Tomas Kapler #AI 🤖✨

“Real stupidity beats artificial intelligence every time.”

Czech #AI consultant, lecturer, journalist. and Editor.

[Tomas Kapler #AI 🤖✨ @tkapler]

@JakubZigacek @SpaceTimeJack Nevim proc mi přeposílate neci hate ktery uz mam stejne ve vlakne, ale tedy napsal jsem mu odpoved

[Tomas Kapler #AI 🤖✨ @tkapler]

Ty kvasinky a bakterie v díži mají při dlouhém kynutí čas enzymaticky rozložit fruktany ještě před pečením – je to řízená, pomalá práce specifické symbiózy. Když to neudělají (krátké průmyslové kynutí + přidaný vitální lepek), fruktany zůstanou v chlebu.
Pak je ve vašem tlustém střevě rozloží vaše vlastní střevní bakterie – a ano, to jde rychleji a s plyny jako bonus, protože tam nemáte ty enzymy a podmínky z kvásku.
Není to „najednou extremně rychle“ v nějakém rozporu. Je to přesně ten rozdíl mezi předtrávením v těstě a nedotrávením v břiše.
Klaun je spíš ten, kdo si plete proces v pekárně s vlastním trávením. 😌🍞

[Tomas Kapler #AI 🤖✨ @tkapler]

**Epidemie alergií na lepek? Ne, změnila se doba, kterou dáme chlebu kynout.**

Když si dnes koupíte běžný chléb v supermarketu, cesta od mouky k hotovému bochníku trvá zhruba tři a půl hodiny. Před desítkami let se těsto nechávalo kynout dlouhé hodiny, někdy přes noc. Pšenice samotná přitom za sto let nezměnila obsah lepku – potvrzuje to analýza amerického ministerstva zemědělství (USDA) i studie Donalda Kasardy. Odrůdy vyšlechtěné během zelené revoluce nepřidaly více lepku. Co se změnilo, je způsob výroby.

Průmyslové pekárny dnes přidávají do těsta koncentrovaný „vitální lepek“ – čistý lepek v prášku. Jeho spotřeba ve Spojených státech se od roku 1977 ztrojnásobila. Slouží k tomu, aby rychle vyrobené těsto drželo tvar, který dříve vytvářelo dlouhé kynutí. Zároveň se zkrátila doba fermentace natolik, že v bochníku zůstanou téměř nedotčené fruktany – složité cukry přirozeně obsažené v pšenici.

Při dlouhé fermentaci (čtyři a více hodin) dokážou kvasinky a bakterie tyto fruktany rozložit až z 90 procent. Při hodinové nebo dvouhodinové výrobě zůstanou v chlebu téměř celé. Fruktany přitahují do střev vodu a rychle kvasí – přesně to způsobuje nadýmání, plyny a nepříjemné pocity, které mnozí připisují lepku. Lidé, kteří tvrdí, že jim v Evropě chléb nedělá problémy, často jedí právě ten dlouho kvašený – kváskový nebo tradiční řemeslný.

Skutečná celiakie – autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém napadá střevní sliznici při styku s lepkem – se přesto zvýšila. Slavná studie Mayo Clinic z roku 2009 porovnala krevní vzorky z americké letecké základny Warren z let 1948–1954 s dnešními kohortami. Podíl lidí s markery celiakie stoupl přibližně čtyřikrát (z 0,2 % na přibližně 0,9 %). Nárůst je reálný, i když část vysvětluje lepší diagnostika.

Rozdíl mezi průmyslovým a tradičním chlebem tedy není v samotné pšenici. Je v tom, co se s ní stane před pečením. Krátká fermentace a přidaný vitální lepek vytvářejí produkt, který má s tím starým společného hlavně barvu a tvar. Struktura a stravitelnost jsou jiné.

V posledních letech se k pomalejšímu pečení vrací řada řemeslných pekařů i domácích. Dlouho kynutý chléb má nejen lepší chuť a vůni, ale pro mnoho lidí s citlivým trávením je také výrazně snáze stravitelný. Není to žádná magie – je to jen návrat k tomu, co kdysi dělala čas sám.

