🇨🇿28. září 1938 poprvé vzlétla Avia B-35.1
Za řízením moderního jednoplošníku z konstrukce Ing. Novotného seděl šéfpilot Avie Rudolf Dalecký.
Symbolicky vzlétl pouhý den před Mnichovem — jako příslib budoucnosti, kterou Československo už nedostalo.
#Avia
Zajímavý kus techniky na večer - navigační systém Delco Carousel IV z roku 1969, jehož vývoj si objednala továrna Boeing pro svůj slavný letoun 747. Tomu Carousel umožnil spolehlivou a přesnou navigaci mimo dosah pozemních radiomajáků, díky čemuž mohl Jumbo Jet přelétávat oceány a pouště i bez nutnosti specializovaného navigátora.
Jak to fungovalo? Jádrem systému byla inerciální měřící jednotka (IMU) skrývající soustavu mechanických gyroskopů a akcelerometrů. Ta byla instalována na otočné plošině rotující rychlostí jedné otáčky za minutu, což mělo eliminovat navigační odchylky. Uvnitř jednotky pak byla stabilně udržována teplota 60°C pro vyrušení vlivu tepelné roztažnosti kovových součástek systému.
K IMU byl připojen digitální počítač a ovládací panel s klávesnicí a displejem. Pro redundanci pak každý 747 nesl hned tři na sobě nezávislé Carousely, jejichž panely byly umístěny na středové konzoli kokpitu. Během příprav na vzlet nejprve piloti zadali do systému souřadnice stojánky, čímž počítači poskytli výchozí bod.
Následně museli počkat několik minut, než jednotka IMU správně polohu letounu zaměřila. Během tohoto procesu se letoun nesměl pohnout ani o píď; v opačném případě by Carousel nahlásil chybu. Poté mohli piloti zadat souřadnice až 9 traťových bodů (wapointů) a vytyčit tak trasu, po níž následně autopilot letounu sám letěl. Souřadnice se přepisovaly ručně z letového plánu, což vytvářelo riziko překlepů. Proto obvykle jeden pilot nahlas předčítal čísla a druhý je zadával do Carouselu. Po zadání se pak čísla na displeji porovnala s letovým plánem, a v případě sebemenší chyby se muselo začít odznovu.
Aby piloti nemuseli přepisovat souřadnice ručně do všech tří jednotek, měl Carousel režim REMOTE. V něm se data z jedné jednotky automaticky propisovaly i do zbylých dvou. Pozdější verze rovněž uměly automatické aktualizace polohy podle signálu radiomajáků, díky čemuž mohla jednotka sama opravit chyby při zadávání souřadnic.
No jo, jenže pro přelet Atlantiku by jen 9 waypointů nestačilo. Z toho důvodu se používal tzv. leapfrogging, kdy piloti průběžně doplňovali další waypointy z letového plánu. Tj. když přeletěli první waypoint v pořadí, zadali do systému desátý waypoint. Po přeletu druhého bodu zadali jedenáctý v pořadí, a tak dále až do konce trasy.
Díky své přesnosti a spolehlivosti si Carousely našly cestu i do řady jiných letounů; kromě "dopraváků" s nimi létaly např. i vojenské nákladní stroje C-5 nebo tankery KC-135. V 80. letech je ale začaly vytlačovat novější systémy IRS a ADIRU s laserovými gyroskopy, a definitivně poslal Carousel do důchodu nástup GPS navigace v 90. letech.
Videoda 🇬🇧 Panavia Tornado savaş uçağının ilk üretimlerine ait Ferranti Ataletsel Navigasyon (Inertial Navigator) FIN-1010/FIN-1012 RPMD göstergesi görülmekte.
GPS'in yaygın kullanılmadığı döneme ait bu sistem içerisinde INS, analog hesaplayıcılar, konum işaretleyici elektromekanik sistemi ve film görüntüsünü ekrana yansıtan bir mini projektörden oluşuyordu. INS konum bilgisini jiroskobundan gelen linear ve rotational anlık ivme değerlerinden hesaplıyor ve aşağıdaki RPMD ekranına aktarıyordu.
