Prezident Petr Pavel se ve čtvrtek dne 25. června na Pražském hradě setkal s dlouholetým americkým bezpečnostním analytikem a poradcem Stephenen R. Covingtonem.
A máme tady další díl mého občasníku s názvem “U nás v blbákově.”
Politiku sleduji jen velmi omezeně vzhledem k tomu defilé absolventů zvláštní školy, ktery si říká vláda, a jehož programové prohlášení by se dalo redukovat na větu: “Nechcem jit do basy.” Ale utéct se před tím nedá, protože bych musel žít v jeskyni, kde jsou medvědi a tak.
Prezident si dal tuhle nekompetentní bandu na kmíně a já z toho mám nepokrytou radost. Nicméně to ponížení bych si přál ještě větší, ideálně kdyby se Macinka pochcal v přímym přenosu a s brekem utíkal potahat taťkovi tuneldědkovi za šňůru. Takhle se zmohl akorát na svoje klasicky okopávání kotníků, který musí připadat strašně pateticky každymu, kdo umí napočítat aspoň do dvou. O prezidentskej puč se jednat nemůže, jinak by tenhle ksindl už dávno žrali červi.
Pomatenci, kteří nám svými hlasy nadělili tuhle pohromu, už pomalu nestíhají rotovat mezi rolema trenérů a právníků, takže se točí jak orlojovy figurky na speedu a Facebook je tak plnej jejich blitků, že mi z telefonu při otevření aplikace tryská fekální vodopád.
Zmateně blábolící agent STB ze Slovenska s obsesí v mikromanagementu má tak staženy půlky z kriminálu, že se mu mezi nima zasekl Vondráček plus pár dalších idiotů z politické divize Agrofertu a na chudáka bojovníka proti korupci a ve volném čase realitního magnáta Prokopa už nezbylo místo, takže z něj primátor nejspíš nebude.
Mírná odbočka - stačilo by vyměnit pár radních (třeba pro dopravu) a Praha by mohla fungovat i bez něj, velké poděkování panu Svobodovi za to, jak nám v tomto volebním období ukázal, že to fakt de.
Suma sumárum, holdingový velkomanažer už kromě vlastního vylučování neřídí vůbec nic, a svým dementním voličům ukázal s rozběhem finger, pročež mohou v televizi exhibovat takovy mentální kapacity jako pašerák Ramy z Polska Turek nebo držáček štaflí Pitomio.
Mistrovství světa v debilitě završila live show dalšího pologramotného vládního agenta STB, který v přímém přenosu opíchal všechny zaměstnance veřejnoprávních médií do prdele bez gelu. Z toho se tetelí blahem všichni potomci incestu, kteří se během covidu cpali odčervovadlem pro koně a při průletu dopravního letadla běží s hysterickým řevem do sklepení pro ocet.
Závazek výdajů na obranu opět okázale neplníme, protože je potřeba se nejdřív postarat o chudáčky nesvéprávny našelidi (rozuměj uplatit nějakyma hovnama, aby se daly nerušeně krást dotace ve velkym.)
Zatímco vládnoucí garnitura nosí tyhle aféry opozici na stříbrnym podnose a svou neschopností u ní doslova žebrá, aby si je natřela na chleba, jsou naši jediní správní demokraté zřejmě příliš vytíženi zasouváním voskovek do nosu a zmůžou se jen na stejně zoufalé výkřiky do tmy jako před prohranými volbami. Charisma, kooperace a organizace čistá nula. Ale nevadí, když v tom budou pokračovat dostatečně dlouho, tak… se stane úplny hovno a my budem dál muset žít v téhle perverzní japonské reality show.
V zahraničí to není o nic lepší, protože člověk, kterej dokázal přivést ke krachu kasino a z nějakyho pošahanyho důvodu vyhrál reality show s názvem “USA hledá prezidenta”, vystřihl další majstrštyk v podobě prosrání války s kozomrdama, kterou sám začal, což hodnotím jako absolutní vrchol progamingu.
Naštěstí nám u toho všeho aspoň nebude zima, protože příští týden má být snad 60 stupňů nebo kolik. Jinak je planeta naprosto vpoho a možná by to chtělo trochu víc betonu - minulej týden jsem u Vltavy viděl dokonce strom na místě, kde by mohla být další zyklostezka, na které by měl střední management z korporátu možnost podávat výkon.
SELENSKYJS ULTIMATUM WIRKT: RELAISTATIONEN AN DER BELARUS-GRENZE ABGESCHALTET. 🇺🇦🇧🇾
"Guten Tag, sehr geehrte Journalisten. Sie haben sehr viele Fragen bezüglich Belarus: was dort passiert, was mit den Relaisstationen ist, ob sie in Betrieb sind oder nicht.
Nach den mir vorliegenden Informationen, die mir vom Oberbefehlshaber und auch vom Geheimdienst gemeldet wurden, haben die entsprechenden Relaisstationen seit dem 22. Juni ihre Arbeit auf dem Territorium von Belarus eingestellt.