Možná tedy nejde o to, že bychom najednou nesnášeli pšenici. Možná jí jen nedáváme dost času, aby se z mouky proměnila v něco, co má tělo opravdu rádo.

[Tomas Kapler #AI 🤖✨ @tkapler]

Ty kvasinky a bakterie v díži mají při dlouhém kynutí čas enzymaticky rozložit fruktany ještě před pečením – je to řízená, pomalá práce specifické symbiózy. Když to neudělají (krátké průmyslové kynutí + přidaný vitální lepek), fruktany zůstanou v chlebu.
Pak je ve vašem tlustém střevě rozloží vaše vlastní střevní bakterie – a ano, to jde rychleji a s plyny jako bonus, protože tam nemáte ty enzymy a podmínky z kvásku.
Není to „najednou extremně rychle“ v nějakém rozporu. Je to přesně ten rozdíl mezi předtrávením v těstě a nedotrávením v břiše.
Klaun je spíš ten, kdo si plete proces v pekárně s vlastním trávením. 😌🍞

[Tomas Kapler #AI 🤖✨ @tkapler]

**Rozdíl mezi droždím a kváskem je poměrně velký**, i když obojí slouží hlavně k nakynutí těsta. Tady je jasné a praktické srovnání:

### 1. Co to vlastně je?

| Vlastnost | **Droždí** (komerční) | **Kvásek** (přírodní kvásek) |
|--------------------|------------------------------------------------|-----------------------------------------------------|
| **Složení** | Jedna kultura kvasinek *Saccharomyces cerevisiae* | Směs divokých kvasinek + mléčných bakterií (Lactobacillus a další) |
| **Původ** | Průmyslově vyráběné, standardizované | Živá symbióza, kterou si pěstujete sami |
| **Rychlost** | Velmi rychlé (1–3 hodiny) | Pomalé (8–24+ hodin) |

### 2. Jak fungují?

**Droždí:**
- Kvasinky se živí cukry v mouce a rychle produkují **oxid uhličitý** (plyn → kynutí) a alkohol.
- Pracují hlavně **anaerobně** (bez kyslíku).
- Výsledkem je rychlé nakynutí, ale poměrně málo vedlejších produktů.

**Kvásek:**
- Divoké kvasinky dělají to samé co droždí (plyn + alkohol), ale **mnohem pomaleji**.
- **Mléčné bakterie** zároveň produkují **kyseliny** (mléčnou a octovou) → těsto získává typickou nakyslou chuť.
- Bakterie a kvasinky spolu žijí v symbióze: bakterie vytvářejí kyselé prostředí, které brání špatným mikroorganizmům a pomáhá kvasinkám.

### 3. Co dělají s moukou (nejdůležitější rozdíl pro stravitelnost)

**Droždí:**
- Rozkládá jen část škrobů na jednoduché cukry.
- Málo ovlivňuje lepek a fruktany (ty složité cukry, které způsobují nadýmání).
- Phytic acid (kyselina fytová) zůstává téměř nedotčená → horší využitelnost minerálů (železo, zinek, hořčík).

**Kvásek (dlouhá fermentace):**
- Bakterie produkují enzymy, které **rozkládají fruktany** až o 90 % → výrazně lepší stravitelnost, méně nadýmání a plynatosti.
- Částečně štěpí lepek (neodstraňuje ho úplně, ale dělá ho stravitelnějším pro mnoho lidí s citlivostí, nikoliv s celiakií).
- Výrazně snižuje obsah kyseliny fytové → lepší vstřebatelnost minerálů.
- Vytváří množství organických kyselin, antioxidantů a prebiotik → prospěšné pro střevní mikrobiom.
- Zlepšuje chuť, vůni a trvanlivost chleba (kyseliny konzervují).

### Shrnutí – kdy co použít?

- **Droždí** → chcete rychlý chléb, jste v časové tísni, chcete neutrální chuť. I při dlouhém kynutí (12–18 hodin) je výsledek jiný než u kvásku.
- **Kvásek** → chcete **nejlepší chuť**, nejlepší stravitelnost a „ten pravý“ řemeslný chléb. Vyžaduje více času, ale méně práce (no-knead metody).

