SKS_Prague

SKS

[SKS_Prague @PragueSks]

@Mubarak615704 All Uk and Fra clubs

[SKS_Prague @PragueSks]

@PepaKopecky Ja tedy nakonec fandil Kapverdam

[SKS_Prague @PragueSks]

@jpschroeder No but 200-300 eur will be ok.

[SKS_Prague @PragueSks]

@infotbal Majitel Taborska dens az prijede Fait na navstevu.

[SKS_Prague @PragueSks]

@tomcupr Koukam, mate stejne nadseni a nemocjak ja :-)

[SKS_Prague @PragueSks]

@slaviaofficial Doufam, ze neskoncime po tomto polocase ve spisech jako Karvina

[SKS_Prague @PragueSks]

@LigaMlada To snad nerekl, pokud ano, tak chapu proc ho z teamu vykopli

[SKS_Prague @PragueSks]

@infotbal Z toho co rika, tak ma presne Housta pravdu, urazenej, provokuje...na A nemel, od trrneru dostal sanci jit do B a pomahat klukum, ale to mu bylo malo, tak proste sel...

[SKS_Prague @PragueSks]

@jjelinekCZ https://t.co/LRTPPTDG21

[SKS_Prague @PragueSks]

@MichalKv1 https://t.co/mqMpDC7eCT

[Barbora Mercury 🇨🇿✌️🇪🇺 @MercuryBarbora]

Macinka dostal ve Strážnici ještě větší sodu, než Klempíř.
A sakra těžce to nesl, div se tam nerozbrečel😂👍👏
Dekuji moje Slovácko🙏♥️

[SKS_Prague @PragueSks]

@FCSlovanLiberec Jako dobre se na to nekouka...

[SKS_Prague @PragueSks]

@PechalJiri @hospodarky Penta

[SKS_Prague @PragueSks]

Něco k aktualnimu tematu @prezidentpavel

[SKS_Prague @PragueSks]

@PJpali a jak dopadlo severní Maďarsko ?

[Julio Costa @juliocosta_lisb]

🚨🚨 scouting app improved as now loads in less that 1 minute.
Please see the new link below 👇

If you are using it don’t forget to tag me😅

https://t.co/DiWp6JDg4s

[SKS_Prague @PragueSks]

