Top Tweets for #Analyza
4. DÍL je ONLINE 🔥🔥🔥
Souhrn 22. kola @chanceliga
https://t.co/48IvdE3UYk
#chanceliga #fotbal #sparta #plzen
#analyza #podcast
Lidé často analyzují politiku podle emocí.
Já analyzuju podle casových vzorcu výroku.
Pokud chcete vidět, co politici říkali dřív a jak se to mení:
https://t.co/CHp6t1limi
#ceskapolitika #data #analyza #politika
1/2 Analýza transparentnosti státních firem ukázala, kde můžeme zlepšovat správu státních firem s ročním obratem 440 miliard korun. Například v personální oblasti: 👇👇
#oziveni #transparentnicesko #transparentnost #statnifirmy #analyza
28. září se v Moldavsku budou konat parlamentní volby. V Moldavsku ale roste politické napětí. #Analyza
Prezidentka Sanduová prohlásila, že Rusko se aktivně snaží ovlivnit průběh voleb, aby k moci přivedlo „proruské síly“ a poté zorganizovalo vojenský útok z Moldavska na Ukrajinu. V samotném Moldavsku již téměř zcela otevřeně operují tajné služby a vlivové podvratné organizace jak Ruska tak i z EU.
Lídr největší opoziční politické síly „Patriotický blok“ Igor Dodon (dříve silně proevropský exprezident) prohlásil, že Sandu „na příkaz Soroše“ zaútočí vojensky na Podněstří, pokud její strana zvítězí ve volbách. A včera ruská zahraniční rozvědka prohlásila, že evropské země připravují „okupaci Moldavska“ a „provokace proti Podněstří“.
Co je tedy příčinou takového napětí, které má potenciál vrhnout zemi do nestability?
Existují tři důvody.
1. Parlamentní volby v Moldavsku určí směřování země na další roky.
Pokud se straně moldavské prezidentky Maie Sandu „Akce a solidarita“ (PAS) podaří sestavit a vést parlamentní koalici, Sandu si udrží plnou moc. Vítězství jejích oponentů by však Sandu připravilo o kontrolu nad legislativní mocí a vládou, čímž by se radikálně snížil její vliv na situaci v zemi. Jedná se tedy o to, zda země bude směřovat k větší integraci s EU či se kroky zpomalí.
2. Výsledek parlamentních voleb zatím není předem daný. Probíhá velmi ostrý boj.
Sociologické průzkumy před volbami se shodují v tom, že strana současné prezidentky Maie Sandu PAS nebude schopna získat dostatek hlasů, aby sama vytvořila většinu v parlamentu (na rozdíl od současného parlamentu).
Všechny průzkumy také ukazují, že šanci překonat volební práh mají čtyři strany.
Kromě PAS se jedná o „Patriotický blok“ bývalého prezidenta Dodona, „Naši stranu“ Renata Usatîi a blok „Alternativa“, který vede starosta Kišiněva Cheban a kandidát na prezidenta v volbách v roce 2024 Stoianoglo.
První dvě místa v průzkumech zaujímají PAS a „Patriotický blok“.
V ostatních ohledech se však prognózy sociologů liší.
Podle průzkumu provedeného společností CBS Research získává PAS 25,8 % hlasů a „Patriotický blok“ bývalého prezidenta Dodona 19,7 %. „Alternativa“ získává 8,1 %, „Naše strana“ 6,6 %.
Jiný průzkum, provedený společností AI Data, naopak dává vedení „Patriotickému bloku“ (25,2 % proti 24,3 %). „Naše strana“ získala 8,4 % a „Alternativa“ 7,9 %.
Pokud rozdělíme 101 křesel v moldavském parlamentu podle údajů z těchto průzkumů, CBS Research přiděluje 41 mandátů PAS a 36 „Patriotickému bloku“. „Alternativa“ a „Naše strana“ získávají 13 a 11 míst.
Podle údajů AI Data získává „Patriotický blok“ 42 míst, PAS 40, „Naše strana“ 10 a „Alternativa“ 9.
