Tohle je prima: Atlantic Council je respekovaný americký think tank pro zahraniční politiku. V noci na dnešek v New Yorku udělil výroční cenu finskému prezidentovi Alexandru Stubbovi. Oceněný si tradičně může vybrat, kdo mu cenu předá. Stubb si vybral našeho prezidenta.👍
Několik kostelů začalo mít vážné problémy s veverkami, které jim poškozovaly budovy.
Luretánský kostel svolal schůzi, aby rozhodl, jak s invazí veverek naložit. Po dlouhých modlitbách a rozvažování dospěli k závěru, že veverky tam byly předurčeny být, a tudíž by neměli zasahovat do Boží vůle.
V baptistickém kostele veverky nejvíce přitahovala křtitelnice. Diakoni se tedy sešli a rozhodli se na ni namontovat skluzavku, aby se veverky utopily. Veverkám se ale skluzavka zalíbila, a protože uměly instinktivně plavat, příští týden se jich tam objevil dvojnásobek.
Katolická církev ale přišla s vůbec nejkreativnější strategií: Všechny veverky pokřtili a přijali je za členy církve. Teď už je vídají jen na Vánoce a na Velikonoce.
A z židovské synagogy toho moc slyšet nebylo. Jen vzali první veverku a obřezali ji. Od té doby tam žádnou veverku neviděli.
Jak by vypadalo finále MS ve fotbale EU vs. USA kdyby hráče nahradili politici. 😇🤗
Tohle je naprosto dokonalé a trefné. 🤩
opatřeno českými titulky
P.S. Určitě dokoukejte až do konce. 😉
To chce vážně odvahu, žádat o pomoc v hmotné nouzi ve výši 140 000 Kč na "pračku, ledničku, oblečení, další vybavení domácnosti, vymalování a elektrokolo". Než se mi tu zjeví "zneužívači dávek", bylo z toho 500 Kč na pračku a 500 Kč na ledničku. NSS, 4 Ads 66/2023-21
Nespěte ve vlaku, nebo se při cestě po Německu probudíte v Plzni a zajistí vás jako cizince bez povolení k pobytu. A ještě řeknou, že je u vás velké riziko útěku, protože jste utekli do Plzně, kde jste se hned z vlaku přihlásili policii... Krajský soud v Plzni, 17 A 33/2023-31
The Ukrainian team has been banned from wearing uniforms featuring a map of Ukraine at the 2026 Paralympics. The IPC claims the map is "political."
At the same time, the Russian team includes former military personnel who participated in the illegal invasion. Russians are allowed to compete under their own flag, while Ukrainians are forbidden from showing their own territory.
Beyond Absurd...
1/2
Krásná smeč!
Via fb historik Eduard Stehlík:
Během posledních dnů jsem se dočkal nadávek i „dobře míněných rad“, abych se koukal zase věnovat historii. Vzal jsem si tato doporučení k srdci a svůj dnešní příspěvek zasvětil historické události, která se odehrála za našimi hranicemi a uplynulo od ní několik dlouhých desetiletí.
Ze všech válek, které na světě jsou, je pravděpodobně nejstrašnější válka občanská, v níž mezi sebou bojují obyvatelé jedné země. A je jedno, zda tomu je z důvodu politické ideologie, odlišné národnosti, či náboženského vyznání. Ve válce, o níž dnes píši, byla páchána neuvěřitelná zvěrstva oběma válčícími stranami. Po dlouhých měsících vraždění se mezinárodní společenství nakonec rozhodlo pokusit znesvářené strany od sebe oddělit armádami zemí, jež do té doby nebyly v konfliktu nijak zainteresovány. Ty měly přispět ke zklidnění situace a svou přítomností zabránit dalšímu násilí. Jejich vojáci přitom neměli mandát bojovat, ani opětovat palbu.
Přestože politici obou válčících stran s rozmístěním mírových jednotek souhlasili, reálná situace v místech bojů bývala mnohdy docela jiná. Lokální velitelé se pramálo ohlíželi na to, co si přejí jejich nadřízení, o politické reprezentaci nemluvě. Při přelévání bojů z jedné strany fronty na druhou, se tak ti, kdo měli přispět k obnovení míru, mnohdy sami stávali cílem výhrůžek a ostřelování.
V této složité, nebezpečné a neustále se měnící situaci, se jednoho dne ocitla v obklíčení základna mírových sil obsazená pěti desítkami vojáků jedné ze zemí, pokoušejících se ukončit válečné běsnění. Nikdo nevěděl, zda jsou v pořádku, či mají raněné, anebo dokonce padlé. Spojení neexistovalo, získané kusé zprávy si odporovaly. Proto bylo rozhodnuto na místo vyslat průzkumný oddíl, jenž měl zjistit, jak situace vypadá a pokusit se osádku základny evakuovat na území pod kontrolou mírových sil.
