Vlastislav Pěchník🦁🇨🇿🦁

[Vlastislav Pěchník🦁🇨🇿🦁 @PechnikPchn1]

🤪🤪🤪

[Barbora Mercury 🇨🇿✌️🇪🇺 @MercuryBarbora]

Tvl🤣
Dlužena s tím transparentem, Klempír to triko, Rajchl kompletně celý, Turek ta pravice...😂
No a ti dva hnusní dědci na konci😆🤮

[Vlastislav Pěchník🦁🇨🇿🦁 @PechnikPchn1]

🇨🇿

[Daniel Herman @DanielDherman]

"Odpovědnost totiž nezačíná ve chvíli, kdy už nemáme na výběr. Začíná právě tehdy, kdy ještě můžeme volit mezi cestou pohodlnou a cestou správnou." Z projevu prezidenta Petra Pavla, 28. 10. '26. Pravdivá slova, která bychom si měli vzít k srdci. Foto: Žižkovská radnice v Praze.

[Kancelář prezidenta republiky @hradmluvci]

Prezident republiky Petr Pavel ve středu 28. října telefonicky hovořil se svým finským protějškem Alexandrem Stubbem. Probrali úterní rozhovor finského prezidenta a norského premiéra Jonase Gahra Støreho s Vladimirem Putinem. Tématem byl také výhled na dosažení společného evropského postoje k případným mírovým jednáním. Jejich výsledkem musí být věrohodné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu i Evropu. Oba prezidenti se shodli na nutnosti pokračovat v jednáních za účasti všech zainteresovaných stran v různých formátech.

[Vlastislav Pěchník🦁🇨🇿🦁 @PechnikPchn1]

@kalousekm Jak 50 let?1948-1989!41 let.

[Vlastislav Pěchník🦁🇨🇿🦁 @PechnikPchn1]

👑

[Daniel Herman @DanielDherman]

Česká státnost je projevem hluboké kontinuity a stability. Československo bylo jen jedním z řady státních útvarů, které se v českých zemích vystřídaly. Kořeny české státnosti jsou mnohem hlubší. Přemyslovci založili svou zemi na pevných základech. Sv. Václave, nedej zahynouti...

[TV Noe @tv_noe]

Asi to nemusíme psát, jsme v tom konzistentní. Pokud v neděli 15. listopadu nemůžete osobně na Letnou (což je samozřejmě lepší), televize Noe @tv_noe Vám přinese Letnou domů.

[Borowitz - I stand with Ukraine and Israel @Borowitz9]

Tak, abych vás při pondělku obohatil:

Jak chutnalo víno před 4000 lety a jak před 2000 lety v porovnání se současností?

Před 4000 lety (kolem 2000 př. n. l., doba bronzová – Egypt, Mezopotámie, Levant, Kavkaz) bylo víno výrazně jiné než dnes: často sladší, aromatizované a méně „čisté“.

Hrozny se mačkaly nohama, fermentace probíhala v hliněných nádobách. Chemické analýzy (např. práce Patricka McGoverna) ukazují, že se běžně přidávaly:
- „pryskyřice“ (terebinth, borovice a další) – kvůli konzervaci i chuti (podobně jako dnešní řecká retsina),
- „med“ nebo vařený mošt na sladkost a vyšší alkohol,
- byliny a koření (máta, koriandr, různé aromatické rostliny).

Vína byla často z velmi zralých nebo částečně sušených hroznů, takže měla vyšší zbytkový cukr. Oxidace byla výraznější, stabilita nižší a výsledný nápoj spíš připomínal aromatizované, lehce pryskyřičné a sladší víno než dnešní odrůdová suchá vína. Bylo to spíš elitní a často i rituální pití než každodenní nápoj (v Mezopotámii dominovalo pivo).

Před 2000 lety (římské období) už byla produkce podstatně sofistikovanější a chuť komplexnější.

Římané používali velké hliněné nádoby „dolia“ zapuštěné do země (podobné gruzínským qvevri). To umožňovalo kontrolovanou oxidaci a vznik povrchových kvasinek. Podle studie z roku 2024 (Van Limbergen a Komar, Antiquity) taková vína měla:
- mírně kořenitou/pikantní chuť,
- aroma toastového chleba, jablek, pražených ořechů (vlašských), sušeného ovoce a někdy i curry-like tóny (kvůli sloučenině sotolon),
- suchý, tříslovinový pocit v ústech (z macerace se slupkami),
- barvu spíš jantarovou/oranžovou až širší spektrum (ne jen čistě bílé nebo červené).

Přidávali se i med (*mulsum*), pryskyřice, byliny a koření, někdy i mořská voda. Kvalita mohla být vysoká – některá vína se podle výzkumníků blížila dnešním dobrým orange wines nebo gruzínským qvevri vínům. Víno se často ředilo vodou.