Jaké koalice mohou vzniknout po volbách?
PAS deklaruje proevropský kurz, podporuje Ukrajinu a kritizuje Rusko.
„Patriotický blok“ Dodona se zasazuje o normalizaci vztahů s Ruskem a Podněstřím a o neutralitu Moldavska vůči válce na Ukrajině.
Strana Usatiiho používá euroskeptickou rétoriku, ale její oponenti tvrdí, že spolupracuje se Sandu, aby odlákala hlasy od „Patriotického bloku“ a poté vstoupila do koalice s prezidentovou stranou (Usatii to popírá).
„Alternativa“ se prezentuje jako proevropská síla, ale příznivci prezidenta blok obviňují, že se jedná o „skrytý proruský“ projekt a že v budoucím parlamentu vstoupí do koalice s Dodonem (v „Alternativě“ to popírají).
Poznamenáme, že pokud jsou verze o spojení „Alternativy“ s RF a Dodonem a Usatiiho se Sandou pravdivé, pak podle posledních průzkumů veřejného mínění zatím existují šance na obě varianty – koalici „strany Sandu plus strany Usatiiho“ a koalici „bloku Dodona plus Alternativy“.
Teoreticky však nelze vyloučit ani jiné varianty koaliční konfigurace, snad kromě aliance strany Sandu a bloku Dodona.
V každém případě však, jak vidíme, jsou protichůdné síly vyrovnané a vše může rozhodnout několikaprocentní převaha. To také ovlivňuje napětí před volbami a možná i po nich, pokud poražená strana neuzná svou porážku.
Je však třeba vzít v úvahu, že průzkumy nezohledňují hlasy diaspory v zahraničí.
Právě ta zajistila Sanduové vítězství ve druhém kole loňských prezidentských voleb: v zemi hlasovalo pro Sandovou 49 % voličů a pro jejího
konkurenta Stoianogla 51 %, ale diaspora dala Sanduové 82 % hlasů, což ji vyneslo na první místo.
Západní média však píší, že tentokrát se opozice a Moskva s diasporou také aktivně zapojily do práce. Konkrétně se tvrdí, že existuje plán zorganizovat cesty občanů Moldavska žijících v Rusku do volebních místností ve třetích zemích (v Ruské federaci otevřela moldavská CEC velmi malý počet volebních místností).
Proto opakujeme, že výsledek voleb je zatím nejistý, což vede k vyhrocené situaci.
3. Výsledky voleb v Moldavsku mohou mít vážný geopolitický význam. Včetně dopadů na průběh války na Ukrajině.
Jak již bylo uvedeno výše, Sandu prohlašuje, že v případě vítězství jejích oponentů ve volbách učiní Rusko z Moldavska odrazový můstek pro útok na Ukrajinu. O tom samém nedávno napsal i bývalý poradce úřadu prezidenta Arestovič. Hovořil o „plánu Ruska“, podle kterého se v novém parlamentu Moldavska vytvoří „proruské většina“. Na základě tohoto plánu bude prezidentka Sandu odvolána z funkce. Poté bude zvolen „prorusky orientovaný prezident“. Následně budou do Moldavska pod záminkou „turistů“ dovezeny ruské jednotky, které společně s „armádou“ Podněstří zaútočí na Oděskou oblast.
Je však třeba poznamenat, že jakékoli plány útoku Moldavska a Podněstří na Ukrajinu, i za předpokladu, že by v Kišiněvě byly u moci „proruské síly“, se jeví jako fantastické. Výjimkou by byla situace, kdy by se ruské jednotky opět ocitly na pravém břehu Dněpru a přiblížily se k hranicím Moldavska (ale taková situace je zatím čistě hypotetická).
Moldavsko, sevřené mezi Rumunskem a Ukrajinou, bude v případě konfrontace se sousedy, kterou by samo iniciovalo, rychle rozdrceno. A Rusko mu pravděpodobně nebude moci nijak pomoci, a přepravit ruské jednotky do Moldavska, i pod záminkou „turistů“, je naprosto nereálné.