**Praktická rada pro tebe:**
Pokud máš citlivé trávení, **kvásek je jasná volba č. 1**. Dlouhé kynutí s kváskem dělá největší rozdíl právě v rozkladu fruktanů a fytátů. Mnoho lidí, kteří „nesnášejí lepek“, zjistí, že dobře vykynutý kváskový chléb jim nedělá problémy.

[Tomas Kapler #AI 🤖✨ @tkapler]

**Sněmovna reprezentantů schválila pomoc Ukrajině a tvrdší sankce na Rusko. Co z toho vyplývá?**

Včera večer americká Sněmovna reprezentantů překvapivě schválila Zákon o podpoře Ukrajiny (H.R. 2913) poměrem **226 ku 195 hlasům**. Pro hlasovalo 207 demokratů a 18 republikánů, proti byla většina republikánů. Zákon přináší **8 miliard dolarů** (přes 167 miliard Kč) ve formě půjček na vojenskou pomoc Ukrajině, prodlužuje program Ukraine Security Assistance Initiative (USAI) do roku 2027 a zavádí výrazné zpřísnění sankcí proti Rusku, Severní Koreji, Íránu a Bělorusku – včetně 500% cla na ruské dovozy do USA a eskalujících opatření na finanční instituce a energetické firmy. Návrh prošel díky discharge petition poté, co byl měsíce blokován ve výborech.

Republikán **Don Bacon** z Nebrasky označil hlasování za „churchillovskou chvíli“ a patřil k těm, kteří překročili stranickou linii navzdory tlaku vedení Sněmovny.

### Může to prezident Trump nebo Senát ještě zablokovat?

Ano, cesta není zdaleka u konce. Zákon míří do Senátu, kde není jasné, kdy a zda bude vůbec projednán. Pokud projde, putuje k prezidentu Trumpovi, který ho může **vetovat**. Přehlasování veta vyžaduje dvoutřetinovou většinu v obou komorách Kongresu – v praxi velmi obtížné, zvláště při republikánské většině v Senátu. Trump dlouhodobě prosazuje spíše diplomatické ukončení konfliktu než další eskalaci pomoci.

### Reálná americká pomoc od nástupu Trumpa

Od ledna 2025 administrativa **neschválila žádné velké nové balíčky** z vlastní iniciativy. Pokračovaly dodávky schválené ještě předchozí administrativou, občas s dočasnými pozastaveními (např. v létě 2025 byly na čas zastaveny některé dodávky Patriotů a přesně naváděné munice, později obnoveny).

Novinkou je mechanismus **PURL** (Prioritised Ukraine Requirements List), kdy evropští spojenci financují nákupy amerických zbraní pro Ukrajinu. USA často doplňují systémy evropským zemím, aby mohly poslat své starší vybavení dál. V obranném rozpočtu na fiskální rok 2026 je vyčleněno **400 milionů dolarů ročně** přes program USAI. Celkově USA od roku 2022 poskytly desítky miliard dolarů především ve zbraních, munici, protivzdušné obraně, obrněných vozidlech a dronech – buď přímými přesuny ze skladů (Presidential Drawdown), nebo nákupy, což výrazně podporuje americký obranný průmysl a pracovní místa doma.

### Sankce vůči Rusku od Trumpa a co by se změnilo

Trumpova administrativa ponechala v platnosti většinu předchozích sankcí, ale nových razantních balíčků bylo minimum. V říjnu 2025 přišly sankce na ruské ropné giganty **Rosněfť a Lukoil** kvůli pokroku v mírovém procesu.

Nový zákon by znamenal podstatné zpřísnění: silnější tlak na ruské finance a energetiku, vysoká cla a postihy třetích zemí podporujících Rusko. Zastánci tvrdí, že to posílí vyjednávací pozici Ukrajiny. Kritici (včetně části Bílého domu) varují, že další sankce a zbraně konflikt spíš prodlouží a zvýší globální náklady.

Hlasování ve Sněmovně ukazuje, že v Kongresu stále existuje silná bipartisan podpora tvrdšího postoje vůči ruské agresi – i když se liší od aktuální strategie administrativy. Další vývoj teď závisí na Senátu a případném vetu prezidenta Trumpa.

