@Alisczech Podařilo se mi na MacOS rozchodit tiskárnu Zebra pro tisk etiket DPD, byť za cenu komerčního ovladače Peninsula.
Ale nepřepral jsem termo tiskárnu EPSON, aby z Pohody v Parallels tiskla pokladní prodejky. Ani verzi USB, ani verzi LAN.
Takže pokladní doklady tisknu z Windows.
Přežil peklo dvou světových válek. Krvácel za naši svobodu u El Alamejnu i ve francouzských zákopech. Smrt si pro něj ale nepřišla na bitevním poli. Přišla v temné cele v Praze, rukou jeho vlastních krajanů.
Představte si muže, který celý svůj dospělý život zasvětil jediné myšlence: svobodnému Československu.
Karel Lukas se narodil v roce 1897 a už jako mladík bojoval v československých legiích. Prošel krutými boji první světové války ve Francii, bránil republiku na Těšínsku a v roce 1939 čelil přesile na Podkarpatské Rusi.
Když vlast volala znovu, nezaváhal. Zapojil se do Obrany národa, musel uprchnout a stal se jedním z pilířů našeho zahraničního odboje. Jako náčelník štábu naší obrněné brigády v Británii a bojovník od El Alamejnu, kde utrpěl těžká zranění, dokázal svou nezměrnou statečnost. Později sloužil jako vojenský diplomat v USA i Kanadě a všude dělal čest našemu jménu.
Po válce se vrátil domů s nadějí. Ale přišel únor 1948. Z hrdinů ze západní fronty se přes noc stali nepřátelé státu.
Na jaře 1949 byl Karel Lukas zatčen Státní bezpečností. To, co se odehrálo za zdmi vyšetřovny v Bartolomějské ulici, představuje absolutní dno lidské krutosti. Vyšetřovatelé se z něj snažili vymlátit přiznání k vykonstruované špionáži. Muže, který za vlast opakovaně nasazoval život, nutili chodit se zavázanýma očima v kruhu, zatímco ho bestiálně tloukli obušky do celého těla. Bili ho do chodidel tak surově, až mu strhávali nehty.
Zlámali ho fyzicky, ale jeho čest nezničili. Těžce zraněný, s vnitřním krvácením a v nepředstavitelných bolestech, byl převezen do cely na Pankráci. Ačkoliv jeho spoluvězni zoufale prosili o lékařskou pomoc, dozorci ji záměrně odepřeli na více než dva týdny.
* května 1949, pouhé hodiny poté, co se ho konečně uráčili převézt do vězeňské nemocnice, Karel Lukas vydechl naposledy.
Režim se ho bál natolik, že ho musel umlčet. Jeho nezlomnost byla tichou výčitkou všem, kteří se rozhodli kolaborovat se zlem. Až v roce 1990 se dočkal plné rehabilitace a posmrtného povýšení na generálmajora.
Nejsou to jen odstavce v učebnicích dějepisu. Jsou to skutečné osudy lidí, kteří zaplatili tu nejvyšší cenu za to, že si zachovali rovnou páteř. Je naší povinností jejich příběhy vyprávět dál, protože národ, který zapomene na své skutečné hrdiny, ztrácí svou duši.
Čest jeho památce. 🕯️🇨🇿
#KarelLukas #Hrdina #Ceskoslovensko #PametNaroda #Historie KterouNesmimeZapomenout
Co možná nevíte o 17. listopadu ⤵️✨
Víte, že Václav Havel trávil 17. listopad na Hrádečku, a řada dalších disidentů šla na večeři s britským velvyslancem?
Víte, že v noci ze 17. na 18. listopadu 1989 byla u nás po desetiletích vidět polární záře?
Víte, že prvním zadrženým 17. listopadu byl Alexandr Dubček? Policie jej zadržela nedaleko studentského průvodu na Vyšehradě.
Víte, že v České republice je 71 ulic, které se jmenují 17. listopadu?
Víte, že známé „usměvavé“ logo Občanského fóra navrhl student UMPRUM během 15 minut a myslel je původně jako recesi?
Víte, že balkón Melantrichu se stal centrem demonstrací proto, že od sochy sv. Václava nejde oslovit celé náměstí?
Víte, že Václav Havel se poprvé objevil na obrazovce ČST 25. listopadu v rámci přenosu demonstrace na Letné?
Víte, že Václav Malý na Letné 26. listopadu 1989 vyzval demonstranty, aby se pomodlili Otčenáš?
Víte, že první necenzurovanou informaci o zásahu na Národní třídě přinesl už 18. listopadu deník Lidová demokracie?
Víte, že televize odvysílala záběry z Národní třídy až o týden později, v pátek 24. listopadu?
Víte, že první živý přenos z demonstrace vysílal už v úterý 21. listopadu na Radiu Svobodná Evropa její manažer Pecháček, který byl náhodou v Praze?
Víte, že jednání Občanského fóra a premiéra Adamce domluvil hudebník Michael Kocáb a textař Michal Horáček?
Víte, že premiér Adamec odmítl při prvním jednání s opozicí, které se konalo 21. listopadu, setkání s Havlem. Havel musel počkat ve vrátnici?
Víte, že studenti si během okupačních stávek na vysokých školách zakázali konzumaci alkoholu?
Víte, že Bohumil Hrabal přinesl stávkujícím studentům sto tisíc korun se slovy: „Tady máte na pivo“?
Víte, že když Jakeš v noci na středu odvolal z Prahy 4 000 lidových milicionářů, byl v pyžamu?
Víte, že termín „sametová revoluce“ poprvé použil americký časopis Time v titulku k reportáži z Prahy?
Víte, že první ochranku Václava Havla vytvořili v listopadu studenti FTVS, kteří se věnovali judu a karate?
Víte, že v prosinci 1989 si přálo 41 procent obyvatel pokračování socialismu, 52 procent jej chtělo doplnit o tržní prvky a jen 3 procenta chtěla návrat kapitalismu?
Víte, že návrat Karla Kryla zařídil opat Břevnovského kláštera Opasek? Vyjednal mu humanitární vízum na pohřeb matky.
Víte, že kopírky do centrály Občanského fóra dodal budoucí šéf podsvětí František Mrázek?
Víte, že první mluvčí Charty 77 profesor Jan Patočka zemřel po nelidských výsleších StB na mozkovou mrtvici?
Víte, že pohřeb Jana Patočky v březnu 1977 na Markétě rušila StB plochodrážními motocykly a vrtulníkem?
Víte, že ministr zahraničí Jiří Hájek protestoval v Radě bezpečnosti OSN v srpnu 1968 proti okupaci Československa?
credit: ČT