Gabriel Beer

[Lukáš Kovanda @LukasKovanda]

Nedělní Timesy dnes těžce nakládají Angele Merkelové, kterou prý dějiny odsoudí coby největší soudobou extremistku.

A společně s ní Camerona, Johnsona, Trudeaua, Hollanda, Macrona a von der Leyenovou. Tito politici podle Timesů představují nejničivější generaci v celém období po druhé světové válce, neboť podkopali koncept národního státu (skrze politiku nezřízené imigrace) a zároveň zradili alianci, NATO, jež jej měla chránit.

Odvolávali se sice na myšlenku otevřené společnosti, ale zapomněli, jak to s ní její vůdčí propagátor, filozof Karl Popper, mínil v její celistvosti: "Uplatníme-li bezbřehou toleranci vůči těm, kdož tolerantní nejsou, pak tolerantní budou zničeni, stejně jako tolerance sama."

Merkelová si ale z Poppera vzala jen prázdný, leč líbivý slogan o otevřené společnosti. Nezabývala už se jejími limity a podmíněnostmi. Sice se jí zaklínala, ale konala jinak - a svými činy ji vlastně nebránila, spíše popírala.

Nejde jen o umožnění masové imigrace, jejíž enormní nákladnost - ekonomickou, společenskou, nakonec i politickou - musela tušit.

Jde i o to, že s Ruskem pracovala na zbudování plynovodu Nord Stream 2 ještě řadu let po anexi Krymu. Současně měla zásadní slovo při likvidaci takřka dvou desítek německých jaderných bloků. A i když se v roce 2006 osobně zavázala dávat na obranu 2 % HDP, svůj závazek vůči NATO nikdy, ani v jednom jediném roce, nenaplnila.

Naopak, Bundeswehr se za ministrování kancléřčiny chráněnkyně von der Leyenové v letech 2013 až 2019 ocitl v katastrofálním, prakticky nebojeschopném stavu.

Merkelová tudíž vlastně potenciálně vskutku otevřenou společnost rozkládala jak zevnitř, tak zvenčí. Zrádně a extremisticky, uzavírají dnešní Timesy...

[Strategické Myšlení @StrategickeM]

Historický německý rekord, 3 EURo za litr, v Berlíně propuká panika, právě před klíčovými volbami.
Vláda freneticky hledá pomoc, zvažuje se se zrušení DPH, zrušení spotřební daně, či zavedení masivních daňových úlev pro firmy a podnikatele.
Vše bude ale nesmírně drahé a v éře masivního zadlužení smrtící pro německé finance.
Analytici varují, že pokud budou ceny benzínu a nafty v takovéto výši trvat déle, bude to stoprocentně konec éry kancléře Merze a ve hře budou i předčasné volby se šancí na totální výhru AfD.
https://t.co/1ofEVv4wgc

[Strategické Myšlení @StrategickeM]

Proč vítězí AfD nechápe dnes již jen naprostý idiot nebo putinův agent z vlastní blbosti.

Dnes bylo zveřejněno jasné "vědecky" podložené vysvětleni - tři čtvrtiny obyvatelstva Evropské unie odmítá současnou evropskou politiku, přes 70% obyvatel má naprostou deziluzi z vedení EU a schopností jejího vedení.
Rozsáhlý průzkum, který v šesti evropských zemích provedla Evropská rada pro zahraniční věci a Evropská kulturní nadace, vykresluje pochmurný obraz: pro dvě třetiny respondentů jde EU nevratně z kopce. Nejvíce pesimistů je ve Francii, Německu a Itálii - tam hodnotí lidé EU nejhůře.
68% lidí vidí neustálé zhoršování své ekonomické situace a pád své životní úrovně.
Podobné procento vidí i zhoršení osobní bezpečnosti.
Sice pouze 13% chce rozbití EU ale cca 56% obyvatel se domnívá, že jejich budoucnost je zásadně ohrožena.
Autor studie Pawel Zerka z European Council on Foreign Relations (ECFR) říká, že 2/3 obyvatel vidí naprostý rozpor mezi realitou a tvrzením vedení EU, lidé chtějí silnější EU ale jasně vnímají, že to již není možné.

