V tomto čísle časopisu Ochrana přírody se dozvíte:
👨🌾 jak vlastníci pozemků, firmy a spolky chrání přírodu
🐟 o monitoringu bolena dravého na Želivce
🌿 jakou roli hrají významné krajinné prvky v národním plánu obnovy přírody
⛰️ že je letos Rok chráněných krajinných oblastí
Co se například dozvíte v tomto čísle časopisu Ochrana přírody?
Jak se před 20 lety dostal motýl ohniváček rdesový z rakouských Alp až na Šumavu
Jak jelen sika likviduje porosty ve Slavkovském lese
Jak lidé vnímají znovuzavádění tradičních způsobů hospodaření, jako je pařezení
Náš časopis je tu. Hlavním tématem jsou sedmdesátiny CHKO Český ráj.
Objevíte geologické poklady Českého ráje – pískovcová skalní města, pozůstatky sopek a dokonce i kras. Seznámíte se s loukami, sokolem, výrem velkým či novou přírodní rezervací.
Český ráj slaví, buďte u toho.
Je tu 4. letošní číslo časopisu Ochrana přírody. Hlavním tématem jsou
tentokrát 25. narozeniny NP České Švýcarsko.
🌲 Jak proměnily tamní lesy a péče o ně?
🏘️ Jak to vnímají lidé, kteří tu žijí?
🤝 A jak důležitá je komunikace mezi správou parku a návštěvníky, obcemi a kritiky?
Jarní číslo Ochrany přírody na téma chráněná krajinná oblast Soutok. Poprvé v historii časopisu zdobí obálku olejomalba. Vše najdete zde: https://t.co/uDww6YwdsZ
Další číslo Ochrany přírody. Proč se začíst?
- Nová ptačí oblast Západní Krušné hory
- Regionální a druhově obohacené směsi
- Ekosystémové služby
- Výzkum kruhatky Matthioliho a odchov larev mihule ukrajinské
- Práva ekologických spolků
- Prvorepubliková pozemková reforma
Na jihu Moravy vznikne tuzemská 27 chráněná krajinná oblast. Jedinečný komplex lužních lesů se po padesáti letech dočká celoplošné ochrany. Tím ale práce zdaleka nekončí, začínáme zpracovávat plán péče. Díky všem, kterým na ochraně přírody na soutoku Moravy a Dyje záleží.
Co přečíst v posledním čísle časopisu Ochrana přírody? Najdete tu texty o vodě - o její kvalitě, migraci ryb nebo třeba o hydrometeorologii. Nebo o významu zelené infrastruktury pro města, péči o nejvyšší partie Česka či dopadech intenzivního zemědělského hospodaření.
@frantisekpelc Nedávné povodně odhalily akceschopnost místních lidí a IS, ale i dlouhodobé slabiny přístupů správců toků z hlediska péče o ně. Jsou často ekologicky a ekonomicky sporné a navíc nepřispívají k bezpečí okolí.
@frantisekpelc
Nedávné povodně odhalily nejen vynikající akceschopnost místních lidí a IZS, ale na mnoha místech i slabiny v překonané údržbě řek. Viděly to i obce. Přesto se na Olši bagruje způsobem jakoby se nic nestalo. Ne každé bagrování je věcně i ekonomicky správné.
Jaká témata vás čekají v podzimní Ochraně přírody?
📷 zajímavé jeskyně
📷 sokoli se vracejí do naší přírody
📷 soustava Natura 2000 u nás brzy oslaví dvacetiny
📷 jak promění klimatická změna naše lesy?
📷 obnovitelné zdroje energie a ochrana přírody
📷 a mnoho dalšího
Více než stoleté vrby a topoly černé, živé i odumírající stromy, na šest stovek druhů motýlů a brouků, bobři, ledňáčci, morčáci velcí, slavíci a štěrkové ostrovy v Labi. To je nová přírodní rezervace Píšťanský luh nedaleko Lovosic. Vyhlášena byla tento týden.
Rekordní rok. V národní přírodní památce Kopičácký rybník poblíž Chlumce n. Cidlinou vykvetly desítky tisíc vzácných hořečků nahořklých. Botanici tu napočítali 41 688 rostlin. Hořečkům prospívá záchranný program, na přípravu dalších je zaměřen evropský projekt PROSPECTIVE LIFE.
Co najdete v čerstvém čísle časopisu Ochrana přírody?👇 Mimo jiné 👇
▪️ proč vyhlásit CHKO Krušné hory
▪️ co se chystá k ochraně opylovačů
▪️ jaká bude národní přírodní památka Lomu ČSA
▪️ jak se daří tesaříku alpskému ve Vlárském průsmyku
Čtěte zde ➡️ https://t.co/KEMNFhTWJ7.
Naše rušení meliorací v rezervaci Maršálka na Vysočině ve finále #AdapterraAwards2024. Zahnízdila bekasina, kulíci, žáby se radují, kvetou orchideje .. Revitalizace pramenišť je určitě levnější a účinnější než stavba poldrů či protipovodňových zdí.
https://t.co/TI9NfQ0E4T
Souhrn letošní sokolí sezony v Jeseníkách: 32 vyvedených mláďat, 22 hnízdících párů, třetí nejúspěšnější v novodobé historii. A nad hřebeny stále dost volných sokolů a sokolic, kteří na svou reprodukční šanci čekají. Sokoli se do naší krajiny snad už natrvalo vrátili.
Na Shnilých loukách v CHKO Kokořínsko-Máchův kraj jsme napočítali sedm stovek endemických masožravých tučnic českých. Jinde na světě nerostou, aby jim dařilo, louky kosíme a vyřezáváme nálety. Pro místní hmyz je ovšem 700 masožravek možná špatná zpráva.
Tesařík alpský na Křivoklátsku? Z různých zdrojů víme, že se tu dříve vyskytoval, nedávno kolegové ve zbytcích bukových porostů objevili 4 dospělé brouky. Okolí nálezu budeme sledovat, abychom měli jistotu, že se jedná o skutečně o stabilní životaschopnou místní populaci.
Sokolí rekord v CHKO Broumovsko. Hnízda opustilo 14 mláďat, nejvíc v novodobé historii. Díky všem, kteří respektovali omezení vstupu v okolí některých hnízd. Ať to sokolům sviští!