True freelancer v jednom bláznivým coworkingu. #KungFuFandim a #ZeStatlu. Nejlepší čaj je kafe s mlíkem. Born in ČSSR. A vařim.
@hortulanus.bsky.social
Firmy s výdejními boxy zase křičí, že města nesmí mít pravidla, média propadla hysterii a pseudoargumentům a nakonec se firmám podařilo prosadit, aby žádná nová pravidla nevznikla.
Gratuluji @Zasilkovna@Alzacz@dpd_cz @pplcz @Allegro_Group a jejich sdružení APEK k úspěšnému lobbingu a mediální kampani. Západní Evropa si ťuká na čelo a východoevropský boj proti zdravému rozumu pokračuje.
Pokud je pro vás situace kolem legislativy a výdejních boxů nepřehledná, tady je stručný přehled toho, jak věci skutečně fungují. Pro nás, kdo se tématu věnujeme dlouhodobě, už je to spíš taškařice. Otevírám popcorn. 🍿
Většina médií dnes opakuje argumenty firem, které se snaží zachovat prostředí, ve kterém se tisíce výdejních boxů instalovaly bez vědomí radnic a bez systémových pravidel.
APEK, část médií i Svaz měst a obcí tvrdí, že zařazení výdejních boxů mezi drobné stavby zahltí úřady novou agendou. Jenže pro to neexistuje žádný relevantní podklad. Kategorie drobných staveb už dnes funguje a vztahuje se na desítky tisíc objektů ve veřejném prostoru. Nevedla k žádné administrativní katastrofě. Pouze umožňuje úřadu zasáhnout, pokud je to potřeba.
U výdejních boxů by princip fungoval stejně. Město by mohlo reagovat na stížnosti obyvatel a řešit konkrétní problematické případy. Nešlo by o kontrolu všech boxů, ale o jasný proces řešení problémů.
Ve skutečnosti by šlo o stabilnější a dlouhodobě předvídatelnější řešení než současné tržní řády. Byl by to posun směrem k běžné evropské praxi. Nejvíce by na tom paradoxně vydělaly samotné firmy, přesto proti tomu dlouhodobě bojují.
Úplně stejná hysterie nastala už loni při zavádění tržních řádů. Firmy tvrdily, že jsou nezákonné, že přijdou soudy a kolaps služeb. Od prvních tržních řádů uplynul více než rok a žádný soud se nekoná. Doručování funguje, kraje pravidla schvalují a ministerstvo si stojí za svými doporučeními. Žádná apokalypsa se nekonala.
Často zaznívá argument, že lidé mají výdejní boxy rádi. Jenže to je spíš argument pro pravidla než proti nim. Pokud je poptávka skutečně tak vysoká, není důvod obávat se, že by boxy kvůli základním pravidlům zmizely.
Podobně zvláštní je argument o venkově. V malých obcích boxy často chybí ne proto, že by je někdo zakázal, ale protože se firmám ekonomicky nevyplatí. Naopak ve větších městech stojí někdy na jedné ulici několik boxů stejné firmy. Tak funguje trh.
Firmy dnes argumentují samoregulací. Ta může být užitečným doplňkem, nikdy ale nemůže nahradit pravidla města. Fyzický prostor totiž nesnese to, co prostředí online. Na internetu může vedle sebe fungovat deset e-shopů nabízejících totéž. Ve městě ale každý nový objekt zabírá konkrétní místo a ovlivňuje dopravu, bezpečnost i kvalitu veřejného prostoru.
Ve výsledku by výdejní boxy ve stavebním zákoně znamenaly jediné: firma by se před instalací podívala na pravidla konkrétního města a musela je respektovat.
Teď se prosadily zájmy firem na úkor starostů i lidí ve městech. Systémové řešení opět nevzniklo a pokračujeme ve stavu, který je nepřehledný.
Čím později jednotná pravidla přijdou, tím dražší budou pro firmy. Nakonec se stejně ukáže jednoduchá věc: bez respektu ke starostům, obyvatelům a fyzickému prostoru nejde ve městech dlouhodobě úspěšně podnikat.
Otázkou zůstává jen to, jak dlouho ještě budeme odmítat přehledná pravidla něco, co je ve velké části Evropy dávno samozřejmostí.
Pro vysvětlení a kontext.
O tomhle jsem informoval dlouho předtím, včetně rozhovoru zde s bývalým ministrem MPSV po změně podmínek dotace. Právě tato změna celý proces rozhodování prodloužila o 9 měsíců a dostala nás do situace, ve které jsme dnes.
Víme o tom. A rozhodně jsem z toho nikdy neměl radost.
Jenže pokud plánujete rozvoj obce, růst počtu obyvatel a příchod nové střední firmy, musíte se na službách a nákladech podílet. To je základní role obce. U menších obcí je realita taková, že prakticky každý větší projekt přesahuje jejich běžný rozpočet. Bohužel to tak je a do určité míry do toho rizika vždy vstupujete.
Měli jsme možnost buď dotaci využít naplno, nebo ji nechat být. Rozhodli jsme se, že do toho půjdeme a spojíme projekt rovnou s rekonstrukcí budovy obecního úřadu a knihovny. Technický stav objektu z dob akce Z byl totiž katastrofální. Jedna ze stěn se začínala bortit, přičemž budova sdílí společnou zeď s rodinným domem. Takže jsme stáli před jednoduchou volbou: buď nedělat nic, nebo začít jednat.
Kvůli průtahům s dotací a administrativou nám po dlouhém čekání první firma odstoupila od smlouvy. V ten moment jsme byli připraveni projekt úplně zastavit a uložit vše k ledu. Samozřejmě by to pro nás znamenalo ztrátu už investovaných prostředků do projektu a studie, ale přežili bychom to.