Podle studie se nyní voliči v Evropské Unii dělí na tyto skupiny:
OPTIMISTÉ (19%): považují současný kurz za dobrý, volí standardní strany, chtějí více integrace.
PESIMISTÉ(39%): považují současný kurz EU za své ohrožení a vidí obrovský úpadek ve všech oblastech, jsou to voliči protestních stran jako je AfD, NS, PVV atd. POZOR! ve Francii, Německu a Itálii má tato skupina přes 50% ze všech dotazovaných.
ODTRŽENÍ (12%): voliči okrajových stran, které EU vůbec nezajímá nebo jsou silně proti.
NEROZHODNÍ (31%): voliči, kteří sdílejí evropské hodnoty ale začínají pochybovat, že EU je schopna je naplnit, váhají mezi volbou tradičních stran a stran protestních.

Podle Zerky právě poslední skupina bude určovat, zda EU přežije, zda se bude reformovat, či se zhroutí do ještě větších problémů.
https://t.co/mlOIkdkcmf

[Strategické Myšlení @StrategickeM]

Vypadá to srandovně, než si uvědomíme, že zatímco v Evropě roste počet vysokoškolských absolventů nepotřebných oborů typu "Studium marxismu-leninismu" (tedy v originále genderová studia a pod.) tak stále více čínských univerzit pořádá olympiády humanoidních robotů.

[Strategické Myšlení @StrategickeM]

Další selhání socialistického systému centrálního plánování - v Německu se hroutí naivní sen bolševických plánovačů o tzv. "Zelené oceli".
Firmy, které se nechaly oblbnout ideologickým nesmyslem krachují.
Tento naivně hloupý sen se hroutil už rok: ArcelorMittal se zcela stáhl ze svého vysoce dotovaného projektu zelené oceli a Thyssenkrupp zvažuje odchod. To mohl být poplašný signál, který by možná zachránil, co se zachránit dalo, a umožnil ostatním vyvázat se z nesmyslného projektu. Ale ne v Německu – zde se moralismus a honba za dotacemi počítají více než seriózní využívání daňových zdrojů a vědecko-ekonomická racionalita.
Odborníci nazývají dnes celý projekt Zelené oceli jako "dotační podvod" který naznačuje, že minimálně část subjektů využila primitivnost vlády k získání obrovských fonačních aniž kdy mínily od počátku primitivní projekt realizovat.
https://t.co/tbJETemHjk

[Strategické Myšlení @StrategickeM]

Etna během posledních pár týdnů zcela revokovala 10 let snižování emisí CO2 v EU

[Lukáš Kovanda @LukasKovanda]

Výroba traktorů Zetor v Brně přežila celý komunismus, rozpad RVHP i Československa. Nikoli však Green Deal EU a emisní povolenky.
Materiál (ocel, plasty, hliník i energie) v Indii a v Číně vychází zhruba o 30 až 35 procent levněji, což ve výsledné ceně traktoru znamená úsporu nejméně 25 až 30 procent.
Kdo se raduje, že kvůli dalšímu "nerůstu" výroby zetorů v Brně klesnou globální emise skleníkových plynů, je samozřejmě na omylu, neboť ty emise se akorát společně s pracovními místy i know-how stěhují do Asie.
Česko tudíž přichází o výrobu další značky, která mu dělá renomé po celém světě, včetně třeba takového Islandu, kde jsou zetory nesmírně populární.
Vůči budoucím generacím tolik sobecké evropské zaslepení zelenou ideologií ale opadne teprve tehdy, až zkolabuje nějaká skutečně "velká ryba", třeba typu Volkswagenu.

