Belgický filozof Maarten Boudry:
„Brzy všichni poznáme, jaké to je být Židem. Ve Francii už to vědí.
Bude to náš zasloužený trest za to, že jsme Židy opustili, ignorovali jejich varování, obrátili se proti nim, a dokonce pochodovali bok po boku s jejich utlačovateli.
Vy užiteční idioti jste tři roky mávali palestinskými vlajkami, nosili kefíje, vyřvávali ‚Od řeky k moři‘ a za masakr, který Hamás spáchal 7. října, jste ho odměnili uznáním smyšleného palestinského státu (zdravím, Emmanueli Macrone). Bojkotovali jste jediný židovský stát na světě, očerňovali právo Židů na sebeurčení, kterému se říká sionismus, a šířili krvavou pomluvu o ‚genocidě v Gaze‘.
Opravdu jste si mysleli, že když budete krokodýla krmit židovským masem, jednou se nasytí? Jen jste tu bestii posílili a ještě víc jí rozdráždili chuť.
Báli jste se ‚kolonizace‘? Tak se rozhlédněte. Kolonizována jsou tu jen naše vlastní západní města. Palestinská vlajka se stala vítězným praporem. Hrdě vlaje nad troskami vydrancovaných a zničených historických budov jako symbol nenávisti k naší civilizaci a ke všemu, co představuje.
U Židů to nikdy nekončí.“
👇
This Christian woman from Nigeria watched as Islamic terrorists murdered her husband and two little children right in front of her.
Then they chopped off her hand.
We have to speak up for these persecuted Christians.
We have to stop this genocide.
Wer kann Namen und Adresse zu diesen Schläger liefern die einen Jugentlichen zusammen getreten haben. Bitte die Namen der Polizei Melden. Die Schläger von Frankfurt-Oder ‼️‼️‼️
Hier weint Reverend Ezekiel Dachomo weil er die nächsten 7 nigerianischen Christen beerdigen muss, die von Islamisten abgeschlachtet wurden.
Der weltweite Aufschrei? Bleibt aus. Interessiert niemanden. Denn, man kann Israel nicht verantwortlich machen.
🔴🇫🇷 𝗟𝗲 𝘃𝗶𝘀𝗮𝗴𝗲 𝗱𝗲 𝗹'𝗮𝗴𝗿𝗲𝘀𝘀𝗲𝘂𝗿 𝗱𝘂 𝗽𝗮𝘁𝗿𝗼𝗻 𝗱𝗲 𝗠𝗶𝗰𝗿𝗼𝗺𝗮𝗻𝗶𝗮 𝗮̀ 𝗡𝗶𝗰𝗲 ! ⚠️
Ce jeune a agressé sans pitié le gérant d'un magasin Micromania à Nice.
Diffusez ce visage sans modération pour aider les forces de l'ordre à l'identifier et le retrouver.
Ce patron ne voulait qu'une chose, protéger sa boutique contre les pillards.
Il a été attaqué par derrière et projeté sur des bris de verre au sol.
Tous ces agresseurs doivent être dénoncés et ne pas rester impunis. Il faut changer cette France, mais pas par la violence.
C’est le magasin de mon papa.
30 ans de travail acharné, sacrifices, et journées interminables. Il a consacré sa vie à cette boutique, c’était toute sa fierté.
Aujourd’hui, en quelques heures, on lui a arraché ce qu’il a mis 30 ans à construire.
J’ai le cœur brisé pour lui.
