@Mirek_48@prazska_zrzka To si nevybereš, protože spousta osminohých sráčů je schopna žít i v naprosto zmrzlých oblastech, respektive v takových se nacházejí velmi staré druhy, prostě se jim nevyhneš nikde, MOŽNÁ krom té Antarktidy. Ale jsme na tom stejně, nesnášíme zimu a sráče, takže jsme v prdeli.
Červen není jen Pride Month. Je to také měsíc duševního zdraví mužů.
Možná si říkáte, co to dělá na profilu, který je zaměřený na BDSM. Odpověď je jednoduchá — patří to sem možná víc, než si myslíte.
Muži obecně mají tendenci svoje emoce potlačovat. Ne proto, že by je neměli, ale protože byli naučení je neukazovat. „Chlap přece vydrží.“ „Chlap se nesype.“ „Chlap to zvládne.“ Jenže realita je jiná. Emoce nezmizí. Jen se ukládají. Vrství se. A časem si o slovo řeknou.
U dominantů je tenhle tlak ještě silnější. Dominance je často spojená s představou absolutní kontroly, stability a jistoty. Dominant má vést, rozhodovat, nést zodpovědnost. A právě proto si spousta z nich nedovolí ukázat slabost ani ve chvíli, kdy by to potřebovali nejvíc. Mají strach, že by tím ztratili respekt, důvěru nebo autoritu.
Jenže tím si zadělávají na větší problém.
Když se to všechno dlouhodobě hromadí, přijde moment, kdy se to zlomí. Někdy nenápadně, jindy tvrdě. Vyhoření, podrážděnost, odtažitost, ztráta chuti do věcí, které dřív dávaly smysl. A někdy úplné sesypání.
Proto je extrémně důležité mluvit.
A když už muž — a obzvlášť dominant — začne mluvit, nechte ho. Nepřerušujte ho, nesnažte se okamžitě hledat řešení nebo to „opravit“. V tu chvíli nejde o řešení. Jde o to, že vůbec dokázal otevřít pusu a říct něco, co v sobě možná držel dlouhé týdny nebo měsíce.
To chce respekt.
Dominance totiž není jen o kontrole, moci nebo dynamice. Je to o zodpovědnosti. O neustálém přemýšlení několik kroků dopředu. O čtení druhého člověka, o bezpečí, o důvěře. A to všechno si vybírá svoji daň.
Ano, i domové mají svoje „dropy“. Jen se o nich nemluví. Nejsou tak viditelné, často jsou potlačené nebo maskované. Ale existují.
Subinky a subové — tohle je i na vás.
Zkuste po session nevnímat jen sebe. Zkuste se podívat i na svého domina. Jak se chová? Je jiný než obvykle? Stahuje se? Je unavenější, tišší, podrážděnější?
Nemusíte z něj nic tahat násilím. Ale dát mu prostor, klid a jistotu, že nemusí být pořád „ten silný“, může znamenat víc, než si myslíte.
Možná se bojí, že když poleví, ztratí respekt. Je na vás mu ukázat, že respekt nestojí na tom, že nikdy nepadne — ale na tom, jaký je jako člověk.
Protože i dominant je jen člověk.
A někdy potřebuje, aby někdo na chvíli podržel jeho.
@kahy1977 No... Mam opačný problém, tedy před tou pátou usnout. Běžně jsem vzhůru klidně do 6 ráno, teď musim chodit spát kolem jedné. A nejhorší na tom je, že spát v tuhle dobu, i když usnu a spim, tak se nevyspim, protože to není v tu denní dobu, kdy by moje tělo chtělo. Nesnášim to.
@Sovanek Wtf?! To bych se nestihla ani převlíct... Jinak jo, od 9, ale musim vstávat nejpozději 7:15, už jenom sama cesta do práce je na 40 minut, takže i kdybych ve vteřině byla hotová s přípravou sebe a byla ihned vzhůru, tak mít budík 30 minut před prací, tak mam stejně zpoždění xD
@Sovanek Wtf?! To bych se nestihla ani převlíct... Jinak jo, od 9, ale musim vstávat nejpozději 7:15, už jenom sama cesta do práce je na 40 minut, takže i kdybych ve vteřině byla hotová s přípravou sebe a byla ihned vzhůru, tak mít budík 30 minut před prací, tak mam stejně zpoždění xD