[Lukáš Kovanda @LukasKovanda]

EU:
- ekonomicky ve světovém měřítku upadá
- nemá velkou technologickou firmu, zaostává v AI
- rozvrátila si autoprůmysl, kde ještě hrála světový prim
- při 5 % světových emisí bojuje se světovým klimatem za cenu svého dalšího ekonomického úpadku a rozvratu; což lepí obřím dluhem
- i když vlastní technologie a IT služby neumí vyvinout, zhusta se zaměstnává tím, jak jimi dozorovat své občany a zároveň jak masivně pokutovat jejich americké poskytovatele
- s chabým zdůvodněním zavádí plně dozorovaný platební styk po vzoru Číny
- menšina v europarlamentu “přehlasuje” většinu, když jde o obecný dozor a špehování občanů skrze mobily vyvinuté v USA a vyrobené v Asii

[Lukáš Kovanda @LukasKovanda]

Co spojuje český a španělský blackout? Evropská síť v éře překotného, dotačně a ideologicky živeného nástupu obnovitelných zdrojů zkřehla více, než politici připouštějí

Český blackout loni oficiálně spustil spadlý vodič. Španělský (přesněji iberský) blackout, jenž za sebou zanechal i mrtvé, o pár měsíců dříve zase nezvládnuté napětí, jalový výkon, oscilace a kaskádové odpojování výroben. Na papíře tedy dvě rozdílné technické události. V podstatě však ukazují totéž: evropská síť je v éře překotného nástupu obnovitelných zdrojů křehčí, než politici připouštějí.

Není pravda, že solární panel v Česku přetrhl drát. Není ani přesné tvrdit, že jeden větrník či jedna fotovoltaika „vypnuly“ Španělsko. Takto jednoduchá elektroenergetika není. Jenže stejně zavádějící je tvrdit, že obnovitelné zdroje s těmito blackouty nijak nesouvisejí. Souvisí — nikoli jako jediný bezprostřední viník, nýbrž jako hluboká systémová příčina.

Elektrizační soustava byla desítky let celoevropsky stavěna kolem velkých, stabilních a plánovatelných zdrojů. Ty nedodávaly jen elektřinu, ale i stabilizační služby: setrvačnost, napěťovou oporu, jalový výkon a schopnost podržet soustavu při poruše. Překotný, dotacemi (dluhem) a ideologií Green Dealu živený nástup fotovoltaiky a větru tento model rozbíjí rychleji, než se síť stačí přizpůsobit. Zdroje přibývají, robustnost zaostává.

Právě to oba blackouty odhalily. V Česku mechanická porucha přerostla v kolaps ostrovního provozu. Ve Španělsku se problém napětí změnil v kaskádu odpojování výroby. V obou případech šlo o mimořádnou událost, kterou by robustnější soustava měla zvládnout s menšími dopady. Jenže moderní síť s vysokým podílem kolísavých zdrojů potřebuje mnohem více stabilizačních služeb, akumulace, záloh, redispečinku, kompenzátorů, ochran a rychlého řízení.

To je skrytý účet obnovitelných zdrojů. Jejich příznivci rádi mluví o levné megawatthodině ze slunce či větru. Méně rádi do ceny započítávají náklady na to, aby se kvůli kolísavosti těchto zdrojů nerozpadla síť. Ač to dokonce i četní politici nejsou s to přiznat, nutnost nákladné a dosud neproběhlé dostatečné stabilizace soustavy je zásadní negativní externalitou obnovitelných zdrojů: náklad vzniká kvůli nim, ale často jej platí a ještě zaplatí někdo jiný — spotřebitel, průmysl, stát či provozovatel sítí.

Proto lze říci, že za oběma blackouty jsou obnovitelné zdroje, ovšem ne primitivně ve smyslu „panel shodil síť“. Jsou za nimi ve smyslu systémovém: jako hlavní motor energetické proměny, která na dotačně a ideologicky pokřiveném trhu postupuje rychleji než fyzická infrastruktura. Drát spadl v Česku, napětí ujelo ve Španělsku. Společným jmenovatelem je však oslabená robustnost sítě v době na dluh uspíšené zelené transformace.

