@kvasnovskypetr Toronto, Pobožný střelec, Návrat pobožného strelce. V hrozném stavu ale stále uloženo ve sklepě. Nehodlam to nikdy znovu číst. Už by to nikdy nebylo jako tenkrát...
@petrfischer3 O patro niz ve sklepe. Postavili ho němci a velice dobře. Vchod vedle schodiště, pancéřované dveře a dva nozove východy po obvodu budovy...
Dear Microsoft, when I hit the Windows Start menu key and start typing a word to autocomplete a search, I never, ever, EVER want it to return results of something not on my computer. Ever. Like, ever, ever, never.
Konec těžby uhlí tady u nás v MSK vzbuzuje emoce. Hlavně u těch méně obdařených na duchu, co si neuvědomují komplexnost celé situace.
Ale jak dlouho by se u nás ještě dalo těžit?
Tato otázka má dvě roviny:
1. Ekonomicko-politickou (kdy se to ještě vyplatí a projde to přes ekology)
2. Teoreticko-geologickou (kolik toho v zemi skutečně leží).
Pokud bychom se na to podívali čistě mechanicky a ignorovali náklady, zákony i fakt, že by se nám pod rukama propadla polovina kraje, odpověď vás možná překvapí.
1. Realita dnešních dnů (Důl ČSM)
V současné době (začátek roku 2026) se těžba v revíru OKD nachází ve své absolutně finální fázi. Jediným činným dolem zůstal Důl ČSM, kde se těžba několikrát prodlužovala kvůli energetické krizi.
Uhlí, které je dostupné v rámci stávajících důlních polí a je ekonomicky rentabilní vytěžit, prakticky došlo.
2. Teoretické zásoby (Kdybychom chtěli „všechno“)
V podzemí Moravskoslezského kraje stále leží stovky milionů až miliardy tun černého uhlí. Pokud bychom se rozhodli vytěžit „úplně všechno“ bez ohledu na následky:
Lokalita Frenštát pod Radhoštěm:
Zde leží jedno z největších nevyužitých ložisek v Evropě (odhadem cca 1,6 miliardy tun). Kdyby se zde otevřel důl, mohlo by se těžit dalších 60 až 100 let.
Jen bychom museli obětovat Frenštát a Beskydy.
Hluboké sloje a pilíře:
Obrovské množství uhlí je vázáno v tzv. ochranných pilířích pod městy (Karviná, Orlová, Havířov) a pod důležitou infrastrukturou (železnice, řeky).
Abychom ho vytěžili, museli bychom tato města prakticky obětovat. S ohledem na mentalitu tamních domorodců, nakonec proč ne?
Nepřístupné hloubky:
Část zásob se nachází v hloubkách pod 1 500 metrů, kde už je teplota horniny tak vysoká, že by tam lidé ani stroje bez extrémně drahého chlazení nemohli pracovat.
3. Proč se tedy netěží dál?
Důvodem není to, že by v zemi „nic nezbylo“, ale kombinace tří faktorů:
1. Cena: Dobývání z velkých hloubek a složitých geologických podmínek je neúměrně drahé. Levnější je uhlí dovézt z Austrálie nebo USA.
2. Povrch: Moravskoslezský kraj je hustě osídlen. Další rozšiřování těžby by znamenalo další demolice a poddolování obydlených oblastí (Orlová, Karviná, Havířov, Frenštát, Beskydy, ...).
3. Dekarbonizace: Evropská unie i Česko směřují k odklonu od spalování uhlí kvůli emisím. Všimněte si však, že EU opravdu není hlavní důvod, proč těžba končí i když vám to kremlboti a užiteční idioti budou v řetězových emailech tvrdit od rána do večera.
Shrnutí:
Pokud bychom ignorovali peníze, ochranu přírody a fakt, že by se nám propadla města pod nohama, zásoby by vystačily na dalších 80 - 120 let.
Tak co? Co byste obětoval proto, abychom mohli jen z čiré nostalgie těžit uhlí? Beskydy? Havířov? Karvinou? Orlovou?
A ještě jedná plytká otázka: Co pak? Co v době, kdyby se ze země vyrubala poslední kostka uhlí? Už by nezbylo nic.