Viz předchozí status: být kultivovaný, ovládat pravopis, otevírat ženě dveře, pomoct jí z kabátu, někdy přinést květinu, být dochvilný, pouštět ji sednout, nést tašku, odepisovat včas na zprávy, tohle má být pro každého muže standard. Odměnou je šťastná žena.
Všude se dočteš, jak je správné prožít a neskrývat emoce, ale proč už nikde nepíšou, jak kurevsky to vlastně bolí nebo jak dlouho ta bolest bude trvat?
To je hrozný.
Pak to jednou přejde a máš to absolvovat znova? To nechápu tyvole.. Proč?
Kámoš se mě zeptal, jestli nechci přijít udělat rozhovor do Brocastu. Hele, povídám, dyť včera tam byl Dominik Feri a minulej tejden Jágr, a moje jediný life issues jsou prsa 4 a že už tři roky hledám kluka!
- No právě.
❤️
Přesně ti muži, co mi tu píšou, že jsem blbá, jenom protože mám velká prsa, jsou ti, kteří by z vlastní frustrace upalovali v 15. století ženy na hranici za znamínko na prdeli 🥰
Říkejte si co chcete, ale jeden den v roce, kdy jdete po ulici a vidíte tolik mužů a kluků s květinami pro své polovičky, to je prostě hrozně milé, komerce nekomerce :)
Když se nasere chlap, obvykle lítají blesky... ale když se nasere ženská, je ticho. Cejtíš jenom takový to nepříjemný pnutí jako před bouřkou, někde v dálce se rozezní sirény a už víš, že seš prostě v píči.
Vím, že jsem mladá a blbá, ale pořád strašně moc věřím na lásku, takovou tu čistou a nevypočítavou, která hory přenáší, kde se nelže, nezahejbá a prostě jen nezištně miluje.