Falkenberg

Náplava v Brně.

[Prdlá Prvomatka @PrdlaP]

Tak jsem se právě rozloučila s https://t.co/bMygAAdikW
Pozdě, ale přece.

Za rtw koťátko s knihou, o téhle "obchodní praktice" by měl vědět každý. 😟

(Jen doplňuji, že v košíku se to nedozvíte. Tam vám jen záhadně naskočí pade navíc)

[Falkenberg @falkenberg_h]

@Rozloenjgamatk1 Bgb.

[Barbora Mercury 🇨🇿✌️🇪🇺 @MercuryBarbora]

Vyjádření ukrajinského páru, který dlouhodobě šikanuje jejich soused z videa:
Každý den, když se vracíme domů, nám náš soused vyhrožuje, bouchá do dverí, ničí je a nenechá nás spát jen proto, že jsme Ukrajinci.
Všichni sousedé potvrzují, že k tomu dochází. Máme mnoho video a audio důkazů.
Česká policie ale stále nejedná.
Rozhodli jsme se obrátit na sociální sítě, abychom na tuto situaci upozornili a možná konečně získali pomoc.
Až válka skončí, určitě se vrátím domů. Není potřeba nam pripomínat, že bychom měli být na Ukrajině.

[Mirka Šimková @mirka_simkova]

Moje dcera Klára žije už téměř 20 let se spinální svalovou atrofií. Od svých osmi let je napojená na umělou plicní ventilaci. Znamená to, že nikdy nemůže přestat dýchat „sama“ – přístroj ji drží při životě 24 hodin denně.

Naše rodina žije s tímto faktem každý den. Péče je nepřetržitá, často na hraně sil. Nikdy jsme to ale nevzdali, protože Klára je neuvěřitelně silná, chytrá a odhodlaná žít naplno. Ona i my.

Za těch 11 let jsme poznali, jak strašně těžké je, že v Česku neexistuje místo, kde by lidé na ventilaci a jejich rodiny našli důstojné zázemí, možnost odpočinku, úlevy nebo jen chvíli pocit, že nejsou sami.

Rodiny zůstávají zavřené doma nebo jejich milovaní dokonce na JIPkách a to jen proto, že jiná cesta není.

Proto vznikl náš projekt Domov naděje. Chceme v Kožlanech vybudovat první komunitní domov v ČR pro lidi na umělé plicní ventilaci a jejich rodiny. Statek, který jsme vyhlédli, má být místem života, péče, rehabilitace i odpočinku – i pro ty, kteří péči poskytují 24/7.

Upřímně – je to obrovský úkol. A sami to nezvládneme. Potřebujeme, aby se přidali lidé, kteří cítí, že v naší zemi má každý právo žít důstojně.

Prosím, pomozte nám. Sdílejte náš příběh, mluvte o něm. A pokud můžete, přispějte – každá částka nás přibližuje k cíli.

➡️ https://t.co/o6WPDPcnxe

Děkuju za každé přečtení, sdílení, podporu. ♥️

[Tottenham Hotspur @SpursOfficial]

Best wishes on your birthday, Toni 🤍

[Falkenberg @falkenberg_h]

@dotchcz @GibisVB L

[Martin Hájek 🇨🇿 @Sikkim76]

Komunisti jí říkali „pyskatá kráska“. K smrti ji nenáviděli. Představovala totiž všechno, co oni nebyli a co se snažili zničit: noblesu, vzdělání a naprostou, nezlomnou vnitřní svobodu. Dagmar Šimková strávila v pekle komunistických kriminálů 14 let. Nezlomili ji.
Tohle je její příběh. 👇

Narodila se v květnu 1929 do rodiny píseckého bankéře. Její dětství jako z pohádky tvrdě utnul únor 1948. Většina lidí tehdy sklopila hlavu a snažila se přežít. Dagmar ale ne. S partou kamarádů tiskla a po nocích roznášela letáky, které si dělaly drsnou legraci z Klementa Gottwalda a Antonína Zápotockého. Když pak navíc u sebe doma schovala dva kluky, kteří zběhli z vojny a snažili se dostat přes hranice na Západ, spadla klec.

