Čínské automobilky se dostaly do zvláštní fáze. Už nekopírují Západ, ale sebe navzájem. Dobře to je vidět na velkých „prémiových“ SUV, kterých bylo v Paříži asi sedm. Zvenku se ještě rozeznat dají, ale interiéry jsou prostě totožné.
Všechny mají identicky vypadající software postavený na Androidu, se stejným rozložením i funkcemi. Úplně stejně řešenou palubku a středovou konzoli a stejnou výbavu. Druhá i třetí řada mají doslova totožné sedačky s identickými tlačítky a funkcemi, a všechny mají podobnou stropní obrazovku (jen Aito má projektor). Všechny mají identickou lednici se stejným rozsahem teplot a do všech aut se leze přes stejně blbě fungující automatické dveře.
Pár jsem jich dříve projel a skoro stejné jsou i pohony a jízdní vlastnosti. Je prostě vidět, že jsou to auta udělaná komisí dle tabulek, za co nejkratší dobu a s díly od stejných dodavatelů. Rozdíly jsou mezi nimi menší než třeba u modelů Stellantisu, který tak rádi kritizujeme.
Platí to i v jiných třídách, a to mám na mysli čínské vozy automobilek, co nemají žádné vzájemné vazby. Většinou mají impresivní techniku, ale něco jako charakter nebo originalita naprosto neexistuje. Pro úspěch to ale stačí, protože se také nakupují podle tabulkových údajů.
Vidíme to i na spalovacích čínských SUV, která už odmítám brát do časáku na testy. Projeli jsme jich mnoho a stačí popsat jedno, u dalších už je to jen plýtvání slovy.
Čínské automobilky se dostaly do zvláštní fáze. Už nekopírují Západ, ale sebe navzájem. Dobře to je vidět na velkých „prémiových“ SUV, kterých bylo v Paříži asi sedm. Zvenku se ještě rozeznat dají, ale interiéry jsou prostě totožné.
Všechny mají identicky vypadající software postavený na Androidu, se stejným rozložením i funkcemi. Úplně stejně řešenou palubku a středovou konzoli a stejnou výbavu. Druhá i třetí řada mají doslova totožné sedačky s identickými tlačítky a funkcemi, a všechny mají podobnou stropní obrazovku (jen Aito má projektor). Všechny mají identickou lednici se stejným rozsahem teplot a do všech aut se leze přes stejně blbě fungující automatické dveře.
Pár jsem jich dříve projel a skoro stejné jsou i pohony a jízdní vlastnosti. Je prostě vidět, že jsou to auta udělaná komisí dle tabulek, za co nejkratší dobu a s díly od stejných dodavatelů. Rozdíly jsou mezi nimi menší než třeba u modelů Stellantisu, který tak rádi kritizujeme.
Platí to i v jiných třídách, a to mám na mysli čínské vozy automobilek, co nemají žádné vzájemné vazby. Většinou mají impresivní techniku, ale něco jako charakter nebo originalita naprosto neexistuje. Pro úspěch to ale stačí, protože se také nakupují podle tabulkových údajů.
Vidíme to i na spalovacích čínských SUV, která už odmítám brát do časáku na testy. Projeli jsme jich mnoho a stačí popsat jedno, u dalších už je to jen plýtvání slovy.