Taky mi přišla WhatsAppem jedna bajka. Prý jako odpověď na tu první.@prezidentpavel @petr_macinka @tomio_cz @AndrejBabis
V jednom lese se každý rok konal velký sněm. Ne ledajaký — sjížděla se na něj zvířata ze všech lesů za horami, aby se domluvila, kdo komu přiběhne na pomoc, až přijde velký vlk od východu nebo oheň.
Náš les tam odjakživa zastupoval starý jelen. Nebyl to chvástal. Měl na bocích jizvy z opravdových bojů, prošel za mlada nejednou smečkou a věděl, jak vlk uvažuje, ještě než zavětří. Když na sněmu promluvil, naslouchaly i cizí lesy. Cesty přes hory znal poslepu. Za celý život vynechal jen jednou — tenkrát ležel s horečkou a sotva zvedl hlavu z mechu.
Jenže mýtinu mezitím začaly spravovat tři nové hlavy.
Předák, statný kanec, který musel kráčet v čele každého průvodu a každou pochybnost umlčel tím, že byl největší. Křikloun, sojka, jež od rána do večera mluvila o velkých věcech, kterým ne vždy rozuměla, a kterou starší ptáci za zády označovali za zastydlé mládě — pořád ještě v prachovém peří, ale už s hlasem na celý les. A Sekáč, datel, který na každý problém znal jedinou odpověď: do něčeho bušit.
K nim se tiskl ještě jeden — mladý páv. Naparoval se, kam přišel, ale do první řady ho jelen kdysi pustit odmítl. Zahlédl totiž, co si páv vykřikoval do houští kdysi dávno, když myslel, že ho nikdo neslyší — a takové peří v čele lesa mít nechtěl. Páv se urazil. A od té chvíle čekala celá trojice, čím jelenovi tu „křivdu" oplatí.
Ta chvíle přišla se sněmem. Měli dva důvody a ani jeden nebyl pěkný.
Ten první: vedle starého jelena — vedle těch jizev a té tiché vážnosti, kterou znaly všechny lesy za horami — by v první řadě vypadali jako tři kavky v půjčeném peří. A tak si řekli, že lepší bude tu první řadu mít jen pro sebe. Hlavně ať je ta podívaná. Ten druhý byla pomsta za páva.
A tak Předák začal odkládat. Z týdne na týden, ze dne na den. Heroldům dal už zjara zakázat, aby jelena cizím lesům vůbec ohlašovali, a teď tlačil rozhodnutí k poslednímu možnému ránu — počítal, že než se starý jelen vzpamatuje, bude po sněmu a bude vymalováno. „Však on se včas nepřizpůsobí," chrochtal. „A když se začne dobývat dovnitř, bude vypadat směšně. Čekal bych od něj větší nadhled."
Jelen se ale dobývat nezačal. Nezatroubil, nezadupal. Beze slova zašel hlouběji do lesa, k prastarému dubu, v jehož koruně odjakživa sedávala stará sova — strážkyně dávných pravidel, podle nichž les žil dávno předtím, než se na mýtinu nastěhoval Předák se svou družinou.
„Sovo," řekl jelen tiše, „rozhodni jediné. Smí mě nechat doma ten, kdo dnes náhodou sedí na pařezu? Nebo na sněm patří ten, koho tam náš les posílá od nepaměti?"
Sova zamžourala — a ještě do rána bylo rozhodnuto. Tak rychle, že si nikdo nepamatoval, že by se kdy nějaký spor v lese vyřešil dřív než za dvě zimy. „Zvyk je zvyk," zahoukala. „Ze dvaceti sněmů vedl náš les jelen na devatenácti. Tak to bylo a tak to zůstane. Nechte ho projít a nepřekážejte mu."
Na mýtině se strhl povyk, jaký les pamatoval jen za velkých vichřic.
„Válka!" zaječel Křikloun. „Jelen vyhlásil mýtině válku! Rozeštvává les, štěpí ho, rozhání ptáky od hnízd, atomizuje celé mlází!" — a celý ten výčet odříkal kvůli jednomu starému jelenovi, který beze slova došel k dubu a beze slova se zeptal.
„Ta sova je jelenův vazal!" hudroval Sekáč. „Pustil ji na ten dub kdysi sám jelen — copak může soudit spravedlivě?"
„Ten dub by vůbec neměl stát!" zaštěbetal páv, kterému kácení starých dubů přišlo jako vskutku skvělý nápad — byl to totiž týž páv, jehož trojice mezitím pověřila, aby v lese hlídal motýly a kvítí, jimž sám nevěřil ani co by se za nehet vešlo.
A Předák? Ten zafuněl, dlouho hrabal kopytem a nakonec procedil: „Rozhodnutí respektuju." Načež se otočil a polohlasem dodal: „Ale je to nesmysl. A proti zájmům lesa. Ten sněm jsem měl vést já."
Pak se trojice ještě naposledy poradila, jak jelenovi tu výhru co nejvíc znechutit. „Pustit ho musíme," uznal Předák. „Ale jak se tam dostane a co tam vlastně smí dělat, to rozhodneme až pak. A hlavně — k večernímu ohni, kde se cizí lesy doopravdy domlouvají, ho nepustíme. Pozvánka přišla mně." A Křikloun dodal, ať si jelen letí přes hory radši zvlášť; prý to kvůli bezpečnosti jinak nejde, aby dva velcí letěli pohromadě.
Jelen na to neřekl nic. Jen prošel kolem nich, přešel hory a v první řadě sněmu se posadil na své staré místo. Velký vlk od východu k němu obrátil hlavu a ztichl — jako vždycky. Tři nové hlavy seděly opodál, naparané pro tu podívanou, a teprve teď jim došlo, že podívaná sice byla, jenže všechny lesy se stejně dívaly na jelena.
A Křikloun, kterému už nezbyl jediný argument, udělal to, co dělá každý, kdo prohrál spor: začal nadávat. „Vtěrko!" zaskřehotal za odcházejícím jelenem. „Vyžírko! Soudruhu!"
Stará sova ho z dubu chvíli mlčky pozorovala. Pak řekla jen tohle:
„Kdo povede průvod, na tom se můžete dohodnout sami. Ale komu patří první řada, o tom nerozhoduje ten, kdo se zrovna usadil na pařezu — o tom rozhoduje les. A kdo si plete svoje křeslo s celým lesem, ten dřív nebo později zjistí, že to křeslo bylo jen půjčené."
Protože vést ještě neznamená vlastnit. Pomstou si úctu nekoupíš. Kdo nadává místo argumentů, tomu argumenty došly. A zvyk starší než tvá ješitnost nezrušíš tím, že před ním zavřeš oči — leda bys skácel i ten dub, na kterém ta pravidla sedí. Jenže pak nezůstane les. Zůstane mýtina. A na mýtině se žádné velké sněmy nekonají.

[Petra @P_etraN]

Co jsem říkala... 🤣🤣🤣

[SKS_Prague @PragueSks]

@OtoKlempir Jak muzou zustat nezavisla, kdyz je bude platit vlada, je jedno jeestli ted fasounokomunickostbacka nebo dalsi.

[SKS_Prague @PragueSks]

@kalousekm Myslite ze se tam nekdo bude s Babisem a Macinkou bavit ?

[SKS_Prague @PragueSks]

@Oig20900572 @FranzVos23 takto by to obhájila naše komise :D