[Lukáš Kovanda @LukasKovanda]

Dekarbonizace stojí českou veřejnou kasu zhruba 220 miliard ročně. Přitom kumulované snížení českých emisí během 20 let dožene jenom Čína za necelé tři měsíce.

Česko za 20 let snížilo své roční emise CO₂ zhruba o 54 milionů tun.

Jenže pouze Čína mezi lety 2014 a 2024 zvýšila své fosilní emise CO₂ zhruba z 10,9 na 13,1 miliardy tun. To odpovídá průměrnému růstu asi 224 milionů tun ročně.

Jinými slovy: objem, který Česko srazilo za dvacet let, Čína při svém průměrném tempu růstu z poslední dekády přidá za necelé tři měsíce.

Národní rozpočtová rada přitom upozorňuje, že český národní plán ochrany klimatu počítá do roku 2030 s veřejnými výdaji na dekarbonizaci kolem 1,3 bilionu korun. Rozpočteno na roky 2025 až 2030 jde přibližně o 217 miliard korun ročně, tedy asi 20 tisíc korun na obyvatele ročně.

Dáváme přes 200 miliard ročně na něco, co sama Čína zmarní za 4 až 5 dní…

[Visegrád 24 @visegrad24]

Two civilisations:

[Lukáš Kovanda @LukasKovanda]

Trumpova masivní sázka na uhlí jej v EU nezlevní, přitom je ale políčkem do tváře Green Dealu. Může prohloubit ekonomické zaostávání EU za USA, nejen v oblasti umělé inteligence

Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.

Trumpova administrativa uvolnila finanční balíček v hodnotě zhruba 700 milionů dolarů na podporu uhelných elektráren a výstavbu nového exportního terminálu na západním pobřeží USA. Tento krok má umožnit masivní vývoz amerického uhlí na globální trhy, což vytvoří tlak na pokles cen této suroviny. Pro evropské země, které uhlí stále využívají, to sice znamená levnější vstupní materiál, efekt na peněženky spotřebitelů ale bude minimální.

I kdyby bylo americké uhlí sebelevnější, evropské uhelné zdroje musí nadále platit vysoké částky za vypouštěné emise CO2 v rámci systému EU ETS. Emisní povolenka tak uhelnou elektřinu v EU uměle prodražuje a vymazává cenovou výhodu levného importu.

Ceny elektřiny v Evropě jsou navíc dlouhodobě navázány na ceny zemního plynu. Přestože Trumpův pro-fosilní kurz podporuje těžbu, aktuální geopolitické napětí na Blízkém východě a s tím spojené riziko výpadků dodávek zkapalněného plynu (LNG) tlačí ceny plynu nahoru. Americké uhelné investice přitom nedokážou kompenzovat geopolitická rizika, která evropský energetický trh nadále drží v nejistotě.

V USA však Trumpova sázka na uhlí může vést ke zlevnění elektřiny, což by zvýšilo rentabilitu datových center umělé inteligence, a ještě výrazněji prohloubilo ekonomického zaostávání EU za USA, a to nejen v oblasti umělé inteligence.

Administrativa USA přitom současně zasazuje políček do tváře EU a její snahy o redukci emisí skleníkových plynů a o uhlíkovou neutralitu, jež je vtělena do programu Green Deal. Spojené státy jsou přitom už nyní v přepočtu na osobu zhruba trojnásobně větším emitentem skleníkových plynů než EU (viz graf níže) a bez jejich součinnosti je vyhrocený boj samotné EU proti globální klimatické změně ještě beznadějnější.

[Strategické Myšlení @StrategickeM]

Izraelskou zpravodajskou službu Mossad povede Roman Gofman, narozen v běloruském Mozyrji.

O jmenování informovala kancelář izraelského předsedy vlády Benjamina Netanjahua, který se zúčastnil Gofmanova uvedení do funkce.