[Rep. Don Bacon 🇺🇸✈️🏍️⭐️🎖️ @RepDonBacon]

🚨 The House just passed the Ukraine Support Act by a vote of 226-195 to provide military aid to Ukraine and impose tough sanctions on Russia.

[Tomas Kapler #AI 🤖✨ @tkapler]

**Tady je kvalitní, nízkopracný recept na domácí pomalu kynutý chléb, který je dobře stravitelný díky dlouhé fermentaci.** Dlouhé kynutí (ideálně přes noc nebo déle) rozkládá fruktany, takže je šetrnější k trávení než běžný rychlý chléb.

Vybral jsem **dvě varianty** – jednu s kváskem (nejlepší pro stravitelnost) a jednu bez kvásku (s droždím a dlouhým kynutím). Obě jsou „no-knead“ nebo minimální práce, suroviny běžně dostupné v ČR (supermarket, pekárna, mlýn).

### 1. Nejjednodušší kváskový chléb (doporučuji – nejlepší chuť a stravitelnost)
**Suroviny (na cca 800–900 g bochník):**
- 25–30 g aktivního žitného kvásku (z lednice, ideálně čerstvě dokrmený)
- 500 g pšeničné chlebové mouky (nebo mix 400 g pšeničné + 100 g žitné chlebové)
- 350–370 g vody (případně půl na půl s kefírem/podmáslím pro extra chuť a vláčnost)
- 9 g soli (cca 1,5 lžičky)
- 1 lžička medu nebo melasy (volitelné, nastartuje kvasinky)
- Kmín (1 lžička drceného, volitelné)

**Postup (práce cca 10 minut + čekání):**
1. Do mísy dejte kvásek, med/melasu a většinu tekutiny. Promíchejte.
2. Přidejte mouku smíchanou se solí a kmínem. Vařečkou nebo rukou promíchejte 1–2 minuty, dokud není vše spojeno (těsto středně tuhé, ne úplně tuhá hrouda). Doladěte trochou vody, pokud je potřeba.
3. Mísu přikryjte (víko/fólie/utěrka) a nechte kynout přes noc (9–12 hodin) při pokojové teplotě (20–22 °C). Ráno by mělo být těsto minimálně o 2/3 větší, ideálně zdvojnásobené a plné bublinek.
4. Vyklopte na pomoučený stůl, lehce rozprostřete, přeložte/stočte do bochníku (nemusí být dokonalé).
5. Vysypanou ošatku (nebo mísu s utěrkou) vysypte moukou (nejlépe rýžovou), vložte bochník švem nahoru, posypte moukou a nechte kynout 2–2,5 hodiny v teple.
6. Troubu vyhřejte na 250 °C (s plechem nebo litinovým hrncem). Bochník vyklopte na papír/plech, nařízněte, vložte do trouby, přidejte páru (hrnek vody na dno nebo postříkejte). Pečte 15 min na 250 °C, pak snižte na 200–220 °C a pečte dalších 25–30 min (celkem cca 45 min). Klepejte – dutý zvuk = hotovo.

**Tipy pro stravitelnost:** Delší kynutí = méně fruktanů. Pokud máte citlivé trávení, volte vyšší podíl žitné mouky a kynutí v lednici (retardace) pro ještě lepší chuť.

### 2. No-knead chléb s droždím (bez kvásku, super jednoduché)
**Suroviny:**
- 500 g chlebové nebo hladké pšeničné mouky
- 350–370 ml vlažné vody
- 3–4 g sušeného droždí (nebo 1/4 kostky čerstvého)
- 10 g soli (cca 2 lžičky)
- Volitelné: trocha kmínu, oleje nebo medu

**Postup:**
1. Vše smíchejte ve velké míse vařečkou (těsto bude lepivé – to je správně, nehňete!).
2. Přikryjte a nechte kynout 12–18 hodin při pokojové teplotě (nebo 8–12 hodin v teple + přesun do lednice).
3. Vyklopte, lehce přeložte 2–3x, vytvarujte bochník, vložte do vysypané ošatky a nechte kynout 1–2 hodiny.
4. Pečte stejně jako výše – s párou, vysoká teplota na začátku.

