Luboš Louženský

Něco vím, ale může toho být ještě mnohem víc.

[Illia Ponomarenko 🇺🇦 @IAPonomarenko]

Here’s what I’ll say—you can try to humiliate and insult Ukraine all you want, trample on it, and grovel at Putin’s feet to the sound of jeers and mockery, but it won’t change a thing.

Those who engage in such disgraceful behavior, devoid of honor and conscience, are only digging their own graves.

They will never take from us what we have—our immense pride in how we have endured a decade of war against Russian aggression. We Ukrainians still don’t fully grasp the sheer magnitude of what we have endured—especially these past three years of full-scale war against one of the largest armies in history.

Behind us stand countless stories of extraordinary courage, military honor, and valor—stories that have reshaped history.

The volunteer battalions of 2014—men who, just the day before, were taxi drivers and small business owners—armed themselves with whatever they could find in surplus stores and hunting shops, then marched off to war in sneakers with rusty Kalashnikovs to fight Russian saboteurs in Donbas, because the regular army was paralyzed and catastrophically weakened.

The "Cyborgs" of Donetsk airport, with their yellow armbands, fought like lions for over 240 days, until the last defenders were buried beneath the ruins.

The men and women who, from almost nothing, rebuilt the Ukrainian army from the ashes of decades of neglect and plunder. That progress came with countless mistakes and met ferocious resistance.

The people who, just three years ago, signed up for the Territorial Defense Forces and learned the basics of combat tactics while holding cardboard rifle cutouts.

Those who held onto their fighting spirit and will to resist when Ukraine was given a mere 72 hours in a full-scale war with Russia. And yet, despite everything, they did not surrender. They fought with unrelenting fury and strength, obliterating Russia’s massive tank columns when the darkest hour came. The heroic defenders of Kyiv, Chernihiv, Sumy, Kharkiv, and Mykolaiv—against all odds—forced Russia into a humiliating defeat outside Ukraine’s capital and shattered its so-called "blitzkrieg."

This is the story of the heroic and tragic defense of Mariupol and the Azovstal steel plant—a saga that will be written about in books and documentaries for generations. How can one even begin to describe the magnitude of Ukraine’s achievements—delivering crushing defeats to Russia near Kharkiv, liberating Kherson, and draining Russia’s seemingly endless Soviet-era arsenals through sheer resilience and determination?

This is the story of those who, every single day, in the filth and horror of trench warfare, stand against an overwhelmingly superior enemy—forcing it, literally, to send wave after wave of men to die just to capture the smoldering ruins of small provincial towns and villages in Donbas.

How can one put into words the historical greatness of ordinary Ukrainian men—unshaven, exhausted, covered in dirt—who, month after month, year after year, endure all-devouring and all-incinerating Russian artillery and aerial bombardments, yet still manage to achieve the impossible?

They fight in the ruins of Avdiivka, in the killing fields of Bakhmut, in the mud, the cold, the snow, the stench of death, and the never-ending horror. These are the people who, despite every "expert forecast," time and again found a way—who convinced Western leaders to believe and send weapons, who discovered countermeasures against Russia’s overwhelming might, and who continued the fight, no matter what.

They are our own "Greatest Generation," and it will take us years to fully comprehend their greatness and how they have reshaped history. Any disgraceful, fleeting political theatrics aren’t worth the dirt beneath a Ukrainian soldier’s fingernail.

Good is good, and evil is evil.

And evil will never take from Ukraine what we have seen with our own eyes through these years—because all of this is so much, much greater than any immoral insults ever could be.

[Luboš Louženský @Lubos]

@jiribulan A to že s ní vyletěla i druhá česká družice, pojmenovaná Troll, to jste předpokládám zaznamenal? :)

[Luboš Louženský @Lubos]

@jelinektom @matesola Už ne, neb ji to přesně neprošlo u EU: https://t.co/LkLndpAIbQ

[Luboš Louženský @Lubos]

@jelinektom @matesola A proto to (již počtvrté!!) o rok odložil a teď říká, že vlastně nic rušit nechce, jen cookies udělá clusterované (to mu taky u EU neprojde).

[Luboš Louženský @Lubos]

@jelinektom @matesola Přestane fungovat naprostá většina výkonové reklamy, zmizí spousta příjmů a cílení inzerce se vrátí do 90.let (pouze imprese). A bez přihlášení nebude žádná personalizace, hloupá doporučení, analytika přestane dávat smysl. Prostě spousta zábavy. A nebo povinné registrace všude.

[Luboš Louženský @Lubos]

@matesola @jelinektom Nevím jak to mají zadrátované, ale souhlasím s tvými potřebami :) jsou technické i procesní cesty jak tohle vyřešit mnohem lépe.

[Luboš Louženský @Lubos]

@jelinektom @matesola Jde o to, že Safari proaktivně sám od sebe po 7 dnech neaktivity (bez návštěvy webu) smaže všechny cookies pro danou doménu. Tedy je potřeba znovu odsouhlasit a nastavit. Bojujeme s tím v digitálu všichni, holt cena za soukromí.

[Luboš Louženský @Lubos]

@honzabocek Jsou kokosky zákusky, ale i kokosky cukroví: https://t.co/bhW3W700Cu vřele doporučuji vyzkoušet!

