Jako ředitel Linky bezpečí jsem byl u několika navrhů na předběžné opatření, jehož cílem bylo třeba vytáhnout týrané dítě z rodiny. Trvalo to i v řádech hodin. To je před 20 lety....
Situace bývala horší. Tady před 25 lety diskutuju s jedním z fanoušků přímo ve studiu ČT. Dokážete si to dnes představit? Bývalo mentálně ještě hůř...
https://t.co/8B1VYqjele
Může za sobotu v Edenu Babiš? Může za dost, ale za toto fakt ne. Emoce stranou - problémy s hooligans začaly v Evropě ve Skotsku mezi protestanty a katolíky v 30. letech. Nabízím ke čtení svou diplomku: https://t.co/nBmqGz9A1q. O vzniku fenoménu od kap. 3.1.
Jinak, než přes bordel, vidět nebudu.
Řešení: defragmenotvání homogenních tribun a skupin lidí, práce s mladými, nulová tolerance násilníků á la Itálie. A jasné "ne" nenávisti a pohrdáním, které startuje s kapesníčky Pavla Řeháka či absolutní neúctou Zdeňka Houšteckého.
Těch zbylých 5 % ale posunuje rasismus či nenávist za hranu.
Shrnuto: je to hlubší problém sociálních vrstev vyhajpovaných atraktivitou, viděním se. Až se zase Zbrojovka dostane na výsluní do první ligy, nastartuje se Brno atd. Jsem vidět = řádím.
Existuje pro nás spousta omezení. Fotbal je jedno z mála prostředí, kde se můžete veřejně projevit doslova jako zvíře, bez zábran, a přitom je to chování sociálně tolerované. Lidi se jdou odreagovat, jdou se „vyřádit“. To funguje u 95 % lidí.
Zajímavé jsou různé sociologické školy, které jev vysvětlují, zvlášť zajímavý je Eric Dunning, se kterým jsem psal diplomku. Dunning říká, že dnešní kultura není schopná lidem poskytnout prostor se projevit v emocích a chování, jak by potřebovali.