To samozřejmě dobře chápou všichni moldavští politici (včetně těch, které nazývají „proruské“), a proto rozhovory o „útoku Moldavska na Ukrajinu“ vypadají jen jako součást předvolební kampaně.
Stejně jako prohlášení z Moskvy o přípravách „okupace“ Moldavska evropskými vojsky. Neexistují žádné známky příprav na to. Navíc v Podněstří se nachází ruský kontingent a střet s ním ze strany armád NATO by mohl vést k hrozbě války Aliance s RF, čemuž se Západ od prvních dnů plnohodnotné války snaží zabránit.
Ze všech scénářů eskalace kolem Moldavska se zatím jeví jako relativně reálný pouze jeden: společné rozhodnutí Kišiněva a Kyjeva (se souhlasem Evropy) vojenskou cestou likvidovat neuznanou „Podněsterskou moldavskou republiku“.
Dosud existovaly dvě hlavní překážky pro realizaci takového plánu.
První z nich je neochota Sandu zapojit se do války. Zejména v předvečer voleb. Druhou je těžká situace na frontě pro ukrajinské ozbrojené síly, která činí vyslání vojsk do Podněstří problematickým.
Pokud se však situace s rezervami ukrajinské armády z nějakého důvodu změní k lepšímu, může se za předpokladu podpory této myšlenky ze strany Evropy začít konkrétně diskutovat o vojenském scénáři proti Podněstří.
A právě na pravděpodobnost jeho realizace mohou mít výsledky parlamentních voleb v Moldavsku nejbezprostřednější vliv.
Pokud Sandu ztratí kontrolu nad parlamentem a vytvoří se tam většina kolem bloku Dodona, pak bude pravděpodobnost pokusu o likvidaci „republiky“ v Podněstří vojenskou cestou téměř nulová. A celkově v takovém případě bude Moldavsko s největší pravděpodobností provádět politiku neutrality vůči válce na Ukrajině.
To znamená, že geopolitický vliv výsledků parlamentních voleb v Moldavsku je z hlediska perspektivy vývoje situace v celém regionu velký. Proto je napětí velmi velké. Všechny strany vsadily vysoké sázky.
Změna na Blízkém východě a jaderný faktor Pákistánu #Analyza
Události na Blízkém východě nabývají stále radikálnějšího charakteru: architektura bezpečnosti v regionu, vybudovaná v předchozích desetiletích za účasti USA, se hroutí.
Pokusy Izraele silou skoncovat s hrozbou Hamásu a oslabení postavení USA jako světové velmoci mohou vést k vytvoření silné protiizraelské fronty od Káhiry po Islámábád. Tradiční spojenci Izraele přitom vyjadřují stále větší nesouhlas s jeho kroky. A někteří z nich (řada největších evropských zemí) se již v podstatě ocitli v táboře nepřátel Izraele a chystají se příští týden uznat palestinský stát.
Po mnoho let USA prováděly politiku zabraňující vzniku protiizraelské koalice islámských zemí a využívaly k tomu rozpory mezi nimi: náboženské protiklady mezi íránskými šíity a sunnitskou většinou islámského světa, imperiální ambice Turecka, které vyvolávají obavy u monarchií Perského zálivu, konflikty mezi těmito monarchiemi (mezi Katarem a Saúdskou Arábií) a tak dále. Vyvrcholením těchto snah Washingtonu se staly slavné Abrahamovské dohody, na jejichž základě například Izrael podepsal mírové smlouvy a navázal diplomatické vztahy se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem a řadou dalších zemí, a těsně před útokem Hamásu na Izrael v roce 2023 se k nim chystala připojit i Saúdská Arábie (útok tyto plány zmařil).
Jedním z klíčových bodů urovnání byla koncepce „dvou států pro dva národy“, která předpokládala vytvoření nezávislé Palestiny: možná ne hned, ale alespoň v perspektivě. Tento plán sice Izrael nijak zvlášť nenadchl, ale alespoň se proti němu přímo nevyslovil, protože se rozumně domníval, že vyměnit vlastní bezpečnost tady a teď za poměrně abstraktní politickou formuli je celkově dobrý obchod.