Gofman se narodil v Běloruské SSR v roce 1976, v roce 1990 se spolu s rodinou přestěhoval do Izraele a udělal kariéru v izraelské armádě, kde dosáhl hodnosti generálmajora.

„Jmenování generálmajora Romana Gofmana do funkce šéfa zahraniční zpravodajské služby Mossad je historickou událostí. Je to nejvyšší pozice v bezpečnostních strukturách, kterou kdy v izraelské historii zastávala osoba z bývalého Sovětského svazu,“ uvedl poradce izraelského předsedy vlády Dmitrij Gendelman.

Je to samozřejmě zajímavé v současné době, kdy nejefektivnější zpravodajskou službu světa povede člověk s plynou znalostí ruštiny a ruského prostředí.

[Strategické Myšlení @StrategickeM]

Čína jen za minulý rok ztrojnásobila svojí kapacitu uhelných elektráren.
K v roce 2025 přidaných 78GW uhelného výkonu se staví letos či připravuje dalších 83 gigawatů výkonu z uhlí. Kompletní výkon uhelných elektráren v Austrálii, které se stavěly během 80 let, postavila Čína za 4 měsíce.
Je třeba dodat, že čínské uhelné elektrárny běží na 50% výkonu a slouží právě především k balancování výkonů a výpadků OZE.

https://t.co/o1FQvk4A9o

[Lukáš Kovanda @LukasKovanda]

Žijeme ve zvláštní době, neboť nikdy v myslitelných dějinách se nedělo to, co nastává nyní: kontinentální Evropa nemá mezi globálními firemními šampiony ani jednoho zástupce. V rámci stovky největších burzovně obchodovaných firem světa vykazují ty z EU souhrnnou tržní kapitalizaci ani ne 5 %.

Nebýt nizozemské ASML nemá EU v první padesátce nejhodnotnějších světových firem ani jednoho zástupce! Jde o fiasko ekonomického modelu EU, které však zatím málokdo otevřeně připouští.

Ekonomický model EU je vadný proto, že předpokládá technokratické překonání, ba potlačení národních, kulturních, jazykových, zvyklostních bariér a rozdílů, místo aby na nich stavěl.

Takže EU, resp. eurozóna sice má nyní jednu měnu, ale firmy z eurozóny ve světovém měřítku upadají. Zato v minulém století, kdy žádná evropská měnová unie neexistovala, například německé či francouzské automobilky hrály v globálním měřítku jednoznačný prim a celou branži svými inovacemi posouvaly dále.

Evropa byla historicky ekonomicky tak úspěšná, kolébkou průmyslové revoluce, neboť její roztříštění do malých územních celků umocňovalo konkurenci a hledání optimálních řešení metodou "pokus-omyl". Co zafungovalo na dvoře jednoho panovníka, o tom se rychle dozvěděli o pár desítek nebo stovek kilometrů dále, na dvoře panovníka jiného, kde to třeba i dále vylepšili.

Bez tohoto evropského kolotání, objevování a vylepšování produkčních postupů, by dnes třeba v Americe stále byli Indiáni a v mrtvolně ustrnulých Číně či Japonsku jen rýže a zelený čaj.

[Strategické Myšlení @StrategickeM]

Čína na cestě světové jaderné dominance!

Čínský 15. pětiletý plán (2026–2030) staví jadernou energii jako základní strategický nástroj – nejen jako zdroj energie – ale i pro technologické vedoucí postavení, průmyslovou sílu a globální vliv.

Čína si klade za cíl 110 GW jaderné kapacity do roku 2030, čímž překoná současných 102,5 GW v USA a udělá z Číny největší jadernou elektrárnu na světě.

V tuzemsku se „Hualong One“ stává hlavním čínským reaktorem – 6 bloků v provozu, 16 ve výstavbě, 18 schválených. CAP-1400 se zvětšuje doma a je podpořen investicí 200 miliard juanů v roce 2026.

