Baraple

[Baraple @Baraple1]

@MSlimakova dyt v tom článku je to přesně popsaný - nedostatečná péče a podpora dítěte a rodiny od začátku potíží....
Absolutně málo míst pro terapeutickou podporu dětí a rodičů... Všechno závisí na sociálním a ekonomickém kapitálu rodiny a především to chce osvětu o duševním zdraví...

[Tomas Kapler #AI 🤖✨ @tkapler]

🧵1/8
„Studium algebry a náročné literatury způsobí ženám zástavu menstruace, kolaps dělohy a vytvoří zrůdný mozek na úkor zakrnělého těla!“ S tímto „vědeckým“ argumentem vyrukoval v roce 1873 profesor z Harvardovy univerzity a vedení prestižních škol jej následně používalo k zamítání přihlášek žen. Nevydávali to za diskriminaci, nýbrž za lékařskou povinnost chránit budoucí matky před tělesným zánikem.

Vítejte u dalšího dílu mého seriálu #ZenyVeVede o opomíjených vědkyních, nově zkouším rozdělit text do vlákna, aby se vám to lépe četlo, dejte mi vědět, co na to říkáte.

Dnes se navíc nebudu věnovat jedné ženě a vlastně ani žádné konkrétní vědkyni, a přesto bude text klíčový pro celý seriál.

Matildin efekt, který odhaluje nespravedlnost, kdy je hotový vědecký objev odňat autorce a připsán muži, o kterém tu denně píšu, představuje totiž pouhou špičku ledovce. Skutečná ztráta poznání spočívá v preventivní eliminaci milionů žen, jejichž vědecká dráha skončila dříve, než zformulovaly první hypotézu.

Historie ukazuje mrazivou kontinuitu od rakousko-uherských výnosů přes dobovou pseudovědu až po dnešní Tálibán. Mechanismus zůstává totožný: redukovat ženu na biologickou schránku a vědění střežit jako mocenský monopol mužů. Vždy šlo o aktivně prosazovanou politiku intelektuální izolace.

[Tomas Kapler #AI 🤖✨ @tkapler]

Včera jsem se vás ptal, jestli byste měli zájem o seriál - příběhy význačných žen - zejména vědkyň, které ale téměř nikdo nezná (nebo alespoň u nás). Doufal jsem ve větší zájem, ale přesto se pár desítek z vás našlo, a tak začnu právě ženou, která jako první popsala, jak se vědkyním krade sláva a sama přitom z dějin téměř zmizela. Uvidíme, jestli se to chytne, další osud seriálu je ve vašich rukou.

Je v tom trpká ironie: Matilda Joslyn Gageová se stala obětí jevu, který sama odhalila. Teprve v roce 1993 tento mechanismus pojmenovala jiná historička právě po ní: Matildin efekt.

V roce 1870 vydala Gageová třicetistránkový spisek Woman as Inventor (Žena jako vynálezkyně) a o třináct let později ho rozšířila ve formě článku pro prestižní časopis North American Review. Píše v n��m, že ženy odpradávna vynalézaly – od postupů zpracování hedvábí a krajek až po hlubinný dalekohled –, ale veškeré zásluhy si nakonec vždy připsal nejbližší muž. Často to byl přímo manžel – vdaná žena totiž v tehdejších Spojených státech neměla právo na výdělek z vlastního patentu. Gageová to nepsala jen jako teoretické zamyšlení; její práce byla uceleným katalogem konkrétních případů.

Nejznámější z nich je spor o odzrňovač bavlny. Gageová tvrdila, že tento přelomový nápad ve skutečnosti patří Catherine Littlefieldové Greeneové, vdově po generálovi, která na své plantáži hostila mladého Eliho Whitneyho. Právě Whitney stroj podle jejího návrhu sestrojil a následně na něj získal patent. Historici se dodnes přou o to, jak velký podíl Greeneová vlastně měla. Pro Gageovou však nešlo jen o jeden konkrétní vynález. Šlo o systematický vzorec: žena něco vymyslí, muž to zpeněží a učebnice si zapamatují pouze jeho jméno.

Matilda Joslyn Gageová se narodila 24. března 1826 v newyorském městě Cicero do rodiny bojující za zrušení otroctví. Dům jejích rodičů, a později i její vlastní dům ve Fayetteville, sloužil jako stanice tzv. podzemní železnice, jež pomáhala uprchlým otrokům. V roce 1852 poprvé promluvila na národním sjezdu za práva žen, přestože jí tehdy bylo pouhých čtyřiadvacet let. Společně s Elizabeth Cady Stantonovou a Susan B. Anthonyovou založila Národní asociaci pro volební právo žen a podílela se na sepsání prvních tří svazků díla History of Woman Suffrage.