Özellikle IDS varyatları için 🇩🇪 Alman ve 🇬🇧 İngiliz uçaklarında kullanılsa da 80'lerde teknolojinin hızlı gelişmesi ile birlikte uçaklar kısa sürede tam elektronik INS ve RPMD sistemlerine kavuşmuştur.
* Bu arada RPMD (Repeated Projected Map Display) demek. İlgililerine :)
🇨🇿#Czechia: A few weeks ago, Andrej Babiš’s government decided that AČR would continue to operate the air rescue service even after 2028. However, the army has been planning for several years to ground its 30-year-old W-3A Sokol helicopters and lacks the funds to modernize them or purchase new ones.
The government has therefore come up with a “clever” solution. To enable the army to continue operating the air rescue service in the Plzeň and Karlovy Vary regions after 2028, it will deploy old EC-135 helicopters that the police are phasing out and replacing with new H-145s.
Source: https://t.co/zzMc2vKT8s | @Aktualnecz@MatyasZrno
👉 https://t.co/RJWQxMQmh2 Pro generální štáb je to v posledních týdnech jeden z největších „bolehlavů“. Aniž by předtím proběhla jakákoliv diskuse, vláda Andreje Babiše před několika týdny rozhodla, že vojáci se svými helikoptérami budou provozovat leteckou záchrannou službu i po roce 2028. Ozbrojené síly přitom už řadu let chystají uzemnění třicet let starých vrtulníků a na modernizaci či nákup nových nemají peníze.
U Szolnoku se zřítil gripen maďarské armády, pilot se úspěšně katapultoval. Příčina havárie zatím není jasná, vyšetřování probíhá, uvedl premiér Péter Magyar.
Smutný večer v Old Wardenu. 💔 Při přistání havaroval a převrátil se DH.88 Comet G-ACSS „Grosvenor House“ – originál z roku 1934, vítěz závodu MacRobertson Air Race do Austrálie. Letoun je těžce poškozen. Nejdůležitější však je, že pilot přežil a byl propuštěn z nemocnice. 🙏
Jak vyplývá z dokumentů, které @Aktualnecz získalo na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, armáda minimálně třikrát odmítla svůj vstup na karlovarské letiště.
To ovšem Babiše nijak nerozhodilo a letiště pod obranu převedl. A voilà, investice (zvažuje se 1,23 miliardy korun) půjdou z obranného rozpočtu, čímž se zvýší jeho podíl na HDP.
https://t.co/JNyTBdP1aV
WATCH: New footage from inside the cabin of the Vietnam Airlines Boeing 787-9 that overrun the runway on departure from Munich yesterday.
https://t.co/4ZvkFG1nXC
Vietnam Airlines Boeing 787-9 Dreamliner reportedly overruns the runway during take-off from Munich. The aircraft is currently on approach to the airport after holding.
Video: MunichAviation
Dnes jsme se naposledy rozloučili s nadrotmistryní Kateřinou Steinocherovou, která tragicky zahynula při nehodě vrtulníku 23. července v Náměšti nad Oslavou.
Jen modré nebe, Káťo.
Sad beyond words.
Our thoughts and prayers with the teams of @ArmadaCR .
The help crews from Namesz performed very well during the latest #GalileoSARmeet.
Rest in peace, colleagues.
@defis_eu@EU4Space
Jeden člověk zemřel při pádu vrtulníku Venom na armádní základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku. Další tři zraněné lékaři transportovali letecky do nemocnic v Jihlavě a Brně.
