Matyáš Pernecký

Student politologie @FF_UHK. Osobní názory. Kalouskovec. Profesionální placený demonstrant milionu chvilek

[™³k @_tm3k]

A retard in motion is always better than a genius at rest

[Jan Bartek @BartekJan83320]

Klučina mi mluví z duše 👍

[Vatnik Soup @P_Kallioniemi]

Wild story from Czechia: a prankster posing as the operator of an anonymous conspiracy account contacted Foreign Minister Petr Macinka.

Within hours, Macinka agreed to meet him secretly, without police protection, at a site staged with fake weapons and explosives.

[Ludek Stanek @LudekStanek]

Na cely ty veci Macinky s “Pauknerem” je hrozna velka hromada veci. Ale pro mne osobne teda primarne to, ze Macinka s celym statnim a bezpecnostnim aparatem, co ma stat k dispozici uveril, ze jde na realnej rozhovor se skutecnym novinarem.

Je ranec pripadu, kdy se nejaky pranksteri nejakemu politikovi dovolali na mobil a tvrdili, ze jaou treba Trump a pritom to byli moderatori z radia. To chapu, ze se muze stat. Nekam utece privatni cislo, je to telefon a tak.

Ale Pauknerova identita je opakovane zpochybnena. Takze je to minimalne shady. Takze Macinka musel nejdriv UVERIT, ze je Paukner skutecnej. K tomu stacilo nasemu slaboduchovi znevne jen to, ze oba nemaj radi Denik N. A pak musel AKTIVNE SOUHLASIT, UDELAT SI CAS a dojit tam.

Znova- mam pochopeni, kdyz duchodkyne naleti falesnym policajtum. Je to psy-op hraje se tam na emoce a strach a tak. Ale politik ma ohromnej aparat mimo jine proto, aby od techhle veci byl odstinenej. Pokud ten aparat ZAMERNE OBESEL jen proto, aby se mohl setkat se svym (nejspis fiktivnim) idolem je na urovni tech pani, copo dvou mailech uverily, ze si je chce vzit DiCaprio.

Macinkova imbecilita mne nedesi tolik. Stihnul jsem se adaptovat. Desi mne, ze mu to system kolem nej umoznil.

[Filip Titlbach @FilipTitlbach]

Nebyl jsem dnes moc na sítích, ale pochopil jsem správně, že zatímco prezident poskytl rozhovor Christiane Amanpour na CNN, ministr zahraničí mezitím mluvil s FALEŠNÝM Pauknerem a teď se snaží o krizovou komunikaci?

To je parodie na vládu.

[Jiri Lobkowicz @jirilobkowicz1]

ODSOUZENÍ BEZ ODSOUZENÉHO

Dnešní rozhodnutí Vrchního soudu v Praze v kauze Čapí hnízdo vytváří situaci, která by měla znepokojovat každého, komu záleží na právním státu.

Jana Nagyová byla pravomocně odsouzena.

Tříletý podmíněný trest se zkušební dobou pěti let a peněžitý trest 500 000 korun.

Andrej Babiš pravomocně odsouzen nebyl.

A právě tuto větu je třeba říci naprosto přesně. O vině premiéra nesmíme rozhodovat my, politici, novináři ani sociální sítě.

O vině má rozhodovat soud.

Jenže právě v tom je podstata dnešního problému.

V trestní větvi týkající se Andreje Babiše soudní řízení nepokračuje, protože Poslanecká sněmovna premiéra nevydala k trestnímu stíhání.

A tak jsme se dostali do absurdní situace.

V jedné z nejznámějších politických kauz posledních let máme pravomocně odsouzenou spoluobžalovanou, zatímco o trestní odpovědnosti druhého klíčového aktéra soud rozhodnout nemůže.

Ne proto, že by byl Andrej Babiš pravomocně osvobozen.

Ne proto, že by soud konstatoval jeho nevinu.

Ale proto, že mezi něj a soud vstoupila poslanecká imunita a rozhodnutí parlamentní většiny.

A tady už nejde jen o Čapí hnízdo.

Jde o princip.

Poslanecká imunita nemá být nástrojem osobní beztrestnosti.

Jejím smyslem je chránit svobodný výkon parlamentního mandátu před politicky motivovanou perzekucí. Neměla by vytvářet privilegovanou kategorii občanů, jejichž trestní věc se před soudem zastaví jen proto, že mají dostatečnou politickou moc.

Platí-li před zákonem rovnost, musí mít stát odvahu nechat nezávislý soud rozhodnout.

Třeba Andreje Babiše osvobodí.

Pak musí být takový rozsudek respektován.