Byla však mnohem radikálnější než její dvě kolegyně. Odsuzovala církev jako hlavní oporu podřízenosti žen, tvrdě hájila práva původních obyvatel a dokonce se nechala čestně adoptovat do vlčího klanu Mohawků. Když se v roce 1890 hnutí za práva žen sloučilo s konzervativnějším proudem, Gageová na protest vystoupila a založila si vlastní organizaci. Za trest ji hlavní proud sufražistek ze svých dějin vymazal. Feministka Gloria Steinemová ji později výstižně označila za „ženu, která předběhla i ty, jež samy předběhly svou dobu“.

Zemřela v roce 1898 v Chicagu u své dcery Maud, manželky L. Franka Bauma, autora slavného Čaroděje ze země Oz. Baum pojmenoval hlavní hrdinku Dorotku po vnučce Gageové, která zemřela v kojeneckém věku. I v tomto slavném příběhu se tak tiše ozývá stejný motiv: silná žena v pozadí fenoménu, jejž celý svět zná pod cizím jménem.

Sto třiadvacet let po vydání spisku Gageové dala tomuto jevu konečně jméno historička Margaret W. Rossiterová. V roce 1993 publikovala v časopise Social Studies of Science (@Soc_Stud_Sci) článek s názvem The Matthew/Matilda Effect in Science. Takzvaný Matoušův efekt (dříve popsaný sociologem Robertem Mertonem) definuje pravidlo, podle kterého slavný vědec získá nepoměrně více uznání i za práci, na níž se podílel jeho méně známý kolega. Rossiterová k tomuto principu přidala genderovou variantu a pojmenovala ji po Gageové – protože ta tento fenomén nejen jako první popsala, ale sama se stala jeho obětí. Rossiterová o ní napsala, že „zahlédla, co se děje, pochopila vzorec, odsoudila ho, a přitom si jím sama prošla“.

Sama Rossiterová, jež zemřela v srpnu 2025 ve věku 81 let, strávila desítky let v archivech a napsala tři monumentální svazky díla Women Scientists in America. Když jako doktorandka poprvé oznámila, že chce zkoumat historii vědkyň, kolegové se jí smáli, že to bude velmi tenká knížka. Nakonec jich objevila stovky.

Příklady, které Rossiterová uvádí, dobře rezonují i dnes. Snímky DNA Rosalind Franklinové. Teoretický výklad jaderného štěpení Lisy Meitnerové, za který dostal Nobelovu cenu výhradně Otto Hahn. Středověká lékařka Trota ze Salerna, jejíž spisy se po její smrti začaly účelově připisovat mužům. Nettie Stevensová, jež objevila chromozomy X a Y. Nebo Jocelyn Bellová Burnellová, která ještě jako doktorandka objevila pulsary, avšak ocenění za objev převzal její školitel.

Tento jev bohužel neskončil s 19. stoletím. Studie stále dokazují, že naprosto identický odborný článek získá vyšší hodnocení a respekt, pokud je pod ním podepsán muž. V Česku na tuto problematiku dlouhodobě upozorňuje Národní kontaktní centrum – gender a věda (@NKC_CZ) při Sociologickém ústavu (@Sociologicky) AV ČR (@Akademie_ved_CR). Česká republika navíc vykazuje jedny z nejhorších statistik v Evropě, pokud jde o podíl žen ve vedení výzkumných institucí. Zarážející je i fakt, že celá polovina Češek s čerstvým doktorátem do výzkumné sféry nakonec vůbec nenastoupí.

Matilda Joslyn Gageová v roce 1883 napsala, že pokrok vzniká z řady drobných kroků a že nelze předvídat, co se stane, když z historie vynecháme i tu nejnepatrnější osobu. Právě proto má smysl vracet těmto ženám jejich jména. Nejde o pouhé morální gesto, ale o nezbytné narovnání historických faktů. Bez nich je totiž historie vědy neúplná a zkreslená.

Osobně vidím ale ještě snad důležitější důvod pro jejich zviditelnění - chceme-li, aby se naše dcery samy věnovaly vědě, potřebují takové silné pozitivní vzory. Musí vidět, že ženy jsou neméně schopné a jen potřebují příležitost a musíme jim vštípit, ať bojují za přiznání svých úspěchů nejen pro ně samé, ale i pro generace dalších žen.

Tento text je úvodem k novému seriálu o vědkyních, které Matildin efekt téměř vymazal z naší paměti. V následujících týdnech bych vám rád mnohé jejich práce a osudy postupně představil, záleží jak se vám bude téma líbit a budete-li mé články sdílet.

