‼️ Už za pár hodin začneme s @Marie_Zemanova_ nejdelší řetězové čtení proložené rozhovory na českém X
👉Přidejte se k nám dnes od 11 do 24 hod
👉Našimi hosty budou @signa_n, @ondras_cerny, @RuskyOdboj8, @KamilKrilov, @lukasersil a mnoho skvělých lidí
https://t.co/DTPkFx3sJk
🔴 Otevřený dopis ministrovi práce a sociálních věcí @juchelkaa
Vážený pane ministře,
obracím se na Vás veřejně, protože moje řízení o příspěvku na péči už dávno není jen běžným správním řízením.
2022: Žádost o přehodnocení
Jsem prakticky nevidomá, mám sluchové postižení a další zdravotní omezení.
Po pěti letech pobírání příspěvku na péči ve II. stupni jsem požádala, aby stát posoudil mou skutečnou potřebu podpory.
Výsledkem bylo trvalé snížení na I., tj. nejlehčí stupeň závislosti. S tím jsem nesouhlasila. A soud mi dal již dvakrát za pravdu.
Causa PnP: 3 roky čekání
Vše trvá od prosince 2022. Úřad práce rozhodl v srpnu 2023. Následovalo odvolání a rozsudek Krajského soudu v Praze z 20. prosince 2024. Ten ale MPSV odmítlo. Následovala druhá správní žaloba a další rozsudek z 14. října 2025.
Soudy přitom jednaly rychle. Na rozdíl od Vašeho úřadu, který v této věci nefungoval ani za Vašeho předchůdce pana ministra Jurečky.
Posuzování od stolu
Za zvlášť závažné považuji, že správní orgány opakovaně pracovaly s posudky, které nedostatečně zachycují realitu života se souběhem zrakového a sluchového postižení.
A ačkoli jsem o to opakovaně žádala, nikdy jsem nebyla k jednání posudkové komise pozvána.
Dříve uznané základní životní potřeby jako komunikace, péče o zdraví nebo osobní hygiena, se v nových posudcích ztrácely, aniž by tomu odpovídala jakákoli změna stavu. Takový postup zásadně narušuje právní jistotu.
Nejde jen o paragrafy
Každý měsíc čekání má konkrétní dopad na můj život. Znamená, že nevím, kolik asistence si budu moci dovolit. A znamená také velké psychické vyčerpání.
Nedůvěra ve stát
Příspěvek na péči je nástroj k tomu, abych mohla žít co nejsamostatněji, důstojně a mimo institucionální péči. Má kompenzovat to, že některé věci sama nezvládnu bez pomoci druhého člověka. Jeho přiznání má zohledňovat všechny aspekty, zdravotní stav, ale i sociální život.
Když stát tento nástroj zpochybňuje (a zároveň nezajišťuje dostupnou sociální službu), přenáší odpovědnost i náklady na mne.
Přitom ve všech ostatních aspektech mne považuje za člověka se zvlášť závažným zdravotním znevýhodněním: mám nejvyšší stupeň invalidity, průkaz ZTP/P a status osoby na chráněném trhu práce.
Loňské datum: symbol nefunkčního systému
A kde jsme v procesu teď? V únoru 2026 bylo řízení znovu přerušeno kvůli doplňujícímu posudku.
Na výzvu k odstranění průtahů mi bylo sděleno, že k prodlení dochází kvůli nedostatku lékařů a dlouhodobé pracovní neschopnosti. Současně mi byl potvrzen termín jednání komise 17. června 2025.
To už není jen překlep úřednice. To je symbol celého systému.
Žádám dokončení řízení
Pane ministře, žádám proto, aby moje věc byla bezodkladně vyřízena v souladu s právním názorem soudu.
Zároveň prosím, abyste se na tento případ nedíval jen jako na individuální, ale jako na symptom širšího problému.
Máte totiž velkou šanci reformovat systém, v němž lidé s postižením dosud čekali nepřiměřeně dlouho, nesli důsledky vadných posudků a opakovaně se soudíli. Mnoho z nich ale nemá sílu, peníze ani kapacitu se bránit.
Česká republika tím porušuje Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením. Ta zavazuje stát k tomu, aby lidé s postižením mohli žít nezávisle, v komunitě a s potřebnou podporou, včetně finanční.
1300 měsíčně na nezávislý život?
Já mám na svoje potřeby spojené s péčí od září 2023 částku 880 / 1300 korun měsíčně.
Pokud má dospělý člověk s postižením z této částky hradit doprovody, asistenci, podporu při komunikaci, cestách a běžném zajištění domácnosti, je zřejmé, že nejde o funkční nástroj.
Současný systém navíc podle mé zkušenosti znevýhodňuje lidi s postižením, kteří se snaží žít samostatně, mají vyšší vzdělání, pracují, pečují o druhé (já sama mám například rodiče v seniorském věku), nebo se aktivně zapojují do společnosti.
To je velmi nebezpečné nastavení: stát tím fakticky trestá aktivitu a samostatnost, místo aby je podporoval.
S pozdravem
Marie Zemanová
#ŽítHandicap
1/3
Tomuto chlapci bylo 13 let.
Jmenoval se Jelisej Rjabokon z Brovarů.
Na sobě měl bílé tričko přes bundu, aby ruským vojákům ukázal, že je civilista.
Nepomohlo to.
Jeho čepice i tričko jsou dnes prostřílené kulkami a šrapnely.
Takto Rusko vede válku proti Ukrajině.
❤️“Silent network of women”. Tichá síť žen.
Síť pomocných rukou. Ženy okolo mě už dávno pochopily, že není třeba se nutit do patriarchálně nastavených komunit a navzájem si bodat kudly do zad. Stačí se spojit a pomáhat si. Spolu dokážeme vždycky víc. Proto si...🔗⬇️
#MPpovidkuje
@Zulejda1 Děkuji. Jsem si řekla, že k MDŽ to stojí za to zrekonstruovat. Po pravdě, na mě zapůsobilo až to jak ten příběh lidi ovlivnil. Pak jsem si toho začala všímat taky. A mas pravdu. Nikdy nejsme sami.
P.S.
Jen poslední dvojfotka, přiložená k předchozímu tweetu, se vztahuje k příběhu. Všechny ostatní jsou náhodné fotky a videa lidí v NYC přidané jen pro zajímavost a pobavení.
9/9
Tichá akce, které si nikdo jiný z autobusu asi ani nevšiml. Silent network of women. Hlídáme si záda. Navzájem se vidíme.
Na konci cesty jsem si je vyfotila. Mexičanka hledaly terminál a ženská unaveně čekala na svou zastávku.
8/9
Zajímavá iniciativa, která má smysl. Saša Alvarová z Kanárků v síti a Natalie Kocab. Podpořte Rádio Svobodná Amerika na @startovac >> https://t.co/DFjf0c21PG
@MDzakovova@VietnamecZHane@JanLipavsky@czechdrake Já se nehadám a obě víme, že nejsem. Já jen říkám, že stát se to může všem, je to lidské a špatně se tomu předchází, či s tím pracuje, když to začne.