Ob sie demontiert wurden oder nicht, weiß ich um ehrlich zu sein derzeit noch nicht, aber wir arbeiten daran.
Ich verfolge dies sehr aufmerksam und erhalte tägliche Berichte. Fakt ist, dass die Relaisstationen zum heutigen Tag nicht in Betrieb sind."
-Selenskyj
The term "fried rice syndrome" emerged in the 1970s after a series of food poisoning outbreaks were linked to fried rice dishes.
Researchers discovered that the culprit was Bacillus cereus, a bacterium whose spores can survive cooking. When cooked rice is left at room temperature for several hours, the spores can multiply and produce toxins that cause sudden vomiting and gastrointestinal illness.
One of the key studies that popularized the term was published in 1971, when British researchers documented several outbreaks associated with fried rice served in Chinese restaurants. In many cases, the rice had been cooked in advance, left unrefrigerated, and later stir-fried before serving. The reheating killed most bacteria but did not destroy the heat-stable toxins that had already formed.
Over time, scientists realized that Bacillus cereus poisoning was not limited to rice. Similar outbreaks have been linked to pasta, potatoes, noodles, pastries, and other starchy foods. Despite this, the nickname "fried rice syndrome" stuck because fried rice was the food most commonly associated with the early outbreaks.
@petrschonfeld Slyšela jsem to celé a být novinářka, měla bych mnohem víc otázek na tělo. I když Bartoníček se snažil. Chce to víc odvahy a neústupnosti.
Já ho párkrát na Chresčatyku taky poslouchala. Měl velké charisma.
A světlo věčné ať mu svítí...
Překlad z Facebooku:
Ještě před několika měsíci zpíval na Chreščatyku a sbíral kolem sebe davy lidí. Dnes už tu není.
Zemřel Denys Opara – blogger, zpěvák a pouliční muzikant, kterého miliony lidí znaly jako Denčyka.
Jeho hlas zněl na Chreščatyku, Náměstí Nezávislosti (Majdanu) a na dalších rušných místech Kyjeva. Jeho vystoupení přitahovala desítky a stovky kolemjdoucích a jeho videa na sociálních sítích sledovaly miliony lidí. Celkové publikum Denyse čítalo kolem 2 milionů sledujících.
Na konci února 2026 byl Denys mobilizován. Uběhlo jen několik měsíců.
Dnes vyšlo najevo, že Denys náhle zemřel. Podle vyjádření blízkých byl příčinou oboustranný zápal plic.
Zvláště bolestné je vědomí, že mu bylo pouhých 31 let. Ještě nedávno zpíval pro lidi pod širým nebem, rozdával dobrou náladu cizím lidem a plánoval budoucnost. Teď už zbyly jen vzpomínky, videa a písně.
Upřímnou soustrast rodině, přátelům a všem, kteří Denyse znali.
Čest jeho památce. 💔 🕯️
Z chování obsluhy té benzínky se mi udělalo poněkud špatně.
Via fb:
Prosím všechny blogery v České republice i všechny lhostejné nenechávající lidi o maximální sdílení!
V noci z 19. na 20. června došlo na čerpací stanici ORLEN v Praze na ulici Argentinská k napadení mé dcery zaměstnanci této čerpací stanice.
Dcera přišla se svými přáteli koupit hot dogy. Při nákupu tří hot dogů a láhve šampaňského je zaměstnanec čerpací stanice připravil o 300 Kč na vrácených penězích. Když jeho kamarádka upozornila, že špatně vrátil peníze, odpověděl jí: „Vypadněte odsud, zas*aní Ukrajinci.“
Kamarádka mu řekla, že zavolá policii. V tu chvíli vyšla další prodavačka a začala moji dceru vytlačovat ven, přestože stála stranou a do konfliktu se vůbec nezapojovala. Během potyčky ji druhý zaměstnanec srazil na zem a začal ji škrtit. Ochranka navíc bila a odstrkovala její přátele, čímž jim znemožnila zasáhnout a pomoci jí.
Když přijela policie, zaměstnanec, který moji dceru škrtil, ji i její přátele nadále urážel a hanlivě mluvil nejen o nich, ale i o všech Ukrajincích.
Na žádost mé dcery, aby byly zkontrolovány záznamy z bezpečnostních kamer, policista uvedl, že vedoucí pracovník, který má ke kamerám přístup, nepřijede, protože nechce, aby se tato situace medializovala.
Moje dcera žije v České republice více než 15 let. Sama vychovává tři děti ve věku čtyři, pět a deset let, které se narodily v České republice.
Prosím všechny o maximální zveřejnění tohoto případu, protože se obávám, že vedení čerpací stanice a případně i někteří policisté mohou později tvrdit, že kamery v době incidentu nefungovaly, jak se bohužel v podobných případech někdy stává.
Zároveň prosím příslušné orgány a představitele státu, aby věnovali pozornost případům rasově motivovaného a xenofobního jednání vůči Ukrajincům a dalším národnostem žijícím na území České republiky.
Rád bych věřil, že většina Čechů má zdravý rozum, lidskost a respekt vůči cizincům.
