují 4 kusy přestavěné z dopravních Boeingů 747-400.

[Letecký kalendář @LetKalendar]

La-200 poháněly 2 motory Klimov VK-1 umístěné za sebou, kdy tryska předního motoru ústila pod trupem. Výzbroj tvořila trojice 37mm kanónů Nudělman N-37D, max. rychlost činila 1070 km/h. Jeho zavedení do výroby nakonec překazila zásadní změna doktrín sovětského letect v roce 1951.

[Letecký kalendář @LetKalendar]

9. září 1949 poprvé vzlétla sovětská proudová záchytná stíhačka Lavočkin La-200. Letoun měl nadčasovou konstrukci a vznikl pro záchyty za každého počasí, pro kterýžto účel nesl zbrusu nový radar Torij. Ačkoliv ale porazil 2 konkurenční typy, nakonec zůstalo jen i 1 prototypu

[Letecký kalendář @LetKalendar]

S invertním vidlicovým motorem Gipsy III (89 kW) měl Puss Moth max. rychlost 206 km/h. Během 30. let si pak připsal řadu rekordů. Za vše jmenujme Jima Mollisona a jeho sólový přelet Atlantiku z východu na západ, případně rekordní let Peggy Salaman z Londýna do Kapského města.

[Letecký kalendář @LetKalendar]

9. září 1929 poprvé vzlétl britský lehký letoun de Havilland DH.80 Puss Moth. Tento třímístný hornoplošník se řadil k nejvýkonnějším civilním strojům své doby a stal se oblíbeným strojem pro rekordní dálkové lety. Celkem se v letech 1929-1933 vyrobilo 284 kusů.