עוד עדות של בעלת עסק שאיבדה את כל עולמה. פה מדובר באלין לי (במקור הואנג) בת 50. דור שני או שלישי למהגרים מסין. היא דוברת צרפתית מושלמת עם מבטא פריזאי מושלם. את המסעדה הקטנה הזו ברובע העשירי קנתה לפני 7 שנים מיהודי זקן ממוצא אלג׳יראי (בשם ר. חנונה). אלין מספרת שלקראת השעה 14:30 כשהם ראו שהרחוב הופך מסוכן הם הורידו את כל שבכות הברזל ונשארו בפנים. תוך זמן קצר הם שמעו חבטות עזות והשבכות הורמו מכל הכיוונים. הפורעים (שהיו 6 או 7) חבטו בחלונות עד ששברו אותם והיכו אותה עד אבדן הכרה (שימו לב לפנס בעין ימין שלה). היא טוענת שמה שהפתיע אותה זה שהראשון שנכנס לתוך המסעדה היה ילד בן 12 ואחריו חבורת בנות צעירות עם שקי קניות. הם שדדו כל מה שאפשר היה לשדוד, שברו את הכל והציתו.
Voila le magasin d'un de mes meilleurs potes après la journée d'hier,on ne peux ressentir que du degout en voyant ça,un gars qui est parti de rien qui taff 7/7 pour reussir .
On peux comprendre la colère,mais ceux qui cautionne ça vous etes des énormes dechets
Der französische Journalist Paul Amar:
»Sie kamen vorbereitet. Sie hatten die Adressen der Rathäuser. Sie hatten Adressen jüdischer Ladenbesitzer.
In einer Straße in Marseille wurden alle Geschäfte, die Juden gehörten, angezündet. Geschäfte, die von Muslimen geführt wurden, nicht.«
@visegrad24
Íránský teroristický režim odsoudil k smrti třiadvacetiletou studentku účetnictví Nadžme Amíníovou kvůli příspěvku na sociálních sítích.
Zatkli ji během lednových protestů. Soud ji odsoudil k trestu smrti za „urážku Proroka“ a k tomu ještě k dvanácti letům vězení. Obhajoba tvrdila, že příspěvek napsala pod vlivem halucinogenních látek. Soudce na to odpověděl: „A proč ve stejném stavu neurazila Ameriku a Izrael?“
Na nahrávce z vězení Amíníová říká: „Jsem nevinná mladá holka s tolika nadějemi a sny. Chci jen jedno: buďte mým hlasem.“
Režim Íránské islámské republiky za poslední rok popravil nejméně dva tisíce lidí.
Hamás si na soukromých obchodnících, kteří dovážejí zboží do Pásma Gazy, vynucuje platby. Podle izraelského úřadu COGAT, který dovoz do Gazy koordinuje, chce zhruba 10 000 šekelů (asi 3 260 dolarů) za každý kamion a navíc požaduje, aby se asi 30 % zboží prodávalo za hotové, aby měl výnosy pod kontrolou. Obchodníkům, kteří odmítnou platit, vyhrožuje násilím.
Soukromí obchodníci přitom zajišťují zhruba polovinu kamionů, které do Gazy každý týden přijedou, a kvůli vydírání teď dodávky do odvolání pozastavili. To může narušit zásobování území, kam má podle dohody o příměří přijíždět 600 kamionů denně. Podle COGATu se požadavky týkají i dalších překupníků a brzy by mohly ohrozit i dodávky pitné vody.
Výpalné se navíc nakonec promítne do cen. Zaplatí ho běžní Gazané, kteří už tak žijí v nouzi, a peníze poputují Hamásu. Ten dál ovládá zhruba třetinu Pásma Gazy, kde ale žije většina obyvatel, a obnovuje tam svou válečnou mašinérii.
https://t.co/ZRB2mf1NHY
Hola, soy palestino. 🇵🇸
Y como la honestidad es poco común en mi política, permítanme confesar algunas cosas.
1947. La ONU me ofreció un estado. Junto a Israel. Fronteras, independencia, reconocimiento. Dije que no. Mis líderes prometieron que la guerra "arrojaría a los judíos al mar". En cambio, lo perdí todo y lo llamaron catástrofe. No porque no me ofrecieran un estado, sino porque lo rechacé.
1948–2025. Los estados árabes podrían haberme integrado, dado derechos, pasaportes, dignidad. En cambio, me encerraron en campos de refugiados durante generaciones, para que siguiera siendo un arma contra Israel. Construyeron palacios para ellos y cárceles para mí. Me usaron como propaganda, no como personas.