Pro více informací mě prosím kontaktujte prostřednictvím soukromých zpráv. K dispozici jsou fotografie a videozáznamy jako důkazy.
S úctou
otec Sergej
Сергій Лісовий
Téměř 2 týdny ticha od @Aktualnecz. Na mail ohledně nekritického rozhovoru s p. Doksanským nikdo neodpověděl. Ignorovat fakta a lidi, co kauzu odkrývají, a pak poskytnout prostor pro čistku reputace? To má být ta objektivní žurnalistika? Podrobnosti v mailu. 👇
Kilka słów o relacjach polsko-ukraińskich, bo wkroczyły właśnie w fazę tak głębokiego i dojrzałego realizmu, że najnowsze badania opinii publicznej odnotowały bezprecedensowe, historyczne tąpnięcie nastrojów nad Wisłą. Oto po latach udawania, że łączy nas coś więcej niż wspólna granica i wspólny wróg, polskie społeczeństwo bohatersko otrząsnęło się z solidarności, wybierając tradycyjne, swojskie umęczenie.
Kiedy Kijów w bezczelny sposób zajmuje się takimi błahostkami jak obrona przed pełnoskalową inwazją, koordynowanie frontu czy rozpaczliwe wyrywanie miliardów z gardła Zachodu, polski salon publicystyczny odkrył prawdziwe intencje Wołodymyra Zełenskiego. Zamiast ślęczeć nad mapami sztabowymi, ukraiński prezydent bezsenne noce spędza zapewne na genialnym planowaniu, jak za pomocą odpowiednio dobranej symboliki wojskowej upokorzyć Warszawę i zepchnąć nas z zaszczytnego stołka regionalnego lidera.
Nasza narodowa megalomania po raz kolejny triumfuje, udowadniając, że cały wszechświat – a już na pewno każdy ukraiński batalion – buduje swoją tożsamość wyłącznie po to, by popsuć humor przeciętnemu komentatorowi na polskim X. Ukraińcy, rozpaczliwie szukając jakichkolwiek mitów założycielskich do podtrzymania morale ginących żołnierzy, śmią odwoływać się do własnej skomplikowanej historii, zamiast uprzednio skonsultować nazwy jednostek z polskimi nastrojami społecznymi i aktualnym rankingiem wrażliwości historycznej nad Wisłą. Każda kontrowersyjna naszywka na ukraińskim mundurze staje się natychmiast zaplanowanym zamachem na godność Rzeczypospolitej, doskonale uruchamiając nasz uświęcony kod kulturowy pod hasłem bycia Chrystusem narodów lub chociażby wiecznie oszukaną, zapłakaną ofiarą.
Zamiast chłodnej kalkulacji zysków i strat czy nudnego zabezpieczania wielomiliardowych kontraktów na powojenną odbudowę sąsiada, polska elita intelektualno-salonowa woli urządzać spektakularne, rejtanowskie gesty rozdzierania szat. Współczesny dyskurs antyukraiński, niesiony na sztandarach przez obóz Karola Nawrockiego i Konfederacji, idealnie zagospodarował naturalne zmęczenie społeczeństwa przedłużającą się wojną. Gdy minął pierwszy zryw wielkoduszności, a z Kijowa zamiast codziennych, pisemnych podziękowań na kolanach nadeszła twarda, bezwzględna gra o własne interesy państwowe, Polacy poczuli się głęboko dotknięci w swojej dumie. Lęki ekonomiczne o rynek pracy oraz stabilność socjalną z łatwością podpalono emocjonalnym lontem kultu UPA i zablokowanych ekshumacji na Wołyniu, budując wokół kraju idealną, oblężoną twierdzę. To doprawdy fascynujący luksus, by w obliczu największego zagrożenia geopolitycznego od dekad, topić strategiczny sojusz militarny w gęstym sosie własnych kompleksów, fochów i sarmackiego pieniactwa.
Kompetenční žaloba prezidenta k Ústavnímu soudu, má jednoznačný a snadno pochopitelný cíl:
aby došlo k ujasnění pravomocí prezidenta a vlády při zastupování země navenek, konkrétně na summitu NATO.
V této žalobě prezident žádá Ústavní soud:
- aby deklaroval, kdo může rozhodovat o účasti prezidenta na summitu;
- aby uložil vládě nevytvářet prezidentovi administrativní ani jiné překážky při výkonu jeho ústavních pravomocí;
- aby stanovil vládě povinnost poskytnout prezidentovi republiky veškerou součinnost.
Za svou osobu si dovolím dodat, že krok prezidenta vítám i v souvislosti s tím, jak premiér Babiš likviduje mnohé demokratické instituty (nezávislosti médií, účelové změny zákonů, demontáž státní správy, neřešený střet zájmů, zadlužování země, čerpání prostředků státního rozpočtu ve prospěch Agrofertu a dalších soukromých firem, ...).
Tady nejde o nějaké drobné schválnosti a pošťuchování mezi vládou a opozicí. Tady jde o obranu základů našeho demokratického státu.
https://t.co/wjqqX7YgFo