[Luboš Louženský @Lubos]

@kasparek @dataRozhlas Kde je kokoska?! Kokoska totiž vyhraje nad vším! 🥥

[Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) @CHMUCHMI]

👨‍🔬 Známý klimatolog z ČHMÚ Radim Tolasz dostal zajímavou otázku:
🎤❄️"Jak se mění české zimy za poslední roky? A je naděje, že v budoucnu nevymizí bílé Vánoce?" Mrkněte na zajímavé odpovědi...
👨‍🔬 Často se říkává, že v zimním období jsou změny počasí a podnebí u nás nejvýraznější. To je pravda jen napůl, změny v zimě jsou dobře vidět na ubývající sněhové pokrývce, a to nejen v nížinách, ale i na našich horách. Proto máme pocit, že jsou změny v zimě hodně výrazné.
🌞❄️ Změny průměrných teplot jsou však u nás vyšší v létě než v zimě – zima se ve srovnání dvou posledních třicetiletí oteplila o 1,1 °C a léto o 1,5 °C. Zimy i léta si však nemají co vyčítat, pokud jde o extrémní teploty. V zimních měsících už docela „běžně“ měříme nejvyšší denní teploty i nad 15 °C a v létě na 35 °C, což v jednotlivých dnech znamená hodnoty 10 i více °C nad dlouhodobými průměry.
🚜💧 Takové změny v zimním období způsobují vrásky hlavně zemědělcům a vodohospodářům. Běžný občan trávící svůj čas ve městech je vděčný, že ubývají zimní plískanice.
🎄 Bílé Vánoce jsou u nás dlouhodobě vzácností, vánoční obleva k nám běžně přicházela i před 50 lety, jen na to zapomínáme a více si pamatujeme sněhové přívaly a sáňkování v okolí měst. Přesto nejsou bílé Vánoce vyloučené ani v budoucnu, jen platí, že dní se sněhovou pokrývkou významně ubývá.

🎤 "Měli bychom si tedy zvyknout, že sníh bude výjimečnou záležitostí?"
❄️👨‍🔬 V nížinách určitě a pozorujeme to už i dnes. Pokud sníh napadne, rychle odtává. Na horách je to pořád ještě příznivější, i když i tam se výška sněhu snižuje a délka zimního počasí významně zkracuje.

🎤"Jak prožíváte, že vlastně dost často nejste nositeli těch dobrých zpráv?"
❄️ Já si myslím, že meteorologové a klimatologové přinášejí jenom dobré zprávy. Pokud předpovídáme nějakou nepříjemnost (vichřici, sněhové přívaly nebo přívalové srážky apod.), tak je dobrou zprávou, že se na nepříjemný průběh počasí můžeme připravit. Právě díky předpovědi počasí - vzpomeňme na zářijové povodně u nás, které se v mnoha lokalitách podařilo zvládnout s menšími problémy proto, že byly v ČHMÚ dobře předpovězeny.
🌍 A pokud jde o změnu klimatu a scénáře dalšího růstu teploty a změn ve srážkovém (i sněhovém) režimu u nás? I tady máme dobré zprávy, že ve výhledu dalších desetiletí můžeme tyto nepříznivé trendy významně mírnit a vrátit klimatický systém k jeho přirozenějšímu stavu. Stačí se více věnovat dekarbonizaci a lépe se starat o naši krajinu – lesní, zemědělskou i městskou.

[Erik Tabery @etabery]

„On vždy zdůrazňoval, že utrpení nelze porovnávat, protože každý z nás má jinou zkušenost. Jednou to na nějaké debatě shrnul do věty: „Každý má svoji vlastní Osvětim,” říká psychoterapeut Alexander Veselý o dědečkovi Viktoru Franklovi.

https://t.co/tL1OHdb31R

[Lukas Hatas 🌍 @HatasLukas]

Konečně pořádná studie emisí elektromobilu s dobíjením z našeho energetického mixu. Výsledek úspora 46% emisí CO2 a 100% karcinogenních látek z výfuku.

Celá studie @VUTvBrne:

https://t.co/Uac0tfptLc

Co na to @CVUTPraha?

[Český rozhlas Plus @CRoPlus]

„Lidé nemají naději, že se jim bude žít lépe – rostou náklady a klesají příležitosti,“ dodává ústavní soudce, filozof a sociolog @JiriPriban. 🔗 https://t.co/LHAv7BHJ7Z #OsobnostPlus

[Marcel Dirsus @marceldirsus]

I can't take another 4 years of policy papers, op-eds and panel discussions about European strategic autonomy. I'm begging European governments to just buy tanks. Add assembly lines, build factories, order ammunition. Get more drones, fly more planes. Make sure ships can sail.

[Luboš Louženský @Lubos]

@lodivod To je statistice jedno.

Tohle je systematický problém obou partají a především kalkulu politiků, často těch lokálních, že hloupí lidé se dají snáze ovlivnit. Viz třeba boj proti gymnázím/lyceím v ČR.

[Luboš Louženský @Lubos]

Probouzíte se do deprese z amerických voleb a padá na vás existenciální krize z nástupu fašismu a autoritářství?

Pak vězte že 21 % Američanů je neschopno plně číst a psát! 54 % má problém s komplikovanějšími slovy. A všichni mají volební právo.

Investujme do základního vzdělání

[WarTranslated @wartranslated]

Now the chance of myself and many European guys having to put on boots and helmets pretty soon to defend their countries increases dramatically. But we owe it to Ukrainians and must finally help them.

[Luboš Louženský @Lubos]

Pro porovnání, Česká Republika: 99.833 % (data za rok 2016)