Tenhle dres ⚒️
Dal jsem v něm gól, kterým jsem se stal nejlepším českým střelcem v historii Premier League.
A chci, aby neskončil u mě doma ve skříni, ale u někoho z vás ❤️
🎁 Vyhraje ho jeden z vás!
Jak se zapojit?
1️⃣ Sleduj můj profil
2️⃣ Sleduj profil @helikoptera_nf (nadační fond, který brzy představím)
3️⃣ Retweet a označ kamaráda, se kterým sleduješ fotbal
Soutěž končí v neděli 15.2. ve 20:00
Výherce vyberu náhodně a oznámím ve stories 👀
Babiš: Žádný střet zájmů nemám, držení akcií není střet zájmů. Platí daně v Čechách, ne jako Lukačevič na Kypru
Lekce demokracie pro Andreje Babiše
1. „Žádný střet zájmů nemám.“ — Nepravda.
Střet zájmů NENÍ pocit politika.
Střet zájmů je situace, kdy osoba ve veřejné funkci současně drží:
•moc rozhodovat o státních penězích a regulacích,
•a zároveň vlastní či ovládá podniky, které z těchto rozhodnutí profitují.
To se děje BEZ OHLEDU NA TO, zda to politik sám subjektivně „cítí“.
Babišův holding je největší příjemce zemědělských dotací v zemi.
Babiš jako politik ovlivňoval:
•dotační pravidla,
•legislativu,
•složení dozorčích orgánů,
•státní zakázky,
•mediální prostor.
To je učebnicový systémový střet zájmů.
Proto o něm rozhodol Evropský parlament, Evropská komise i české soudy.
To nejsou politické vzkazy — to jsou instituce právního státu.
2. „Držení akcií není střet zájmů.“ — Nepravda a manipulace.
Argument: „Vše je ve svěřenských fondech.“
Skutečnost: svěřenské fondy spravují lidé, které sám vybral, a výhody z podnikání jeho firem plynou v konečném důsledku jemu.
Závěr Evropské komise byl jasný:
fondy neodstraňují střet, protože konečným beneficientem je stále Babiš.
Jinými slovy — přesunout majetek sám sobě do šuplíku nepřerušuje vazbu.
3. „Platím daně v Česku.“ — To není argument, to je povinnost.
Platit daně není zásluha.
Je to minimální povinnost každého občana a firmy.
A hlavní problém střetu zájmů není o daních.
Jde o to, že:
•firma v Babišově vlastnictví inkasuje miliardové veřejné peníze,
•zatímco Babiš jako politik ovlivňuje kteří příjemci je dostanou.
To je jako kdyby rozhodčí pískal zápas svého vlastního týmu —
a hájil se tím, že si aspoň koupil vstupenku.
4. „Lukačevič má něco na Kypru.“ — Co to má společného?
Když politik řekne:
„Já nic, ale podívejte se na něj!“
je to klasická manipulace: odvádění pozornosti.
Srovnávat se s jinými podnikateli nemá žádnou logiku:
•Lukačevič není premiér,
•nerozhoduje o rozpočtu,
•neurčuje dotační pravidla,
•nevede vládu,
•není ve střetu mezi veřejnou a soukromou mocí.
Střet zájmů vzniká jen u toho, kdo drží politickou moc.
V demokracii se neposuzuje, zda někdo jiný podniká na Kypru,
ale zda politici nezneužívají stát pro sebe.
5. „Lekce demokracie“ pro Andreje Babiše
Demokracie není stav, kde premiér vlastní zemědělství, média a část státní ekonomiky.
To je oligarchizace.
Demokracie není systém, kde veřejné peníze tečou do firem politika.
To je klientelismus.
Demokracie není, když politik řídí stát jako firmu.
Protože stát není firma — je to prostor, kde mají být všichni občané rovní.
Demokracie není, když politik používá peníze, moc a média k vlastní ochraně.
To je koncentrace moci, které se 17. listopad postavil na odpor.
Babišův střet zájmů není pomluva ani pocit.
Je to institucionálně prokázaný fakt, který by v každé zralé demokracii znamenal jediné:
👉 kompletní odchod z politiky, dokud je majetkově propojen s firmami čerpajícími veřejné peníze.
Není to osobní útok.
Je to obrana principu, že:
Stát patří občanům — ne holdingu.