Celkem na palubě vrtulníku Venom bylo podle armády pět vojáků. K pádu došlo přímo v areálu 22. základny vrtulníkového letectva. Záchranné práce dále pokračují. https://t.co/0viYXX0JiN
Invaze do Československa byla nejúspěšnější sovětská vojenská operace po druhé světové. Alespoň se to říká. Pojďme tenhle narativ trochu narušit. Ano, Sovětům se sice podařilo ČSSR perfektně znásilnit, ale žádné velké vojenské umění to nebylo. Byla to jen velká zrada. Ta zrada se jmenovala Šumava 1968 a byla přípravnou akcí celé okupace.
Ale hezky popořadě. Československo nebylo - na rozdíl od jiných sovětských satelitů - okupováno už od konce druhé světové války. Byla tu sice síť sovětských poradců, ale nikoliv pravidelné sovětské vojenské jednotky. Aby si Sověti usnadnili přepadení spojence, vyžádali si na našem území uspořádání vojenského cvičení. V podstatě se k nám pozvali sami, aby si všechno mohli zmapovat, p��ipravit a vyzkoušet nanečisto.
V Československu v té době probíhal demokratizační proces známý jako Pražské jaro. V Moskvě se to ani trochu nelíbilo. Sovětské vedení prosadilo uspořádání cvičení, které mělo simulovat útok NATO na Československo, jehož se mělo účastnit i Rakousko. To bylo samo o sobě absurdní, protože Rakousko bylo neutrální.
Námět počítal s odražením fiktivní agrese a následnou protiofenzivou ve směrech Praha-Norimberk a Ostrava-Vídeň. Velení cvičení přitom Moskva neponechala v československých rukou. Řízení převzal hlavní velitel Spojených ozbrojených sil Varšavské smlouvy maršál Ivan Jakubovskij a ředitelství bylo umístěno v Milovicích. Cvičení se účastnilo přibližně 24 000 vojáků, z nichž jen asi 6 000 bylo československých. Zbytek patřil Sovětskému svazu a dalším státům Varšavské smlouvy.
Šumava 1968 nebyla vedena jako rovnoprávné vojenské cvičení, ale jako nátlaková akce. Docházelo k neustálým konfliktům mezi sovětským řízením cvičení, velením ČSLA a politickým vedením země. Sověti československou stranu o mnohém neinformovali, požadovali přisunutí dalších vojsk, ostentativně dávali najevo nedůvěru, průběžně měnili parametry cvičení a prostřednictvím styčných důstojníků dokonce vyzvídali názory na československé velitele.
Po skončení cvičení se Sovětům nechtělo domů. Odchod svých jednotek záměrně oddalovali a prodlužovali. Když se nakonec stáhli, zůstala na našem území rozvinutá spojovací síť. Odvezli si spolehlivé a detailní znalosti území, přesunových tras, letišť, schopností ČSLA, jednotlivých posádek, štábů i konkrétních velitelů. Získali dokonalý přehled o naší obraně, který jim udělal z obsazení země dětskou hru.
Když potom okupace začala, vraceli se stejní sovětští velitelé a jejich štáby, které Československo znaly už ze cvičení. Během několika týdnů se tak lidé, kteří k nám přijeli jako spojenci, vrátili jako okupanti. Mluvit pouze o úspěšné vojenské operaci proto nedává smysl. Dává smysl mluvit jenom o podlé zradě na spojencích, kterou nesmíme nikdy zapomenout.
Varšavská smlouva teoreticky stála na principech nevměšování a kolektivního rozhodování. V praxi to ze strany Sovětského svazu vůči jeho satelitům znamenalo: „Do ničeho nám nepindejte a podřiďte se našim rozhodnutím.“ To, co se navenek tvářilo jako spojenectví, bylo ve skutečnosti obyčejné vazalství. A to je zásadní rozdíl oproti NATO, jehož členové v něm jsou dobrovolně a žádný z nich není povinen bezvýhradně poslouchat rozkazy jedné vedoucí mocnosti. Kdo dnes přirovnává Varšavskou smlouvu k NATO, je demagog.
Jsme hrdí na to, že Česká republika je dnes součástí NATO, které je - na rozdíl od Varšavské smlouvy - skutečně spojenectvím rovných s rovnými.