On 1.7.2023, the office of the candidate for President of the Czech Republic, Lumír Láska, Buddha Maitreya sent a letter to the office of the President of the Russian Federation, Vladimir Vladimirovich Putin.
https://t.co/0drsesQZ62
Direct Enlightenment Whole World 🕊️💜🌍
#Peace
@Vit_Rakusan a jak se prosím pěkně pozná, že kandidujíci osoba je demokrat? 🤔 musí mít šifrovaný telefon od Rédla? 🤔 nebo peníze uložené v pochybné kampeličce? 🤔 kšeftovat s bitcoiny? 🤔 kupovat ze státního předražené šunty? 🤔 zapomněl jsem na něco? 🤔😁😁
Co se mohlo pokazit?
Vybuduješ partu s mafiány, rozdáš šifrovaný telefony, nazveš se politickou stranou, oblbneš voliče, peníze a drogy cajk, dostaneš se k postu ministra vnitra, který má vše posichrovat...
A pak to všechno praskne a ty se jen snažíš marně hasit požár
Ano. A Česká republika také nestojí stranou.
Zorganizovala tzv. voskovou iniciativu - tedy společný nákup maziva na skluznice od sáněk. Aby tam dojeli…
📌 "Židia-sionisté úplne ovládajú Spojené štáty. Americká vláda je len fasáda; žiadna americká vláda neexistuje, ako si ľudia myslia. Je to len bábka v rukách Židov. Je to len hračka pre Židov."
Židovsko-americký majster sveta v šachu Bobby Fischer.
@deNIMBYzace Stačí se podívat na větrnou mapu Evropy, aby člověk viděl, že bez dotací to nemůže vydělávat.
Jakmile skončí dotace, majitel se vypaří a obec zaplatí drahou demontáž a likvidaci.
Jestli chcete, aby vaše obec zkrachovala, jděte do toho.
Libtardí novináři na Slovensku opět dostali lekci.
Zledějská Ukrajina před léty kradla plyn až tak moc, že Slovensko muselo odstavit závod Volkswagenu.
Chronologický výčet smluv států s nacistickým Německem #plechovedivadlo
Náculíci mají jednu mantru – smlouvu SSSR a nacistického Německa. Tak se v rychlosti podívejme, kdo a kdy s Hitlerem byl kamarád. Začneme rokem nástupu Hitlera a nacistů k moci a to rokem 1933.
První byly společně Itálie, Velká Británie, Francie 15. července 1933: Pakt čtyř – Návrh Itálie na alianci velmocí Německo, Itálie, Velká Británie, Francie k řešení evropských otázek. Pakt čtyř znamenal faktickou revizi versailleského mírového systému a směřoval k izolaci SSSR v Evropě. Smlouva byla podepsána v Římě, ale v praxi se nikdy plně neuplatnila, a to jen a jen díky opravdu velkému odporu Malé dohody - Polska, Belgie, Československa, Srbska, Jugoslávie, Rumunska i Nizozemí a dalších států, ztratil Pakt čtyř politickou podporu a nikdy se plně neuskutečnil.
Následoval Vatikán 20. července 1933 - Reichskonkordát – Dohoda mezi nacistickým Německem a Svatým stolcem, která měla zajistit práva katolické církve v Německu výměnou za politickou neutralitu církve. Podepsali ji německý vicekancléř Franz von Papen a vatikánský státní sekretář Eugenio Pacelli - papež Pius XII.
Polsko se k Hitlerovi přihnalo 26. ledna 1934- Německo-polský pakt o neútočení (také známý jako Pakt Piłsudski-Hitler) – Smlouva o neútočení na 10 let, podepsaná v Berlíně německým ministrem zahraničí Konstantinem von Neurath a polským velvyslancem Józefem Lipskim. Normalizovala vztahy po celní válce a uklidnila napětí ohledně hranic, ale neobsahovala záruky neměnnosti hranic. Smlouva byla vypovězena Německem 28. dubna 1939.
A máme tu opět Velkou Británii 18. června 1935- Anglo-německá námořní dohoda – Dohoda umožnila Německu vybudovat válečné námořnictvo do 35 % velikosti britského námořnictva, což bylo porušením omezení Versailleské smlouvy. Proč to Anglie udělal o tom se historici přou, ovšem pokud stála v pozadí II. Světové války, je to logický tah.
Japonsko 25. listopadu 1936 -Pakt proti Kominterně – Dohoda mezi Německem a Japonskem zaměřená proti šíření komunismu a Sovětskému svazu. Podepsána v Berlíně, později se k ní připojily další státy.