Úkol, jenž byl záchrannému týmu uložen, byl mimořádně nebezpečný. Musel proniknout do hloubky mnoha desítek kilometrů, a to v neznámém terénu pokrytém všudypřítomnými minovými poli a ostřelovaném oběma válčícími stranami. Situaci kromě toho komplikovalo i to, že jedna ze stran konfliktu utrpěla nedlouho předtím těžké ztráty a její vojáci, byli v důsledku toho nejen hluboce frustrovaní, ale i nepřátelsky naladění vůči komukoliv, kdo do daného prostoru vstoupil.
K provedení úkolu byly vybrány tři desítky dobrovolníků se dvěma obrněnými transportéry, kteří se měli pokusit o provedení evakuace. Na jejich velitele to kladlo mimořádné nároky. Musel se rychle a jasně rozhodovat a průběžně vyhodnocovat neustále se měnící situaci. To vše nejen proto, aby splnil svěřený úkol, ale zejména proto, aby své vojáky nevystavil zbytečnému nebezpečí a oni se vrátili živí a zdraví zpět ke svým rodinám.
Během plnění této náročné mise byl záchranný oddíl vystaven mnoha nebezpečným situacím. Jedna z válčících stran ho opakovaně záměrně navedla do minových polí, jindy se ho jiná skupina ozbrojenců, z nichž část byla pod vlivem alkoholu, pokusila zneužít jako živé štíty a pod hrozbou zastřelení nutila jeho příslušníky jet s odjištěnou zbraní v týlu proti nepřátelským postavením. Stačil jeden jediný neopatrný pohyb a vše mohlo skončit tragédií.
Všechny tyto nebezpečné a nesmírně stresující situace vojáci nakonec zvládli a podařilo se jim proniknout na obklíčenou spojeneckou základnu. Stalo se tak krátce poté, co byla zasažena několika minometnými granáty, přímo na místě byli dva mrtví a několik zraněných. Záchranou operaci v ten moment zkomplikovalo, že si velitel obklíčené jednotky nebyl jist, zda ti, kdo mu dorazili na pomoc, nespolupracují s jednou z válčících stran a nejde o léčku. Nakonec byla nedůvěra odstraněna a všech 53 vojáků včetně jejich dvou padlých druhů se podařilo dopravit do bezpečí.
Tam bylo pro jejich zachránce připraveno důstojné přivítání. Přivítání pro skutečné hrdiny.
Byly to dvě balistické rakety Iskander-M. Trefily tříletého Maksyma, kterého před chvíli vytáhli mrtvého z trosek a jehož matku stále hledají, ty čuráku.
Novoroční projev Tomia Okamury je názorným příkladem nevzdělanosti, manipulace a cynismu.
Opakovaným urážením Ukrajiny a Ukrajinců ve skutečnosti způsobuje škodu a přináší ostudu především Česku a Čechům, kteří zůstávají na straně důstojnosti a spravedlnosti – na straně Ukrajiny.
My v Ukrajině jsme hluboce vděční velkému českému národu a jeho důstojným představitelům za veškerou pomoc a podporu v těžkých časech.
Proto se nesnažím jakkoli hodnotit výroky předsedy české Poslanecké sněmovny. Vím totiž, že jsou výhradně jeho osobním názorem, nikoli postojem Parlamentu České republiky a už vůbec ne českého národa.
Jsem přesvědčen, že nejtvrdší hodnocení Okamurových slov vynesou právě sami Češi a samozřejmě také historie, v níž se jeho jméno jen stěží zachová.
A také se jistě dozvíme, zda byl užitečným idiotem, nebo agentem FSB.
@Vystrcil_Milos
The statement by European Commissioner for Defence @KubiliusA about the possibility of sending Ukrainian soldiers to protect the borders of the European Union is not just inappropriate — it is strikingly detached from reality. It is entirely obvious that making such proposals to Ukraine, which has been fighting a brutal war with russia for more than ten years, is at the very least a profound misunderstanding of the circumstances we are living in.
First, Ukraine has long served as the shield of all Europe, holding back the continent’s most aggressive state. And it does so not thanks to, but often in spite of, Europe’s hesitation. Against this backdrop, the expectation that Ukrainian troops should travel to defend EU borders after the war ends appears not only reckless, but insulting.
Second, the European Union has still failed to deliver on its own promises regarding Ukraine’s membership. After all the declarations about a “European future,” “strategic unity,” and “shared security,” Ukraine remains standing at the door, while real decisions are constantly postponed. In such a situation, demanding additional commitments from Ukrainians is not diplomacy — it is a blatant misunderstanding of the balance of mutual obligations.
Third, Europe itself is not demonstrating readiness for defense. The EU does not send its units to protect Ukraine’s borders, even in regions where there are no active hostilities. Moreover, many European countries continue to exist under the dangerous illusion that the threat will somehow pass them by. Against this background, the proposal to involve Ukrainian troops in defending EU borders is not only illogical — it highlights the gap between European leaders’ words and actions.
This is precisely why this statement appears not just laughable — it is perceived as offensive and evokes justified anger. If the European Union truly wants to build collective security, it must start with itself: real defense efforts, real support for Ukraine, real political decisions. Not with remarks that shift responsibility onto a country that has been paying for Europe’s security with its own blood for decades.