V roce 1952 si pro ni přišla Státní bezpečnost. Odplata režimu za tuhle mladickou revoltu byla absolutní a zničující.
Třiadvacetiletá Dagmar dostala 15 let natvrdo. Její matka Marta vyfasovala 11 let – v podstatě jen za to, že o dceřiných aktivitách věděla a neudala ji. Rodinnou vilu v Písku a veškerý majetek stát obratem ukradl. Rodina třídního nepřítele měla být vymazána.
Následovalo peklo, které si dnes málokdo umí představit.
Dagmar prošla těmi nejhoršími ženskými lágry. V jihoslovenských Želiezovcích, kterým se tehdy přezdívalo „slovenská Sibiř“, dřela na polích při melioracích, po kolena v ledové vodě a bahně. Bachařky – často primitivní a agresivní ženy – si na inteligentní a krásné dívce s gustem léčily mindráky. Ponižovaly ji, zakazovaly jí číst i psát, posílaly ji do korekce.
Ona ale zvolila nečekanou zbraň: estetiku a hrdost. I v těch nejnuznějších podmínkách se snažila udržet si lidskou důstojnost a ženskost. Upravovala si vězeňský mundúr, chodila vzpřímeně. Odmítala se před totalitní šedí hrbit.
Jeden z nejkrutějších momentů přišel v roce 1955 v pardubické věznici. Tam na chodbě náhodou potkala svou matku, se kterou se neviděla tři roky. Byla strádáním tak zubožená, že ji Dagmar zprvu vůbec nepoznala. Matku nakonec propustili na amnestii v roce 1960 a ta pak zvenčí zoufale bojovala za svou dceru. Dagmar si ale musela odsedět celých 14 let. Vyšla až v roce 1966, ve svých 37 letech.
Své nejlepší roky nechala za mřížemi. Ani to ji ale neumlčelo.
Během pražského jara 1968 pomáhala v Písku zakládat sdružení politických vězňů K 231. Její dům se stal centrem svobodného myšlení. Když pak v srpnu přijely ruské tanky, měla jasno. Věděla, že jako „nepolepšitelná“ by šla sedět znovu. Se starou matkou se jim podařilo v zářijovém chaosu doslova na poslední chvíli utéct přes Vídeň až do australského Perthu.
Začít znovu na druhém konci světa, bez majetku a s obrovským traumatem? Dagmar to zvládla neskutečně. Oporou jim byla její sestra Marta, která již v Austrálii mnoho let žila.
V Austrálii vystudovala dvě vysoké školy (dějiny umění a sociální práci). Dělala terapeutku ve věznici, protože komu jinému by vězni věřili víc než jí. A protože byla neuvěřitelně činorodá, občas si přivydělávala jako modelka, a dokonce dělala filmovou kaskadérku.
A hlavně: napsala knihu Byly jsme tam taky.
Není to jen vzpomínkový deníček. Je to syrová, tvrdá a literárně naprosto brilantní zpráva o tom, jak totalita ničí lidské duše. To, jak přesně dokázala Dagmar Šimková podstatu komunistického lágru rozebrat, ukazuje následující citát. Neztěžuje si v něm jen na hlad nebo zimu, ale přináší mrazivou analýzu samotného zla:
„Byly jsme postaveny tváří v tvář něčemu novému, dosud neznámému. Bylo to promyšlené, vědecké spiknutí proti tomu, co člověka odlišuje od ostatních tvorů. Nešlo totiž ani tolik o náš fyzický zmar jako o rozšlapání mozku člověka, jeho mysli, přes kterou se tunovým cvalem slonů řítila lež, teror a propaganda. Šlo o to, vyrvat z hrudi člověka srdce, přinutit jeho duši k otrocké prostraci a zdupat ji a pošlapat jako rohož u dveří. Zničit vědomí lidského JÁ, aby přestalo existovat. Když člověk ztratí vědomí sebe, jeho tělo není nebezpečné.“

Dagmar Šimková zemřela v Austrálii v klidu a míru 24. února 1995. Domů se už nikdy natrvalo nevrátila, i když se pádu režimu dožila.
Totalita ji připravila o domov, o majetek i o mládí. Svou vnitřní svobodu a vědomí vlastního „JÁ“ si ale vzít nikdy nenechala.

#DagmarSimkova #Historie #Komunismus #PametNaroda #ProtikomunistickyOdboj #Hrdinove #BylyJsmeTamTaky #Československo

[Vilém Franěk @vildafranek]

Mám jedno velmi osobní a zároveň profesní přání 👇🏻

Ty holky a kluci, kterým budete v příštích 14 dnech fandit u televize, který budou reprezentovat Česko tím nejlepším možným způsobem a který vám budou dělat v ideálním případě absolutní radost jsou většinou i skvělý vzory pro osobní, ale i pracovní život a stojí za to z nich budovat vzory i celospolečenský.

To nejmenší, co pro ně i sebe můžete udělat, je začít jim fandit i digitálně. Sledovat je, sdílet je, psát jim komentáře. V dnešním světě, jakkoli to někomu může být protivný, to totiž je velmi sledovanou součástí i jejich života, potažmo byznysu a někdy v budoucnu jim to jednoznačně pomůže.

Smutným faktem dnešní doby je, že vyhrát olympijský závod nemusí být v očích některých lidí tak záslužný a obdivuhodný, jako vyhrát reality show, jejímž cílem je najít si na 3 měsíce lásku, ale myslím, že pokud můžeme aktuální náladu k něčemu společně na sítích využít, mohlo by to bejt ke změně tohohle vnímání.

Začít můžete dneska tady se Zuzkou, ale pokračovat můžete ideálně několika sportovci každý den. Budu vám jich pár házet i do vlákna.