Itálie 6. listopadu 1937- Připojení k Paktu proti Kominterně – Itálie se přidala k německo-japonské dohodě, čímž posílila osu Berlín–Řím–Tokio.
Francie 6. prosince 1938 -Francouzsko-německá deklarace o neútočení – Dohoda podepsaná v Paříži německým ministrem zahraničí Joachimem von Ribbentropem a francouzským ministrem Georgem Bonnetem. Potvrzovala závazek obou států řešit spory mírově a respektovat stávající hranice.
30. září 1938- Mnichovská dohoda – Smlouva uzavřená mezi Německem, Velkou Británií, Francií a Itálií, která přinutila Československo odstoupit Sudety Německu.
Slovenský stát 23. března 1939- Ochranná smlouva – Po vyhlášení samostatnosti Slovenského státu (14. března 1939) uzavřelo Slovensko s Německem smlouvu, která fakticky podřizovala Slovensko německé kontrole výměnou za „ochranu“. Slovensko se zavázalo koordinovat zahraniční politiku a armádu s Německem.
A až nyní přichází Sovětský svaz 23. srpna 1939- Pakt Ribbentrop–Molotov – Smlouva o neútočení mezi Německem a SSSR, podepsaná v Moskvě Joachimem von Ribbentropem a Vjačeslavem Molotovem. Jako všechny předešlé smlouvy, i tato obsahovala tajný protokol. Zde ho známe - rozdělení sfér vlivu ve východní Evropě. Smlouva zahrnovala i hospodářskou spolupráci, např. dodávky surovin z SSSR do Německa. Diplomaté tehdejší doby to vnímali jako touhu mladého socialistického státu vymanit se z izolace.
Litva 10. října 1939- Německo-litevská dohoda – Po Paktu Ribbentrop–Molotov a přiřazení Litvy do sovětské sféry vlivu uzavřela Litva s Německem dohodu o předání německé menšiny z Litvy do Německa. Tato dohoda byla součástí německé politiky „Heim ins Reich“.
Rumunsko 30. srpna 1940- Druhá vídeňská arbitráž – Dohoda zprostředkovaná Německem a Itálií, která přinutila Rumunsko odstoupit severní Transylvánii Maďarsku. Rumunsko se tím stalo závislejším na Německu, což vedlo k další hospodářské a vojenské spolupráci.
Maďarsko, Rumunsko, Slovensko 20. listopadu 1940- Připojení k Paktu tří Pakt Berlín–Řím–Tokio – Pakt původně uzavřený 27. září 1940 mezi Německem, Itálií a Japonskem rozšířil alianci proti Spojencům. Maďarsko, Rumunsko a Slovensko se připojily jako spojenci Osy.
Sovětský svaz (10. ledna 1941): Hospodářská dohoda – Rozšíření ekonomické spolupráce z Paktu Ribbentrop–Molotov. SSSR dodával Německu suroviny (např. kaučuk, palivo) a Německo SSSR průmyslové vybavení. Tato spolupráce pokračovala až do operace Barbarossa v červnu 1941.
Bulharsko 1. března 1941- Připojení k Paktu tří – Bulharsko se přidalo k Ose, což umožnilo Německu použít jeho území pro invazi do Jugoslávie a Řecka.
Jugoslávie 25. března 1941- Připojení k Paktu tří – Jugoslávie pod tlakem Německa a Itálie krátce přistoupila k Paktu tří, ale po převratu 27. března 1941 tuto dohodu zrušila, což vedlo k německé invazi.
Chorvatsko 15. června 1941- Připojení k Paktu tří – Nezávislý stát Chorvatsko, loutkový stát Osy po rozpadu Jugoslávie, se připojil k Paktu tří a spolupracoval s Německem vojensky.
Finsko 1941–1944, faktická spolupráce- Ačkoliv Finsko formálně neuzavřelo novou smlouvu s Německem, pokračovalo v Dohodě o spolupráci z předchozích let a koordinovalo své akce s Německem během Pokračovací války proti SSSR. Tato spolupráce skončila příměřím s SSSR v září 1944.
Thajsko 21. prosince 1941- Smlouva o spojenectví – Po japonské invazi Thajsko uzavřelo spojeneckou smlouvu s Japonskem a později koordinovalo svou politiku s Osou, včetně Německa, a vyhlásilo válku Spojencům.
Po roce 1941 se Německo zaměřilo na vedení války a nové smlouvy byly vzácné.