Třeba jej odsoudí.

Pak musí být respektován také.

Ale třetí možnost – že soud vůbec nedostane možnost rozhodnout, protože obžalovaný premiér má za sebou parlamentní většinu – je z hlediska důvěry v právní stát ta nejhorší.

Proto dnes nebudu psát, že Andrej Babiš je odsouzený podvodník.

Není.

A právě to je celý problém.

Česká republika potřebuje konečný rozsudek nezávislého soudu, nikoli rozsudek politických příznivců ani odpůrců Andreje Babiše.

Protože právní stát nezačíná tím, že soud rozhodne tak, jak si přejeme.

Právní stát začíná tím, že soud vůbec smí rozhodnout.

Dnes máme rozsudek.

Ale u člověka, jehož politická a právní odpovědnost stojí v samotném středu celé kauzy, stále nemáme konečné rozhodnutí soudu.

Odsouzení bez odsouzeného.

A účet za tento stav neplatí Andrej Babiš.

Platí ho důvěra občanů v rovnost před zákonem.

[Roman Sheremeta 🇺🇸🇺🇦 @rshereme]

The russians handcuff your wrists to a bar and suspend you from it like meat on a spit. Under the weight of your body, the handcuffs dig into your joints. The guards call this the “moped.” Fifteen minutes of that, and you’ll confess to killing Kennedy.

This is how Yan “Avgust” Danilko, a 27-year-old Azov fighter who survived the Olenivka attack, describes russian captivity.

Avgust, in an interview:

The guards call the initial beating “reception.” Zero out of ten. They made me stand in a basin on the floor and simply went at me with their fists and boots.

One of my cellmates suffered a stroke. The guards didn’t believe him. During every examination, they would hold a lighter to his skin or stick pins into his leg to see whether he reacted.

All day long, through the wall, you could hear guards beating other prisoners, trying to force confessions out of them. So instead, I studied German with a cellmate who had taught languages before he was captured. Nothing is impossible. It’s all in your head.
If I said now that Taganrog broke me, that I wasted those years, that I lost something there – it would mean they won. So I don’t consider a single one of those days wasted.

On Olenivka:

The explosion was so powerful that not everyone died immediately. I hope those who were at the epicenter didn’t suffer. Many of them were simply asleep – and that’s how they were found.

When the guards unloaded our vehicle at the hospital, two of the men who had been with me were already dead. If we had arrived an hour earlier, I think they would have survived.

That day, the guards were taking prisoners out according to some kind of pattern. Every fourth or fifth man – only Azov fighters – and lining them up outside shortly before the explosion. That was when something began to feel strange.

After the explosion, I tore off my own bandage, twisted it into a tourniquet, and applied it to my leg myself. I lay there with that tourniquet on for nine hours before I reached the hospital. The doctor said: either we save you, or we save the leg.

On the second day after surgery, while I was still full of morphine, russian journalists entered my intensive care room. Cameras in front of me, armed men in balaclavas behind them. Whether they continued treating me depended on what I said next.

One nurse spent her own salary buying me antibiotics and eye drops at a pharmacy. She told the guards that a doctor had prescribed them so they wouldn’t ask unnecessary questions.

They didn’t torture me in the hospital. There was nothing left for them to take from me. But other wounded prisoners were subjected to electric shocks right in their hospital beds – by a separate russian security unit that came specifically to interrogate patients.

Later, I was already sitting on my bag, ready for a prisoner exchange. At the last moment, a russian major came in and told me that, for me personally, the exchange had been canceled. There was no medical transport available for a man with one leg.

Source: translated from the text of Tymofiy Mylovanov

[Lenka D. @dubova_lenka]

Ministr zahraničí 🤢

[Lukáš Valášek @lukasvalasek]

❗️Premiér Andrej Babiš se dnes po týdnu poprvé vyjádřil k informační operaci, která měla za cíl rozeštvat Čechy a Poláky.
❗️Babiš zaútočil na bezpečnostní složky, že mu o tom neřekly a dozvěděl se to z našeho textu.
❗️Babišova vláda přitom krátce po svém nástupu vyházela z ministev většinu lidí, kteří se vlivovým operacím věnovali.
❗️ A premiér si jako poradkyni najal Natálii Vachatovou, která v minulosti sama ruskou propagandu šířila.

[Jiri Lobkowicz @jirilobkowicz1]

JEŠTĚ JEDNOU

Není to prosba o dalších pět let.

Je to otázka, jakého prezidenta bude Česká republika potřebovat ve světě, který bude méně klidný, méně předvídatelný a možná i méně bezpečný než ten, na který jsme si zvykli.