Útok Hamásu na Izrael 7. října 2023 změnil, ne-li všechno, tak alespoň mnoho: v Izraeli prudce vzrostla podpora krajně pravicových stran, které požadovaly fyzickou likvidaci Hamásu, a podíl příznivců koncepce dvou států klesl z 55–60 % na přibližně 20 %. Izraelský premiér Netanjahu prohlásil, že Izrael nikdy nepřistoupí na vytvoření palestinského státu, jehož součástí by byl sektor Gazy, a oznámil také cíl dosáhnout přímé vojenské kontroly nad tímto sektorem „na dobu neurčitou“. V podstatě se jednalo o veřejné odmítnutí Izraelem koncepce „dvou států“, které podkopalo základ diplomatických snah USA na Blízkém východě.
Samotná vojenská operace Izraele v Gaze situaci ještě zhoršila. A to nejen proto, že akce IDF vedly k obrovským škodám a obětem mezi civilním obyvatelstvem. Neméně důležitou roli sehrálo i to, že izraelská armáda, která po mnoho desetiletí měla pověst neporazitelné, dosud nedokázala účinně zlomit odpor nepřítele, který je jí mnohonásobně podřízený jak počtem, tak technologickou úrovní, což u mnoha lidí nevyhnutelně vyvolalo otázky, zda je Izrael opravdu tak silný, jak si všichni zvykli myslet.
Navíc se izraelské vojenské operace neomezily pouze na pásmo Gazy. IDF zaútočila na Libanon a Jemen. Tel Aviv také zasáhl do událostí v Sýrii a provedl údery proti protureckým islamistům s cílem vytvořit proizraelskou bezpečnostní zónu v drúzském jihu Sýrie.
V červnu Izrael zahájil 12denní raketovou válku s Íránem a poslední kapkou byl raketový útok na hlavní město Kataru Dauhá s cílem zničit tamní funkcionáře Hamásu.
A pokud údery Izraele proti Hizballáhu v Libanonu, proti Húsijům v Jemenu a proti Íránu byly ostatními hráči v regionu vnímány jako něco pochopitelného a vysvětlitelného bojem proti „íránské hrozbě“ (tím spíše, že monarchie Perského zálivu samy Teherán a jeho zástupce neměly v lásce a obávaly se jich), útok na spojence USA, Katar, způsobil tektonický posun v geopolitice Blízkého východu. Ukázal, že ani úzké vztahy s Washingtonem a osobně s Trumpem již nezaručují bezpečnost. A Izrael je hrozbou, proti které je třeba se všichni sjednotit a odložit dřívější rozpory.
Jednou z prvních a nejdůležitějších změn bylo vstup nového hráče do blízkovýchodní partie – Pákistánu, který disponuje jadernými zbraněmi. Stejně jako mnoho jiných islámských zemí, Pákistán po dlouhá léta neuznává Izrael a požaduje okamžité vytvoření nezávislé Palestiny, avšak až donedávna Islámábád v této otázce nevykazoval zvláštní aktivitu – mimo jiné i kvůli snaze zachovat si úzké spojenecké vztahy s USA.
V posledních letech však Pákistán postupně začal politicky směřovat k Číně a Rusku, což vedlo k automatickému zhoršení vztahů s americkými partnery – a to částečně uvolnilo Islámábádu ruce v blízkovýchodní agendě.
Tak se výrazně zlepšily tradičně složité pakistánsko-íránské vztahy: od výměny raketových a dronových úderů v lednu 2024 se strany rychle dostaly k prohlášením o plné podpoře Íránu ze strany Pákistánu v íránsko-izraelské „12denní válce“ v létě 2025.
A 18. září (týden po izraelském útoku na Katar) podepsal Pákistán strategický obranný pakt se Saúdskou Arábií.