**Obecné rady pro úspěch v ČR:**
- Mouka: Kupte chlebovou (např. ze mlýna, Penny, Albert, Tesco) – má lepší lepkovou síť.
- Ošatka: Velmi pomůže (seženeš na Alze, v pekárenských potřebách nebo online za pár stovek).
- Pára: Klíčová pro křupavou kůrku – litinový hrnec (Dutch oven) nebo plech s vodou.
- Lednice: Dlouhé kynutí v chladu zlepšuje chuť a stravitelnost.
- První pokusy: Nebojte se – i „placata“ verze chutná skvěle.

Tento chléb vydrží 3–4 dny zabalený v utěrce a je mnohem lepší než supermarketový. Pokud nemáte kvásek, začněte droždím a postupně si kvásek založte (je to snadné).

[Tomas Kapler #AI 🤖✨ @tkapler]

Tady je to jednoduché - uz dnes maji pružný zdroj, ktery spolehlive pokryje celou spotřebu - topny olej. Jaderka pro milion osob, navic fakticky ve válečném stavu, je tu blbost, oni proste začnou ted kupovat baterie a ten topny olej spotrebovavat mene a mene. Sice jej tu tezi, takze jej maji jakoze skoro zdarma, ale časem pochopi, ze je pro ne výhodnější jej prodat, nez spálit. Naopak se tu rýsuje reseni s kabelem do Turecka, kam by mohli posílat své přetoky a Turci by mohli zajistit base load.

[Tomas Kapler #AI 🤖✨ @tkapler]

**Na Kypru je krásně vidět, proč soláry samy o sobě nestačí**

Právě teď sedím na Kypru a sleduji, jak se tu energetika mění přímo před očima. Slunce praží skoro 300 dní v roce, střechy se plní panely a přesto tu máte krásnou ukázku problému, který si mnozí v Evropě neuvědomují, když nadšeně říkají: „Jižní země mají mít soláry všude, to je přece jasné!“

Ano, je to jasné. Ale jen do určité míry.

### Solární boom a večerní krize

V posledních letech Kypr zažil skutečný solární boom. Instalovaný výkon solárních elektráren přesáhl 850–900 MW, převážně na střechách domů. V roce 2025 už soláry vyrábějí přes **23 %** elektřiny. Větrníky přidávají další 3–4 %. Obnovitelné zdroje dohromady už přesahují čtvrtinu výroby elektřiny.

Ale pak přijde večer.

Když slunce zapadne, klimatizace pořád běží, lidé vaří, svítí se. Spotřeba prudce stoupá (evening peak) a soláry najednou mlčí. V tu chvíli musí naskočit staré fosilní elektrárny – hlavně ty na topný olej. Ty tři velké stanice (Vasilikos, Dhekelia a Moni) stále zajišťují přes 70 % elektřiny.

**Tohle na fotce je jedna z nich – klasická kyperská elektrárna na těžký topný olej.** Masivní, drahá na provoz a závislá na dováženém palivu.

### Problém, který nikdo nechtěl vidět

S rostoucím počtem panelů přichází další paradox: **curtailment**. V roce 2025 museli odstřihnout (vyhodit) až **46 %** energie z distribuovaných solárů. Prostě ji nebylo kam dát. Síť je izolovaná (Kypr není propojený s okolní Evropou), baterie zatím skoro žádné a přebytek ve dne se nedá uložit.

To je přesně ten moment, kdy se ukazuje, že soláry bez flexibility nejsou samospasitelné. Mnoho lidí si myslí, že stačí postavit panely a máme vyřešeno. Realita je složitější – zejména v zemích s velmi dobrým slunečním svitem, kde výkyvy mezi dnem a večerem jsou extrémní.

### Baterie mění hru – a rychle

Tady přichází ten opravdu zajímavý zlom.

Jen za poslední rok (2025) ceny bateriových úložišť klesly dramaticky – u stacionárních systémů až o **45 %**. To je obrovská změna. Najednou se stávají ekonomicky zajímavé i tam, kde dříve byly příliš drahé.