Tomáš Garrigue Masaryk vstupoval do prezidentského úřadu s přesvědčením, že republika nemůže stát pouze na moci. Musí stát také na právu, odpovědnosti a mravním vědomí společnosti.

Václav Havel o sedmdesát let později připomněl, že stát není sám sobě účelem. Že moc má smysl jen tehdy, pokud slouží člověku. A že svoboda bez odpovědnosti se může sama vyprázdnit.

Petr Pavel není Masaryk ani Havel.

A neměl by se jimi pokoušet být.

Přichází z jiné doby a z úplně jiné životní zkušenosti. Je voják. Člověk, který velkou část svého profesního života věděl, že sílu někdy potřebujeme — a zároveň že právě proto musí znát své hranice.

V tom může být pokračovatelem české prezidentské tradice.

Masaryk: právo nad násilím.
Havel: svoboda spojená s odpovědností.
Pavel: síla, která zná své hranice.

Nejde o podobnost tří mužů. Jde o kontinuitu jedné myšlenky.

A právě o ní může český prezident promluvit před světem v New Yorku.

Protože stejná otázka dnes stojí před státy, demokraciemi i technologiemi.

Může větší stát rozhodovat o osudu menšího jen proto, že je silnější?

Může demokratická vláda udělat všechno, co jí momentální většina umožňuje?

A můžeme technologiím předat všechno, co jsou technicky schopny převzít?

Odpověď demokratické civilizace musí zůstat stejná:

Ne všechno, co můžeme udělat, také smíme udělat.

Právě schopnost sebeomezení odlišuje autoritu od svévole, sílu od násilí a demokracii od pouhé vlády většiny.

A možná právě proto k tomu obrazu patří fotoaparát.

Prezident se nedívá na sebe.

Dívá se do dálky.

Protože skutečným úkolem prezidenta není vyhrát dnešní politický spor. Je jím vidět nebezpečí dříve, než se stane krizí. Připomínat hranice moci tehdy, když je ostatní chtějí překročit. A chránit věci, jejichž hodnotu možná plně pochopíme až tehdy, když je ztratíme.

V české prezidentské tradici jsou dva okamžiky, ke kterým se stále vracíme.

Masaryk dal republice ideu.

Havel jí po desetiletích nesvobody vrátil svědomí.

Petr Pavel dnes stojí před jiným úkolem: dát republice v neklidném 21. století pevnost bez arogance, sílu bez svévole a autoritu bez kultu moci.

Proto JEŠTĚ JEDNOU.

Ne ještě jednou minulost.

Ne ještě jednou stejná politika.

Ale ještě jednou prezidentství, které se dívá dál než k příštím volbám.

Ještě jednou republika, v níž moc zná své hranice.

A tentokrát možná právě na tom bude záležet nejvíc.

[Matyáš Pernecký @PerneckyMaty]

@thechlebek @laser_kiwi_ua More like 1890s

[Matyáš Pernecký @PerneckyMaty]

@JanMiert @sickmichaela @MonikaLeFay Díky, již vím co hledat

[Matyáš Pernecký @PerneckyMaty]

@JanMiert @sickmichaela @MonikaLeFay Co se událo?

[Donald Tusk @donaldtusk]

Reksio a Krtek to vědí už dávno. Polsko a Česko jsou opravdoví přátelé. 🇵🇱🤝🇨🇿

[Dionisa 2.0 @frommontenegro]

Aged like fucking milk

[Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський @ZelenskyyUa]

I sincerely thank @PrezidentPavel for his warm congratulations on Ukraine’s Independence Day and for his steadfast support of the Ukrainian people.

I highly value the Czech Republic’s support and our close cooperation. We will continue to develop the Ukrainian-Czech strategic partnership, strengthen our cooperation, and work together for the security and future of Europe. 🇺🇦🤝🇨🇿

[Markéta Vyvlečková @VyvleckovaM]

Tohle už není „jen“ dezinformace. Je to cílená snaha rozeštvat Čechy a Poláky a zasít nedůvěru mezi dvě země, které mají být spojenci.

Falešné profily, vymyšlené územní nároky, manipulace s emocemi. Přesně tak funguje ruská hybridní válka.

Nenechme Moskvu určovat, koho máme nenávidět. 🇨🇿🤝🇵🇱

[štěpán @stpmtk]

politika bydleni tak spatna ze mesto uvolni JEDEN byt a je to ve zpravach

[Tymofiy Mylovanov @Mylovanov]

For the first time in history, an autonomous AI drone killed civilians.

A Russian Molniya with Nvidia electronics picked its own target in Zaporizhzhia and killed three people, NYT.

1/