Podle paktu bude jakýkoli útok na jednu ze dvou zemí považován za útok na druhou a obě strany se zavázaly použít všechny prostředky obrany a vojenského zásahu k boji proti jakékoli společné hrozbě – fráze „všechny prostředky“ zní docela hrozivě, pokud vezmeme v úvahu, že mezi takovými „prostředky“ má Pákistán k dispozici také jaderné zbraně.
A v tom pozorovatelé viděli přímý důsledek jednání Izraele: po útoku na Katar začali spojenci USA na Blízkém východě uvažovat, zda by pákistánský jaderný deštník nebyl spolehlivější ochranou před izraelskou hrozbou než ten americký.
Výrazné změny začaly nastávat i na hranicích Izraele s Egyptem. Po několika válkách ve 20. století byl Egypt po více než 40 let tradičně jednou z arabských zemí, které byly vůči Izraeli nejméně nepřátelské – opět do značné míry díky úzké spolupráci s USA. V posledních letech však Egypt, podobně jako Pákistán, začal měnit priority ve své zahraniční politice a přeorientoval se z USA na Čínu a Rusko, což automaticky vedlo k ochlazení vztahů s Washingtonem, a tedy i s Tel Avivem.
Po izraelském útoku na Katar přišel egyptský prezident Abd al-Fattáh as-Sísí s návrhem vytvořit společné arabské síly, podobné silám NATO, které by byly schopny bránit jakoukoli arabskou zemi, která by byla napadena. Ačkoli egyptský vůdce přímo nejmenoval Izrael, všem je zcela jasné, o možném útoku které země je řeč.
Nejde pouze o rétoriku. Publikace Axios píše, že Izrael je znepokojen vojenskými přípravami Egypta na Sinajském poloostrově, kde dochází k rozšiřování vojenských letišť a výstavbě podzemních skladů, které mohou být použity mimo jiné i k uskladnění raket. Podle Axios se Izrael již několikrát pokusil získat od Egypta vysvětlení, ale byl ignorován, a nyní žádá Washington, aby na Káhiru zapůsobil prostřednictvím svých kanálů.
Nelze zapomenout ani na Turecko, které již dlouho zastává ostře protiizraelský postoj. Po zahájení izraelské operace v Gaze a také po izraelských útocích proti syrským úřadům podporovaným Tureckem se ostrost protiizraelských prohlášení tureckých představitelů výrazně zvýšila.
V protizraelské rétorice Turecka není nic nového: prezident Erdoğan ji využívá mimo jiné k získání sympatií v islámském světě, o jehož vedoucí roli se Turecko uchází. Poslední události však ukazují, že již nejde jen o pouhá slova. Turecko aktivně posiluje politické a vojenské vazby s ostatními zeměmi regionu: například od 22. do 26. září se uskuteční první námořní cvičení Turecka a Egypta za posledních 13 let. Kromě toho je patrné stále užší sbližování Turecka s Pákistánem: Istanbul podpořil Islámábád v nedávném konfliktu s Indií a v červenci 2025 Turecko a Pákistán oznámily plány na prohloubení spolupráce v oblasti obranného průmyslu a energetiky.
Izrael však zjevně nemá v úmyslu zdržet se aktivních kroků.
IDF zahájily novou ofenzívu v Gaze, jejímž cílem je tentokrát definitivně zlomit odpor Hamásu a nastolit úplnou kontrolu Izraele nad tímto územím.
Tato zpráva vyvolala celkově negativní reakci ve světě, a to nejen mezi arabskými a islámskými zeměmi, ale i v Evropě, která tradičně váhavě podporovala Izrael, ale kde v posledních letech rychle rostou protiizraelské nálady.
Evropská komise již oznámila pozastavení programů finanční podpory Izraele v rámci Nástroje sousedství, rozvoje a mezinárodní spolupráce „Globální Evropa“ a Regionálního mechanismu spolupráce EU-Izrael. V Evropě se také stále hlasitěji ozývají hlasy zastánců pozastavení režimu volného obchodu s Izraelem.