V rámci iniciativy Belt and Road staví čínské jaderné firmy nejprve silnice, rozvodny a mrakodrapy v partnerských zemích – získávají důvěru a poté zajišťují jaderné kontrakty. ASEAN a Perský záliv, zejména Saúdská Arábie, jsou hlavními cíli.

Čína dosáhla historického milníku přeměny paliva v reaktoru s tekutými soli hořčíku (Thorium Molten Salt Reactor ) v listopadu 2025. Rychlé neutronové reaktory s cílem 8 GW do roku 2030. TMSR jsou také vyvíjeny pro námořní dopravu a arktické ledoborce.

Čínsko-ruská jaderná spolupráce představuje model strategického partnerství. Rusko přispívá pokročilou technologií rychlých reaktorů, zatímco rostoucí lokalizace ruské výroby paliva VVER ze strany Číny posiluje bilaterální energetickou soběstačnost.

Energie z jaderné fúze obdržela od roku 2023 investice ve výši více než 6,5 miliardy dolarů a je zařazena mezi 8 nejlepších hraničních technologií vedle AI a kvantových technologií. Čína dokonce vidí Helium-3 na Měsíci jako budoucí fúzní palivo – spojuje průzkum Měsíce s dlouhodobou energetickou strategií.

Jaderná technologie se stává jedním z pilířů průmyslových ambicí a inovační kapacity Číny. Peking považuje vývoj reaktorů za základ budoucího ekonomického a technologického vedení

Připomeňme si, že naopak Bolševik v Bruselu stále znesnadňuje evropský rozvoj jaderné energetiky. Evropská komise zatím NEDALA finální souhlas s dostavbou JE Dukovany a snaží se České republice jadernou energetiku co nejvíce znesnadnit. Od 22. prosince 2025 běží tzv. formální vyšetřovací řízení (hloubková prověrka veřejné podpory) což je v podstatě forma bojkotu jaderné energetiky v ČR.

[Alexandr Vondra @AlexandrVondra]

Neplatíme si Komisi za hraběcí rady, jak se sprchovat, ale aby Evropa zůstala konkurenceschopným a žitelným místem. K tomu nemůžeme mít nejdražší elektřinu na světě.

[Lukáš Kovanda @LukasKovanda]

Slovensko má po včerejším zhoršení ratingu ze strany agentury Standard & Poor's už o sedm stupňů horší celkový rating než Česko, pokud započteme i hodnocení dalších dvou významných ratingových agentur, Moody's a Fitch (viz graf).

To je pro Slovensko nejhorší výsledek od listopadu 2002, kdy se stále ještě sbíralo z éry mečiarismu, platilo korunou a mělo dokonce před vstupem do mechanismu přijetí eura ERM II. Slovensko nyní i s eurem svým ratingem za Českem zaostává výrazněji, než třeba v roce 2003, když ještě platilo běžně korunou.

[Strategické Myšlení @StrategickeM]

Zastavení celé německé flotily jaderných reaktorů — mezi nejlepšími na světě — bude započítáno jako jeden z nejkatastrofálnějších aktů sebedestrukce v historii.
Ještě pozoruhodnější je, že to bylo nadšeně aplaudováno jako zářivý maják klimatické politiky mnoha hloupými „progresivci“, kteří se zdají být lhostejní k miliardám tun dodatečných emisí a znečištění ovzduší, které to přineslo.
Německo je ve skutečnosti v naprosto zoufalém stavu, a to z řady dalších důvodů. Ale stále se cítí útulně a pohodlně, zaměňujíce úpadek za stabilitu.
https://t.co/5uRiBeJoaX

[Strategické Myšlení @StrategickeM]

97% procent ruského plynovodu Yamal nyní končí v EU.
Masivní nárůst dodávek energií z Ruska do EU roste, byť populistická rétorika z Bruselu zní jinak.
https://t.co/lPvINIabPy