Jenže týden po našem veřejném vyjádření k postupu MPSV přišlo rozhodnutí o přidělení dotace.
Oslovili jsme tedy druhou firmu v pořadí, zda je schopna termíny zvládnout. Potvrdili nám, že ano.
Následně jsme začali řešit financování. Vyčlenili jsme pozemky pro stavební parcely a rozjeli administrativní proces s tím, že pokud by nastal problém, stavbu pokryjeme z jejich prodeje. Ve smlouvě je navíc jasně stanoveno, že pokud firma nezvládne projekt dokončit včas a kvůli tomu bychom o dotaci přišli, nese odpovědnost ona.
Požádali jsme tedy kraj o finanční výpomoc na předfinancování projektu. Celý projekt musí být vyúčtován do 30. 6. a po obdržení prostředků z MPSV budou finance kraji vráceny.
Jsem z toho šťastný? Ne.
Je to problém, se kterým malé obce bojují dlouhodobě? Ano.
A právě proto dlouhodobě otevírám debatu o tom, jaký smysl má po malých obcích chtít zásadní rozvojové projekty, když jsou nuceny nést obrovská rizika, která by větší města zvládala podstatně snadněji. Tohle není jen problém Tetína. Tohle je systémový problém fungování malých obcí v České republice.
"Na starém záznamu stojí mladý Attenborough shrbený v černém obleku a bílé košili, má ruce křížem, vypráví a porušuje u toho většinu všech televizních pravidel. A já jsem po šesti minutách zjistil, že jsem se poprvé nadechl." Daniel Stach ve Studiu N. 👉 https://t.co/uwHKAjiK1V
Celý život pomáhá opuštěným a zraněným zvířatům, teď ale sám potřebuje pomoc. Zdeňku Machařovi v noci na dnešek shořela část záchranné stanice. Uhynuli dva psi a jeden pták, jinak se nikdo nezranil.
❗Větrné elektrárny. Jak ovlivňují počasí a klima❓
🙏Budeme vděčni za sdílení tohoto příspěvku.
🔥Žhavé téma těchto týdnů - „větrníky“. Ať už jsou Vaše názory na ně jakékoli, nikdy neuškodí trocha faktů. Dezinformací ohledně jejich vlivu na počasí a klima je dost, k dispozici máme ale naštěstí mnoho studií od USA až po Čínu, které hovoří jasně.
1) Velké větrné parky zabraňují proudění vlhkého vzduchu, proto u nás neprší - NE❗
👉Vliv velkých větrných parků byl a je samozřejmě intenzivně studován. Meteorologové a klimatologové mají dlouhé sady naměřených dat o teplotě, větru, vlhkosti,...Lze tedy snadno srovnat průběh počasí v oblasti před a po výstavbě velkých větrných parků.
👉Z těchto dat, ale i z dalších modelů jasně vyplývá, že ani ty největší NEMAJÍ zásadní vliv na VELKOŠKÁLOVÉ proudění větru a vlhkosti do ČR. Změna rozložení srážek v čase i prostoru – tedy zvyšující se pravděpodobnost a intenzita extrémů (suchých období i přívalových srážek) je naopak vázána na probíhající klimatickou změnou, která je dlouhodobým důsledkem antropogenní produkce skleníkových plynů.
���Velké větrné parky mají měřitelný vliv, ale pouze LOKÁLNÍ a to hlavně na rychlost větru a ve specifických situacích i na teplotu. V některých studiích se připouští i velmi malý vliv na množstvi srážek. Tyto vlivy jsou sice měřitelné, ale malé.
2) „Větrníky“ mohou způsobovat tornádo nebo ho zesílit - NE❗
🌪Tato dezinformace je obzvláště zákeřná, protože využívá „selského rozumu“ - „větrník“ se točí, tornádo se „točí“ = musí tam být souvislost! Větrné elektrárny do určité míry promíchávají přízemní vrstvu atmosféry (to má vliv třeba na teplotu během noci). Rozhodně ale nemohou způsobit vznik tornáda.
👉Tornádogeneze je složitý, citlivý a komplexní proces, vázaný často na konkrétní bouřku nebo přeháňku a vhodné vlastnosti prostředí (velká vlhkost, proudění větru a jeho stáčení s výškou). Nic z toho ale ani velké větrné parky neovlivňují, navíc lokálně mají tendenci rychlost větru a vlhkost „po větru“ snižovat, ne zvyšovat.
3) Větrné elektrárny zvyšují četnost blesků – ANO❗
👉Toto je jeden z jasně prokázaných lokálních projevů, které větrné elektrárny opravdu mají. Prostě do nich a do blízkého okolí častěji uhodí a to zejména v zimě, kdy se výboje velice často realizují právě do větrných elektráren.
#faktyprotidezinformacím #nenechsenapálit
⬇Výběr ze studií na toto téma níže na obrázku. Zájemcům o komplexnější vhled do problematiky doporučujeme starší, ale skvělý článek kolegů z Ústavu fyziky atmosféry dostupný zde: https://t.co/liRkE6VDgx
@matkanaodstrel@Angi_Leaf Občas to bývá, že iniciátor rozchodu se mentálně rozcházel už třeba měsíce před ukončením a prostě si to prožil předem. Když už to má vyřešené i s druhým, tak mu nic nebrání začít randit.
To ale nevylučuje, že někteří lidé nedokážou být sami.
@matkanaodstrel@divobabka Nebál bych se kouknout všeobecně po úpolových sportech. Tam to není ani o věku jako spíš o trenérech. Měl jsem ve svém okolí cca desetiletého kluka s aspergerem, který zvládal aikido. A to díky fajnému oddílu.