Taky mi pište své náměty - která zapomenutá vědkyně (světová i česká) by podle vás měla dostat také prostor? Napište mi do komentářů. A nezapomeňte sledovat @tkapler, ať vám další díly neuniknou.

Hash: #zeny_ve_vede #Matilda_effect

[Baraple @Baraple1]

@d_olbright Jako akutka....a pak tedy jak už píšou lidí - mě to pomáhá na spaní

[Baraple @Baraple1]

@FU1151959 https://t.co/AZxukFIuUo

[Baraple @Baraple1]

@Soleil_cz Každý má svoji vlastní cestu a pravděpodobně žádná není úplně špatná...
Drogy jako takový jsou lidskou univerzálií, která je součástí pravděpodobně každé kultury na celém světě....
A je velmi rozdílné zkoušet drogy bez vědomí a naopak vědomě

[Baraple @Baraple1]

@Lenka_Schanova Tary je problematický cca před 7 let (možná dýl) - a největší průser je, že opravdu míří na nejmladší děti, protože děti od cca 9 let dál ho berou jako trapnyho...
Nechápu, že rodiče neřeší co dělají a sledujou děti na netu

[Baraple @Baraple1]

@AdelaVod promítat do zakonů a debat v USA...
A ještě horší je to, že lidi si vždycky najdou nějaký "loopy" jak to obejít... - někdy stačí se při sexu nehýbat, někdy je to, to že orální sex není sex atd
A zároveň to vede i k totální neinformanosti a chybějící sex Ed výuky ve škole

[Baraple @Baraple1]

@AdelaVod Poslední cca dva roky sleduju hodně videí ohledně "purity culture" - a je to fakt šílený... Ta posedlost ovládání nejen ženského těla a mysli / u chlapců/mužů samozřejmě se to taky promítá - je něco co ničí doslova životy... Průser je, že se tohle začíná 1/x

[Baraple @Baraple1]

@sickmichaela Si chlapec asi dost vydělává protože jedinou antikampaň si dělá, kdykoliv cokoliv řekne....

[Baraple @Baraple1]

@Dafcza @PKulhan @profesorkak Já vlastně taky souhlasím s tím, že vězení není řešení....ale dlouhou dobu to byl "jedina" možnost - strach z vězení - který asi byl účinný.... Bohužel to vymáhání opravdu není efektivní...

[Baraple @Baraple1]

@Dafcza @PKulhan @profesorkak A zároveň společensky "přijatelný" nějak nemám pocit, že pokud někdo neplatí alimenty, by byl společensky ostrakizovaný...
A další problém jsou částky, které jsou leckdy velmi nízké....

[Baraple @Baraple1]

@Dafcza @PKulhan @profesorkak Vymáhat se to dá - nyní existuje i něco jako "náhradní výživné" ale pouze na nějakou dobu a částku...zároveň od ledna 2026 je neplacení výživného dekriminilizovano, což znamená, že už to není TR.... Vyhnout alimentům se dá obzvlášť - je to tragicky....

[Baraple @Baraple1]

@LucieVost Mě to přijde skvělý až na ty známky....raději bych nechala zpětnou vazbu na dětech a jenom hodnocení, že referát splnil....také asi záleží na tom, jestli má každý referát nebo je to dobrovolný projekt

[Baraple @Baraple1]

@mirka_simkova Jeden z mála seriálu, kdy je lepší dabing ;) a připrav si květináče protože to bude jizda

[Baraple @Baraple1]

@SarkasticRajda Tohle je běžné v "náboženských" mladých skupinách.... V rámci purity culture je spousta "obezlicek" jak obejít předmanželský sex... V tomhle případě se v tom může promítnout i představa o "panenské blány" což je další vrstva....

[Baraple @Baraple1]

@tanyazkrusek A zároveň ještě velkou součástí práce je neustále se vzdělávat a pracovat na sobě... Navíc to vzdělávání obsáhne strašně moc široký záběr od práva po psychologii....

[Baraple @Baraple1]

@matkanaodstrel Osobní ne, ale právě skrze to, že jsem pár let zpátky hledala něco pro klienty...podle mě je to něco co bych zkusila a buď to bude dobrý nebo to rozhodně nijak neuškodí...

[Baraple @Baraple1]

@matkanaodstrel Neomlouvej se a jen se bav a i nás :)

[Baraple @Baraple1]

@determinismus11 @juleska Tady nejde jenom o tuhle neziskovku.... Zároveň právě díky tomu, že každá musí každoročně zveřejňovat výroční zprávu tak je to jasné už teď - zbytečná byrokracie a úplně zbytečné téma a jenom mlha před jinýma problemama