Porovnání s dneškem:
~2000 př. n. l.:Sladší, aromatizované, méně stabilníPryskyřice, med, byliny; Oxidace: Vyšší, méně kontrolovaná; Blízkost dnešním vínům:Nízká – spíš retsina + medové víno

Římské (~0 n. l.):Komplexní, kořenité, oříškové,Med, pryskyřice, koření;Oxidace: Kontrolovaná (dolia); Blízkost dnešním vínům: Vyšší – blízké orange/qvevri vínům

Dnes:Čisté, odrůdové, často suché a ovocnéMinimální (SO₂, kontrola kvasinek); Oxidace:Nízká (nerezové tanky, kontrola teploty atd.)

Dnešní víno je technologicky mnohem čistší, stabilnější a zaměřené na odrůdu a terroir. Starověká vína byla „ručnější“, s výraznějšími přídavky a oxidací. Dnešnímu modernímu konzumentu vína bypřipadala divná, ale římská už mohla být překvapivě dobrá a komplexní.
https://t.co/14Lldxz7wg

#bylonebylo

[Vlastislav Pěchník🦁🇨🇿🦁 @PechnikPchn1]

@PetrosKecyaPoli @Vitek_H_B Petrosi 🙏!

[Borowitz - I stand with Ukraine and Israel @Borowitz9]

Abych Vás při neděli obohatil, tedy:

PIL JEŽÍŠ KÁVU?

Ne, Ježíš kávu nepil a nepije, protože:
Ježíš byl Žid a Židé pijí kávu zhruba až od 15.–16. století, tedy od doby, kdy se pražená káva jako nápoj rozšířila z Jemenu dál do muslimského světa.
Stručná chronologie
• Původ a rané rozšíření: Káva pochází z Etiopie. Jako pražený nápoj se začala vařit v Jemenu (pravděpodobně mezi súfijskými muslimy) zhruba v 15. století, podle některých zdrojů se stala populární už kolem roku 1000. Mezi jemenitskými Židy se ujalo velmi rychle – oceňovali ji hlavně kvůli stimulačnímu účinku, který pomáhal zůstat vzhůru při nočním studiu Tóry.
• 16. století – Egypt a Osmanská říše: Do poloviny 16. století byla káva běžná v Káhiře a dalších městech. Už v roce 1553 se jí zabýval rabín David ibn Abi Zimra (Radbaz) v responsu – řešil kóšer status kávy připravené nežidy a varoval před kavárnami, doporučoval pít ji doma. Mezi egyptskými Židy byla tak populární, že ji někteří rabíni označovali jako „židovský nápoj“.
• 17. století – Evropa: Židovští obchodníci se výrazně podíleli na šíření kávy a kaváren do Evropy. První evropskou kavárnu otevřel židovský obchodník v Livornu (Itálie) roku 1632. V Oxfordu otevřel první anglickou kavárnu kolem roku 1650 člověk známý jako „Jacob the Jew“.
Od té doby káva zůstala u Židů velmi populární – jak kvůli praktickému využití při studiu a nočních rituálech (např. Tikkun), tak jako součást obchodu a později i moderní kavárenské kultury. Halachické otázky (kóšer status, požehnání, použití o Pesachu, na šabat atd.) se řešily prakticky od samého začátku jejího rozšíření.

[Helena Horská @HelenaHorska]

🇨🇿 Svoboda médií veřejné služby má
i svou “cenovku”. Převedení koncesionářských poplatků za média veřejné služby na státní rozpočet zvýší nekryté výdaje státu ročně o dalších
‼️7 800 000 000 korun‼️

A ty nás všechny budou při úrokové sazbě okolo 5,2 % stát NAVÍC dalších
‼️405 600 000 korun ročně ‼️

💰O pár desetinek nižší inflaci ani nepocítíme kvůli očekávanému zdražení ostatních služeb, energie a potravin…

Nechci slevu zadarmo…

😣Zrušení televizních poplatků bude diváky a posluchače stát pěkně draho. A nemuselo…👇

Pokud koncesionářské poplatky budou i v dalších letech hrazeny z dluhů včetně úroků z předchozího roku, DLUH vlivem složeného úročení se za pouhé 3 roky více než 3️⃣násobí (3,16x)‼️

▪️ 2027: první půjčka → 7,80 mld. Kč
▪️ 2028: 7,80 mld + 0,41 mld úroků + 7,80 mld nové půjčky → 16,01 mld. Kč
▪️ 2029: 16,01 + 0,83 úroků + 7,80 nové půjčky → 24,64 mld. Kč…

Na samotné “koncesionářské poplatky” si za 3️⃣ roky půjčíme
‼️23 400 000 000 Kč.‼️
A dalších
‼️1 240 000 000 Kč‼️

přidají úroky a úroky z úroků. A protože nic nesplácíme, celý závazek budeme valit před námi….
Za 1️⃣0️⃣ let celkový dluh 99 miliard 12,7 násobek původní “úspory”.