Na Kypru už schválili první velké projekty (stovky MWh) a první větší baterie by měly najet v průběhu roku 2026. Tyto baterie dokážou:

- ukládat přebytek ze dne,
- dodávat energii do večerní špičky,
- snižovat curtailment,
- a postupně nahrazovat provoz drahých fosilních elektráren v krátkých špičkách.

### Budoucnost, která už začala

Kypr má cíl dostat se na 31–33 % obnovitelných zdrojů v elektřině do roku 2030. S příchodem levnějších baterií, plánovaným přechodem části výroby na zemní plyn a dalšími solárními parky to najednou vypadá reálněji než ještě před rokem.

To, co se děje na Kypru, je vlastně malá laboratoř pro celou jižní Evropu a Afriku. Ukazuje, že soláry jsou skvělé – ale teprve **kombinace soláry + levné baterie** dokáže opravdu změnit energetický mix rychle a radikálně.

Až příště někdo řekne, že stačí „jen postavit soláry“, vzpomeňte si na Kypr. Slunce tu mají zadarmo, ale večerní tma přichází stejně jako všude jinde. Jen teď už začínají mít možnost ji zvládnout.

[Tomas Kapler #AI 🤖✨ @tkapler]

Jojo, skončilo to tak, ze ods padla tehdy k 6 %, a cssd uz neexistuje. Proto jsem rad, ze se tu dva zkurvysini porvali a sebeznicili a nebylo to jako na Slovensku ci Madarsku s dominanci jedne strany. Na druhou stranou důsledkem je ANO, ale alespon to přišlo o patnact let pozdeji, uz v EU, takze ty největší kokotiny teochu brzdí

[Tomas Kapler #AI 🤖✨ @tkapler]

@Leefrog2 @boulak16 Jo, ale bez ČSSD by dost možná nepadla ODS a nejspíš by tu byl orbánismus.

[Tomas Kapler #AI 🤖✨ @tkapler]

záleží jaká AI se používá jakým způsobem. Tady ho u těch článků, co občas s AI píšu, mám dost přiznaný - záměrně používám jazykově horší AI, protože tady mě zajímá téměř výhradně obsahová přesnost. To není slop. Jasně že to není z jazykového hlediska veledílo, ale beru to tak, že jsme tu na sociální síti, kde lidé píšou dost blbě i bez AI.

[Tomas Kapler #AI 🤖✨ @tkapler]

Ano, ale to je přesně to (méně než) procento, jak jsem psal. To že dneska téměř v každé sebemenší skupince lidí najdete někoho, kdo prohlašuje že má alergii na lepek, i když reálně je to pár promile lidí, je dáno právě tím co píšu, tedy špatnou stravitelností masově komerčního pečiva.

[Tomas Kapler #AI 🤖✨ @tkapler]

@MilanSvecBrno @konva333 Teda pakliže párkům od Babiše nebudeme říkat maso, kterého je tam stopové množství a jinak tam najdeme nejen lepek, ale i asi 20 % objemu tvořeného dřevěnými pilinami.

[Tomas Kapler #AI 🤖✨ @tkapler]

@kokosnasnehu_ Pocitam, ze narážíš na minulý post. Tym ten odstaveček s magií byl můj osobitý vtípek na konec, zajímalo mě, kdo dočte až tam a jak to zvýší počet reakcí. A fungovalo to. ;-)

[Tomas Kapler #AI 🤖✨ @tkapler]

@_goob_ @MatousPikous Ale bez elektriny byste asi nechtel bydlet jeste vic.
Jinak "u toho" bydlet nebudete. Nejblíž tak kilometr. Což dělá z vašeho výhledu z okna i velký větrník asi jako když vezmete telefon do natažené ruky hřbetem k sobě, reálně tak maximálně jedno promile vašeho výhledu.

[Tomas Kapler #AI 🤖✨ @tkapler]

@jura_haczek Me překvapuje, že ani nezařval a nezanadával

[Tomas Kapler #AI 🤖✨ @tkapler]

@Drogon___X Které by stály vice. Pro milion obyvatel a navic v tomhle podnebném pásmu je to picovina. Možná az budou male masove delane reaktory.