@BerbeLadislav@chatkazkaret@sickmichaela pamatuji u nás na fakultě na kuřácké okno jednoho respektovaného profesora, které fungovalo ještě během 2010s - tehdy byl svět ještě v pořádku (pro privilegované)
@Lenocka29 Nehájím tím současné vedení FF, ale problém není těch 125 mil. (jakkoliv by se tam asi něco ušetřit dalo), ale těch 268 na zbytek fakulty. To je žalostně málo. Když už jsme v té bídě, tak je vlastně hloupé si té levné vědy nekoupit víc.
@f_kalenda Jako jo, ale většina těchto ambicí naráží na to, že na prohlídky chodí celkem běžní lidé (ať už provádět, nebo poslouchat) a asi 1/2 času zaberou přesuny. Naopak cením snahy NPÚ o standardizaci sylabů.
@brousikrystaly@amymbona_ u starýho se mi líbí (kromě třídního původu) jak s Werthem sebrali svoje jízdní pluky (reálně jen část) potom, co Bavorsko podepsalo separátní mír, a přihlásili se u Ferdinanda III., že by v tý válce ještě chtěli pokračovat
@brousikrystaly chcete si číst i o následcích toho inbreedingu? El Hechizado je určitě vděčný studijní materiál... ps: když pak tweetnete tu seminárku, budu velmi vděčný ;)
Super vlákno o invazivních rostlinách. Historické zahrady na jejich šíření mají celkem významný podíl. Známý je příklad akátu (Robinia sp. - podle francouzského královského zahradníka Jeana Robina).🧵
tak dalsi vyukove (vysvetlovaci) vlakno
zjistil jsem, ze vlastne lidi si neuvedomuji proc se vlastne invazkama zabyvat
omlouvam se.
takze: bolsevnik a puchyre zname vsichni, pajasan, kridlatky a netykavky zarustajici vse take
ale proc se to vlastne deje a proc je to spatne
1/x
Akát byl oblíbený pro rychlý růst i estetické vlastnosti. Hodně se ho vysadilo cca 1880-1940 v rámci úprav erozních svahů a okolí menších toků. Kdyby se ČSR rozhodla pro kanál Dunaj-Odra-Labe, hlavní dřevinou v dotčených povodí kolem Odry a Bečvy by se stal právě akát. 🌿