Hlavní však je, že řada evropských zemí (zejména Británie a Francie) se chystá již příští týden oznámit uznání Palestiny. Ačkoli se v dané situaci jedná spíše o formální akty, z pohledu zemí, které Palestinu uznávají, se Izrael stává agresorem, který vede válku proti nezávislému státu a okupuje jeho území. To samozřejmě nepřispěje ke zlepšení izraelsko-evropských vztahů.
Na protizraelský postoj Evropanů má přímý vliv i vnitřní západní protiklad mezi levicovými liberály (zastoupenými Demokratickou stranou USA a vedením mnoha evropských zemí) a pravicovými konzervativními kruhy, k nimž patří Trump a Netanjahu. V logice tohoto střetu není Netanjahu pro levicové liberály spojencem, ale nejhorším nepřítelem, jehož pozice je třeba oslabit.
Západní tisk však píše také o nespokojenosti Trumpa s agresivním chováním Netanjahua. Tato nespokojenost (pokud vůbec existuje) však zatím nemá žádné praktické důsledky: USA nadále podporují kroky Izraele. A v podstatě zůstávají jediným významným spojencem Tel Avivu.
Je třeba poznamenat, že všechny výše uvedené geopolitické procesy na Blízkém východě jsou zatím ještě v počáteční fázi. Mohou se však kdykoli zrychlit. Není vyloučeno, že již příští týden, pokud začne očekávaná vlna uznání Palestiny.
A to by mohlo mít velmi vážné důsledky pro celý svět, vzhledem k tomu, že na různých stranách konfliktu budou stát dvě jaderné velmoci – Izrael a Pákistán. Na rozdíl od Ruska/SSSR a USA však nemají mechanismy zabraňující jadernému střetu, které by byly vypracovávány po desetiletí.
Pro Kyjev je jakékoli zhoršení situace na Blízkém východě nevýhodné: odvádí pozornost a zdroje USA a jejich spojenců v NATO a také zvyšuje cenu ropy. Konkrétně současné události kolem Izraele navíc vytvářejí nový bod rozporů mezi Washingtonem a Evropou. A to i přesto, že jejich vztahy jsou již tak napjaté, což již způsobuje problémy v oblasti pokračující podpory Ukrajiny ze strany celého Západu.
Pákistán může rozmístit své jednotky v Saúdské Arábii – tato možnost se diskutuje na pozadí nedávno podepsané smlouvy o vzájemné obraně mezi Rijádem a Islámábádem, píše Al Jazeera.
Podle informací televizní stanice se nejedná pouze o cvičení a rozšíření vojenského výcviku, ale také o možnou přítomnost pákistánského kontingentu na území království.
Konkrétní rozhodnutí zatím nepadlo, ale samotné předložení této otázky k diskusi je označováno za „zlomový moment“ ve vztazích obou zemí.
Upozorňujeme, že Saúdská Arábie a Pákistán podepsaly 17. září obrannou smlouvu, podle které bude útok na jednu ze stran považován za útok na obě.
Pákistán je jaderná velmoc a není tak vyloučeno ani umístění jaderných střel na území Saúdské Arábie.
https://t.co/5oJKxLNlaP
📉 Trhy procházejí korekcí, ale zlato by mohlo opět zazářit! 🌟 https://t.co/E1n850KHTf 📉📈
#trading #obchodování #profit #sell #buy #kryptoměny #forex #komodity #akcie #Korekce #Zlato #Boeing #Investice #Analyza #btc #solana #solanatrading #crypto #stochastics
@KilljoyNyuu protoze jsme nakupovaly spolu, tak to vypadalo, ze toho kupujeme moc a nase ikea greedy potreby byly ukojeny #analyza
How to create a successful Digital Marketing
#digitalmarketing #socialmediamarketing #seo #analyza #socialmedia #MarketingSuccess #ElonMusk
This image represents a diagram of "A Successful Marketing Process in 4 Steps." The process is illustrated in a circular design with four steps:👉
#digitalmarketingstrategy
#digitalmarketing #socialmediamarketing #seo #analyza #socialmedia #marketing
Zatím co se mohlo na tomhle turnaji dojebat, to se dojebalo. Teď poločas pravdy, pome hopla! #analyza
Celková zaměstnanost meziročně vzrostla o 81,2 tis. osob. Počet nezaměstnaných osob vzrostl o 21,1 tis. a počet ekonomicky neaktivních 15letých a starších se snížil o 15,2 tis.