1967. Tras otra guerra perdida, podría haber construido un estado en Cisjordania y Gaza. En cambio, insistí en "ni paz, ni reconocimiento, ni negociaciones". Tres noes. Cincuenta años después, sigo sin Estado. Resulta que el rechazo no paga el alquiler.
Oslo, década de 1990. Israel dijo: «Intentémoslo». Me dio autonomía. Armas para la policía. Miles de millones en ayuda. ¿Qué hicieron mis líderes? Robaron el dinero, armaron milicias y lanzaron una intifada. Atentados suicidas en lugar de escuelas. Cohetes en lugar de fábricas.
Gaza, 2005. Israel se fue por completo. Sin colonos, sin soldados. Tuve la oportunidad de convertir Gaza en un Singapur mediterráneo. Voté por Hamás. La convirtieron en Mogadiscio junto al mar. ¿Miles de millones en ayuda? Túneles, cohetes y palacios para sus líderes, mientras mi gente come comida enlatada en la oscuridad.
¿Democracia? No he tenido elecciones en casi 20 años. Hamás mata a los disidentes en Gaza. Fatah los encarcela en Cisjordania. Mis líderes cancelan elecciones porque están demasiado ocupados luchando por el poder.
Religión. En lugar de construir un futuro, pongo a clérigos en televisión enseñando a los niños a odiar a los judíos. Glorifico a los "mártires" que hacen estallar autobuses. Crío a mis hijos con canciones de sangre y fuego en lugar de libros y ciencia. Cambio la esperanza por la guerra santa.
Mundo árabe. Los regímenes árabes me llaman "hermano". Pero pregúntenles cuántos palestinos pueden vivir libremente en Líbano, Siria, Egipto o Kuwait. Me excluyen, pero celebran mi muerte, porque mi muerte es su excusa.
Absurdo. Sigo diciendo que quiero "construir un estado". E irónicamente, justo al lado está Israel: el vecino que construyó una democracia próspera, una potencia tecnológica, granjas en el desierto, ciudades de polvo. Sin petróleo, sin riqueza infinita, solo coraje. Podría haber aprendido, copiado, colaborado. En cambio, elegí la envidia y la rabia.
Obsesión antijudía. Podría haber aceptado a los judíos como vecinos. Podría haber dicho: "Dos naciones, dos estados". En cambio, repito: "Del río al mar". En lugar de exhibir el honor, la hospitalidad y la rica cultura árabe, mostré solo la cultura de la espada: la ira, el extremismo y la sangre. En lugar de gritar salaam (paz) a los israelíes, grité muerte a los judíos. Y luego finjo sorprenderme cuando los israelíes no confían en mí, cuando están enojados, decepcionados y convencidos de que no quiero coexistencia en absoluto.
Responsabilidad. Culpo a Israel de todo. Siempre. ¿Mis líderes roban miles de millones? Culpa de Israel. ¿Hamás dispara cohetes desde hospitales? Culpa de Israel. ¿Glorifico la muerte más que la vida? Culpa de Israel. La responsabilidad no es mi fuerte.
Soy palestino.
Podría haber construido una nación, muchas veces. Elegí el rechazo, la corrupción y la guerra sin fin. Podría haber vivido en paz con Israel, pero elegí vivir a la sombra de su destrucción.
Así que sí, soy una víctima. Pero con demasiada frecuencia, soy víctima de mis propios líderes, de mis propias decisiones y de mi propia negativa a abandonar el odio.
Y esa, querido lector, es la tragedia que nadie quiere admitir.
.@Kasparov63, one of the greatest minds of this era:
“If Israel had fought the war in Gaza the way Putin does, for even one day, for 24 hours, there would be no Gaza.”
Kasparov: Ukraine is under the heaviest bombardment one can imagine. On CNN you see Gaza, Gaza, Gaza.
If Israel did to Gaza for 24 hours what Putin does to Ukraine, there would be no Gaza. Russia's bombing of Ukraine is much worse than carpet bombing. 1/