Ať žijou sportovci! A fanděte i dál 🇨🇿✌🏻

[Falkenberg @falkenberg_h]

@syapitrian @grog co je to za stroj

[Radim Chlad @radimch]

Jsou místa, kde je svět z mého pohledu v pořádku.
To dává jistou naději.

Divadlo Járy Cimrmana, 13. ledna lp. 2026
#DJC

[zdenek folprecht @ZdenekFolprecht]

Exkluzivní záběry z komentátorského stanoviště, kdy si pan Bažant nevšiml, že 3/4 posádky vypadly z bobu už na startu.🎙️😊

Aneb když už si ty poznámky uděláš, tak je musíš prodat.📝😁

[Petr Pavel @prezidentpavel]

I would consider it right for the Czech Republic to support the joint statement of European states on Greenland. I informed Prime Minister Andrej Babiš of this today at our working lunch. It is essential that security issues concerning Greenland are addressed through dialogue among allies and within NATO.

The Kingdom of Denmark is not a threat or an adversary. It is our close partner and ally in NATO, and Greenland is an integral part of that kingdom. The United States’ interest in security in the North Atlantic is understandable and is our shared interest.

Our allies will certainly be ready to discuss how we can best contribute to security together and prevent the region from becoming a threat to the United States and allied territory.

[Guru Jára 🇨🇿🇺🇦 @Butchi_9O5]

Je o mně známo, že nejsem fanda kaprů, protože rybářskej svaz je vysazuje do každé louže a je jenom krok od toho, aby tu rybu sral i na cyklostezky kolem vody.

Ale co mě fakt může dosrat, je prodej živyho kapra kdejakymu idiotovi, kterej si pro něj přijde s igelitkou a pak ho vleče MHD nebo autem někam do prdele.

Ta ryba se vole dusí, je v totálním stresu, takže ji zaprvé týráte a zadruhé si kurvíte kvalitu masa.

Pak ju doma mrdnete do vany s chlorovanou vodou a způsobíte jí po několikáté teplotní šok, aby si děcka nebo pes měli s čím hrát. Jenže tohle není hračka, do piče už, ale živej tvor, tak snad mu dokážete prokázat nějakou úctu, než ho sežerete u televize. O rituálu pouštění se vůbec bavit nebudu, to ho radši rovnou zabte a hoďte do popelnice.

Nechápu, že je tohle v dnešní době vůbec povoleny, hlavně když skáčou po prodejcích za kdejakou kokotinu. Okamžitě zakázat a vůbec o tom nebudu diskutovat. Kdyby se takhle nakládalo s jinyma zvířatama, srali byste na netu atomovy hřiby.

Abych to shrnul, každej, kdo tahá domů živyho kapra, je kokot a přeju mu kost v krku.

[Martin Jurica ​ ​ ​ 🐕 @maestrosill]

@Vit_Rakusan Průser je, že tuhle rešerši veřejně dostupných zdrojů nebyl schopen udělat žádný PR tým 5K před volbami (tj. zadarmo drazí) a za několik (mnoho) předchozích let ani OČTŘ (zdravím patlaly z @PolicieCZ). Kdo že to měl Vnitro poslední 4 roky, Vítku? 🤔

[David Rangl @rangl_david]

Vážení, takto se dělá virál ‼️😎👇

Výborný shrnující klip s Jakubem Štáfkem (@jakubstafek na Instagramu) 👌🇨🇿

Vtipné, milé, poučné a nesoucí naději….dejte si to 😇👇

Dejte si to.

Dobré ráno ☕️😎

[Zdeňka Hadač 🇪🇺🇨🇿 @HadacZdenka]

Přináším Vám další z rozhovorů mezi "Apoštolem" D. Karpenkem a zajatým důstojníkem ruské armády.
Apoštol: Kdo vyhraje v této válce, důstojníku?
Vězeň: Amerika!
A: -Píp-. Ona snad bojuje?
V: Ne, právě proto vyhraje!

#rozhovorysPOW

[Sporťák @SportakCZ]

Vestri vyhrálo v pátek islandský pohár, díky čemuž získalo první trofej v historii, ale taky si zajistilo premiérovou účast v Evropě.

Klub sídlí v rybářském městečku Ísafjörður, kde žije přibližně 3 tisíce obyvatel. Byla by škoda, kdyby je tam UEFA nenechala hrát předkola. 😍

[David Rangl @rangl_david]

Alexandr Veliký a obléhání Tyru ⚔️🏝️🏰

nedobytný Tyr, na svou dobu obrovské město na ostrově s údajně 40 000 obyvateli a mohutnou flotilou.

V roce 332 př.n.l jej z pevniny pozoruje jeden z nejlepších vojevůdců dějin Alexandr Veliký.⚔️

📖🧵👇

za ♻️retweet♻️díky 😎

[Falkenberg @falkenberg_h]

@maestrosill Díky! Zítra stáhnu a dáme s prckem:).