Velké špatné 😫 #dluh #nechcislevuzadarmo

[Vlastislav Pěchník🦁🇨🇿🦁 @PechnikPchn1]

@ZahradilJan Rozumný názor ale nepatří Czech TV k veřejné informační infrastruktuře?Veřejnost by měla mít zájem o její uchování.

[TV Noe @tv_noe]

ZMĚNA PROGRAMU - NEDĚLE 16:00
RUCE PRYČ OD MÉDIÍ VEŘEJNÉ SLUŽBY!
Televize Noe @tv_noe podporuje nezávislost veřejnoprávních médií @CzechTV a @CRozhlas , a proto jsme se rozhodli vysílat přímý přenos ze shromáždění @milionchvilek na Staroměstském náměstí.

[Robert Záruba @robertzaruba]

Česká televize a rozhlas patří skutečně občanům. Proto je nejlepším vztahem mezi nimi a občany přímá platba -ať už formou poplatků nebo speciálnjí přímé daně, kterou zavedli nedávno např. ve Finsku. Nikoli závislost na aktuální politické moci prostřednictvím strátního rozpočtu.

[Pavel Šafr @pavelsafr]

Vážím si nového arcibiskupa. Je to další v řadě jeho statečných postojů.

[Vlastislav Pěchník🦁🇨🇿🦁 @PechnikPchn1]

@hraba_z U nás se nic takového nemůže stát. My jsme spíše chladnější temoeramentu. Je to dáno i polohou naší země.Jako v klidu.

[Vlastislav Pěchník🦁🇨🇿🦁 @PechnikPchn1]

@PetrosKecyaPoli Společnost už je rozhicovaná jako kamna.Sorry,jako.

[Vlastislav Pěchník🦁🇨🇿🦁 @PechnikPchn1]

@AndrejBabis Do sedel! Sorry,jako.

[Vlastislav Pěchník🦁🇨🇿🦁 @PechnikPchn1]

@PetrosKecyaPoli Kterého Boha máš na mysli?

[Vlastislav Pěchník🦁🇨🇿🦁 @PechnikPchn1]

Čím dál víc mě zajímá.

[Jan Grolich @JanGrolich]

Udělají všechno pro to, aby už žádné další volby neprohráli.
Proto dnes zaútočili na veřejnoprávní média. Jo, dneska. V pátek dopoledne zařadili zrušení poplatků na program a hlasovat se má hned v sobotu. Natvrdo.
Proč? Protože mají strach. Mají strach, že lidé vyjdou do ulic a že jich bude hodně. Ale ještě větší strach mají z nezávislých médií. Z toho, že je někdo bude kritizovat.
Neprohráli přece volby proto, že přišli s obřím dluhem, který nikdo nechtěl. Neprohráli přece volby proto, že slíbili věci, které nedokážou splnit.
Vůbec ne. Prohráli přece proto, že na jejich chyby někdo upozornil.
A to už se příště nesmí stát.
A už to začalo.
Mám rád humor a mám rád, když se věci neberou moc vážně. Jenže teď mi do smíchu není. A nemělo by být ani vám.
Protože o úmyslech a motivacích téhle vlády nejvíc vypovídá způsob, jakým hlasování připravili. Z hodiny na hodinu. Těsně před víkendem, kdy jsou prázdniny. Jako by chtěli, abyste neměli šanci vyjít do ulic a postavit se proti tomu.
Jenže v jedné věci se přepočítali. Myslí si, že když to udělají dost rychle, nikdo se nestihne ozvat. Tohle je začátek jejich konce.

Bude to ale ještě hodně těžké. Jsou zahnaní do kouta a proto začnou kopat ze všech sil.
Budeme to muset vydržet. Budeme bojovat.
Nikdo nevládne napořád. I když by si to hrozně moc přál.

Bude líp.

[Vlastislav Pěchník🦁🇨🇿🦁 @PechnikPchn1]

Repostuji.

[Pavel Šafr @pavelsafr]

Je to právě 500 let, co si český sněm vybral za krále Ferdinanda I. a tím začala habsburská éra našich dějin. Je naprostým omylem si myslet, že se tehdy na sněmu spletli. Toho dobrého bylo za těch 400 let víc než špatného. A hlavně. České dějiny nedávají smysl bez Evropy. Tady je k tomu článek. https://t.co/FH1GwCMpo1