>>> https://t.co/rv4wQsAQgx
#ČSÚ #analyza #zamestnanost #nezamestnanost
Liga naruby má dnes nabito 😅🍹 Těšit se můžete také na speciálního hosta Vladimíra Daridu. Už dnes v 18:00 na https://t.co/0dTZEIyyrR, Youtube a v podcastových aplikacích 🎧
@ANenadal | @MichalKvasnica | @fejgl
Zveřejnili jsme analýzy výsledků #scitani2021 v jednotlivých krajích, které obsahují informace o struktuře obyvatelstva, údaje o skladbě a velikosti domácností, dojížďce do zaměstnanání a škol a řadu dalších pohledů.
>>> https://t.co/WFwUirtPZ0
#ČSÚ #analyza #kraje
Vyborne vlakno @BezDezinfaAPP shrnujici analyzu @Akademie_ved_CR a SYRI. K ranni ☕️ jsem to nestihl, ale k vecerni taky vyborne 👌🏻
#AVCR #SYRI #BezDezinfa #analyza
Čtení k ranní ☕️
"Jako stěžejní se pro odolnost vůči dezinformacím ukazuje demokratické smýšlení a racionalita" - stojí v úvodu článku, ve kterém vědci z Psychologického ústavu @Akademie_ved_CR a Národního institutu SYRI popsali 5 českých dezinformačních profilů.
Shrnutí 🧵⤵️
📈 Bitcoin $BTC se v minulém týdnu dostal na nové roční maximum! 🔥
Je to znamení blížícího se býčího trhu? Otevřela se Bitcoinu cesta až k ceně 42 000 dolarů?? 💡
👉 Navštivte náš web a zjistěte více!
#bitcoin #kryptomeny #investice #analyza
https://t.co/MRDyXH8pu1
Kdo letos vyhraje @LeTour? Já jsem si už svého favorita vybral a s mým názorem se podělil s klienty https://t.co/tULtLkfFL3
Bude to krásný, bude to dramatický a bude to hóóódně těsný...
https://t.co/KrkShOE3Nk
#TourdeFrance #LeTour #analyza #Fortuna #Pogacar #Vingegaard
Analyza 2023
May 14 Sunday • Kalpetta
___________________
“We the people of India”
SSF Golden Fifty
NATIONAL CONFERENCE
2023 November 24, 25, 26
Ekatha Udayan, MUMBAI
#ssfgoldenfifty #ssfkerala
#goldenfifty #analyza
Last Seen Hashtags on Sotwe
Most Popular Users
Elon Musk 
@elonmusk
240.7M followers
Barack Obama
@barackobama
119.2M followers
Donald J. Trump
@realdonaldtrump
111.7M followers
Cristiano Ronaldo
@cristiano
110.9M followers
Narendra Modi
@narendramodi
107M followers
Rihanna
@rihanna
97.7M followers
NASA
@nasa
92.2M followers
Justin Bieber
@justinbieber
90.9M followers
KATY PERRY
@katyperry
87.8M followers
Taylor Swift
@taylorswift13
81.7M followers
Lady Gaga
@ladygaga
73.2M followers
Virat Kohli
@imvkohli
70.1M followers
Kim Kardashian
@kimkardashian
69.8M followers
YouTube
@youtube
68.7M followers
Bill Gates
@billgates
64M followers
Neymar Jr
@neymarjr
62.9M followers
The Ellen Show
@theellenshow
62.4M followers
CNN
@cnn
61.9M followers
Selena Gomez
@selenagomez
60.9M followers
X
@x
60.8M followers